Josef Středula: Češi nedostávají řádně zaplaceno, to musí skončit

Nebojte se požádat o vyšší platy, nabádáte zaměstnance. Pokud jde ale o veřejný sektor, vyjednávání s vládou nedopadlo zcela podle vašich představ, že?

To si tak úplně nemyslím. První věc je, že se nejedná o růst mezd o pouhá tři procenta. K nim se přidala dvě další pro ty, kteří spadají pod služební zákon, a ještě k tomu se platy budou zvyšovat nikoliv od ledna příštího roku, ale už letos v listopadu. A o půl procenta byl navýšen Fond kulturních a sociálních potřeb – z původního jednoho na 1,5 procenta objemu. A to jsou částky poměrně velké. Jenom kulturní fond se blíží částce jedné miliardy korun. Z něho lze přitom hradit některé typy benefitů, které mají trvalejší charakter. Jako třeba penzijní připojištění a podobně. Pro nás je to dobrá kombinace a celkový objem vyjednaných prostředků tak činí o necelé dvě miliardy korun víc, než byl původní vládní záměr.

Jaká doporučení dáváte pro platové vyjednávání v soukromé sféře?

Podnikatelská sféra říká – nemáme, stát také říká nemáme. Jeden se vymlouvá na druhého. Vývoj ekonomiky ale říká něco jiného. Proto jsme se rozhodli více zatlačit na vládu a tím vyslat jiný signál. Kdybych tedy vzal nárůst všech platů dohromady, i když se to tak docela nedá sčítat, mohlo by to být až 4,3 procenta. U jednotlivých firem se ovšem bude postupovat individuálně. Takže výsledek vyjednávání může být velmi rozdílný. Když říkáme, že si dovedeme představit pět procent, tak to vyjadřuje v makročíslech skutečnost, že chceme, aby se v oblasti mezd a platů zvýšila dynamika přibližování se České republiky k vyspělým zemím.

Zaměstnavatelé proti růstu platů argumentují ztrátou konkurenceschopnosti firem. Nemají pravdu?

Připouštím, že to, co teď řeknu, je trochu demagogie. Pokud manažeři mají mzdy takřka srovnatelné se zahraničím, proč by je nemohli mít i zaměstnanci. Politika nízkých mezd je u nás dlouhodobou politikou, a to je už neúnosné. Vyčítají nám, že jako příklad používáme srovnání s Rakouskem. Tak srovnejme Českou republiku a Slovensko. Když jsme se rozdělili, rozdíl mezi jejich a našimi mzdami byl v neprospěch Slováků zhruba pětadvacet procent. Dneska jsou slovenské mzdy o několik desetin vyšší než české. To znamená, že jsme během těch dvaadvaceti let stagnovali.

Za Nečasovy vlády fungovala tripartita formálně, nikoli věcně. Teď jsou návrhy sociálních partnerů brány vážně

Jste s fungováním tripartity spokojeni, nebo ne?

Beru to tak, že současný kabinet je koaliční. Byť jsou ministři z různých politických stran, při sociálním dialogu se to nijak výrazně neprojevuje. Nedá se říct – ministr za ANO se chová jinak než ministr z KDU-ČSL nebo ministr z ČSSD. Za Nečasovy vlády fungovala tripartita formálně, nikoli věcně. Teď jsou návrhy sociálních partnerů brány velmi vážně. Příklad – otázky insolvenčního práva, debata o tom, co udělat, aby se zabránilo podávání šikanózních návrhů.

Odbory analytickému týmu z ministerstva spravedlnosti a VŠE dodaly popis jednotlivých případů a praktik spolu s řadou návrhů, jak současný zákon zlepšit. A myslíme i na budoucnost. Chceme, aby se na tripartitě projednal základní rámec financování České republiky po roce 2020, čímž myslíme po skončení rozpočtového období současné vlády.

Jak hodnotíte návrh státního rozpočtu na příští rok?

Z našeho pohledu je to proekonomicky postavený rozpočet. Otázkou je, do jaké míry bude možno vše profinancovat. Naše obavy jsou spojené s tím, jak vypadají zákon o zadávání veřejných zakázek, stavební zákon a podobně. Jedna věc je, zda investiční prostředky máte, druhá jestli je vůbec možné je utratit. V pozitivním slova smyslu. Bohužel po „karlovarských losovačkách“ jsme se dostali do úplně opačného extrému.

Ale zpět k rozpočtu. Podle nás je postaven dobře, i když má ještě rezervy. A to nemalé, očekáváme například vyšší výběr DPH. Pokud jde o růst ekonomiky, jsme zase o něco skeptičtější než vláda. Očekáváme ho kolem dvou, dvou a půl procenta. Kvůli nejrůznějším vlivům. Teď budu a nebudu teoretizovat. Například na úrovni WTO se bude řešit, zda Čína už je tržní ekonomikou. Bude-li uznána tržní ekonomikou, může to významně zahýbat celosvětovým trhem. Dosud se můžeme výrobkům z Číny bránit, to by padlo. Existují studie, které říkají, že česká ekonomika by kvůli tomu mohla ztratit až sto tisíc pracovních míst.

