Aktualizováno: Knihobot čelí bojkotu, lidé kritizují pracovní podmínky, likvidování knih a cenotvorbu
Spisovatelka Nina Špitálníková vyzvala k bojkotu Knihobotu, rychle rostoucího českého startupu pro prodej knih z druhé ruky. Impulsem byl prodej jejího sešitu bez ISBN za více než čtyři tisíce korun. Kritika se však brzy rozšířila – začali se ozývat současní i bývalí zaměstnanci s výhradami k pracovním podmínkám a k ekologickému obrazu firmy. Zakladatel Knihobotu Dominik Gazdoš nařčení odmítá a firmu brání.
„BOJKOT @knihobot.cz. Tak tohle už vážně přeteklo,“ napsala na svůj Instagram Nina Špitálníková, autorka knih o Severní Koreji. Rozhořčení vyvolalo zjištění, že Knihobot nabízí k prodeji její Deník ze Severní Koreji, původně vydaný jako doprovodný materiál k charitativní sbírce na platformě Donio, a to za 4 250 korun.
„ČTYŘI. TISÍCE. KORUN. Za sešit. Bez ISBN. Bez distribuce. Bez povolení,“ upozornila. Podle Špitálníkové Knihobot zneužívá image ekologického projektu a nazývá firmu „lichvou s ekologickou zástěrkou“.
Firma reagovala omluvou a vysvětlením, že cena vznikla automaticky. „Byla algoritmem naceněna podle Trhu knih, kde se stejná kniha (s vaším podpisem) nabízí za pět tisíc korun,“ uvedl Knihobot. Podle společnosti šlo o chybu v odhadu hodnoty konkrétního kusu – kniha totiž obsahovala zápis, nikoliv podpis autorky. „Proto ji kolega ihned přeceňuje a omlouváme se za špatné nacenění,“ dodala firma s tím, že běžně podobné tituly prodává mezi 1 200 a 1 800 korunami.
Od cen k pracovním podmínkám
Příspěvek spustil lavinu dalších reakcí. Do diskuse se začali hlásit současní i bývalí zaměstnanci Knihobotu, kteří popisují náročné pracovní normy a tlak na výkon. Bývalá zaměstnankyně mluví o počátečním přátelském přístupu firmy, který se později změnil: „Ve finále se tam k vám chovají jako typická odporná korporace, abyste zvládali jejich kvóty, nestíháte si ani dojít na záchod.“
„V Knihobotu dělám již druhým rokem a musím říct, že valná většina zaměstnanců (ne-li všichni) je z fungování firmy naprosto psychicky vydeptaná. CEO Dominik Gazdoš zastává názor, že je potřeba zacházet s brigádníky (kteří jsou pochopitelně nejčastěji ještě v pubertě) s – a teď cituji – ,armádním přístupem‘,“ píše zaměstnankyně Knihobotu.
Firma se k některým podnětům vyjádřila: přiznala chyby v cenotvorbě a odmítla neetické chování k zaměstnancům: „Podobné chování je v rozporu s našimi hodnotami, a pokud se o něčem takovém dozvíme, pak to s vedoucími řešíme. Mrzí nás, že se tyto zkušenosti objevují až teď, protože spokojenost lidí u nás sledujeme anonymně každé dva měsíce a všechny podněty hodnotíme.“
Pracovníci zmiňují i přístup ke knihám. „Každý jich denně vyřadí desítky. Dříve jsme si je mohli brát,“ píše jeden zaměstnanec a jiný doplňuje: „Všechny vyřazené knihy však končí v plechových bednách a následně ve spalovnách. Celé vedení tento proces schvaluje, takže celá jejich ,udržitelnost‘ je jen sprostá přetvářka.“
Fotografie palet s knihami před skladem v pražské Hostivaři, které Špitálníková zveřejnila, zpochybňují ekologický marketing firmy. „Tohle není druhý život, to je POSMRTNÉ OKRÁDÁNÍ,“ napsala autorka.
Vyřazování knih kvůli přesycenému trhu
Marketingová ředitelka Knihobotu Žaneta Kratochvílová vysvětluje vyřazování knih neudržitelnou situací na knižním trhu. „Stoupá počet titulů, které nikdo nechce ani zadarmo. Ročně se v Česku natisknou desítky milionů nových knih každý rok, v Evropě jednotky miliard,“ říká s tím, že nové tituly mnohdy nelze vyprodat.
„Knihy se snažíme v první řadě prodat. Pokud se to nedaří ani za nejnižší cenu, snažíme se je hromadně udat (umělci, knihovny, domovy důchodců), ale některé knihy nechce nikdo ani zadarmo, proto musíme přistoupit k ekologické likvidaci.“ vysvětluje Kratochvílová. Firma tvrdí, že udržitelnost chápe jako co nejefektivnější využití materiálu z knih, o které už není zájem, nikoliv jako bezpodmínečné zachování všech tištěných výtisků.
„Víme, že to nebude nikdy populární názor, ale věříme, že kultura a autor nezanikají tím, že se zmenší často nadhodnocený náklad v oběhu,“ dodává Kratochvílová.
Knihobot brání i Gazdoš
Zakladatel Knihobotu Dominik Gazdoš mezitím v reakci na sílící kritiku zveřejnil na Linkedin obsáhlé vyjádření, ve kterém část výtek uznal, ale zároveň se snažil firmu bránit. Připustil například, že některé popisované zkušenosti zaměstnanců jsou pravdivé, zároveň ale odmítl, že by sklad fungoval v nedůstojných podmínkách či že by brigádníci byli špatně placeni.
„Nejnižší nástupní sazba u nás je 140 korun čistého na hodinu. Jsou to podle mě velmi férové peníze za nekvalifikovanou flexibilní práci v příjemném prostředí. Navíc pro šikovné lidi není vůbec složité se rychle dostat na kvalifikovanější pozice i brigádně a dosáhnout tak na lepší odměny,“ uvedl.
Gazdoš se také vyjádřil k citlivým tématům cenotvorby a likvidace knih. Tvrdí, že ceny určuje trh a firma se snaží je co nejpřesněji odhadovat. Nasazení cenového stropu by podle něj poškodilo klienty, kteří knihy do Knihobotu posílají. Připustil ale, že část knih končí v recyklaci: „Chápu, že to téma je citlivé, ale některé knihy prostě nejde ani zdarma rozdat.“
Zároveň uznal některé dílčí chyby ve vedení provozu, například výjimečné případy příliš dlouhých směn nezletilých brigádníků, a slíbil systémová opatření. Veřejnost i média pozval, aby se přišla do skladů podívat.
Knihobot
Knihobot, založený v roce 2019 Dominikem Gazdošem, je jedním z nejrychleji rostoucích českých e-commerce projektů. V loňském roce utržil přes půl miliardy korun a letos podle odhadů překročí miliardu.
