Mají podobný příběh. Podnikatelský i osobní. Začínaly na venkově, děti vtáhly do byznysu hned od začátku a firmy dovedly nejen do Prahy, ale i k milionovým ziskům. Rozdíly tu ale přece jen jsou. Jedna má virtuální produkt, druhá hmotný. První je stále v byznysu aktivní, druhá je ráda, že už jen občas dohlíží zpovzdálí. První dámy rodinného byznysu v Česku: zakladatelky firem Renomia a SIKO.
Česko i celý svět jsou zasaženy pandemií koronaviru. Jak to ovlivnilo vás a vaši firmu?
Jiřina Nepalová: Tato pandemie se nedá s ničím porovnat. Zasáhla ekonomiku, má vliv na naše životy. Nemůžeme se svobodně setkávat, bojíme se o zdraví své i blízkých. Pozoruji, že lidé se stali citlivějšími a zranitelnějšími, i malou věcí jim uděláte radost. Pokud jde o firmu Renomia, již z podstaty našeho podnikání myslíme na rizika dopředu. Taková situace se však nedala předvídat. Po příchodu pandemie jsme téměř všichni začali pracovat z domova. Naštěstí jsme dlouhodobě investovali do technologií a digitalizace, a tak jsme se mohli i nadále starat o naše klienty. Ale doba to není rozhodně příjemná, jde o zdraví lidí, musíme dělat maximum pro jeho ochranu. To je na prvním místě.
Jaroslava Valová: Všechno bylo najednou jinak, ale firma se nemohla zastavit. V praxi se potvrdila poučka z manažerských knih, že pro zdravou firmu je překonávání nečekaných překážek příležitostí ke zlepšení. Celá firma se zmobilizovala a během několika dnů jsme dotáhli připravená řešení do ostrého provozu. Například začala fungovat on-line „schůzka“ zákazníka s našimi prodejními konzultanty a k našemu překvapení byl o tuto službu velký zájem. Samozřejmě, řešit na dálku kompletní nákup koupelny či kuchyně není ideální, ale zákazníci i my jsme se s tím najednou dokázali vyrovnat.
Byl to tedy akcelerátor zásadních změn?
JV: Přesně tak. Nicméně štěstí přeje připraveným. Před pěti lety jsme začali směřovat k digitalizaci celé firmy, investovali jsme do ní desítky milionů korun. Kdybychom to neudělali, bylo by to daleko horší. S podobnými věcmi není možné začínat v době krize, to už je pozdě.
JN: S tím lze jenom souhlasit. Dříve jsme také cestovali po světě za partnery na různé konference. Teď se jich účastníme na dálku. Tuto možnost tak mají tisíce lidí z celého světa. Jen od nás jsou to desítky zaměstnanců, které bychom třeba do Chicaga neposlali. I když kafíčko s Američanem či Indem si na dálku nedáme a to bylo vždy příjemné. K omezení všech činností, které jsme dělali možná zbytečně, možná z určitého rozmaru, bychom však dospěli postupně i bez koronaviru. Bráním se přiznávat koronaviru jakékoli přínosy, hlavně ať je co nejrychleji pryč.
Máte konkrétní odhad dopadů do letošních hospodářských výsledků firem?
JV: Odhadujeme zachování loňských obratů. To, co z tržeb vypadne v maloobchodě, dokážeme z velké části vyrovnat e-shopem. Náklady ale rostou a ziskovost klesá. Nás totiž ovlivňuje kurz koruny, protože kromě domácí produkce prodáváme i dovozové zboží. Jestli je koruna za 25,50 nebo za 27,50, to už je pro nás velký rozdíl. Také nárůsty platů v době konjunktury před krizí a s tím spojené vysoké odvody začnou firmám komplikovat život. Nepropouštíme, ale máme stop stav v přijímání nových pracovníků.
JN: Propad tržeb se snažíme vyrovnat získáváním nových klientů a akvizicemi. Snižujeme také náklady. Uvidíme, jak bude vypadat rok 2021, kdy se krize více projeví. Ekonomické krize měly téměř vždy dopad na cenu pojištění – tu ovlivňují zajišťovny, z nichž většina je zahraničních. A i nyní se již začíná zdražovat. Projevuje se to zejména na určitých typech rizik, jako například u odpovědnosti statutárních orgánů, pojištění pohledávek. Sjednat taková pojištění vyžaduje mnohem složitější jednání a zabere to více času.
Právě škody způsobené covidem jsou velké téma. Řeší se nyní v pojišťovnictví?
