„Důvodem je dosud nevyřešený spor o název země, protože severní provincie Řecka nese název Střední Makedonie a pro Řeky je nepřijatelné, aby sousední země měla téměř stejný název a jmenovala se Makedonská republika. Proto musí Makedonie oficiálně vystupovat pod jménem FYROM – Former Yugoslavian Republic of Macedonia,“ vysvětluje.
E15: Jak těžce doléhá na Makedonii současná krize?
Makedonská ekonomika je poměrně malá, celá země má dva miliony obyvatel a zhruba třetinu rozlohy České republiky. Důležitou roli hraje skutečnost, že v bývalé Jugoslávii byla Makedonie hlavním dodavatelem zemědělských produktů a tato orientace trvá dosud. Ekonomika proto trpí řadou nedostatků. Pozitivní ale je, že země má už roky stabilní vládu, která uplatňuje velmi rozumnou fiskální politiku. Totéž platí o měnové politice, která je v rukou národní banky.
Vzhledem k tomu byl dopad krize v Makedonii v rámci regionu druhý nejmírnější. Inflace se dlouhodobě pohybuje v přijatelných mezích kolem tří procent. Růst ekonomiky je ale velmi malý a průmyslová výroba stagnuje. Důvodem je mimo jiné i skutečnost, že hlavním partnerem jsou země EU, především Německo.
E15: Jaká je v Makedonii měnová situace? Je ekonomika zatížena cizoměnovými půjčkami jako ostatní balkánské země?
Měnou je makedonský dinár, jehož směnný kurz je od roku 1997 stabilní. Tehdy byl stanoven pevný přepočítací koeficient k německé marce, poté matematickým přepočtem došlo k přesunu vazby na euro. Jedno euro je 61,5 dináru. Nedávno centrální banka vyhlásila, že s touto politikou hodlá pokračovat minimálně do roku 2015. Zatíženost zahraničními půjčkami je relativně nízká, zadlužení země se pohybuje kolem 30 procent HDP. Neustále stoupá význam domácího úvěrování.
Dynamicky se rozvíjejí půjčky obyvatelstvu, řada z nich začala být masověji nabízena teprve nedávno. To se týká například hypoték, neboť katastr nemovitostí funguje v zemi krátce. Velký zájem je zvláště v posledních pěti letech i o spotřební úvěry. Naše banka je poměrně konzervativní, přednost při poskytování úvěrů dostávají klienti, kteří mají v bance účet a chodí jim na něj měsíční výplata.
E15: Na kterou skupinu klientů se Ohridská banka zaměřuje nejvíce?
Jsme univerzální obchodní banka, což vychází ze strategie skupiny Société Générale. Banka by měla obsluhovat všechny typy klientů, důraz se klade na retail, vzhledem k jeho diferencovanosti a stabilitě. Přestože tato oblast roste rychleji, podíl korporátní klientely stále převažuje. Je to dáno tím, že ačkoli jsme čtvrtou největší bankou na trhu, jsme bankou nejdůvěryhodnější.
Například dvě krize likvidity, které zasáhly bankovní sektor v letech 2011 a 2012, se naší bance díky podpoře naší matky vyhnuly. To nám bez jakýchkoli marketingových nákladů pomohlo získat řadu velmi dobrých klientů. Hovořímeli o retailu, je třeba vzít v úvahu, že v Makedonii je třicetiprocentní nezaměstnanost, což samozřejmě ovlivňuje chování bank vůči této skupině klientů. My se snažíme využít svoji silnou pozici v korporátní oblasti i pro podporu retailu, kdy firmám nabízíme obsluhu jejich zaměstnanců za zvýhodněných podmínek.
E15: Nakolik se Makedonie dotkla řecká krize?
