Jeroným Tejc: Riziko návratu staré prokuratury je vysoké

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) se od nástupu do funkce zatím ani jednou nezúčastnil zasedání vašeho výboru. Co na to jako jeho dlouholetý člen a nyní předseda říkáte?

Zřejmě nedoceňuje význam sněmovny. Diskuze o zákonech probíhá bez něj, což může vést k tomu, že v legislativním procesu jeho návrhy neobstojí. Mohou být zamítnuty nebo razantním způsobem upraveny. To, že chodí na jednání výborů místo ministrů jejich náměstci, není nic mimořádného. Zvláštní ale je, pokud se ministr nedostavuje vůbec.

Pelikán tvrdí, že jeho předchůdci na výbor také moc nechodili.

To si úplně nemyslím. Živého ministra jsme zatím viděli jen jednou na výjezdním zasedání. Bylo to krátce po jeho jmenování.

Předvoláte si ho?

Už jsme to udělali, jednání je stanoveno na 12. listopadu.

Jaká nejnaléhavější témata byste s ním potřebovali probrat?

Například to, jestli se budeme nebo nebudeme zabývat rekodifikací trestního řádu a občanského soudního řádu. Začínáme promeškávat unikátní příležitost schválit v tomto volebním období alespoň jeden z nich. Trestní řád je stále možné stihnout. Problém ale je, že se neustále mění personální složení komise, která na něm pracuje, což znepokojuje jak odbornou veřejnost, tak výbor.

Státní zástupce si může vybrat policisty i soudce. Vyšetřovaná osoba ale takovou možnost nemá. Musí být jasně stanoveno právo na soudce podle místa spáchání trestného činu, případně bydliště

Ale to zdaleka není vše?

Bude nás zajímat, zda byly či nebyly akceptovány připomínky výboru a podvýboru k novému zákonu o státním zastupitelství. Dále to, zda skutečně bude předložen návrh, který má přenést přes sto tisíc sporů ročně z Českého telekomunikačního úřadu na soudy. To by bylo nejen dražší, ale především by to prodloužilo lhůty u všech ostatních civilních jednání možná až o rok. A co určitě chceme dokončit za účasti ministra, jsou změny zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Přes půl roku jednáme o různých variantách a zatím jsme se na žádné neshodli. Nechceme rozšířit počet trestných činů, za něž budou firmy odpovědné, aniž by se současně vyjasnily sporné otázky zákona a existoval jednotný výklad.

Ministerstvo spravedlnosti představilo koncem září další verzi nové normy o státním zastupitelství, která absolvovala mezirezortní připomínkové řízení. Už jste tento aktuální návrh ve výboru posuzovali?

Když se částečně objevil v médiích, ministerstvo nám ho po několika urgencích poslalo. Musím říct, že drtivá většina členů výboru s navrženým zněním není spokojena. Zákon nadále neobsahuje změny, které už delší dobu prosazujeme.

Ministr chce výhrady výboru řešit až v okamžiku, kdy bude předloha ve sněmovně. Nepřichází tak vláda, která má změny v soustavě státního zastupitelství v programovém prohlášení, o čas?===== =====

Je to zvláštní postup. Byl bych raději, kdyby existovala shoda minimálně v koalici. Navíc tento zákon je natolik významný, že by zasluhoval dohodu i s částí opozice. Přesto se jeho projednávání úplně nezastaví, vláda ho schválit může. Dosud existuje shoda na základní změně organizační struktury, tedy na zrušení vrchních státních zastupitelství a vzniku speciálního protikorupčního státního zastupitelství. Osobně nepatřím k podporovatelům této myšlenky. Jsem přesvědčen, že každá takováto významná organizační změna má svá velká rizika. V této věci jsem ale ustoupil a hledám cestu, jak zajistit funkčnost tohoto modelu.

Výbor měl výhrady k tomu, že protikorupční speciál by nepodléhal kontrole. I nejvyšší státní zástupce by mohl přezkoumávat jen skončené případy, k těm živým by nemohl. Změnilo se na tom něco?

Debata ve výboru ukazuje, že se opoziční ani koaliční poslanci, včetně zástupců hnutí ANO, nesmíří s tím, že by pro speciál neexistoval žádný kontrolní mechanismus. Nejde nám o zvyšování kontroly ze strany politiků, naopak nejvyšší žalobce už nebude jednoduše odvolatelný. A stejná úprava bude platit i pro šéfa protikorupčního zastupitelství.

Musí ale fungovat kontrola speciálu buď ze strany soudů, nebo ze strany nejvyššího státního zástupce tak, aby alespoň omezeně mohl být vykonáván dohled. Základní mantrou, která obhajuje vznik protikorupčního státního zastupitelství, je jeho specializace a nikoli to, že má být odříznutý od okolního světa. Musí nést odpovědnost za to, co dělá, a podléhat zákonné kontrole.

Zatímco dnes nemůže nejvyšší státní zástupce zasáhnout do věcí řešených nižšími žalobci, s novelou by tuto pravomoc získal, a tím značně posílil

Co dalšího budete chtít změnit?

