Ministr Havlíček: Přes noc z autolandu biotechnologickou velmoc neuděláme | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

Karel Havlíček: Přes noc z autolandu biotechnologickou velmoc neuděláme

Hana FilipováTereza Zavadilová

Po letech budování se zbavil svého byznysu a stal se ministrem průmyslu ve vládě Andreje Babiše. Spadá pod něj agenda drahých mobilních dat, nejen jaderná energetika, exportní politika, start-upy, inovační strategie a další. Za své si vzal vytvoření Národní hospodářské strategie 2030, kterou představí do konce roku. „Dlouhodobý cíl v rezortu nezažiju, nevím, jak dlouho tu budu. Chci udělat co nejvíc, aby tu po mně bylo na čem stavět a nezbyla jen spálená země,“ říká Karel Havlíček.

Situace ve vládě se v poslední době trochu komplikuje, kromě situace kolem ministra kultury, se dost věcí se děje kolem premiéra v souvislosti s audity Evropské unie. Zasahuje to do vaší práce?

Odborné práce se to nedotýká, ale dotýká se to v momentě, kdy zasedá celý den, dva, sněmovna, člověk tam musí sedět, respektovat pravidla a stojí práce vedle. Tak to je. Nestěžuju si, je to parlamentní demokracie. Člověk tam musí být, vyslechnout si, co kdo říká, ale jsem prakticky orientovaný a mrzí mě, že dny co tam strávím, jsem mohl dělat něco na rezortu. Ale s tím se musí počítat, patří to k politice.

Dovládne váš kabinet do konce funkčního období?

Má šanci dovládnout, ale nevidím nikomu do hlavy a nevím, co může všechno nastat. Rozhodne, zda vláda má či nemá výsledky a jsem přesvědčen, že má. Samozřejmě opozice bude tvrdit, že ne, ale to tvrdí všude na světě, to je její úkol. Bude se snažit shazovat vládu, ukazovat, jak by to dělala líp, co všechno nevyšlo. A o co lépe to vláda bude dělat, o to ta opozice bude razantněji negovat. Viděl jsem to, vím, jak je opozice nervózní, jak střílí a je to dáno výsledky vlády. V úrovni hospodářské, co můžu hodnotit já, je to nezpochybnitelné: země je stabilní, zadluženost je nízká míra nezaměstnanosti je nejnižší, roste počet aktivní živnostníků, eseroček, rostou mzdy. To je signál, že prostředí funguje. Není to jen zásluha vlády, ale i firem, zaměstnavatelů, živnostníků, zaměstnanců, ale i státní sféry. 

Není to prostě jen štěstí na pohyb hospodářského cyklu?

To je obvyklá rétorika všech kritiků. Pak doporučuji výsledky jiných evropských zemí, které zažívají dobré období, ale jsou za námi. Vláda je svým způsobem manažerem státu a je to stejné, jako kdybych říkal, že dobré výsledky firmy nejsou zásluhou managementu. Jsou rovněž zásluhou managementu jako lidí, kteří tam pracují. Myslím, že to lidé vidí, i proto jsou třeba preference ANO vysoko pořád a neměnné. Opozici se to nelíbí. Obvykle v polovině volebního období už preference letěly dolů, dařilo se prosazovat i opoziční názory.

V Agrofertu začaly dividendové žně. Hrozí, že budou hubené

A dovládnete tedy funkční období?

Vlády by vždycky měly dohrát svá období, pokud nenastane naprosto mimořádná, extrémní situace, průšvih. To nenastalo. Jsou toi zástupné důvody. Rozepře dnes nejsou takového charakteru, aby kvůli tomu měla končit vláda. Nejde jen o nové volby, ale i odpovědnost. Stojí to peníze, spousta věcí se zastaví, další přibrzdí. Navíc v  momentě, kdy dáte třeba zájmovým skupinám najevo, že vláda je nestabilní, je to jejich vítězství. Věci se mají dohodnout a dotáhnout, pak po čtyřech letech volby a ať se opětovně rozdají karty a vládne ten, kdo vyhraje nebo dá dohromady funkční vládu. 