JN: Škody z covidu jsou všeobecně vyloučeny z pojistných podmínek, což neznamená, že se tím nezabýváme. Je to ale otázka pro budoucnost. Po případném zajištění takových rizik se musíme rozhlížet nejen v Česku, ale i v cizině. Zjišťujeme, zda je to možné, byť by to bylo třeba v omezeném rozsahu. Může jít o speciální pojištění nebo připojištění k majetkovému pojištění. Svět má nyní novou zkušenost a už i konkrétnější představu, jaká rizika pandemie pojišťovnám přinesla. Zřejmě tobude záviset na připravenosti klientů na danou situaci a pojištění nebude možné sjednat pro každého.
Změnila se v době covidu poptávka po službách?
JV: U nás se poptávka částečně přesunula k e-shopu, dokonce i u obkladů, van, sprchových koutů, což jsme si dříve nemysleli. Kdo měl v plánu udělat kuchyni nebo koupelnu, nechtěl se toho vzdát. Každopádně ze zkušeností víme, že kdykoli přijde nějaká krize, u nás se neprojeví hned, ale se zpožděním. Třeba i půlročním. Nás to může dohnat příští rok.
V jakém smyslu?
JV: Bude přibývat lidí, kteří mají obavy ze ztráty zaměstnání. Nicméně je pořád kritický nedostatek nových bytů, připravují se velké projekty nájemního bydlení a to bude příležitost i pro nás. Věříme také, že na předním místě priorit zůstane pro řadu lidí hezký domov, byť by to znamenalo omezení ostatní spotřeby.
JN: Dopady krize na naše klienty jsou různé podle typu podnikání. Těm, kteří mají problémy, vyjednáváme s pojišťovnami odklad splátek na dobu, až budou v lepší situaci. Stále také kontaktujeme potenciální klienty a jsme velice překvapeni, že i na dálku je možné udělat zajímavý obchod. Je to ale pro všechny velká změna a není to komfortní situace.
Přitom se říká, že na obchodníky dopadá podobná situace nejvíce.
JN: Ano, osobní kontakt je příjemnější, ale nelze se zastavit. Když je kvůli bezpečnosti lepší schůzka přes internet, akceptujeme to. Zdraví je priorita. Osobní kontakt je ale důležitý pro navázání dlouhodobých vztahů. Věřím, že i s klienty, které jsme získali on-line, budeme mít příležitost zajít na kávu a podaří se nám spolupráci rozvíjet.
JV: Ono je nevyzpytatelné, co všechno je pro zákazníky důležité a jestli současná krize hýbe i zaběhnutými cykly trhu. Letos o prázdninách jsme měli horší tržby, přestože prázdninové měsíce bývaly odbytově silné. Září bylo naopak rekordní, přestože bývalo slabší. Patrně to znamená, že na dlouholeté zkušenosti se už nemůžete spolehnout. A taky netušíte, co všechno se může stát.
Jak to myslíte?
JV: Nedávno nám poslali všechny zaměstnance jedné prodejny do karantény. Situaci zachránili z vlastní iniciativy zaměstnanci prodejny z vedlejšího města – zatnuli zuby a podělili se o provoz tak, aby bylo otevřeno v obou prodejnách. Takové provizorium se dá ale zvládnout jen určitou dobu.
JN: My máme možnost pracovat na střídavý home office, jedna skupina je tři dny v kancelářích, další je doma. Je to i kvůli bezpečnosti, dodržování vzdáleností na pracovišti a podobně.
To je zřejmě zásadní rozdíl mezi vašimi byznysy – hmatatelný a tak trochu virtuální produkt. To pak určuje dopad na vaše podnikání, že?
JV: Ano, máme jiný produkt. U obou je důležitý osobní kontakt, ale u pojištění je alespoň částečná digitalizace dosažitelná pravděpodobně snáz než u nás. Naši zákazníci chtějí zboží vidět, vyzkoušet si ho nebo alespoň si na ně sáhnout. Těžko lze náš byznys překlopit do on-line světa, ačkoli jsou dnes možnosti neuvěřitelné.
JN: Ani my se bez návštěvy klientů neobejdeme. Pojišťujeme převážně podnikatelská a průmyslová rizika a ta bez prohlídky areálů prostě nikdo nepojistí. Ale jak říkáš, digitalizace celé řady procesů je v pojišťovnictví dávno běžná, na dálku sjednáváme zejména pojištění aut, domácností, cestovní pojištění. Digitalizace pojišťovnictví je dlouhodobý trend a budoucnost.
JV: Že nelze vše pojistit na dálku už vím, protože než jste naší firmě pojistili majetek, taky jste chtěli naše areály vidět.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
