Mezi naším fondem a panem Babišem je betonová zeď, říká Aleš Michl

Video placeholde

Aleš Michl patří mezi známé tváře komentující ekonomické trendy. Současně se věnuje vlastnímu byznysu. Založil fond, který řídí matematický algoritmus. Vedle toho se ale pustil i na tenčí politický led a pomáhá Andrejovi Babišovi se zlepšováním jeho obrazu v očích veřejnosti.  

S  Pavlem Kohoutem jste založili fond kvalifikovaných investorůs názvem Quant.V čem konkrétně je váš fond unikátní?

Jedná se o první algoritmický fond s licencí České národní banky, auditem KPMG, jehož peněžní účet a aktiva vede Česká spořitelna. My věříme v transparentnost a disciplínu, jsme v tom unikátní.  

Fond jste založili prostřednictvím skupiny Amista, která se zabývá zakládáním podílových fondů na míru. Proč jste nezvolili k založení fondu nějakého zahraničního hráče?

Přemýšleli jsme, že nejdříve fond založíme v Irsku, ale pak se změnila legislativa i v České republice. Je tu možné založit dobrý fond, který je udělán  podle západního práva. Amistu to umí, má pod sebou 40 miliard. Plus abychom klientům šetřili peníze za administraci, dali jsme Amistě třiceti procentní podíl a dělá nám to doživotně za super cenu.

Máte nějaký cíl ohledně každoročního výnosu, který se budete snažit dosáhnout?

Našim cílem je mít průměrný výnos pět procent a více ročně, proto jsme zaměřeni na trh Spojených států, kde jsme ho podle zpětných testů schopný dosahovat. Pro nás je důležitá především investiční disciplína a malá volatilita.

Budete s fondem Quant zaměřeni na aktivní investování nebo budete držet pevně stanovené portfolio akcií?

Náš algoritmus nám řekne, kolik procent portfolia máme držet v amerických akcií. Nic víc nic míň. Zbytek držíme ultrakonzervativně - na termínovaném vkladu. Žádné aktivní investování. Já nevěřím, že dokážu vybrat jednotlivé akcie správně. Z tohoto důvodů se vydáváme cestou indexového fondu, jako například Peter Lynch, který držel stovky akcií. Nejsme schopni rozeznat jednu firmu od druhé, držíme tedy index S&P 500, kde máme 500 největších společností. Náš algoritmus přitom umí porovnat množství peněz v oběhu společně s cenou akcií a umí poznat, zdali jsou akcii podhodnocené či nadhodnocené.

Video placeholde
„Jsem urputné h*vado,“ řekl Babiš delegátům kongresu ANO sebekriticky.

Přidána hodnota je tedy v tom, že podle množství peněz v oběhu jste schopni určit, zdali je vhodná doba k nákupu akcií?

Ano, my neobchodujeme v milisekundách, ale zaměřujeme se na delší strategii, která má trvání šest měsíců či rok. Na příkladu: Začali jsme v září 2016 a do února 2017 drželi celou dobu 100% portfolia v amerických akcií. Poté co akcie krásně vzrostly, algoritmus zavelel v březnu ke snížení jejich váhy na 66%.  Přidána hodnota je v tom, že bychom měli poznat, kdy jsou akcie předražené. Pokud k tomu dojde, peníze „zaparkujeme“ na konzervativním instrumentu. Až akcie spadnou, tak je zase koupíme. Jsme zkrátka značně jednoduchý hedge fond s nízkou volatilitou.

V Česku dochází podle jednoho z vašich vyjádření k jedné z nejvyšších monetárních expanzí na světě, ale přitom akciový trh neroste – index PX je stále pod 1000 body. Podle odhadů společnosti Delloite spíše dynamicky rostou ceny nemovitostí. Je tedy použití ukazatele monetární expanze skutečně vypovídající?

Ano, protože náš model se nezaměřuje na Českou republiku nebo eurozónu. U nás jdou nově vytištěné peníze především do dluhopisů. Myslíme si proto, že náš model může být spolehlivý jen v případě Spojených států. Pokud se díváme na množství peněz v oběhu, tak změny ceny akcií tomu odpovídají.

Jaké měnové agregátory používáte při svém rozhodování? Jsou zde zahrnuty jen hotové peníze nebo i termínované vklady? Každý z těchto ukazatelů může mít naprosté jiné výsledky růstu peněžní zásoby.

Když začala finanční krize, tak Pavel Kohout začal vyvíjet svůj algoritmus. Přišel na to, že nejlepším měnovým agregátem je money of zero maturity (MZM), což jsou nejlikvidnější peníze.

Úrokové sazby jsou stále na dně a řada velkých firem, ale i bankovních společností, nemá dostatek příležitostí, kam investovat a drží hotovost. Své peníze proto drží především na termínovaných vkladech, tedy v penězích s nízkou likviditou. Nebojíte se, že model může selhat například v případě, že firmy či banky otevřou své trezory?

Když otevřou své trezory, v tom indikátoru peněz za Ameriku to uvidím –je v něm vidět všechno oběživo plus běžné vklady v bankách plus peníze fondů peněžního trhu. Na jiné agregáty  nám model nevycházel. A upřímně, věřím na Ameriku, na její tradici. Maj super časové řady -  nechci být v Eurozóně, Číně Africe ani v Japonsku. Nespoléháme v našem algoritmu na hrubou sílu jak přemůžeme trh a není naším cílem predikovat veškeré kombinace, které mohou nastat. Spoléháme se však na investiční disciplínu a ponaučení z minulosti.

Termínované vklady budete volit u českých nebo amerických bank?

U českých bank – v dolarech nebo korunách dle výhodnosti.

Jaké jsou roční poplatky pro klienta?

Rošní poplatek je jedno procento. Když se podíváte do bank, tak jsou poplatky  od dvou procent výše. Navíc držíme nejlikvidnější akcie na světě – náš investor mžete prodat koupit kdykoliv na měsíční bázi – žádné prodlevy z vyplacením peněz.

Máte nějaké konkrétní plány expanze vašeho fondu? Jakého objemu byste chtěli dosáhnout?

Máme 101 milionů korun. Rozjíždíme to pomalu – my nemáme pobočky ani banku, která produkt prodává. Zatím jsme jen čtyři klíčové lidé, kteří na tom dělají. Do distribuce půjdeme postupně. Máme jen jednu pověst. Fond je takové naše děťátko, které si vychováváme. Ručíme za něj svými jmény. Dali jsme do něj své vlastní peníze.  Nyní začneme řešit distribuci, nejsme ale masová výroba – k nám může přijít člověk od jednoho milionu korun.

Ve vašich propagačních materiálech k fondu uvádíte, že chcete dosáhnout poloviční volatility oproti jiným fondům. Jakým způsobem?

Největší volatilita je v době, kdy docházejí k největším pádům, tak my bychom neměli být tolik v akciích jako srovnatelné smíšené nebo akciové fondy. My budeme v této době na termínových vkladech. Průměrná volatilita by tedy v pěti letech měla být poloviční vůči akciovým nebo smíšeným fondům.

V současné době pracujete jako poradce ministra financí Andreje Babiše. Váš kolega Pavel Kohout přitom řekl, že pro podnikatelé, kteří profitují z dotací, by měl platit přísný zákaz vstupu do politiky od obecní radnice po vysokou politiku. Souhlasíte s ním?

Nesouhlasím. Já se k politice moc vyjadřovat nechci, ať si to každý rozhodně ve volbách.

Podle jeho dalšího vyjádření se strana ANO stala B týmem socialistů. Sdílíte také tento názor?  

Ne, nesdílím.  

Vystupujete také v PR pořadu Babišova kavárna, který si Andrej Babiš sdílí na své Facebookové stránce. Jak jste se k této práci dostal?  

Mám pana Babiše rád a věřím mu. Zároveň mezi naším fondem a panem Babišem je betonová zeď. Nemám od něj ani korunu. Na ten pořad mi zavolali z tiskového. Odpověděl jsem, že jo, když to bude odborné. Souhlasím s vámi, že tam dávám všanc svou pověst. Ale ty moje otázky nejsou politické, snažím se tam říkat fakta, a i s ním hádat.

Vládě se podařilo v minulém roce vytvořit přebytkový rozpočet, který dosáhl přibližně 62 miliard korun. V roce 2017 by měla ekonomika pokračovat v růstu, i přesto se ale plánuje vysoko schodkový rozpočet ve výši 60 miliard korun. Znamená to, že se budou rozdávat předvolební populistické dárečky a rezignovalo se na snižování deficitu?

Zcela jistě by mělo platit, že pokud ekonomika roste, pak by stát měl vytvářet přebytkové rozpočty. V případě krize, kdy je recese, tak se může dostat do záporu na rok či dva a až ekonomika naskočí, tak znovu vytvářet vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Pravidlo dlouhodbě vyrovnaných rozpočtů je skvělé a mělo by se také legislativně zohlednit.