Říkáte, že ekonomika roste a vidíte potenciál dál. Nejsme tedy na vrcholu či na cestě směrem dolů? Poslední data z Německa, kde výrazně snížili odhady růstu, nejsou zrovna pro ekonomiku výrazně závislou na německém hospodářství pozitivní.

Tři roky už se říká, že to pojede z kopce nebo chodí po vrcholu. Jasně, neroste a neporoste to tempem pěti procent. Ale růst mezi dvěma a třemi procenty ve vyspělé Evropě je pořád dobrý. My jsme tu hrozně fixovaní, zda je růst 2,3 % nebo 2,8 %, ale důležitá je celá řada dalších faktorů. Zásadní je celková zadluženost země, je dnes těsně pod třiceti procenty. Důležitý indikátor je dynamika podnikatelského prostředí. Máme přes milion aktivních živnostníků, rostou počty “eseroček” i akciovek. Máme 1,5 milionu aktivních podnikatelů, to je 15 procent populace.

Není tohle ovlivněno švarcsystémem? 

Ten teď rapidně neroste, už je stabilní. Musel by být meziroční nárůst švarcu a to není. Prostředí včetně švarce je saturované a teď se už jen sleduje, jak se to hýbe nahoru či dolů. A s tím souvisí i stabilní trh práce. 

Kolaja a Charanzová. Česko má poprvé dva místopředsedy Evropského parlamentu

Ano, stabilní tak, že tu nemá kdo pracovat.

Je pravda, že na jednu stranu nás všichni chválí za stabilní trh práce, na druhé straně nám ti lidé chybí. Jsme ve specifické situaci, jistota práce začíná být demotivační a pro firmy představuje bariéru růstu. Musíme to tedy doplňovat cizinci, zvedli jsme kvótu ze 20 tisíc na 40 tisíc Ukrajinců ročně, plus deset tisíc doplňujeme z ostatních zemí.

Na jednu stranu se rozšiřují kvóty pro pracovníky na základní práci, zároveň hlásáte, že chceme být ekonomikou s vyšší přidanou hodnotou. Kde a jak se to vyrovná, aby to dávalo smysl?

Nic jiného nám nezbývá. Musíme vycházet ze současné struktury hospodářství. Chceme být technologický lídr, jít do vyšší přidané hodnoty, investujeme do vědy a výzkumu. To je nejsprávnější cesta a nikdo mi to nevymluví. Když u toho vydržíme, sklidíme za 5 až 7 let všichni sklidíme dobrou pšenku. Ale neuděláme to hned. A abychom se dostali kam chceme, musíme v mezidobí uživit firmy, co tu jsou. Tedy dostat sem stavební profese například. Zedníků je čtyřikrát méně, ale nestaví se méně. Robot mi dům nepostaví, to nevyřeší umělá inteligence ani dnes, ani v budoucnu. 

Roky tu fungovala ekonomika na bázi okouzlení automotive, který tvoří výraznou část českého průmyslu. Jaké je tedy z pohledu nové strategie ideální hospodářství Česka v roce 2030?

Nemůžeme to stoprocentně určit. Musíme se nechat vést trhem, nemůžeme mít ambici, že otočíme kormidlem dějin a řekneme: uděláme z autolandu biotechnologickou velmoc. To není možné. Musíme dávat dohromady ambice, vize a pravděpodobné scénáře vývoje hlavních hráčů na trhu. Aby například řekli, zda tu budou vyrábět, zda něco přesunou do Německa a podobně.

Rozdělení postů ve vedení EU je prohrou visegrádské skupiny, shodují se analytici

Většina automobilek ale všechny inovativní věci či novinky, to, co má potenciál na vyšší přidanou hodnotu, dělá v domácí zemi, sem často dávají výběhové modely a starší technologie, ne?

Nemyslím si. Bavíme se s nimi, chceme vyvážený trh a infrastrukturu připravit tak, aby se tu mohli realizovat. Nejde o to, jaký bude podíl autoprůmyslu v roce 2030, záleží, co se tu bude vyrábět a s jakou přidanou hodnotou. Celá strategie bude směřovat k tomu, že se tu bude tvořit zisk. Ekonomika založená na přidané hodnotě. Zásadní je, abychom tu měli finální produkci a stali se méně závislí na třetích zemích.

