E15: Stát přesouvá problematiku sociálních ubytoven na samosprávy. Podle vás tkví hlavní nedostatky v obyvatelích ubytoven, kteří mají svou obživu často založenou na tom, že nepracují a plodí děti. Co s tím?
Neustále řešíme důsledek, ne příčinu. Příčinou je neschopnost sehnat práci kvůli velmi malé, téměř nulové vzdělanosti. Vytržení jednotlivců z této komunity je hodně složité. Děti chodí do škol, ale neučí se a propadají, jdou ve šlépějích rodičů. Ti berou na své potomky příspěvky, rodiny se rozrůstají až geometrickou řadou. Pokud si náhodou práci seženou, přicházejí o dávky hmotné nouze, které jsou ovšem mnohdy vyšší než jejich mzda. Vyplatí se jim proto nechodit do práce, dívat se na televizi a plodit potomky. Pokud se tato komunita nastěhuje do jakékoli lokality, máme stále stejný problém s pořádkem, krádežemi, výtržnictvím, rušením nočního klidu. Jsme v začarovaném kruhu, který musí řešit stát. Města pak hasí pouze důsledek.
Stát ze sebe snímá problém sociálních ubytoven a pouze do této oblasti dává peníze, odpovědnost přenáší na města.
E15: Zkusili jste je integrovat?
Tito lidé bydlí v ubytovnách na chodbách, mají otevřené dveře do místností, kde vaří a spí. Nechtějí žít izolovaně, ale ve skupinách. Přijde mi úsměvné, když stát tvrdí, že radnice vytvářejí ghetta. Tyto lidi do běžných bytových domů přemístit nelze. To si s ohledem na jejich obyvatele, kteří nepobírají dávky, chodí do práce a vychovávají děti, absolutně nedovedu představit. Stát se stará jen o to, aby lidé z ubytoven dostávali peníze. Například na Slovensku to funguje tak, že nárok na přídavky mají jen na první tři děti a ty ostatní už musí uživit sami.
E15: Jen omezení přídavků na počet dětí by pomohlo?
Máme tady slečnu, které se ve dvaceti narodilo první dítě. Teď už je jí třicet, dětí má devět a na každé pobírá příspěvky. Je to vlastně byznys, který platí stát. Ten by tedy určitě měl omezit přídavky na počet narozených dětí. Už jen proto, že o méně dětí se lépe postaráte. Za zcela klíčovou považuji vzdělanost. Samozřejmě je třeba pracovat s dětmi, protože jejich rodiče už nepředěláte. Dávky by měly být vázané na školní docházku a na prospěch. Řada dětí z ubytoven neumí číst a psát.
E15: Od května mohly radnice rozhodovat o tom, ve kterých ubytovacích zařízeních se budou či nebudou vyplácet příspěvky na bydlení. Regulaci umožnila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi platná od začátku roku. Na začátku prázdnin ale ministerstvo vnitra prosadilo zásadní změnu. Nakolik vám to zkomplikovalo situaci?
Jsme tam, kde jsme byli. Chtěli jsme posílat dávky jen těm, kteří mají ve městě trvalé bydliště, což udělali i jinde. Jenže najednou se takových lidí v celém Česku údajně objevilo na sedmnáct tisíc. A ministerstvo reagovalo vyhláškou, která tuto kompetenci samosprávám odňala. Nyní máme jedinou možnost, můžeme vydat doporučující stanovisko úřadům práce. S tím kladenským se nám naštěstí podařilo navázat velmi dobrou spolupráci. Přesto se musíme na každém jednotlivém případu domlouvat.
E15: Vláda si jako jeden z hlavních cílů vytkla změnu zákona o sociálním bydlení. Ta by vám pomohla?
Celá zamýšlená změna opět ztíží život městům a radnicím. Integrovat tyto lidi do společnosti lze velmi obtížně. Pokud pro ně vyčleníme jakýkoli objekt, budeme nařčeni, že vytváříme ghetta. A integrace mezi slušné lidi? Omlouvám se, ale jedině přes mou mrtvolu. Tohle jim nemůžeme udělat. My se o sociální bydlení samozřejmě staráme, máme například azylový dům pro matky s dětmi v nouzi. Pomoci umíme i dalším lidem, kteří se dostali do problémů, musejí se ale o sebe chtít postarat sami. Přijde mi, že stát ze sebe snímá problém a pouze do této oblasti dává peníze, odpovědnost přenáší na města.
E15: Takže podle vás chce stát samosprávám zacpat ústa penězi na výstavbu speciálních domů.
