Mauro Ratto: Evropskou stagnaci vyrovnají Asiaté

E15: Jak současné klesající ceny ropy ovlivní rozvíjející se trhy?

V době, kdy se nad budoucím růstem vznášejí otazníky, geopolitická situace je napjatá a Spojené státy jsou krůček od toho stát se energeticky soběstačnou zemí, si stále myslím, že současný pokles ceny ropy nemá rozumný základ.

E15: Je tedy levnější, než by měla?

Ne, myslím si, že současný pohyb dolů je diktován přílišnou citlivostí na hrozbu globálního ekonomického zpomalení. Nevidím důvod k větší cenové korekci. Náklady na jeden barel v Saúdské Arábii a dalších zemích blízkovýchodního regionu jsou čtyři dolary, to je hluboko pod zhruba sedmdesáti dolary, kolik stojí těžba z břidlic.

E15: Není právě to důvod k obavám? Nízké ceny ropy mohou ohrozit rentabilitu těžby břidlic a tím i plány Američanů na energetickou soběstačnost.

Nechci se pouštět do sci-fi debaty. Je ale fakt, že americká ekonomika roste. Nepřidává sice čtyři procenta, ale to už ani nemůže. Současný růstový potenciál ekonomiky USA je 2,5 až tři procenta. Evropa na tom není hůře, než byla před rokem.

E15: Rozhodně na tom ale není lépe než před rokem.

No a? Co se týče rozvíjejících se trhů, především asijských ekonomik, tam je situace dobrá. Zpomalení Číny je nevyhnutelné. Myslím, že tamní růst by měl být šest až 6,5 procenta. To je ale stále dobrý výsledek. I pět procent by bylo pěkné číslo. Nemáme na světě příliš ekonomik, které rostou pětiprocentním tempem. Abychom nějaké našli, musíme jít do jihovýchodní Asie, do rostoucích zemí skupiny ASEAN. Pár jich také můžeme najít v Latinské Americe. Situace na rozvíjejících se trzích podle mne zůstává dobrá, protože ekonomiky rostou. A růst je jediná cesta pro zadlužené ekonomiky, z dluhů se dostanete jen růstem.

E15: Trápí rozvíjející se ekonomiky vysoký dluh tak jako ty více rozvinuté?

Rozvíjející se ekonomiky rostou solidně, nemyslím si, že v globálu mají problém se zadlužením v poměru k HDP. Ale jsou některé země, které jsou na tom hůř. Aktuální pokles cen komodit nám připomíná zásadní rozdělení rozvíjejících se zemí do dvou táborů. A to jsou továrny a montovny a vývozci komodit. Zapomeňte na BRIC. To je Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Rusko je na jedné straně a na úplně opačném konci Indie a Čína. Existuje pár výjimek jako Brazílie, která zapadá do obou skupin.

Japonská firma Sony snižuje ceny, aby mohla soupeřit se Samsungem. Korejci vyhráli. Úžasné. Myslím si ale, že Korea dospěje do stejného bolestného stavu, ve kterém je dnes Japonsko. To musí silně intervenovat, aby oslabilo měnu a zůstalo konkurenceschopné

E15: Kam patří Čína v tomto rozděleném vesmíru?

Čína očividně více profituje z aktuálního poklesu komoditních cen, než by na něm tratila. Indii klesající ceny také pomáhají.

E15: Zásadním problémem Indie je vysoký schodek běžného účtu.

Ano, ten právě táhnou vysoké ceny ropy a zlata. Pokud nyní dojde k dvojímu efektu klesající ceny ropy, nejen ve snížení schodku běžného účtu, ale i v poklesu inflace, bude to zásadní plus pro indickou ekonomiku. Turecko také profituje z nižších cen ropy, bohužel má ale problém se zadlužením a většina tohoto dluhu je v dolarech. Jsou tedy v situaci, kdy pozitivní efekt poklesu cen ropy smaže posilující dolar, ve kterém si napůjčovali.

Mexiko je další zemí, které vysoké ceny ropy ubližují. Na druhou stranu patří společně s Čínou k pár rozvíjejícím se zemím, které úspěšně zavádějí reformy. To ale není zadarmo, většinou se to projeví zpomalením ekonomiky. Z dlouhodobého pohledu mám ale raději pomalejší růst kvůli reformám než o něco vyšší růst bez reforem.

E15: Jaké má Čína problémy?

Čína mi připomíná Itálii po druhé světové válce, kde přesun levné pracovní síly z jihu na sever zvedl produktivitu a umožnil výrobu kvalitních aut za nízké ceny. V takové situaci nemůžete bojovat s někým, kdo má tak nízké náklady. Stejná situace byla ve východní Evropě na počátku devadesátých let minulého století. Čína ale dnes investuje do robotiky nejvíce na světě. Pokud si někdo myslí, že neuspějí, stačí se podívat na Jižní Koreu. Ještě před patnácti lety chtěl každý televizi Grundig. Značku dnes vlastní Turci a jde o mizernou kvalitu.

