„Velkým problémem je zneužívání jména České národní banky, jelikož vytváří zdání kvality dluhopisu,“ říká Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.
Před pandemií jsme byli svědky masivního přílivu nových dluhopisových emisí mnohdy pofiderních emitentů. Nakolik se tato situace změnila, čeká na investory bezpečnější klima?
I když nejsou dostupná přesná čísla, je zřejmé, že krize zájem klientů ani emitentů nezměnila. I nadále se distribuují převážně dluhopisy s výnosem kolem sedmi procent bez ohledu na riziko dluhopisu. Klientem je typicky zástupce vzdělané střední třídy s vyššími úsporami, ať už se jedná o lékaře, advokáty, nebo o podnikatele.
Domácí investoři mají za sebou už několik bolestivých zkušeností s firemními dluhopisy, ve kterých přišli o miliardy korun. Poučili se?
Bohužel nadále chybějí základní ekonomické znalosti, které by laické veřejnosti umožnily rozpoznat, že je potřeba hledat radu renomovaného investičního poradce.
Zní to jako výzva pro regulátora. Nakolik je třeba jeho zásah a jak razantní by měl být?
Tento trh je specifický tím, že se skládá ze dvou zcela odlišných částí, jedné silně regulované distribuce, druhé téměř neregulované distribuce. Investorům nelze vyčítat, že se v tom neorientují, jelikož konkrétní dluhopis může být distribuován jak regulovanou, tak neregulovanou cestou. V tom se normální člověk nemůže vyznat a je na regulátorech, aby to co nejrychleji napravili.
Řada emitentů se přitom na regulátora přímo odvolává. Mám na mysli magicky znějící větičku o tom, že prospekt je schválen ČNB.
Toto zneužívání jména České národní banky je velkým problémem, jelikož vytváří zdání kvality dluhopisu. V těchto případech je reklama postavená na tvrzení ,Prospekt schválený ČNB – získejte roční výnos až sedm procent,‘ kdy se dávají do souvislosti dvě zcela nesouvisející věci. Tedy prospekt zcela formálně schválený ČNB, což nemá nic společného s kvalitou dluhopisu a se schopností emitenta dostát závazkům, a slibovaný výnos.
Nakolik je trh rizikový? Jsou informace o tom, jaký podíl dluhopisů je aktuálně nesplácený či zda třeba plyne na trh více pochybných dluhopisů než před pandemií?
K tomuto nejsou data. Problémem je, že nedobrou investicí se lidé neradi chlubí, zatímco když začínají investovat a domnívají se, že investice je garantovaná, tak to rádi šíří. Základní problém sektoru je právě nízká transparentnost.
Co musí nastat, aby se trh v tomto ohledu posunul dál?
Je pozitivní, že se o tématu mluví čím dále tím více. Ale do doby, než se provedou legislativní změny neregulované části trhu tak, aby se sjednotila pravidla a i na tuto část mohla Česká národní banka dohlížet stejně jako na regulovanou distribuci, se situace pravděpodobně moc nezmění.
