Každá automobilová značka má své cenné kusy, říká zakladatel akce Legendy Lubor Kos

Motoristická akce Legendy v Bohnicích

Motoristická akce Legendy v Bohnicích Zdroj: Archiv Legendy

Motoristická akce Legendy v Bohnicích
Motoristická akce Legendy v Bohnicích
Motoristická akce Legendy v Bohnicích
Motoristická akce Legendy v Bohnicích
Motoristická akce Legendy v Bohnicích
35
Fotogalerie

O víkendu 10. a 11. června 2017 se opět otevřou brány Psychiatrické nemocnice v Praze Bohnicích, aby ve svém parku opět přivítaly návštěvníky motoristické slavnosti Legendy, která se zde koná již čtvrtým rokem.  „Legendám se v návštěvnosti i počtem exponátů daří rok od roku lépe a lidé je často nazývají přírodním autosalonem,“ říká zakladatel akce Lubor Kos.

Akce Legendy vznikla v roce 2014. Co vás vedlo k jejímu založení?

Přiznám se, že vůbec poprvé jsem začal o podobné akci přemýšlet v roce 2011. Tehdy mi byla inspirací akce zvaná Salon Privé, která se každoročně koná v Anglii. Je to skutečná ukázka automobilového stylu a elegance. Líbilo se mi, že akce kombinovala veteránské vozy a supersporty. Přemýšlel jsem, jak něco podobného nabídnout veřejnosti v Čechách a popřípadě to doplnit i o exhibiční jízdy. O dva roky později jsem se do Anglie skutečně vydal na proslulý Festival of Speed v Goodwoodu a bylo rozhodnuto. Goodwood je něco, co automobilový fanoušek musí alespoň jednou za život vidět. To vše dalo základ k dnes již tradiční motoristické slavnosti Legendy.    

Jak přehlídka Legendy rostla? Jaká byla účast vystavovatelů a návštěvníků na prvním ročníku a jaká na posledním ročníku?

Legendy nezačaly prvním ročníkem, ale v září roku 2013 jsem ještě stihnul uspořádat ročník nultý. Byl to takový test zájmu veřejnosti o podobnou výstavu, kterou jsme dělali v rámci jedné charitativní akce Psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích jako doplňkový program. Z původní dvaceti vozů bylo nakonec pětapadesát a hodně nám v akci už tenkrát pomohl Mercedes-Benz a Subaru. Byl to takový pionýrský začátek, docela finančně náročný, ale akce se mi hodně líbila už proto, že se přišli podívat i takové závodnické legendy, jakými jsou Ladislav Křeček, Petr Bold nebo Břetislav Enge a další. Zatím poslední třetí ročník Legend navštívilo loni přes 35 tisíc návštěvníků, z toho asi dvě třetiny platících, kteří měli možnost shlédnout prezentaci 1183 exponátů od historických automobilů a motocyklů až po unikátní supersportovní vozy.     

V čem přesně jste se inspiroval v britském Goodwoodu?

Festival of Speed mi jednoznačně potvrdil správnou myšlenku kombinace statické prezentace exponátů s exhibiční ukázkou vybraných vozů v jízdě a prezentací současné automobilové produkce, to vše na jednom místě. Je to formát, který svojí podstatou oslovuje širokou cílovou skupinu fanoušků motorismu. Legendám se v návštěvnosti i počtem exponátů daří rok od roku lépe a lidé je často nazývají „přírodním“ autosalonem.

V jednom dřívějším rozhovoru jste zmínil youngtimery a spolupráci s automobilkami. Jak tohle funguje?

Předně je potřeba říci, že Legendy podporují činnost jednotlivých automobilových klubů historiků či veteránů. Dnes už se tato podpora vztahuje i na youngtimery a můžeme mluvit třeba o Ford RS klubu, Subaru klubu a dalších. Právě těmto přibližně 25 klubům dáváme možnost prezentovat se na Legendách bez finanční účasti a podporujeme je. Automobilky zase prezentují hork modelové novinky.

Sledujete automobilový trh také z pohledu sběratelství a investování do veteránů s budoucím zhodnocením?

