Kateřina Kratochvílová: Autobusová doprava nám dělá reklamu

Kateřina Kratochvílová

Kateřina Kratochvílová Zdroj: E15 Anna Vackova

Počet cestujících klesá, což souvisí i s tím, že se hodně spojů ruší, říká Kateřina Kratochvílová, předsedkyně představenstva jihlavské dopravní skupiny ICOM transport, jedné z největších v zemi. Přesto chce její firma rozšířit svou působnost do více krajů. Nikoli však formou akvizic, nýbrž skrze úspěchy v nových krajských tendrech.

E15: Nedávno jste vedli spory o nedoplatky na autobusovou dopravu s Krajem Vysočina. Už se to podařilo vyřešit?

Proběhla jednání s panem hejtmanem (Jiří Běhounek – pozn. aut.) a pro rok 2013 jsme se na podmínkách dohodli. To je pro nás zásadní. Nemohu říci, že jsme se stoprocentně dohodli na všem, ale částečně jsme společnou řeč našli.

E15: Šlo ale i o peníze za léta 2011 a 2012.

O tomto období stále jednáme.

E15: Vy nemáte potřebné platby smluvně zajištěny?

Autobusová doprava je velmi zvláštní obor podnikání. Protože někdo, v našem případě kraj, vám přesně řekne, kolik si vyděláte. Víc to být nemůže. Oni nám přesně sdělí, jakou částku na jízdném můžeme vybrat, protože cena je regulovaná. Je totiž zájmem kraje, aby lidé využívali veřejnou dopravu třeba pro cesty do práce. Na druhé straně je přesně popsané, kolik a jakým způsobem si můžeme vyúčtovat náklady. Kraj nám následně dorovnává takzvanou prokazatelnou ztrátu.

E15: V těch zmíněných letech vám tedy dorovnání od kraje ztrátu nepokrývalo?

Ne. My máme s krajem rámcovou smlouvu do roku 2019, ale na každý rok dojednáváme dodatky, kde se upřesňují kilometry a další podrobnosti. Také se specifikuje krytí oné prokazatelné ztráty. Tady byl problém v tom, že Kraj Vysočina tu částku zastropoval. Jenom ceny pohonných hmot přitom vzrostly od roku 2010 každý rok o deset procent.

Kraj si objednal nějaké kilometry, ale zároveň řekl, že má málo peněz. A už ho nezajímalo, že rostou daně, náklady na naftu a tak dále. My jsme ty ztráty museli sanovat z našich ostatních činností. Pokud kraj chce zachovat obslužnost, musí uznat, že ceny rostou, a nějak na to reagovat. Ani už nezmiňuji, že kraj by měl podle zákona dopřát dopravci přiměřený zisk.

E15: A nemůže dopravce, pokud kraj neplní svou část smlouvy, omezit počet spojů, řekněme, na polovinu?

Možné to není, je to právní problém. My jsme se k něčemu zavázali, máme na to licence, a kdybychom to neodjeli, hrozily by nám obrovské pokuty. Ani jsme to takto udělat nechtěli, protože kraj je fakticky náš klient.

E15: Jaká je tedy vůbec motivace podnikatelů provozovat za této situace autobusovou dopravu ve veřejném závazku?

U autobusů jde o image. Krásné čisté autobusy projíždějí Krajem Vysočina, potažmo celou Českou republikou, a každý zná ICOM transport. To je víc než utrácet za reklamu v televizi. Je to dřina, ale i zábava. My se ale nezabýváme pouze autobusovou dopravou, máme k tomu nákladní dopravu, autorizovaný servis Mercedes-Benz a další činnosti. Autobusovou dopravu ale musíme účtovat odděleně, aby všechny náklady a výnosy byly prokazatelné.

E15: Působíte v devíti krajích. Máte i jinde podobné problémy jako na Vysočině?

Žádný kraj nemá peněz nazbyt, ale s takovou situací jsme se jinde nesetkali.

E15: Neuvažujete, že byste expandovali i do zbylých krajů, kde ještě nejste? Nebo už je trh natolik rozdělen, že to nelze?

Ne, trh není rozdělen. Naopak bych řekla, že teprve teď se rozdělovat bude. Začnou se vypisovat výběrová řízení a my se jich budeme účastnit. Pošilháváme tedy i po dalších krajích a rádi bychom zvýšili svůj podíl v těch stávajících.

E15: Nepřemýšleli jste o tom, že byste to udělali i formou akvizic?

Doba se změnila. Když firma vyhraje výběrové řízení, dokoupí si autobusy, pronajme kancelář a nepotřebuje k tomu kupovat celou jinou firmu a všechny její problémy. Změnila se i technika, ještě před deseti lety bylo nutné mít v místě nějaké zázemí pro autobusy a jejich servis.

Dnes kupříkladu autobus najede po výměně oleje nějakých 50 tisíc kilometrů, takže není třeba kupovat areál a k tomu kanceláře a úředníky. Další příklad: máme provozovny od Třeboně po Náchod a stačí nám na to jedna účtárna, všechny dokumenty se předávají elektronicky. Dříve byla účtárna v každém podniku.

E15: Neměl jsem na mysli ani tak to železo a administrativu, ale akvizicí byste si třeba mohli koupit zároveň smlouvu s nějakým krajem.