Společnost Sony snižuje ceny, aby mohla soupeřit se Samsungem, a lidé dnes chtějí Samsung, ne Sony. Úžasné. Tuhle válku vyhráli Korejci. Samsung a LG jsou všude. Myslím si ale, že Korea dospěje do stejného bolestného stavu, ve kterém je nyní Japonsko. To musí masivně intervenovat, aby oslabilo svoji měnu a zůstalo na mezinárodním poli konkurenceschopné. Silný korejský won rozhodně tamním vývozcům nepomůže. Pokud si zase vypomohu srovnáním s Itálií, tyto země trpí tím, co Itálie zažívala v sedmdesátých letech. Čína je ještě více pozadu, takže má více času. V Číně je stále 400 milionů lidí v zemědělství. Jistěže nemůžete do výrobního sektoru přesunout všechny, ale prostor tam nadále je.

E15: Co potáhne čínský růst? Na domácí spotřebu to zatím nevypadá a zahraniční firmy již stěhují své továrny jinam.

Je těžké si představit cestu zpět a montování iPadů v Texasu. Spojené státy v posledních letech zapomněly kouzelný recept v tom, že svému obyvatelstvu umožníte stále bohatnout. Čína má podle mě stále konkurenční výhodu. Další věcí, kterou často podceňujeme, je potřeba investic do vzdělání. Proto jsem trochu skeptický ohledně řady latinskoamerických zemí. Pokud se zde v Londýně půjdete podívat do nějaké obchodní školy, zjistíte, že osmdesát procent studentů je z Asie, často z Číny. Tohle nejsou jen vzdělaní lidé, ale také hladoví lidé. Hladoví po úspěchu, chtějí se prosadit a využít příležitosti.

E15: A co státní a polostátní firmy na rozvíjejících se trzích?

Těm bych se raději vyhnul. Protože vždycky dostanou půjčku, i když jsou de facto v bankrotu. V Číně vytlačují soukromé firmy, musí se s tím něco udělat. Nečekám zázraky během roku, bude to pomalý proces. Číňané však nemyslí v horizontu let, ale dekád.

E15: Jak se vede Indii pod novým premiérem?

Mají silného a dobrého šéfa centrální banky, který pro indickou ekonomiku v posledním roce dost udělal, a nyní i vládu, která je snad v dobré pozici k zavedení reforem. Ekonomický růst je v zemi nižší, než by mohl být, okolo pěti procent, především proto, že se tam poslední dva roky neděly žádné investice. Indie zatím zůstává zemí, kde se obtížně investuje, přitom by její ekonomika mohla velmi těžit z přímých zahraničních investic a růst ještě rychleji.

Šest až sedm procent není podle mne problém, pokud bude premiér Modi spolupracovat s guvernérem centrální banky Ražáném především na zkrocení inflace. Protože ta má nejhorší dopad na nejchudší část obyvatelstva. Takže Indie podle mne má velmi slušný potenciál; nyní ho jen využít. Indie se během deseti dvaceti let stane supervelmocí.

E15: Zmínil jste, že pro nejvyšší růst se musíme vydat do jihovýchodní Asie. Jak jsou na tom tamní ekonomiky?

Velmi dobře. V tomto regionu investujeme jak do akcií, tak do dluhopisů. Ano, Tchaj-wan a Korea už zpomalují, ale tyto země jsou již vlastně rozvinutými ekonomikami. Stejně jako v případě České republiky, o té je dnes také opravdu těžké přemýšlet jako o rozvíjejícím se trhu.

E15: K Latinské Americe už tak optimistický nejste?

Máme tam jednu ze zemí skupiny BRIC, Brazílii. Ta má ale problémy. Ačkoli akciové trhy předvádějí poslední tři až šest měsíců solidní růst a demografický vývoj je velmi pozitivní, země potřebuje více reforem. Dramaticky. Začarovaným kruhem tam je fakt, že se vytvořil růst tažený vývozem komodit, ale zisky z tohoto exportu se promarnily. Brazílie dotovala spotřebu, což vedlo k růstu mezd a cen bez zvyšování produktivity. Takhle se ale nikam nedostanete. Když dnes přijedete na týden do Brazílie, nestačíte se divit, jak je vše drahé, a přemýšlíte, jak tam místní vůbec mohou žít.

E15: A jak se díváte na Rusko?

To je rozhodně největší problém. Nebyli zvyklí na příliš rychlý růst, ale teď už nerostou vůbec. Zavedení jakýchkoli reforem je v současné situaci o mnoho složitější, než bylo před rokem. Tehdy jsme doufali, že se nějakých reforem dočkáme. Jako lepší řízení společnosti ve směru výplaty dividend investorům a ochrany investorů.

I v Rusku se ale dají najít vhodné příležitosti. Jen je potřeba, jako všude, hledat jednotlivé sektory a firmy. Třeba jsme investovali do výrobce fosforových hnojiv. Proč? Protože této oblasti se sankce netýkají, a také proto, že firma bude profitovat z růstu domácí poptávky, protože v Rusku bude potřeba více zemědělské půdy, když se nesmí dovážet jídlo.

V minulosti se nám líbily ruské banky, především Sberbank, ale to už je pryč. Proč? Když se podíváte na to, co se děje ohledně sankcí. Bez přístupu na globální trhy se banky budou muset financovat pouze doma.