Lyžařské areály se připravují na sezonu. Společnost TMR již dokonce začala v Liberci zasněžovat a sklidila za to kritiku. „Vlastníme tam technologii, která se jmenuje Snowfactory, která umožňuje efektivně zasněžovat do 15 stupňů. Vyrábí se to do depozitu na jednu hromadu, kde sníh vydrží a následně se rozhrne,“ říká Čeněk Jílek, člen představenstva TMR, která v Česku provozuje areály ve Špindlerově Mlýně a Liberci a také v Polsku, na Slovensku či v Rakousku.
Máte již zajištěné dodávky energií na příští rok?
V Polsku a na Slovensku máme na příští rok elektřinu nakoupenou. V Česku v obou areálech nakupujeme na spotu podle burzy a v Rakousku pro jedno středisko máme a pro druhé zatím ne.
Projeví se ceny energií na cenách jízdného?
Kdybychom promítli všechny vstupy, které nám zdražily, do ceny jízdného, tak by skipas na jeden den musel stát přes čtyři tisíce, což není možné. To je nepředstavitelné, tak mírně zdražíme a utáhneme si opasky. Jinak bychom riskovali, že klienti zanevřou na lyžování a začnou se věnovat jinému sportu.
Největší rakouský ledovec Stubai
Jaký očekáváte zájem lyžařů, když roste inflace a lidé začínají šetřit?
Hovořil jsem s majiteli cestovních kanceláří a ti prožívají obrovský boom zájmu o zájezdy, takže je určitě skupina lidí, která peníze má a bude je investovat do volnočasových aktivit. V covidové době neměli za co utrácet a mají našetřeno. Myslím si, že se klientela obmění, protože řady lidí se vysoká inflace dotýká, ale to neznamená, že všichni lidé začnou šetřit.
Plánujete již v Česku opatření, kdyby elektrická energie dál zdražovala?
Zatím ne, ale již covid nás dostal do situace, kdy dokážeme rychle reagovat, pokud by nastala situace, že přes den bude strašně drahá elektřina. V tom případě by například na Ještědu bylo jen večerní lyžování, nebo se lyžovalo jen o víkendu, ale je předčasné o tom hovořit. Právě v Liberci jsme již začali zasněžovat a zasněžujeme za nižší ceny než loni.
Dostali jste za uzavřené sezony od jednotlivých států nějaké kompenzace, když se vám snížily tržby zhruba o miliardu korun?
Záleží, jak kde. V Rakousku to vypadalo, že kompenzace budou nejlepší a nakonec to tak dobré nebylo. Na Slovensku nebylo nic, v Česku jsme byli zastropovaní a v Polsku nám alespoň nechali měsíc a půl otevřené středisko. Tam jsme alespoň něco utržili na pokrytí těch obrovských nákladů.
Přes takové ztráty investujete. Loni jste koupili další středisko v Rakousku a vybudovali novou sjezdovku v Liberci. Kdy se plánuje dostat k číslům, která jste měli před covidem?
Doufám že brzy. Již v letošním roce jsme se dostali na slušné výsledky. To znamená, že dva ztrátové covidové roky jsou snad za námi. Kvůli burze nemohu říct žádná konkrétní čísla, protože jsme ještě před ukončením finančního roku, ale budeme 35 procent pod standardním rokem, kdy byl zisk přes zdaněním 50 milionů eur.
V Liberci jste postavili novou sjezdovku Skalka. Proč se již zasněžuje, když je venku ještě teplo?
V Liberci je již chladněji a vlastníme tam technologii, která se jmenuje Snowfactory a umožňuje efektivně zasněžovat do 15 stupňů. Vyrábí se to do depozitu na jednu hromadu a sníh vydrží a následně se rozhrne. Snowfactory nevyrábí sníh, ale šupinky ledu. Energetická náročnost je stejná jako u standardního sněžného děla. Když se bavíme o energetické náročnosti skiareálů, tak je důležité si uvědomit, že lyžařské areály celoročně spotřebují jen jednu desetinu procenta z celkové spotřeby elektřiny v ČR. Drtivá většina těchto středisek má spotřebu opravdu minimální. Pro srovnání – ze sedmi energeticky nejnáročnějších lyžařských areálů má každý roční spotřebu stejnou jako větší obchodní centrum. Takových skiareálů je ale jen sedm, nákupních center s touto spotřebou je více než osmdesát.
Jaké máte roční náklady na energie?
Samozřejmě v každém středisku jiné. Například ve Špindlu, kde jsou nejvyšší, se s novými cenami vyšplhají přes padesát pět milionů, v době před energetickou krizí se pohybovaly kolem osmnácti milionů.
V Liberci máte ještě plán na zbudování dalších sjezdovek a výstavbu nové lanovky na Ještěd. V jaké fázi jsou tyto přípravy?
