Kostičky lega hodnotu neztrácejí, říká Šnobr. Sám investoval desítky milionů

Michal Šnobr.

Michal Šnobr. Zdroj: Anna Vacková, E15

Výstava Czech Repubrick.
Výstava Czech Repubrick.
Výstava Czech Repubrick.
Výstava Czech Repubrick.
Výstava Czech Repubrick.
16
Fotogalerie

Analytik J&T a menšinový akcionář ČEZu Michal Šnobr má kromě světa byznysu a energetiky ještě jednu vášeň – Lego. Vlastní více než deset milionů kostiček a staví z nich obří modely. Některé z nich jsou nyní vidět na výstavě Czech Repubrick v pražském hračkářství Hamleys. Přestože Šnobr investoval do lega už desítky milionů, v rozhovoru pro deník E15 upozorňuje, že je spíše vášnivým nadšencem, než podnikatelem, který bych chtěl své lego kostičky za každou cenu zpeněžit. Ty přitom mohou být velmi výnosným artiklem.

Plníte si velkou výstavou v pražském Hamleys klukovský sen?

My už jsme výstavu v Praze měli, v létě v loňském roce v Letňanech. Ale přece jenom se Letňany nedají srovnat s centrem Prahy, takže je to pro nás veliká výzva. Zároveň je to poprvé, co se bude jednat spíše o trvalejší expozici. Předchozí výstavu jsme pořádali na dva tři měsíce. Přece jenom jsou ty modely obrovské a strašně těžko se přepravují, navíc tím stěhováním trpí.

Výstava v Hamleys je jiná, více "galerijní" a zaměřená především na architekturu a historické stavby Prahy a České republiky. Výstavu budeme ještě řadu měsíců dál vylepšovat, protože budeme stavět modely ušité přímo na ten prostor. Výstava tak ještě v následujících měsících dozná spoustu změn, i když ty hlavní modely už jsou vystavené.

Jak došlo ke spolupráci zrovna v Hamleys?

Hamleys je pro nás celkově zajímavý subjekt. Mám poměrně blízko k panu Pavlu Čmelíkovi, který Hamleys vlastní a který s hračkárnou začal. Pracoval jako analytik finančních trhů, což jsem i já.

Docela dlouho jsme hledali vhodné prostory po Praze a nakonec doslova za pět minut dvanáct jsme se dohodli s Hamleys a jsem za to rád. Hamleys je dnes už v Praze značka, turisté i čeští návštěvníci do Hamleys chodí ve velkém počtu. Doufám, že výstava bude fungovat a že tu spolupráci nejen rozvineme, ale že třeba dostaneme šanci i na další výstavy. Hamleys se totiž rozšiřuje do dalších zemí, tak i to je pro nás zajímavé.

Jde vyčíslit, jakou mají jednotlivé modely hodnotu?

Popravdě řečeno, v tomto okamžiku nemám úplně spočítáno množství kostek v těch vystavovaných modelech. Dá se říct, že jedna kostička nás v průměru stojí zhruba dvě koruny. Máme model Bradavic, který je postaven z milionu kostiček, ten ale tady v Hamleys není. Běžné množství kostiček na těch modelech je řekněme od 150 tisíc do 300 tisíc. V zásadě je vidět, že jenom v materiálu, který jsme museli nakoupit – a my ho opravdu nakupujeme, nic od nikoho nedostáváme – tak hodnota jednotlivých modelů je na úrovni půl milionu korun.

Kolik jste už investoval do lega? Kolik máte kostiček celkem?

To je těžké říct. Nicméně řekněme, že určitě 10 milionů kostek je v rámci toho vystavovaného. Samozřejmě máme i další kostky, které jsou pak určené na stavění pro děti na výstavách.

Už to není v zásadě koníček, už jde o skutečné investice v řádech milionů, dneska můžu říct, že jde o deset až dvacet milionů korun. Kde kdo nad tím bude možná vrtět hlavu, na druhou stranu - co je důležité a v čem se třeba lišíme od jiných výstav nebo Legolandu je, že naše modely nejsou slepené. Všechno, co vidíte v Legolandu a na dalších jiných výstavách, tak jsou slepované modely. Jenže kostičky slepíte dohromady, tak je fakticky zničíte. A tím ty kostičky ztratí cenu.