Druhá věc, která musí doznat změn, je zachování institutu zákonného soudce. A jak pro fázi, která začíná obžalobou, tak pro fázi přípravnou. Nedostatky se znovu ukázaly při olomoucké kauze Vidkun. Bohužel dochází k tomu, že státní zástupce si pro spolupráci může vybrat nejen policisty, ale i soudce. Vyšetřovaná osoba ale takovou možnost nemá.

S nadsázkou by se dalo říct, že pokračování tohoto trendu by mohlo vést k tomu, že žalobce bude obviněnému vybírat advokáta. Proto musí být jasně stanoveno právo na zákonného soudce podle místa spáchání trestného činu, případně bydliště. A pokud to například kvůli lokálním vazbám možné nebude, musí o přesunu věci rozhodnout soudy, nikoli nepřímo státní zástupci.

Výbor kritizoval také nejasné kompetence protikorupčního speciálu. I tady je vše při starém?

Hlavní připomínky trvají. Nová úprava může zefektivnit trestní řízení, může přinést lepší vyšetřování závažné hospodářské a daňové kriminality. Přináší ale i rizika. Patří mezi ně jak samotná organizační změna, tak přílišná koncentrace moci do rukou vedoucích státních zástupců, především šéfa protikorupčního zastupitelství. Ten má působit na celém území republiky a navíc s gumově nastavenými kompetencemi. Když mu některý případ bude připadat složitý nebo mediálně nezajímavý, bude ho moci přesunout na nižší stupeň. A naopak řešit na základě svého rozhodnutí i kauzy, které by mu podle zákona nepříslušely.

Proto chceme, aby kompetence byly vymezeny přesněji. Máme zkušenosti s podobným nastavením u policie. Celostátní útvary vedou spory s krajskými útvary, kterým těsně před dokončením vyšetřování vyzobávají jednoduché a zajímavé věci a ty složitější jim nechávají. Stále to budí emoce. Byl bych velmi nerad, abychom se stejné chyby dopustili také u státního zastupitelství.

Speciál měl původně vyšetřovat případy se škodou nad 300 milionů korun, v novém návrhu byla hranice snížena na 250 milionů. Jaké další vymezení kompetencí navrhujete?

Stanovení hranice škody neplatí pro případy, kdy se jedná o organizovanou skupinu. To je přitom v podstatě každá kauza z oblasti závažné hospodářské nebo daňové delikvence. Problém je v tom, že speciál by si je mohl zcela libovolně bez rozhodnutí kohokoli dalšího atrahovat (převzít podřízenému orgánu – pozn. red.). Tuto kompetenci by měl mít nejvyšší státní zástupce nebo příslušný soud. Pak bych věřil tomu, že toto ustanovení bude fungovat vyváženě a nebude zneužíváno.

Jeroným Tejc|Anna Vackova, E15

V lepším případě to tedy dopadne tak, že speciál nebude úplně všemocný. Přesto budou mít jeho šéf i nejvyšší žalobce velké pole působnosti. Vracíme se k původní prokuratuře?

Do značné míry to přiblížení k původní prokuratuře je. Zatímco dnes nemůže nejvyšší státní zástupce zasáhnout do věcí řešených nižšími žalobci ani nepřímo, nově by tuto pravomoc získal. Nyní mu určitou hradbu tvoří vrchní a krajská zastupitelství. Ta první ale budou zrušena. Souhlasím, že po schválení zákona budou pravomoci šéfa protikorupčního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce skutečně značně posíleny. Rizika, která se výbor snaží úpravou sporných ustanovení eliminovat, jsou vysoká.

Takže možný vznik čtvrtého mocenského pilíře nevylučujete.

Neměl by vzniknout i proto, že nejvyšší státní zástupce i šéf speciálu budou odvolatelní v kárném řízení, kde bude mít konečné slovo soud. Záleží ale na tom, aby se nám podařilo prosadit jak změny v kontrole a kompetencích speciálu, tak úpravu trestního řádu o zákonném soudci. Pokud dosáhneme toho, aby tím, kdo má konečné slovo, byl vždy soud, pak se obavy, které zmiňujete, nenaplní. Navíc za současného personálního obsazení nejvyššího státního zastupitelství se rizik neobávám. Ale samozřejmě nevíme, kdo bude stát v jeho čele za pět, deset nebo patnáct let.

Kontroverze vyvolává i další pasáž zákona, podle níž by měli být v jeden okamžik vyměněni všichni krajští žalobci. Co s tím?

Zatímco nejvyššímu státnímu zástupci je stanoveno sedmileté funkční období, ti krajští by měli zůstat ve funkci nejvýše dva roky. To by znamenalo, že jeden ministr spravedlnosti a jedna vláda, byť naše, by naráz provedli na úrovni krajů personální zemětřesení. To není správný model. Obměna musí být postupná, podobně jako u soudních funkcionářů.

Podle ministra Pelikána by měla nová norma začít platit někdy v průběhu roku 2017. Váš odhad?

Kvůli organizačním změnám bude muset být nastaven i státní rozpočet příslušné kapitoly. A vzhledem k tomu, že celý zákon je do značné míry právě o organizačních změnách, tak si nedovedu představit, že by platil někdy od poloviny roku. Buď to stihneme od ledna 2017, nebo od začátku toho následujícího roku.