Co se týká rozšíření našeho areálu, tak jsme ve fázi, kdy nám zastupitelstvo schválilo dílčí změny územního plánu. Takže to je na dobré cestě. Co se týká lanovky na Ještěd, tak v tomto případě nejsme hlavním hráčem. V první řadě se musí dohodnout město Liberec s Českými drahami, které jsou vlastníkem zničené lanovky a pozemků pod ní, na odkoupení majetku. Tam to vypadá slibně, jde jen o dohodu na rozumné ceně. Pomoc Liberci přislíbil za kraj i hejtman Martin Půta. Poté bude výběrové řízení, kdo to bude stavět a následně provozovat. V dnešní době investice 300 milionů není až takovým lákadlem, takže jsme zatím jediný subjekt, který o to má zájem.
Z čeho byste projekt financovali?
My zásadně investice realizujeme z bankovních zdrojů. Takže bychom finance museli začít shánět.
V covidové době jste výrazně propouštěli. Nabíráte nyní nové zaměstnance?
My už jsme nabrali v minulé sezoně, která se uskutečnila. Naopak se do budoucna budeme dál snažit počty zaměstnanců snižovat. Automatizujeme různé procesy. Například Ještěd bude už letos první naprosto bezobslužný areál bez lidské síly, kde bude prodej skipasů plně automatizovaný, ať už online, nebo na místě.
Jakým způsobem chcete dále zvyšovat využití moderních technologií?
Dnes má TMR tři byznysové větve. TMR Slovensko, TMR International a Gopass, který je spojujícím prvkem napříč všemi našimi aktivitami. Kromě prodeje skiapasů a dalších produktů je jedním z modulů Gopassu i flexi pricing, který používáme ve všech našich střediscích. Nyní jdeme s celým tímto modulem nejen na domácí, ale i na zahraniční trh, kde jsme jediní na světě, kdo ma plnou variantu flexibilní cenotvorby navázanou na konkrétní ověřené obchodní a marketingové strategie, vše s mnohaletou zkušeností z vlastních středisek.
Dnes se tuto technologii snažíme prodávat jako celek dalším lyžařským střediskům. Letos jsme v tomto směru navázali kontakt s areálem Monínec, kde budeme dělat celý obchod a marketing prodeje skipasů. Model flexibilních cen je světově unikátní. Obdobnou smlouvu, jako jsme udělali s Moníncem, chceme udělat i s několika rakouskými, italskými a francouzskými středisky. To je linie, kde chceme expandovat. Jde o to, že každý den může být cena jízdného jiná, podle počtu lyžařů či počasí.
Připravujete nějaké další investice?
Zatím jsme akviziční věci dali k ledu. Jsme v jednání s několika rakouskými středisky, ale potřebujeme se nějak stabilizovat a mít všude plnou sezonu. Investice budou zejména do rozšíření Gopasů a flexibilního prodeje, abychom náš systém dostali do zahraničí, kde bychom tento servis dělali pro třetí strany.
V lednu bude Špindlerův Mlýn hostit po čtyřech letech světový pohár žen. Chystáte se již na tuto akci?
Na to se připravujeme už rok. Máme organizační výbor, který se schází, protože je to vyhodnocené jako akce národního rozsahu. Zatím čekáme, jaký finanční podíl na organici závodů ponese stát. Nemůžeme si dovolit tuto akci zrušit, protože by to byla obrovská rána pro lyžování, tak musíme vysněžit celý areál, který bude následně k dispozici klientům.
Jaké budou náklady na lyžařský šampionát?
Rozpočet je zhruba 70 milionů. O náklady se rozdělíme, jak sponzoři, tak i stát.
Kdy začnete zasněžovat ve Špindlerově Mlýně?
Tam technologii Snowfactory nemáme, takže začneme s prvními mrazy.
Jak ve Špindlu postupuje plán na propojení areálů Medvědín a Svatý Petr?
Zatím se nepracuje, ale v řádu měsíců chceme začít. Celá akce je vyčíslená na 1,3 miliardy korun. Když všechno půjde dobře, tak by mělo být kompletně hotovo do tří let.
Co bude propojení pro Špindlerův Mlýn znamenat?
Na obou stranách střediska vzniknou nové sjezdovky a lanovky, což náš skiareál a celý Špindlerův Mlýn zatraktivní. Touto investicí se zásadně rozšíří lyžařské možnosti a bezpečnost našich klientů.
Čeněk Jílek (45)
Zastává pozici člena představenstva TMR holding a zároveň ředitele TMR International, které zahrnuje aktivity v ČR, Polsku a v Rakousku. Do TMR nastoupil v roce 2008 jako manažer Tatry Motion. Od roku 2012 působil ve funkci ředitele Skiareálu Špindlerův Mlýn. Během svého působení ve Špindlerově Mlýně získal titul MBA na Bircham International University z byznysu v anglickém a španělském jazyce.