Zastoupení řeckého kapitálu v zemi je poměrně silné, a to jak v průmyslu, tak v bankovnictví. Řecký kapitál například vlastní druhou největší banku v zemi, Stopanskou banku, kterou ovládá National Bank of Greece, dále největší továrnu na zpracování tabáku, jehož je Makedonie významným producentem, Strumica Tabak, a je rovněž silně zastoupen v potravinářských oborech. Obecně se řeckým firmám velmi daří, většinou lépe než jejich řeckým matkám, a tak vláda pečlivě sleduje, zda nedochází k převodu finančních prostředků do mateřských společností.
Řecká krize ovlivňuje Makedonii jiným způsobem. Makedonie je vnitrozemský stát silně závislý na obchodní výměně a dodávce surovin. Pro tento účel je hojně využíván přístav v Soluni, který je vzdálen 230 kilometrů od Skopje. Nepokoje v Řecku, které souvisely s protesty proti úsporným opatřením, přístav ochromily a zastavily dodávky do země. Při generální stávce došlo i k uzavření hlavního hraničního přechodu v Gevgeliji a zastavení kamionové dopravy. Makedonie si je vědoma toho, že musí zlepšit svůj přístup k přístavům v Albánii a k Černému moři v Bulharsku.
V obou případech je třeba výrazně zlepšit či zcela nově vybudovat silniční a železniční spojení. Oba projekty mají silnou vládní podporu, otázkou zůstává jejich financování.
Makedonii by velmi pomohl vstup do NATO
E15: Jak jsou na tom teď Makedonci s touhou vstoupit do EU?
Pro Makedonii je vstup do Evropské unie jedním z hlavních témat. Jak vláda, tak obyvatelé velmi těžce nesou, že dosud neobdrželi pozvání k otevření přístupových jednání. Totéž platí o členství v NATO.
Makedonie splnila a splňuje veškerá kritéria, aby se mohla stát platným členem NATO. Obě tyto organizace ale mají v rozhodovacím procesu zakotveno právo veta a Řecko členství Makedonie v obou uskupeních odmítá. Důvodem je dosud nevyřešený spor o název země, protože severní provincie Řecka nese název Střední Makedonie a pro Řeky je nepřijatelné, aby sousední země měla téměř stejný název a jmenovala se Makedonská republika. Proto musí Makedonie oficiálně vystupovat pod jménem FYROM – Former Yugoslavian Republic of Macedonia.
Přiznám se, že v tomto případě velmi oceňuji přístup České republiky, která spolu s několika dalšími zeměmi EU začala oficiálně používat název Makedonská republika. Tento přístup je v Makedonii velmi oceňován, a když řeknu, že jsem z Česka, svým způsobem to pomáhá otevírat dveře. Pro mne jako českou manažerku řídící francouzskou firmu je důležité, že obě země mají v Makedonii své zastoupení a že můj zaměstnavatel podporoval a podporuje spolupráci s oběma. V uplynulých třech letech tak proběhla řada akcí, mnoho z nich jsme dělali společně – například jazzový festival.
E15: Je naděje na otupení hran v řeckém postoji?
Tento problém má historické kořeny a já nejsem historik. Ale podle mne má každý problém řešení. Než jsem přišla do Makedonie, zastupovala jsem devět let Českou bankovní asociaci v některých orgánech Evropské bankovní federace a v Evropské platební radě. Aniž by to Makedonci tušili, zvolili mne téměř okamžitě místopředsedkyní Makedonské bankovní asociace.
Velmi mne překvapilo, když jsem zjistila, že Makedonie není členem EBF, zatímco ostatní země regionu ano. Důvodem byla opět nedořešená otázka názvu země. Přitom členství by Makedonii přineslo řadu výhod. Navrhla jsem proto, aby země vstoupila do EBF pod jménem FYROM, což bylo přijatelné i pro řeckou stranu. Ve smlouvě stojí, že země se stává členem EBF do doby vyřešení jejího názvu dočasně pod jménem FYROM. Bohužel toto je postup, který EU neupřednostňuje.