Jakou formu strategie dostane a bude to nějak “vymahatelné”?

Nebude to zákon, ale usnesení vlády s celkovými úkoly a s akčními plány, které se budou na pravidelné bázi vyhodnocovat.

Kolik implementace takovéhle vize bude stát státní rozpočet?

Neumíme říct. Musíme ji nejdřív dotáhnout do konce a propojit s plánem prioritních investic. Rozpočet má v sobě dnes 135 miliard investic a připravujeme finanční nástroje se zapojením privátních i evropských peněz, které zdroje navýší. MPO dělá produktovou stránku a paralelně to ministerstvo financí dává dohromady finančně, následně to budou kontrolovat. Vize předtím dělaly poradenské firmy, ale odmítli jsme je, protože obvykle připravily za tři miliony 300 stránek, co skončily v šuplíku ministra. 

Zemanův konec v politice bude mrzet i jeho zatvrzelé odpůrce, říká profesor Oskar Krejčí

Co je podmínkou, aby to v šuplíku neskončilo i tak?

To stejné, co jsme udělali v inovační strategii. Taky se nám každý smál. A podívejte, co jsme udělali za půl roku. Co vše se odfinancovalo, zavedlo, dělá? A proč to neskončí v šuplíku? Protože se to musí řídit. Ve vládě musí být manažeři. Musí to odpracovat a dotáhnout do konce. 

Jak zajistíte, aby to přežilo vaši vládu?

Musíme zaangažovat klíčové lidi českého hospodářství, svazů, odborářů, průmyslu. Pokud se vám pod to podepíšou klíčoví lidi, je tady určitý předpoklad, že další vláda naváže. Když to ale někdo další nezvládne řídit, neudělá nic, může se stát, že to půjde do kytek.

Takže věříte, že po vás si to prostě převezmou další šéfové MPO a MF?

Jde to hodně i za premiérem a ztotožnit se musí i další rezorty. Ale vyspělé země se poznají podle toho, že klíčové vládní strategie a dlouhodobé vize si dokáží předat vlády mezi sebou. 

Jste celkem optimista. 

Pokud nastane, že to někdo po nás zbourá, myslím, že ne proto, že se mu to nebude líbit.

Babiš by si měl sáhnout do svědomí, funkci ústavního soudce bych od Zemana nepřijal, říká Baxa

Proto, že to byl "výrobek" ANO vlády?

Ani ne, ale proto, že to neuřídí. Když někdo nemá zkušenost se strategickým řízením, může to jít do ztracena. Je to podobné jako ve firmě. Nemohu vycházet z toho, že po nás přijde nějaký ňouma, ale z toho, že přijde někdo dostatečně gramotný, bude pokračovat v tom, co jsme připravili. Když to někdo bude kazit, existuje opozice, předpokládám, že bude důsledná. Můžeme to v té době být my a když dnes nadáváme, že střílí do nás, tak budeme střílet do něj. Tvrdě hlídat, aby se důležité věci dotáhly.

Říkáte my ... To znamená, že počítáte s pokračováním v politické kariéře, zvažujete vstup do ANO?

Ne, my myslím ty, co to tvoří. Hlavně odborné zástupce hospodářské sféry. Mě, když povládnou Piráti nebo ODS, vyženou karabáčem. 

Dobře a ten vstup do ANO?

Vůbec to teď neřešíme. Mám spoustu jiné práce. 

Když si vybereme jeden z bodů vaší strategie: co bude v roce 2030 - jedna konkrétní věc - třeba z energetiky? 

Energetika jde jediná do roku 2040, tam se musí měřit na delší časové úseky. Ale samozřejmě už víme, kde přibližně bude roku 2030. Energetický mix bude zhruba OZE 21 až 23 %, uhlí 20 %, v jádře ještě nebude v té době nový blok, tedy budeme okolo 35 % a zbytek bude plyn a možná něco více v uhlí. Vycházíme z energetické koncepce z roku 2015, která není vůbec špatná. Je až do roku 2040 a my uděláme v 2020 upgrade. 

Ministr Havlíček: Peníze do národního fondu chtějí posílat kromě bank i jiné firmy

A ví se jak?