Poslední dva až tři roky je tento trend v investicích do historických vozů “trendy”, možná až “sexy”. Já na to říkám jednu zásadní věc. Koupí veterána to teprve začíná a myslím si, že by tato investice měla být především entuziasmem a radostí. Až sekundárně bych hodnotil to, jak meziročně posílila na trhu hodnota mého veterána v garáži.

Přirozeně existuje tady skupina lidí, kteří kupují investiční kusy a mají na tom postavené své podnikání, ale osobně preferuji to potěšení sednout si za volant a vyjet v neděli na výlet.  Je úplně jedno, jestli někdo koupi Volkswagen Dune Buggy nebo nějaké Porsche 911 z osmdesátých let. Prostě si plní sen a vedle toho se mu jeho sen zhodnocuje.

Do jakého auta se vyplatí vložit peníze, pokud ho budu chtít jako investici?

Obecně se dá říci, že tím, kdo hýbe trhem s veterány a youngtimery, je Ferrari. Tato renomovaná italská značka je v podstatě etalonem, podle kterého se ceny na trhu mění nahoru i dolů.

Která auta jsou mezi sběrateli nyní populární?

Samozřejmě velmi populární jsou závodní vozy, ale nesou s sebou jeden problém. I odborníci u nich často poukazují na velké množství falzifikátů, použitých neoriginálních dílů a stejně tak „zaručených“ informací, kdo daný vůz při závodech řídil. Je velmi obtížné tuto autenticitu finálně prokazovat, protože dobových fotografických i filmových materiálů je obecně velmi málo. Proto musí být zájemce o koupi historického závodního vozu velmi opatrný a někdy se bohužel může ve výběru spálit.

Pokud budeme mluvit o tom, co „frčí“, prioritně je to Ferrari, následované Porsche a poté Mercedes-Benz nebo Lamborghini. Každá značka má své cenné kusy. Ceny určují aukce. Budu-li konkrétní, například cena Ferrari Testarossa narostla za poslední tři roky o téměř sto padesát procent, ale nyní je jich také hodně na prodej. Takže pak skutečně rozhoduje na aukci jeho stav a detailní historie a nebo vyjednávání při koupi. Dříve jste sehnali tento model pod milion korun a dnes se v některých případech blížíte skoro čtyřem milionům korun a speciální modely stojí ještě mnohem více.

Ovlivňuje aukce automobilů i ostatní vozy dané modelové řady?

Ano, zcela hypoteticky, když se na aukci objeví například vůz, který řídil Elvis Presley a prodá se za vysokou cenou, okamžitě všechny vozy stejné modelové řady stoupají na ceně a jejich majitelé se na danou aukci odvolávají.

Jsou hodnoty youngtimerů a veteránů po celém světě stejné?

Rozhodně ne. Automobilky teď často dělají to, že limitovanou edici nějakého modelu rozdělí podle daného klíče na jednotlivé světové trhy a vozy mají pro daný trh odlišnou specifikaci. A je opravdu zajímavé, že evropská specifikace těchto vozů má nejvyšší hodnotu, poměrně odlišnou od asijského či amerického trhu. A to se bavíme o stejném voze, pouze v jiné specifikaci.   

Máte přehled také o českém trhu sběratelů aut? Jak velký je to svět?

Federace klubů historických vozidel ČR sdružuje přibližně sedm tisíc členů ve sto padesáti spolcích, což je určitě úctyhodné číslo. Odhaduji, že zde bude určitě přes pět tisíc historických vozů. Další kluby jsou pod Autoklubem ČR. Jsou zde také investiční fondy, které obchodují se zajímavými historickými vozy. Velkým plusem je skutečnost, že zde existuje velký počet renovačních dílen s mezinárodním uznáním, prostě i zde hrají roli zlaté české ruce. Navíc je tu přibližně 15 společností, které se reálně obchodem s veterány zabývají.

Jsou čeští sběratelé v něčem unikátní? Jaká auta preferují?

