Kultura může působit i jako měkký nástroj diplomacie, říká historik umění Jiří Fajt
Do Drážďan přivezl klenoty ze svatovítské katedrály a obklopil je uměním dneška. I další výstavní projekty staví Jiří Fajt na nečekaných setkáních. „Krátkodobé výstavy nejsou tím, za čím jsou lidé z Česka zvyklí do Drážďan jezdit. To se teď snažíme změnit,“ vysvětluje ředitel programu a mezinárodních vztahů Státních uměleckých sbírek Drážďany, který zároveň hledá cesty, jak kulturou a uměním oživit Pražský hrad.
V drážďanské Kunsthalle přes léto probíhala výstava Fragmenty paměti, která náš největší chrámový poklad představovala v dialogu s díly současných umělců. Jak byla tato kombinace návštěvníky přijímána a vnímána?
Musím říci, že veskrze pozitivně. Samozřejmě že někdo byl zpočátku hodně překvapený, když se ve společnosti předmětů, které jsou součástí Svatovítského pokladu, objevila díla ze současnosti. Ale drtivá většina lidí pochopila, proč jsou do výstavy nazvané Fragmenty paměti zakomponovány fotografie zdi vybudované mezi Izraelem a Palestinou, jež český fotograf Josef Koudelka pořídil před více než deseti lety, co nás vedlo k tomu, že jsme do programu zařadili film Němce Juliana Rosefeldta, který evokuje vzpomínky na pradávnou lidskou civilizaci a rozvoj humanity v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, a z jakého důvodu má na výstavě svoje místo i keramika Edmunda de Waala z Velké Británie.
Přilákala výstava hodně návštěvníků z Česka?
Na drážďanské poměry to bylo velmi dobré.
Co to znamená?
Každé město přitahuje nějakými tématy. V Drážďanech to je klenotnice Zelená klenba v Rezidenčním zámku na Starém Městě, která patří k největším v Evropě. A pak taky Sixtinská madona renesančního malíře Raffaela Santiho ve Zwingeru či obrazy Caspara Davida Friedricha nebo Gerharda Richtera v Albertinu. Naše instituce se navíc díky rekonstrukcím řady budov, které probíhaly po povodni v roce 2002, zařadila mezi nejmodernější evropská muzea.
Tomu se krátkodobými výstavami těžko konkuruje…
To ano. Kromě toho krátkodobé výstavy zatím nejsou tím, za čím by lidé do Drážďan jezdili. Ale už se to pomalu začíná měnit.
Čím je to způsobeno?
V posledních letech Staatliche Kunstsammlungen Dresden, kde od roku 2021 vedu program a mezinárodní projekty, po stránce výstavní trochu „brzdily“ velké stavební investice. Nicméně díky tomu nám vznikl určitý časoprostor, který jsme věnovali přípravě programu v námi spravovaných sbírkových institucích. A těch není málo – celkem sedmnáct. Kromě rekonstrukcí budov ale k určité změně dochází i uvnitř naší umělecké instituce a vznikají nová oddělení, která budou tvorbu programu podporovat.
Na co tedy aktuálně návštěvníky z Česka do Drážďan lákáte?
Od konce srpna v Albertinu běží výstava věnovaná 250. výročí narození Caspara Davida Friedricha, významného malíře z období romantismu, jehož díla vznikala jak v Sasku, tak i v Českém středohoří. Stejná místa na svých obrazech zachycuje Adam Kašpar, který reprezentuje nejmladší generaci českých malířů. Jeho tvorba je při této příležitosti vystavena v rezidenčním zámku v prostorách naší numizmatické sbírky. Návštěvníci díky tomu mají jedinečnou příležitost porovnat pohled na stejnou krajinu očima umělců, které od sebe dělí více než dvě stě let.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