Takže nesouhlasíte s předkládaným rozpočtem ministerstva financí?

Nesouhlasím s plánem udělat mínus 60 miliard při rostoucí ekonomice. Ministerstvo financí by to naplánovalo samo o sobě lépe, ale je v koalici a před volbami – no znáte to.

Proč se vláda nezaměřuje například na byrokracii? V Česku je zakládání firem oproti západní Evropě podle údajů organizace Doing business velmi zdlouhavé a nákladné. Nemyslíte si, že by se vláda měla místo EET a kontrolním hlášením zabývat tímto tématem?

Naprosto souhlasím. V současné době je příliš mnoho biče a málo cukru. Řada kontrol a údajů, co chce vláda a úřady, jsou buzerací a nic jiného to není. Nejhorší buzerace je, že často chtějí údaje, které jste už někam dával. Stát ani nebyl schopen udělat jednotnou platbu, například na odvody a placení daní.

Nevytváří se už určitá atmosféra strachu? Považují podnikatelé podle vás stát za seriózního partnera nebo za nepřítele?

Debata se mi zdá strašně vyhrocená. Možná by bylo vhodnější, kdyby různé podnikatelské svazy komunikovaly více s Ministerstvem financí a vládou, tak se dají dohodnout mnohem lepší opatření – tedy více cukru a méně biče.

Počet úředníků roste, o 30 tisíc za dobu současné vlády. Nyní si přitom české firmy stěžují, že státní správa vysává pracovní trh za peníze daňových poplatníků. Dostal od vás Andrej Babiš rady, jak zefektivnit státní správu?

Ne úředníků – přibyli hlavně učitelé a útvary bezpečnosti. Ale do toho nekecám.  Jako poradce ministra financí se věnuji především státnímu dluhu a makroekonomice -  tedy aby nám dluh klesal. Moje filozofie je taková, že by stát neměl zvyšovat daně, ale vybírat daně, měl by mít dlouhodobě vyrovnaný rozpočet a stabilizovbat investice – říci ekonomice: teď ode mě v příštích 10 letech čekejte bez výjimky každý rok 150 miliard nových investic…

Ve svých vyjádřeních jste zastáncem EET. Myslíte si, že systém uspěl?

To uvidíme za pět let.

Co říkáte na argument, že nepoctiví podnikatelé budou dále EET obcházet? Například stálí hosté v restauraci obdrží účtenku bez EET kódu či s kódem falešným. Nezasáhne EET především většinu těch poctivých, kterým vzrostou náklady, zatímco ti nepoctiví budou podvádět dále?

Bude to čím dál tím těžší to obcházet – EET pošle hospody mezi plátce DPH a kontrolní hlášení ho bude pak hodně hlídat…

Celkový objem šedé ekonomiky je u nás kolem 15 procent, což je téměř stejně jako v Německu a výrazně méně než v Chorvatsku, které si Česko vzalo jako inspiraci…

EET je tady daleko lépe uděláno než v Chorvatsku, vzala se jen základní idea.

A není nakonec lepší, aby restaurace fungovala i bez EET místo toho, aby na malé vesnici zavřela a zaměstnanci skončili na úřadu práce?

V malé vesnici má platit to, že hospoda zaplatí jednou ročně paušální daň a pak ji dá finanční úřad pokoj.

Jedním z témat, na které se bude muset příští vláda zaměřit, jsou důchody. Jak by se podle vás měl systém reformovat?

Já bych udělal základní důchod, za který bude ručit stát. Plus zásluhový důchod podle toho jak kdo platitl odvody. Plus daňově zvýhodnil spoření kamkoliv lidi chtějí, pokud ten produkt má razítko od regulátora. Takže si nemusíte spořit jen do penzíjního fondu ale i na termínovaný vklad nebo akciový fond – vše byste měl online sledovat přes mobil a vědět kolik vy sám máte už naspořeno. Bylo by to rozšíření třetího pilíře podle amerického vzoru - V USA mají Individual Retirement Accounts plus  daňově uznatelný příspěvek zaměstnavatele -  v USA zákon 401k.

Myslíte si, že současný důchodový systém je udržitelný? Nepřipomíná spíše pyramidu, která míří ke zhroucení?

Je to pyramida. Defacto stát ručí za něco, co na důchodovém účtu není a stát to musí vždy nějak „doplácnout“. Je důležité proto posilovat spoření u obyvatelstva.