Jednoznačně preferují škodovky, které mnozí kupují zpět do republiky z celého světa. A zase je tu jedna zajímavost a specifikum. Starší škodovce, kterou koupí někde v zahraničí téměř okamžitě stoupá její cena, ale tu cenu jsou ochotni zaplatit pouze lidé, žijící tady v Čechách. Jednoduše proto, že znají její hodnotu, a to auto třeba sehrálo nějakou roli v jejich životě. Často jsou za tím třeba vzpomínky z dětství, cesty s rodiči na Jadran nebo k Baltu a podobně. Za hranicemi je cena škodovky podstatně nižší. 

Jaké auto patří mezi české sběratelské lahůdky? Asi každého by napadla stará Škoda Felicia, ale já bych si tipnul, že víc ceněná bude Škoda 1000 MB, protože se jí vyrobilo málo kusů. Mám pravdu?

Je to přesně tak. Příkladně dvoudvéřová Škoda 1000 MBX má vysokou hodnotu právě proto, že tohoto modelu bylo vyrobeno málo kusů. Ale není to jediný případ. Velkou cenu mají různé na zakázku vyrobené vozy. Příkladem mohou být třeba  vládní verze různých modelů, nebo prezidentské vozy či jiné malosériové výroby.

Česká republika je navíc specifická tím, že v soukromém držení je zde hodně prototypů. Automobilky prostě nevěnovaly prototypům velkou pozornost a někdy nedopatřením nedošlo k sešrotování nebo tyto výjimečné kusy se dostaly do soukromých rukou, což je určitě dobře, protože se tím několik prototypů zachránilo. Logicky mají dnes obrovskou hodnotu.  V Čechách samozřejmě dominuje mezi historiky Škoda, pro jinou část sběratelů jsou doslova „nej“ vozy značky Tatra.

Vím, že vaším dalším projektem je Národní Motoristické Muzeum. V jaké fázi je tento projekt? Co návštěvník jednou v muzeu uvidí?

Mohu potvrdit, že jsme ve fázi jednání s investory a definice místa v Praze. Proběhlo již několik jednání s developerskými skupinami. Takže postupujeme pomalými krůčky vpřed. Národní motoristické muzeum bude úžasným prostorem pro malé i velké návštěvníky. Budova je koncipována jako multifunkční prostor, kde se spojují edukační, popularizační a historické elementy v moderním pojetí. Vnitřní expozice nabídnou technické zajímavosti, historické a závodní vozy i současné stroje. Ve spolupráci s Autoklubem ČR připravujeme velkou expozici motorsportu a chceme poukázat mimo jiné na úspěchy skvělých českých závodníků ve všech kategoriích. Chceme úzkou spolupráci s NTM a dalšími muzei.

NMM bude svatostánek pro milovníky automobilů a motocyklů. Obrovskou radost mi nyní dělá také skutečnost, že projekt NMM získává stále větší důvěru ze strany podporovatelů této myšlenky. Jedná se o majitele velmi exkluzivních soukromých sbírek vozů s vysokou historickou hodnotou, kteří přislíbili zapůjčení svých automobilových klenotů v případě realizace tohoto muzea. Mohu potvrdit, že se jedná o skutečné veteránské lahůdky domácí i zahraniční provenience z oblasti motorsportu i sériové výroby.  Dokonce jsou mezi nimi i stroje, které jsou mezinárodně velmi cenné, a dokonce nejsou k vidění ani ve věhlasných značkových muzeích. Co se týká stavby Národního motoristického muzea, tak v případě úspěšných jednání s investory vidím jeho stavbu v průběhu pěti až šesti let. Věřím, že se to povede.         

Lubor Kos

Začínal jako fotograf, díky čemuž se dostal k motoristickým akcím, jako je Formule 1 nebo seriál MotoGP. V minulosti organizoval se svoji agenturou CUBE Production největší sportovní festival v ČR – JoyRide, který popularizoval extrémní sporty. Během osmi let rozšířil rovněž wakeboardingovou scénu v ČR. Své bohaté komunikační zkušenosti uplatnil také při několika volebních kampaních. Realizoval nespočet společenských a kulturních akcí. Mezi projekty Lubora Kose se zařadilo také představení konceptu nového českého supermotocyklu Ferat 2. Vášeň k veteránským vozidlům vyústila v organizaci unikátní automobilové slavnosti Legendy, kterou se před čtyřmi lety rozhodl pravidelně pořádat v areálu Psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích.