Vláda před Vánocemi odložila schválení aktualizované Státní energetické koncepce (ASEK) kvůli nevyřešené otázce těžebních limitů hnědého uhlí. Do koncepce přitom zapadá scénář se zachováním i prolomením limitů. Kdo s novou podmínkou přišel?
Nechtěl bych říkat konkrétní jména. Vyjadřovala se k tomu polovina vlády. Je to téma, které nikoho nenechává chladným.
E15: Proč limity ministři spojili se schválením ASEK?
Moje představa byla, že se schválí ASEK jako materiál obecnější, který řekne, že chceme energetiku stavět na jádru a na využití dostupných zásob hnědého uhlí. Po schválení ASEK by přišla konkretizace stavby jaderných bloků a těžby uhlí. Někteří členové vlády měli pocit, že nejdříve chtějí vědět to konkrétní a pak teprve schvalovat to obecné.
Chtějí vědět, jak budeme stavět jaderné bloky. Do konce ledna tento materiál předložíme vládě. A protože někteří kolegové chtějí vědět, jak to bude s limity, tak mi pan premiér dal úkol do 31. března předložit surovinovou politiku. Její součástí je i otázka limitů těžby hnědého uhlí.
E15: Během tří měsíců stihnete připravit surovinovou politiku, o jejíž aktualizaci se podobně jako u energetické koncepce mluví už několik let?
Na surovinové politice se na ministerstvu intenzivně pracovalo. Politika druhotných surovin už je schválená. Protože politiku nerostných surovin blokovala politická debata o hnědouhelných limitech, napadlo mě v jeden okamžik, že jsme z dokumentu vydělili neenergetické suroviny. To se ale nesetkalo úplně s pochopením. Takže jsem se vrátil k původní variantě. Surovinová politika je nyní připravená, prodiskutovaná s jedinou výjimkou – a tou jsou těžební limity. V únoru by ji měla projednat tripartita.
E15: V jedné z verzí surovinové politiky se mluvilo o tom, že do konce roku 2016 vláda rozhodne o těžebních limitech na základě fungování opatření, která měla snížit spotřebu uhlí. Jenže ta přijata nebyla. Podle čeho se bude o limitech rozhodovat dnes?
Prolomení těžebních limitů není primárně energetická otázka, zejména pokud se bavíme o lomu ČSA. Je to především politicko-sociální otázka, kde se bavíme o pracovních místech, o situaci v regionu postiženého strukturálními změnami.
Z technického hlediska je nejjednodušší a nejrychlejší postavit plynovou elektrárnu. To ale není varianta, kterou chceme, protože bychom byli závislí na surovině, která se k nám může, ale také nemusí dostat
E15: Co vládě předložíte?
Mohou nastat čtyři varianty. Zaprvé limity se zachovají ve stávající podobě. Zadruhé budou prolomeny limity v největším rozsahu včetně zbourání Horního Jiřetína. Tyto dvě varianty navrhovat nebudu. Přijdu se dvěma možnostmi, prioritu jim dám podle debat, kterých ještě povedu řadu, protože pojedu do Bíliny, Horního Jiřetína, Litvínova, Sokolova. Do úvahy přichází prolomení limitů pouze v dole Bílina, nebo prolomení limitů v Bílině a částečné prolomení v lomu ČSA, aby zůstaly zachovány obce Černice a Horní Jiřetín. I když nějaké domy se asi budou muset zbourat.
E15: Je to technicky uskutečnitelné?
Ano. Horničtí experti na tom pracují. Jiná věc je, jestli toto řešení budou chtít i těžařské firmy. S nimi budu také jednat, protože ty původně chtěly buď plné prolomení, nebo nic.
E15: Budete se zabývat také organizací další těžby, tedy jestli bude plně v režii soukromých firem, nebo se těžby či prodeje uhlí bude majetkově nějak účastnit stát?
Ne, tak daleko ještě nejsme. Případné prolomení limitů je jen prvním krokem velmi dlouhé cesty, která by jednou vedla k těžbě. Jde o vůli těžit, ale ne těžit za každou cenu.
E15: Než se vláda vyjádří k ASEK, schválí jednu z vašich variant pro limity?
Nevím přesně, jak to pan premiér myslel. Protože ASEK se má na jednání vlády vrátit v polovině února. Když to dobře půjde, budeme mít v té době schválen postup, jak pokračovat s jadernými bloky. Těžební limity budu mít projednané v tripartitě, ale asi nebudou připravené v podobě, aby to mohlo jít do vlády.
E15: Není to celé jen snaha vyhnout se citlivému rozhodnutí o tom, že česká energetika se vydá cestou jaderných elektráren?
Nemohu to vyloučit. Minimálně u jednoho kolegy mám pocit, že jadernou energetiku nechce. Pokud ale nebudeme dělat nic a celý problém odsouvat, ať už uhlí nebo jádro, může se nám snadno stát, že se kvůli náhlému nedostatku zdrojů dopracujeme k elektřině z plynu. Protože z technického hlediska je nejjednodušší a nejrychlejší postavit plynovou elektrárnu. To ale není varianta, kterou chceme, protože bychom byli závislí na surovině, která se k nám může, ale také nemusí dostat, a jejíž cena se může v čase výrazně měnit.
E15: Jak se budou v Česku stavět jaderné bloky?
