Částečná legalizace marihuany je po letech zatím nejblíž zavedení do praxe. Co to může znamenat pro nejmladší generaci? „Tráva“ je stále jednou z nejužívanějších drog mezi dospívajícími, právě dětem a mladistvým přitom škodí víc než dospělým, říká adiktolog Tomáš Jandáč z dětské ambulance Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. K podporovatelům legalizace konopí sice nepatří, je ale pro zmírnění současných postihů.
Vláda chce do března představit návrh zákona na uvolnění trhu s konopím, ve hře je jak uvolnění pravidel pro vlastní pěstování, tak částečná legalizace a prodej marihuany ve speciálních obchodech dospělým. Je podle vás změna potřeba?
Vnímám velký rozdíl mezi legalizací a dekriminalizací. Za mě je dekriminalizace marihuany cestou, legalizace už je příliš. Je potřeba uvolnit ten tlak na drobné uživatele, nestíhat pěstitele rostlin pro vlastní potřebu nebo lidi, kteří ji využívají pro léčbu, ale nemají ji přímo na recept od lékaře. Ovšem legalizace v tom smyslu, že by konopí bylo na prodej ve specializovaných prodejnách, k tomu se nekloním. Pro mladistvé v každém případě musí zůstat nelegální, je velmi důležité mluvit o rizicích a ještě víc podporovat prevenci.
Teď sice marihuana nelegální je, přesto ji mladiství užívají. S jakými typy pacientů se v ambulanci setkáváte a co je k droze přivádí?
Marihuana je stále hodně oblíbená. Její užívání je dost znormalizované oproti tomu, jak to bylo vnímáno u starších generací. A v tom je nebezpečí, že je její užívání bráno jako normální stejně jako užívání třeba alkoholu. Pokud jde o důvody, tak návykové látky většinou nezačnou užívat z nudy nebo že se chytnou špatné party, jak se často říká, ale proto, že s něčím bojují, zápasí. U dětí je často otázkou náhody, že spadnou právě do drog. Stejně tak mohou čelit třeba poruchám příjmu potravy, sebepoškozování apod. Snaží se o zlepšení svého stavu, může to být i reakce na psychické poruchy, kdy se začnou takto samy léčit. V naší ambulanci jsou pacienti zhruba od 13 do 18 let. První kontakt bývá nejčastěji od rodičů. Volají, že potřebují řešit problém s teenagerem, že jim problémy přerůstají přes hlavu. Že nechodí do školy, spí, kdy nemají, nespí, kdy mají, ztrácejí se jim ze vztahů. Nebo jsou to děti z různých pediatrických zařízení, kde jsou hospitalizované kvůli následkům rizikového užívání látek. Například pokusy o sebevraždu požitím léků na předpis. Ty se k nám dostávají dost často.
Odpůrci změny často argumentují tím, že u marihuany to začíná, u tvrdých drog končí, a varují, že byť částečná legalizace by tento negativní jev mohla posílit. Setkáváte se u vašich pacientů s tím, že se je dealeři na černém trhu snaží postupně převést na silnější látky?
S marihuanou už nepracujeme jako se vstupní drogou pro jiné návykové látky jako dřív, tuto teorii už nepoužíváme. Ze zkušenosti z naší ambulance, když pacienti mluví o dealerech, tak mluví o specializovaných dealerech marihuany. Ano, mohou to kombinovat, protože ten věk je specifický v tom, že si dají cokoliv, aby změnili svůj stav, ale spíš se to kombinuje s léky na předpis nebo tanečními drogami. Nevychovávají si tolik pervitinové uživatele.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