Dnes trh rozdělují tendry, do kterých se hlásíme.

E15: Jak se vyvíjí počet cestujících ve veřejné dopravě?

Počet cestujících klesá, což souvisí také s tím, že se hodně spojů ruší. Já myslím, že optimalizace je výborná věc, ale ne vždy znamená zrušení nějakého spoje úsporu pro kraj. Linka se sice zruší, ale určité fixní náklady zůstávají, takže mezi rušením spojů a šetřením není přímá souvislost.

E15: Jaké fixní náklady máte na mysli?

To jsou třeba mzdy. Jsou kraje, kde je pro jednoho řidiče naplánováno šest tisíc kilometrů za měsíc, a jsou kraje, kde po různých škrtech řidič najezdí jen tři tisíce kilometrů za měsíc. Ale mzdu musí dostat tak jako tak. Je pravda, že řidič s více najetými kilometry dostane něco navíc, ten rozdíl ale není markantní. To jsou ty fixní náklady.

E15: Nedávno jste měli kvůli sporům s Krajem Vysočina mezi řidiči menší bouři právě kvůli platům. Vedení hrozilo výrazným snížením mezd, odbory v reakci stávkou. Kolik si u vás vydělá řidič autobusu?

V průměru za celý koncern je to až do 20 tisíc. Včetně všech příplatků.

E15: Věnujete se i kamionové dopravě. Statistiky mluví o tom, že objem přepraveného zboží klesá. Můžete to potvrdit?

Asi jak kde. Dopravci, kteří se specializovali na jeden segment, například automobilový průmysl, třeba před třemi roky zmizeli z trhu. Když tehdy automobilový průmysl omezoval výrobu, neměli co vozit a těžko se lze v takové době rychle přeorientovat na něco jiného.

E15: Ale letos se říká, že naopak automobilový průmysl stále ještě drží dopravce nad vodou.

My se nespecializujeme na jedno odvětví, vozíme mnoho druhů zboží od potravin až po součástky aut, a proto tyto výkyvy tolik nezaznamenáváme. Objem našich výkonů loni a letos je zhruba na stejné úrovni. Ale segment automobilového průmyslu je samozřejmě pro nás výborná věc.

E15: Dopravci čas od času vytahují téma přebytku či naopak nedostatku řidičů v automobilové dopravě. Jak to je u vás?

V této oblasti začíná být a bude velká krize. Dnes neexistuje výchova řidičů na vojně a není ani učební obor či něco podobného. Záleží tedy jenom na podnicích, jak si vychovají řidiče. A to je velmi drahá záležitost, řidičský a profesní průkaz vyjde na nějakých 50 tisíc korun plus je potřeba platit mzdu. A z toho vzejde začátečník, kterému máte svěřit nákladní auto v hodnotě čtyř milionů korun a navrch zboží.

Jde také o bezpečnost. Devatenáctiletý kluk dostane kamion a pohybuje se s ním mezi obyvateli. Myslím si, že by bylo dobře nastartovat nějaký učební obor pro řidiče, protože doprava je pro hospodářství nesmírně důležitá.

Čtěte také:

Autobusoví dopravci zdražili až o desetinu

Radim Novák: Zrušené veřejné linky už se nevrátí, lidé utečou do aut

E15: Nepomáhá současná vysoká nezaměstnanost? Lidé by mohli mít větší zájem o rekvalifikaci na řidiče.

Je to zajímavé, ale ani vysoká nezaměstnanost nepomáhá. Lidé bez práce nechtějí přijmout odpovědnost řidiče kamionu. Tato profese je velmi náročná i na čas a soukromý život. Není to tak, že by řidič měl ve tři „padla“. Kamion musí jezdit pokud možno 24 hodin denně, to je ideální stav. Je to tedy trochu i hobby a vyžaduje určitou povahu. Musím ale dodat, že u nás je počet řidičů stabilizovaný.

E15: Automobiloví dopravci tvrdí, že řada firem z jejich řad neplatí řádně odvody, diety a další povinné poplatky, čímž vytváří nekalou konkurenci těm poctivým. Všichni samozřejmě říkají „my ne, to dělají ti druzí“. Setkala jste se s něčím takovým?

Samozřejmě že to existuje, ale podle mého názoru spíše u malých společností. My jsme natolik velká firma, že si podobné věci nemůžeme dovolit. Já nemohu přijít za účetní a říci jí, aby porušovala zákon. V ten okamžik už bych jí nemohla nic vytknout.

E15: Jak vypadá hospodaření ICOM transport?

Hospodaříme s obratem kolem tří miliard korun, minulý rok byl provozní výsledek zhruba 150 milionů. Nakoupili jsme mimo jiné zhruba 140 kamionů a 77 autobusů.

Kateřina Kratochvílová (37)

V roce 1994 dokončila střední ekonomickou školu, vzápětí nastoupila do společnosti ČSAD Jihlava (předchůdce ICOM transport) jako řadová administrativní pracovnice. Na přelomu století se stala členkou dozorčí rady, v představenstvu zasedá od roku 2002, předsedkyní je od roku 2003. Ve volném čase se věnuje kynologii, chová ovčácké plemeno Beauceron.