Počítáme s tím, že se bude stavět jeden blok v Dukovanech a jeden blok v Temelíně. Hlavní věc, o níž se vede nekonečná debata, je otázka garancí na stavbu. Necháme to částečně otevřené. Loni v dubnu vláda odmítla britský model contract for diference. V zásadě debatujeme o dvou nebo třech variantách. První: výstavbu bude dělat ČEZ jako svůj projekt na vlastní riziko. Druhá: bude vytvořena dceřiná společnost ČEZ, kam by mohl vstoupit dodavatel technologie i kapitálově. Třetí možností je určitá vládní garance. Materiál tak dá volbu několika nástrojů a zároveň umožní pokračovat v přípravě stavby jaderných bloků.
E15: Začne se s reálnou přípravou stavby už v tomto volebním období? Vypíše ČEZ například nový tendr na dodavatele?
Nevím, jestli to dospěje až k tendru. Ale příprava bude určitě pokračovat.
E15: Je reálné, aby ČEZ začal vybírat dodavatele, když nebude rozhodnuto, jak nové bloky zaplatit, ale budou na stole jen možnosti pro nějakou budoucí vládu?
O tom, kdy vznikne závazek vlády, vedeme debatu a není to úplně jednoduché. Někteří si myslí, že nastane v okamžiku, kdy rozhodneme o stavbě nového bloku bez ohledu na to, jestli stavět bude ČEZ nebo jeho dcera. Poté, co byl minulý tendr zrušen, se dodavatelé asi nebudou chtít nového tendru zúčastnit, pokud neuvidí určité záruky české vlády, že to tentokrát myslí vážně.
| Jan Mládek (54) |
|---|
| Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Poslancem za ČSSD byl poprvé zvolen před dvanácti lety, v roce 2005 však na mandát rezignoval. O pět let později neúspěšně kandidoval do Senátu. Nyní v Poslanecké sněmovně opět zastupuje Jihočeský kraj. Působil jako náměstek ministra financí, ve vládě Jiřího Paroubka zastával post ministra zemědělství. V letech 1999–2001 byl také viceguvernérem Mezinárodního měnového fondu za Českou republiku. Je potřetí ženatý, má pět dětí. |
E15: Rozhodnutí, že se bude stavět, včetně této záruky, by měla dát tato vláda?
Myslím si, že ano. Nechci ale říct, že to bude při projednávání naší jaderné strategie. Kdy přijde čas na garanci, přesně nevím.
E15: V minulosti jste několikrát řekl, že pro podnikatele je důležité stabilní podnikatelské prostředí. Teď v energetice měníte klíčové zákony, které mají platit od letošního července, a nikdo pořádně neví, co v nich nakonec bude. Je to stabilita, o níž jste mluvil?
To musím odmítnout. Můj rezort při přípravě energetického zákona nic nezanedbal. Mí lidé strávili spoustu času jednáním se všemi možnými stranami, vypořádáním připomínek a jednáním v legislativní radě vlády. Ta nám situaci neulehčuje. Platí totiž nový občanský zákoník a ten se má podle rady logicky promítnout do všech nově schvalovaných zákonů. Pak se dostáváme do kleští. Příkladem jsou věcná břemena pro energetické sítě. Od roku 1948 do roku 2000 se nezapisovala tato věcná břemena do katastru nemovitostí. Teď je problém, co s břemeny, která v těchto 52 letech vznikla.
E15: Kritika energetického zákona ale spíše směřovala na ustanovení typu vzniku Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nebo některých retroaktivních kroků vůči provozovatelům obnovitelných zdrojů.
Ale distribuční společnosti mají obavu z miliardových nákladů, protože budou muset věcná břemena zpětně zapsat do katastru. Doufáme, že prosadíme alespoň postupný náběh této povinnosti. A také aby se za tyto zápisy nic neplatilo. Přiznávám, že je toho v energetickém zákoně hodně. Ale vyplývá to z toho, co jsem udělal na začátku loňského roku. Potřebovali jsme rychle prosadit novelu, která napraví stav, kdy se zpochybňovalo vybírání příspěvků na obnovitelné zdroje. Slíbil jsem tehdy hospodářskému výboru, že všechny jeho návrhy včetně vytvoření Rady ERÚ vložím do velké novely. Všechno, co poslanci a různé nátlakové skupiny tehdy vymysleli, se teď do projednávaného zákona navalilo.
E15: Teď ještě přijde ke slovu poslanecká kreativita.
To přijde. Už teď je zákon v šesti výborech. Poslanci jsou čilí. Tento svazek (ukazuje asi třícentimetrový balík pozměňovacích návrhů – pozn. aut.) vytvořil poslanec za hnutí ANO Roman Kubíček. I proto si chci promluvit s Andrejem Babišem jako předsedou hnutí ANO, co to má znamenat.
E15: Když to očekáváte, proč rovnou neposunete platnost zákona tak, aby se na všechny změny mohly firmy pořádně připravit?
Protože se snažíme vyjít vstříc energeticky náročnému průmyslu, kterému chceme zákonem ulevit od placení příspěvků na obnovitelné zdroje. Svaz průmyslu a dopravy a další podnikatelské instituce chtějí, aby to začalo platit co nejdříve a i 1. červenec je pro ně příliš pozdě.
E15: Jenže když se firem zeptáte, s jakými náklady na obnovitelné zdroje pro letošek počítají, řeknou, že nemají tušení.
Alespoň vědí, že pokud se to podaří prosadit, tak dopad pro ně bude pozitivní.