Máme tam zakopaného psa kvůli případnému prodloužení Dukovan (do roku 2045-7) a tím pádem musíme mít koncepci až do roku 2050. 

Ovlivní to nějak výrazně politické zásahy nebo názory ohledně jádra z Evropy?

Stojíme si za tím, že jádro je čistý zdroj sám o sobě. Je tam míra obavy u zemí, co jádro nemají, ale je tu pak pozice klíčových zemí jako Francie, která má 75% podíl jádra, dále Skandinávie, Španělsko i další země. A druhá věc: země se jednoznačně shodují na tom, že o energetickém mixu si rozhodují samy. Jinou možnost my nemáme.

Jedna ze zásadnějších věcí je teď právě nový jaderný zdroj a dohoda s ČEZ. Investorský model financování stavby nových jaderných zdrojů bude schvalovat vláda. Platit by je měl ČEZ, respektive dceřinky a stát mu umožní zajistit získání úvěru za podmínek, jako by si půjčoval stát?  

Návrhy máme, jaké budou budou přesně role se musí vyjedat a uzavřít do konce roku, abychom od příštího roku už mohli podle toho scénáře jet. Peněz na trhu je dostatek, ale je otázka, kolik půjde vlastních, kolik cizích a za jaký úrok budou ty cizí. Výše úroku bude do jisté míry korespondovat s tím, jaká bude role státu.

Zápisník Nguyen Thuong Ly: Horký den, horký rok

Ví se už například mechanismus stanovení ceny elektřiny, kdy by ČEZ mohl projekt prodat státu a za kolik?

Nechci komentovat, to se musí řešit detailně na podzim. Tam je víc variant, jak k tomu přistoupit. 

S nějakou novou formou podpory v oblasti OZE počítáte?

Chceme se zaměřit hodně na decentralizaci a malé zdroje. Bude to o chytré domácnosti, zdrojích na menších firmách, fabrikách a podobně. To bude obrovský trend, chceme do toho hodně investovat. Stojí za to to odpořit, na rozdíl od velkých solárních parků. 

Od kdy?

Začínáme teď. Je nové období strukturálních fondů 2020-2028, dostaneme plus mínus 500 miliard korun. A nově teď směrem do Evropy říkáme, že podporu z fondů chceme jinak. Chceme pasovat zdroje na věci, které v roce 2030 považujeme za prioritní. Možná to nebude, jak chtějí spotřebitelé, protože státní priorita je jiná. Chceme je směřovat do dopravní infrastruktury, školství, výzkumu, chytré energetiky. 

O podpoře se mluví i v oblasti start-upů, byl schválen dotační program na osm let osm miliard pro začínající firmy. Co změny pro investory, kteří řeší uvádění inovativních řešení na trh?

Zjednodušili jsme systém odpočtů na výzkum a vývoj, už by měl začít fungovat. A protlačili jsme přes nevůli opozice zákon o investičních pobídkách, ruší se šílený systém pobídek, který fungoval roky, na čemž se podepsaly všechny vlády. Dostávat je teď budou jen ti, co budou dávat peníze do výzkumu a vývoje. Paralelně rozbíháme podporu startupů, kterým budeme vytvářet inkubátory a huby pro jejich rozvoj, podobně jako to dělají v USA nebo Izraeli.

Karel Havlíček (49)

Absolvent ČVUT, s titulem MBA z PIBS při Manchester Metropolitan University a Ph.D. z pražské VŠE, později habilitován na docenta. Začínal ve firmě Elcom, roku 2001 se stal obchodním ředitelem firmy Sindat, v roce 2007 se stal jejím generálním ředitelem, následně od 2015 majoritním vlastníkem. V dubnu 2019 se stal ministrem průmyslu jako nestraník za ANO, je místopředsedou vlády pro hospodářství. Od roku 2014 je členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, o čtyři roky později se stal místopředsedou. 

Před nástupem do vlády ze svých společností vystoupil, podíly prodal. Odstoupil také z pozice děkana fakulty ekonomických studií VŠFS a ze všech funkcí v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR. Tu v roce 2000 spoluzakládal a od roku 2010 byl jejím předsedou představenstva.


 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!