Naše modely až na úplné výjimky jsou neslepované. Při té velikosti modelů opravdu musíme řešit statiku, musíme řešit poměrně detailně plány, aby ta stavba nejen držela, ale byla schopna i přepravy.

Ty dílky neztrácejí svojí hodnotu. Kdybych se kdykoli v budoucnu rozhodl ty modely rozebrat, tak ty kostičky bych v nějakém časovém horizontu zase dokázal nazpátek zpeněžit. V mnoha případech bych dokonce vydělal, v mnoha případech i prodělal, ale jenom chci říct, že to není ztracená investice.

A hodláte své modely někdy rozbít na kostičky?

Rozhodně ne. Za každým modelem jsou stovky a stovky hodin práce stavitelů, kteří tomu opravdu věnovali svůj volný čas. Ty modely jsou doslova unikátní díla, až umělecká díla. Je v tom hodně nápadů, umu, schopností počítat se statikou. Zatím nepočítám, že bych nějaký z těch modelů kdy rozebral, ale vyloučit to samozřejmě nejde.

Jsou to všechno jedinečné věci, které vznikaly dlouhou dobu, každý model znamená minimálně rok práce pro toho stavitele. Když se ty modely rozeberou, tak je na každé další výstavě musí stavitel znovu dávat dohromady. Dneska už je v tom tolik práce, že by mi to bylo strašně líto, kdybych musel kterýkoliv z těch modelů rozebrat.

Takže jste spíše takový sběratel než investor?

Určitě to, co mě vede k organizování výstav, není touha po zbohatnutí. Nebudu sice říkat, že je mi úplně jedno, jestli si ta výstava na sebe vydělá nebo nevydělá, ale pořád to beru víc jako fanda, jako nadšenec do lega. Já sám stavím, i když si netroufám na takové modely, jaké jsou na té výstavě.

O to víc si dovedu představit, co je za tím práce a umu, takže pro mě je to spíš fanouškovská věc. Investorsky to beru spíše tak, že ta výstava by si měla na sebe vydělat, měla by nám dát prostor dál ji nějak rozšiřovat a případně mít možnost s touto výstavou zamířit i někam do zahraničí.

Je tedy lego zajímavou komoditou pro investory? Občas se porovnává s hodnotou zlata nebo akcií... Nejde ale pořád v první řadě o hobby?

Samozřejmě pro většinu těch, kteří se o lego zajímají, to je hobby. Na druhou stranu ano, hodnota lega v čase stoupá. Ne všech kostek, ale dá se říct, že ty starší věci jsou určitě dneska dražší než ty nově vycházející. Lego v tomto smyslu má i takovou politiku, že vydává nějaké omezené množství kostek na trh, omezené množství stavebnic. Ne všechny stavebnice dokola opakuje. V čase samozřejmě ty starší stavebnice, zvlášť pokud jsou neporušené a mají původní obal, mají vyšší hodnotu.

S kostkami lego se i obchoduje, je zde celosvětový trh mezi fanoušky, kde si ty kostky vzájemně obchodují. Lego vám dá možnost si nakoupit jen omezené množství kostek, a pokud ti fanoušci staví kdekoli ve světě nějaké větší modely, tak mají úplně jiné nároky na to, jaké k tomu potřebují kostky. Ten trh s kostkami je poměrně čilý, má velký obrat. Určitým způsobem to samozřejmě komodita je.

Mezi nejhodnotnější stavebnice teď patří ty ze série Hvězdných válek. Jak může člověk odhadnout, do čeho se vyplatí investovat?

To je přesně ono, to se odhaduje velmi těžko. Často je popularita jednotlivých stavebnic postavená na tom, že je například součástí stavebnice minifigurka hrdiny z nějakého filmu.

A ačkoliv na to Lego nestavělo takový důraz, pak bude mít v budoucnu jakákoli krabice lega s touto minifigurkou vyšší cenu. Ale obecně platí, že když koupíte nějakou zajímavější krabici lega a schováte si jí s tím, že nebude rozbalená, ta krabice nebude vybledlá a nebude nijak poškozená, tak se opravdu v budoucnu může stát, že tahle krabice bude mít podstatně vyšší cenu.