Před vládou stojí i několik akutních rozhodnutí. Jsou to například limity na těžbu hnědého uhlí. Budete tlačit na to, aby kabinet definitivně rozhodl, co s uhlím za limity?

Jestli je něco jednoznačně špatné, tak je to patnáctileté váhání všech vlád a házení problémů na následníky. Tento způsob politického nerozhodování je fatální jak pro dotčené obce, tak pro celý region. Ať už současný kabinet najde odvahu. Co se týká odborných studií, má je. Řečeno už bylo vše kromě politického verdiktu. Na tripartitě všichni vládní činitelé říkají, že nejekonomičtější varianta je prolomení limitů jak na dole Bílina, tak na lomu ČSA.

Tak musí sebrat odvahu, odklad jen dál znejistí situaci v severních Čechách. Že jsou odbory zastánci prolomení limitů, je zřejmé. Co se týká jakéhokoliv jiného rozhodnutí – nechceme, aby to uhlí bylo odepsáno. Mluví se o jaderných elektrárnách. Tendr na dostavbu Temelína byl zrušen, řeč o dostavbě Dukovan zní ještě fantaskněji. Je nutné definitivně rozhodnout, a pokud nepadnou limity, ať vláda řeší všechny důsledky včetně dopadů do zaměstnanosti.

Problémy kvůli uhlí, pro změnu černému, jsou na severní Moravě. Na mysli teď mám předčasné důchody pro horníky z OKD.

Divím se, že se to ještě pořád řeší. Jestliže si hnutí ANO celou záležitost neumí nastudovat, je mi to líto. Kdo měl možnost vidět horníky při práci, nediví se, že mají horší zdraví. A tím to nekončí. O kom se v Moravskoslezském kraji ví, že byl horník, hůř shání jakékoliv jiné zaměstnání. Protože zaměstnavatelé se bojí právě jejich zdravotního stavu. Požadavky, které odbory kolem důchodů mají, jsou vlastně minimalistické.

Josef Středula v budově ČMKOS|Hynek Glos

Dalším aktuálním problémem je průmyslová zóna nad dolem Barbora v Karviné. Budou se odbory v této záležitosti angažovat?

To, co se odehrává mezi ministrem financí a hejtmanem Severomoravského kraje, si lidé snad ani nezaslouží poslouchat. Jsou to představitelé koaličních stran, tak by si to snad mohli při setkání hezky vyříkat. Připadá mi, že se předvolební čas nějak prodloužil, a tahle debata překračuje všechny meze. Jestliže nejsou schopni dohody, ať najdou někoho, kdo je rozsoudí. Ale jet na jednání do kraje a tam de facto o Barboře kladně rozhodnout a vrátit se zpátky do Prahy a rozhodnutí změnit… Odbory se už v celé záležitosti angažují, ale spory, kdo komu dá či dává peníze, nehodláme a nebudeme řešit.

Výbušné téma je dnes migrace. Co odbory říkají na debaty o možnostech zaměstnávání běženců?

Především si musíme si říct, proč vůbec k takovým migračním posunům dochází, a jestli některé záležitosti nepodceňujeme nebo před nimi nezavíráme oči. Česká republika například musí počítat s tím, že možná přijde velká migrační vlna z Ukrajiny. Takže bychom měli myslet o kus dopředu. Proto jsme požádali vládu, aby se sešla na uzavřeném jednání bezpečnostní rady státu k interní diskuzi o tom, co momentální situace přináší.

Nikoliv migrační vlna, ale ta názorová vlna, která se vzedmula, může mít důsledky pro politický systém v zemi. Vzniká atmosféra, která se nedá a nesmí podcenit. Stabilní politický systém přece není stabilní navěky. Politici nemají ani věci tajit, ani rozpory hrotit do ještě vyšších obrátek. Česká republika do budoucna bude potřebovat příchozí z jiných zemí. Jde ale o to, abychom se o tom seriózně pobavili. Aby například nedocházelo ke zneužívání těchto lidí třeba ve vztahu k českému trhu práce. Máme tu 450 tisíc nezaměstnaných. Chovejme se ke všem stejně.

Když už jsme u čísel. Podle Svazu průmyslu mohou české firmy zaměstnat až pět tisíc migrantů.

To je skoro šíření poplašné zprávy. To jsou místa, která přece mohou nabídnout českým lidem. Také jsem byl na jednání, kde bylo řečeno, že konkrétní podnikatel přijme tolik a tolik běženců. To ale může udělat jen v případě, že volná místa nahlásil do evidence. Samozřejmě se ukázalo, že nic takového neudělal. Takže se můžeme domnívat, že buď mystifikoval, anebo chce využít migranty k tomu, aby jim méně zaplatil. Na co si to tedy hrajeme? Nikdo nemá právo selektovat nabídku pracovních míst z pohledu migrantů.