E15: Promítá se spor s Řeckem nějak v obchodní rovině?
V podstatě ne. Řekové působící v Makedonii jsou velmi příjemní a vzdělaní lidé, kteří rozumí byznysu. Otázka jména je otázkou politickou, reálná ekonomika se jí vyhýbá. Platí však, že vstup do mezinárodních institucí, hlavně NATO, by Makedonii velmi pomohl. Vláda se snaží přilákat zahraniční investory a pro ty je členství země v NATO důležité, protože to zlepšuje bezpečnostní pozici země.
Není tam zvykem za něco poděkovat
E15: Když jste přijela do Makedonie, co jste si uvědomila, že bude největší rozdíl proti působení v Česku?
V zemi platí jiné vazby, zvyky a člověk se musí umět alespoň částečně přizpůsobit. Společnost je poměrně silně vertikálně rozvrstvená, mezi jednotlivými úrovněmi jsou relativně tvrdé přechody. I v bance kolega, který je o jeden stupínek výše než druhý, vyžaduje velký respekt.
Obecně platí, že rodina, nejširší rodinné vazby, jsou na prvním místě. Je to dědictví z Osmanské říše, jíž byla Makedonie součástí pět set let. To se samozřejmě promítá i do vztahu banka – klient. Klienti si většinou vybírají banky podle toho, kde mají své známé či rodinné příslušníky. Až na dalším místě je cena služeb a jejich kvalita.
Klienti jsou velmi loajální, přetáhnout zákazníka z jiné banky je poměrně obtížné. Také dělení korporátních klientů na velké, střední a malé, které je jinde naprosto běžné a nikoho neuráží, je potřeba držet téměř pod pokličkou. I malý podnikatel předpokládá, že s ním bude zacházeno jako s velkou korporací a že bude mít kdykoli přístup k nejvyššímu vedení banky. Významná je i skutečnost, že financování firem probíhá téměř výhradně formou úvěrů, podíl přímých investic je velmi malý. Vztah mezi firmou a bankou je proto velmi silný. Navíc se v zemi zná téměř každý s každým, což nelze podceňovat a je třeba s tím pracovat.
E15: Jak vůbec tamní společnost přijala, že jde bance šéfovat cizinka? A žena? To asi na Balkáně stále nevítají s nadšením…
Samozřejmě jsem do jejich systému vnesla jiné zvyklosti. Na vertikální linie si příliš nepotrpím, protože mám ráda přirozenou autoritu a správné lidi na správných místech. Nemyslím to ale kriticky, opravdu je to dáno historicky. Société Générale koupila banku v roce 2007, takže jsem byla druhý cizinec v jejím čele.
Když jsem přišla, hodně jsem cestovala mezi Ohridem, kde je dosud ústředí – to se v létě změní –, a Skopje, kde jsou centralizovány obchodní aktivity. V Ohridu je v budově výtah. Když jsem tam přišla, všichni mne pustili, ale do výtahu se mnou nikdo nevstoupil. Když se to opakovalo několikátý den, napsala jsem všem zaměstnancům e-mail, že jsem sice prezidentkou banky, ale výtah je tady pro všechny a navíc je pro mne setkávání se s lidmi ve výtahu osvěžující. Do dvou týdnů se mnou jezdili ve výtahu všichni.
Není také zvykem za něco poděkovat, stejně jako není obvyklé, že nadřízený naslouchá podřízenému. Můj způsob řízení je jiný, vše se dá měřit výsledky banky. A čísla jsou mnohem lepší, než když jsem přišla. Tehdy jsme měli podíl na trhu 4,5 procenta, teď máme dvakrát tolik. Bilanční suma banky byla 16 miliard dinárů, dnes je 28 miliard. Loni rostl zisk čtyřikrát více, než byl plán. Je to výsledek týmové práce, lidé potřebovali povzbudit – což se dříve nedělo.
Pokud jde o zastoupení žen, byla jsem příjemně překvapena, kolik žen – velmi vzdělaných, chytrých a příjemných – je ve vedoucích funkcích, ve kterých si vedou skvěle. Jen pro srovnání – zastoupení žen v makedonském parlamentu je 22 procent.
E15: Kdo jsou vaši nejbližší spolupracovníci, máte tam i Čechy?
Jsme pětičlenné představenstvo, kromě mne je tam Čech Filip Kotora a tři Makedonci. Ti se za uplynulé tři roky neuvěřitelně posunuli a dnes jsme opravdu vyvážený tým.
E15: Narazila jste někdy se svým otevřeným přístupem?
Ano, v jednom případě. Já jsem ale velmi odolná. Problém v Makedonii je ještě jeden. Představitelé státu či samosprávy jsou velmi vstřícní k zahraničním investorům, protože jich tam není tolik. Není problém být s nimi například v osobním kontaktu. Ale protože společnost má již zmíněný rodinný charakter, lidé očekávají, že když něco potřebují, vyhovíte jim. Neustoupit ani v jednom případě bylo na mé misi to nejtěžší. Když jsme otevírali v jednom městě pobočku, obdržela jsem od starosty řadu telefonátů, koho všeho máme zaměstnat či obsloužit. Vysvětlit, že banka má naprosto transparentní postupy, jak nabírat lidi, a neustoupit bylo obtížné.
Více žen a cizinců do vedení, rozhodla Société Générale
E15: Na jak dlouho máte mandát v Ohridské bance?
Čtyři roky, do konce letošního roku.
E15: Máte už informaci, jak to bude dál, chtěla byste tam pokračovat?
Když se mě francouzští kolegové ptají, říkám, že zde ráda zůstanu. Faktem ale je, že většinou je průměrná doba v jednom místě čtyři roky, pak dochází ke změně.
E15: Až mandát skončí, budete se vracet do Česka nebo pokračovat v zahraničí ve skupině Société Générale?
Myslím, že se vrátím do Česka, ale je to zatím otevřená otázka.
E15: Jak jste se do Ohridské banky vůbec dostala, prošla jste výběrovým řízením?
Ne. Bývalý ředitel mezinárodní retailové bankovní sítě chtěl po dohodě s nejvyšším vedením Société Générale dát na některé vedoucí pozice více žen a cizinců. Société Générale má svou banku zhruba ve čtyřiceti zemích světa a do té doby stál v čele každé z nich muž a Francouz. V roce 2009 jsem dostala nabídku, zda bych nechtěla jít jako jednička do Makedonie. Jsou nabídky, které se neodmítají.
E15: Jak dlouho jste se rozhodovala?
Na rozhodnutí jsem měla čtyři dny, od pátku do úterý, ale rozhodla jsem se prakticky okamžitě. A musím říci, že to bylo skvělé rozhodnutí.
Jitka Pantůčková
Absolvovala VŠE, fakultu obchodní a postgraduální studium v Ekonomickém ústavu ČSAV, obor světová ekonomika. Do roku 1991 pracovala jako vědecká pracovnice v Orientálním ústavu ČSAV, kde se věnovala problematice hospodářských dějin Středního východu. Od té doby působí v bankovním sektoru, nejprve v IPB (od roku 2000 v ČSOB), kde prošla řadou manažerských pozic. V letech 2002 až 2009 pracovala ve vedení Komerční banky jako výkonná ředitelka pro provoz. V lednu 2010 byla jmenována generální ředitelkou Ohridské banky, která je dceřinou společností Société Générale v Makedonii. Je místopředsedkyní Makedonské bankovní asociace, kterou zastupuje i v Evropské bankovní federaci. Aktivně publikuje, napsala zhruba 200 článků o problematice bankovnictví a EU.
Manažeři roku z automobilky a z bankyManažeři roku z automobilky a z banky
