Maďarští investoři hledají v Česku stabilitu, proto jich přibývá, říká šéf Patria Corporate Finance
Rozložení investorů v Česku zůstává dlouhodobě stabilní, 60 procent je z tuzemska, zbytek ze zahraničí. Přesto lze na českém kapitálovém trhu najít trendy, které jsou nové. Jde například o čím dál aktivnější maďarský fond Oriens, říká v rozhovoru generální ředitel Patria Corporate Finance Marek Rehberger. „Jeho zájem bych vnímal spíše jako potvrzení faktu, že Česká republika je atraktivní trh pro investice. A z politického pohledu zřejmě stabilnější než Maďarsko a Slovensko,“ říká Rehberger.
Podle evropských statistik za druhé čtvrtletí počet transakcí sice mírně vzrostl, stále jich je ale v kvartálním vyjádření zhruba o třetinu méně než před rokem 2019. V Česku byla čísla ještě trochu horší. Proč?
Každý rok se na českém trhu uskuteční 90 až 100 transakcí o velikosti minimálně 100 milionů korun. Přesněji řečeno, v roce 2022 jich bylo 128, v roce 2023 to bylo 87. Mezi lety 2019 a 2021 jich bylo pod 90, takže v Česku jsme dnes zhruba na úrovni roku 2019. Každopádně určitě lze říci, že do aktivity na trhu se hodně promítá nejistota, která v posledních letech spíše roste.
Jsou v Česku stále aktivní spíše domácí investoři?
Zhruba 60 procent investorů je z tuzemska, zbytek je ze zahraničí. Tato čísla se samozřejmě rok od roku mírně mění, ale v delším horizontu jsou poměrně stabilní.
Zmínil jste nejistotu. Jaké konkrétní dopady měly na trhy firem covidová pandemie a válka na Ukrajině?
Obě události přinesly šok a jednoznačné zpomalení transakční aktivity. Za posledních 15 let nic takového nepamatujeme. Snad finanční krize v roce 2008 měla podobný dopad.
Koronavirová pandemie měla ale částečně i dobré aspekty, pokud se to tak dá říct. Do té doby bylo málo myslitelné, že by se nějaká transakce provedla bez fyzického kontaktu obou stran obchodu, respektive jejich poradců. Dnes je běžné, že jednání probíhají na dálku přes video. Ušetří se tím nejen spousta času, ale i peněz.
Trh brzy ovlivní i zásadní změna regulace, kvůli které se od roku 2025 podstatně zvýší zdanění prodeje firmy. Může to na poslední chvíli zvýšit počet transakcí?
Je pravda, že chystané zdanění při prodeji probudilo některé majitele firem, kteří již delší dobu prodej zvažovali. Konat ale začali až s touto změnou pravidel. Buď urychlili spuštění prodeje, nebo si připravují ocenění jejich firmy ke konci roku 2024. To jim umožní alespoň částečně snížit efekt zvýšení zdanění. U některých dokonce nový model zdanění spustí úvahy o vytvoření rodinného holdingu a odloží prodej na další roky.
Jaké má výhody jít cestou rodinného holdingu?
Nová úprava zdanění při prodeji firmy se týká pouze případů, kdy prodává fyzická osoba. Pokud prodává právnická osoba, zůstává vše postaru. Velmi zjednodušeně řečeno je osvobozen od daně prodej firmy, kde právnická osoba vlastní více než desetiprocentní podíl déle než rok. Takže když si někdo vloží svoji firmu do nově vytvořeného rodinného holdingu a v budoucnu ji z tohoto holdingu prodá, nebude mít na něj nový model zdanění vliv. Samozřejmě to má jedno značné úskalí, totiž že dotyčná fyzická osoba má poté vázané prostředky v tomto rodinném holdingu.
A jak se do výše zdanění promítne to, že si podnikatelé nechají firmu ocenit na letošní rok a prodají ji někdy v budoucnu?
Zase velmi zjednodušeně: Umožní to hodnotu, kterou určí znalec ke konci tohoto roku, postavit proti prodejní ceně jako jakousi nabývací hodnotu. A bude se danit jen rozdíl, po odečtení 40 milionů korun. To jen pro ilustraci, ve skutečnosti je to mnohem složitější schéma.
Některé firmy tuto daňovou změnu kritizují, jiné provádějí účetní a jiné strukturální úpravy, aby daňově odvody optimalizovaly, respektive co nejvíc snížily. Na čí straně jste?
Nový daňový režim vyvolává u majitelů firem hodně emocí a nejistoty. Nerozumějí, proč by měli zdaňovat ještě jednou něco, co už zdanili korporátní daní. Taky často netuší, jak bude zdanění probíhat, a zejména jakou částku bude možné postavit proti prodejní ceně jako nabývací cenu své firmy.
Já si osobně myslím, že tato daň přinese do státního rozpočtu velmi málo. Jsem spíše zastáncem štíhlého státu, zredukoval bych počet státních úředníků. Významně bych místo zdanění omezil byrokracii a regulaci, to by podpořilo podnikání.
O jaké obory je mezi investory aktuálně největší zájem?
Trvale vysoký zájem je o zdravotnictví, recyklaci, zelenou energetiku a o technologické firmy. Jedná se o obory se zajímavým potenciálem a mnohdy i s podporou státu či Evropské unie. Nižší zájem aktuálně naopak vidíme o zemědělský sektor, stavebnictví a o služby.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
