Už žádná regulace vody na toaletách a správné výšky dětských houpaček. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přiznává, že Brusel dlouho řešil nesmysly, a chce to změnit. V exkluzivním rozhovoru pro Blesk popsal, čím chce přesvědčit tradičně euroskeptické Čechy o smyslu EU. „Iniciativ, s nimiž každoročně přicházíme, je oproti dřívějšku o 80 procent méně. Stáhli jsme přes 100 předpisů a zrušili jich skoro 50,“ říká Juncker, který v pátek přijede do Prahy na bezpečnostní konferenci.
Jakým směrem by se měla EU ubírat v nejbližších 10 až 20 letech?
Je čas o tom teď rozhodnout. Letos v březnu jsem představil bílou knihu o budoucnosti Evropy. Je v ní nastíněno pět scénářů, jak by Evropa mohla vypadat v roce 2025 v závislosti na rozhodnutích, která dnes přijmeme. Tyto scénáře sahají od možnosti, že by se Unie soustředila jen na jednotný trh, což je něco, co bych nikdy nemohl podpořit, až po možnost, že by EU těsněji spolupracovala na všech frontách.
Pokud jde o mnou preferovaný scénář, ten představím až v září ve svém projevu o stavu Unie. Máme tak dost času na skutečnou debatu po celé Evropě, v níž se každý může k budoucnosti Unie vyjádřit.
Nejen vysocí čeští politici si stěžují na bruselskou přeregulovanost. Lidé mají pocit, že úředníci EU řeší nepodstatné věci a zapomínají na to důležité.
Někteří lidé jsou toho názoru, že EU dělá stále příliš, ostatní se domnívají, že neděláme dost. Jeden příklad za všechny: začátkem letošního roku jsem byl na Maltě diskutovat s občany, když se mě jeden pán zeptal, proč Komise nezavedla evropský den dědečků! Musel jsem mu vysvětlit, že Evropa není odpovědná za propagaci prarodičů. Od toho tu nejsme.
Je pravda, že v minulosti dělala EU příliš mnoho a zasahovala do věcí, do kterých nemusela. Proto jsem i při svém nástupu do funkce slíbil, že Evropská komise bude dělat pouze a jedině to, co je nutné, a nebude se plést do věcí, s nimiž si lépe poradí členské země a regiony.
Jak se to daří v praxi?
Tento slib plníme. Iniciativ, s nimiž každoročně přicházíme, je oproti dřívějšku o 80 procent méně. Stáhli jsme přes 100 předpisů a zrušili jich skoro 50. Přestali jsme vydávat normy o splachování na záchodech nebo o výšce dětských houpaček. O tom Evropa opravdu není.
Čechy trápí, že Brusel dostatečně neřeší třeba bezpečnost nebo nezaměstnanost. Kdy můžeme čekat zlepšení v těchto oblastech?
Právě nový přístup, o kterém hovořím, nám dává víc času i zdrojů na to, abychom se soustředili na věci, které jsou opravdu důležité. Patří k nim hlavně bezpečnost, řízení migrace a zaměstnanost.
Do životů mnoha Evropanů po celé Unii přináší tento přístup už pozitivní změny. Vzniklo zde zatím na 6,6 milionu nových pracovních míst a pracuje 232 milionů Evropanů, což je víc než kdykoli předtím. Ekonomiky všech členských zemí rostou a výhled do budoucna se zlepšuje. Tomuto vývoji napomáhá investiční plán pro Evropu, který podporuje vznik infrastruktury a pracovních příležitostí. Do dnešního dne podpořil vznik zhruba 200 tisíc pracovních míst.
Naší prioritou je teď postarat se o to, aby všichni občané začali pociťovat tento kladný dopad i ve svých peněženkách. Komise pod mým vedením teď dospěla do poloviny funkčního období a já bych si přál, aby lidé pocítili změny nejpozději do momentu, kdy dorazíme do finiše.
Co konkrétně z toho může mít Česko?
Jen Česko si pro sebe zajistilo financování záměrů v hodnotě zhruba 10 miliard korun. Z finančních kontraktů mezi Evropským investičním fondem a Komerční bankou či Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou by měly vzejít investice ve výši zhruba 43 miliard korun ve prospěch více než 7 000 menších českých společností a start-upů.