Nedokážu se moc představit, že si koupím krabici lega, nechám ji nerozbalenou a nebudu si s ní hrát...

Přesně to je dilema každého fanouška, který si některé ty opravdu exkluzivní sety koupí za poměrně vysoké peníze – a teď co s tím. Rozbalit a postavit si, čímž v podstatě tu budoucí hodnotu snížím? Anebo si tedy tu krabici krabici. Spoustu fanoušků to dělá tak, že si koupí krabice dvě, jednu si postaví a druhou si schová.

To je právě to zajímavé, že dopředu nejde určit, která krabice bude v budoucnu zajímavější. Ale obecně se dá říct, že kostky lega dlouhodobě neztrácejí hodnotu. Ono je to postavené i na tom, že historicky vyjdou nějaké barvy a tvary kostek, které se pak neopakují, a i díky tomu cena takových krabic nebo jednotlivých kostek roste.

Má to ten charakter komodity, nějakého nedostatku, zvýšené poptávky po nějaké speciální kostce nebo krabici. Ty ceny se pak dokonce znásobují proti původním hodnotám. Pamatuji si, že Lego vydalo exkluzivní set Eiffelovy věže, kterých moc nevyšlo. Byla to poměrně drahá krabice, myslím, že to stálo necelých deset tisíc korun. Je to moc pěkný model a vím, že cena té krabice, neporušené, dosahuje až sto tisíc korun i více.

A vy sám kupujete takové sběratelské krabice, nebo spíše skupujete právě ty obyčejnější kostky na stavění velkých modelů?

To je zajímavá otázka. Když například stavíte Karlštejn, tak potřebujete vlastně kostky téměř jedné barvy a to my samozřejmě nejsme schopni nakoupit. To bychom tady vykoupili většinu krabic, kde ty kostky jsou. Takže ty kostky nakupujeme na burzách celosvětově.

My samozřejmě těmi stavbami vytváříme na trhu s legokostkami nějakou poptávku a část těch kostek máme samozřejmě i z vlastních zdrojů. I my kupujeme krabice kostek, ty pak rozebíráme na jednotlivé dílky a část jich využijeme, část jich dáváme do herních koutků na výstavách a část se snažíme i prodat. Takže je zde vlastně nutnost s těmi kostkami obchodovat. To je další věc, která se k tomu vystavování modelů a kostek v zásadě váže.

Takže existuje přímo i burza na lego.

Ano, fanoušci mezi sebou mají v podstatě vytvořený takový systém, takovou burzu, kde se vzájemně známkují. Vzájemně se hodnotí, jestli ty kostky byly v pořádku, byly čisté, jestli nejsou poškozené, zda došla platba. Tím si fanoušci vytvořili takovou relativně uzavřenou komunitu, která je už dneska obrovská.

Jak se na tu burzu může člověk dostat?

Jedná se o projekt BrickLink.com. Na ten se samozřejmě může podívat kde kdo, ale aktivně obchodovat je složitější. Musíte mít nějaké množství kostek pro to obchodování, takže to dělají především ti, kteří mají těch kostek hodně, mají co nabídnout a zároveň případně i nakupují.

Není to úplně něco, kam se může zapojit úplně každý s potřebou prodat pár kostek nebo koupit. Musí tam být samozřejmě i nějaká znalost. Nicméně je to burza, která funguje mezi těmi fanoušky poměrně dobře.

Michal Šnobr
Od roku 1998 působí jako externí poradce finanční skupiny J&T v oblasti energetiky. Je aktivním investorem, minoritním akcionářem ČEZ a dlouhodobě se podílí na významných energetických obchodech skupiny J&T. Má více než 20 let zkušeností na kapitálovém trhu, na kterém působí od druhé vlny kuponové privatizace. Byl spoluzakladatelem úspěšné makléřské společnosti AKRO Capital. Dnes se kromě energetiky věnuje podnikání v oblasti cestovního ruchu, zemědělství, správy nemovitostí a také výrobě montovaných a kontejnerových staveb. Vlastní také síť kamenných prodejen videoher JRC.