Většina politiků uvažuje v rozmezí čtyřletého turnusu, kdy trvá jejich mandát. A ono to nějak dopadne. Zatím jsem neslyšel žádný návrh, který by celý ten obrovský problém předběhl a zabýval se tím, čím je zapříčiněn. Měli jsme tu rodinu, která vybydlela sociální byt a pak si soudně nárokovala přidělení dalšího. Spor vyhrála a vybydlela i ten nový byt. Bohužel tito lidé mají podporu různých organizací a médií, kritika se vždy sesype na hlavu radnic.
E15: Jaké máte možnosti?
Jediné, co nám zbývá, je chodit po ubytovnách a říkat jejich provozovatelům, že ze stavebního či jiného hlediska nesplňují to nebo ono. Jistě, ubytovnu můžeme i zavřít. Jenže pak ti lidé skončí na ulici a tím vznikne ještě větší problém. Faktem je, že můžeme ubytovny přemístit. Dvě byly přímo na kladenské pěší zóně, teď už jsou jinde.
E15: Když to tedy shrnu, vzhledem k zásahu ministerstva vnitra jste přišli o kompetence a stát dal od této problematiky ruce pryč.
Je to ve starých kolejích. Prevence neexistuje, příčiny se neřeší. Kladno to ještě několik let přežije, ale do budoucna jen velmi obtížně. Je to časovaná bomba. Pokud jednou vybuchne, už nepomohou dohody s pracovními úřady o vyplácení dávek nebo změny zákonů. Z dětí, které se rodí geometrickou řadou, bude násobně více nezaměstnatelných a tedy problémových lidí než dnes. Apeluji na vládu, aby vzala rozum do hrsti a začala s městy komunikovat.
E15: Pojďme k jinému, nyní velmi aktuálnímu tématu. Magistrát nedávno odhalil nesrovnalosti v hospodaření společnosti Hokej Kladno, které komplikují spolupráci města s hokejovým klubem. Po kontrole jste zastavili vyplácení všech dotací. Vysvětlete důvody.
Hokej býval v Kladně sportem číslo jedna, vychovaly se tady desítky špičkových hráčů. Donedávna jsme byli v extralize. Problém spočívá v tom, že v roce 2011 byla založena společnost Hokej Kladno, kde má město třicetiprocentní podíl, zbývající část Jaromír Jágr mladší. Do dnešního dne do této společnosti plynulo z městské kasy přes 100 milionů korun. Město platí provozní náklady a služby zimního stadionu patnácti miliony korun ročně, dotuje sedmi miliony mládež, osmi miliony dotovalo A tým. K tomu ještě odeslalo 25 milionů jako finanční pomoc této společnosti. Každá dotace ale má svá pravidla. Právě tato pravidla jsou a byla hrubě porušována. V tomto případě, jak o tom hovoří dotační smlouva, s péčí řádného hospodáře musíme dotace zastavit.
E15: Provedli jste kontrolu v té společnosti?
Prozatím se týkala pouze dotací za rok 2013 a 2014. Kontrolní skupina určená zastupitelstvem města odhalila porušování dotační smlouvy například v bodě, který zakazuje společníkům, aby obchodovali sami se sebou, tedy s jinými společnostmi, v nichž mají majetkovou či jinou účast. Jaromír Jágr mladší totiž vlastní i sportovní velkoobchod Jágr team, který si na úkor Hokeje Kladno vytvářel neúměrný zisk. Mimo jiné jsme zjistili, že jen v roce 2014 bylo dodáno zboží za více než 10 milionů korun, ovšem za ceny, které jsou mnohdy vyšší, než kdybychom nakupovali v maloobchodu. Podobně se odhalily minimálně další tři zcela zásadní nedostatky. Nemůžeme tedy konat jinak než zastavit vyplácení dotací a provést hloubkovou kontrolu celé společnosti. Byť jde o Jaromíra Jágra mladšího, na jeho obhajobu musím říci, že se tyto praktiky děly s největší pravděpodobností za jeho zády. Na druhé straně byl jednatelem v obou společnostech. Je zjevné, že se kladenský hokej z Ameriky řídit nedá.
E15: Má kladenský hokej budoucnost?
Společnost se přestala starat, aby hrála extraligu, a soustředila se na své finanční zabezpečení. Zajímá ji obchod, a nikoli sport. Kladno má navíc jiné sportovní oddíly, které nás napadají, že upřednostňujeme hokejisty. Zatím to vypadá tak, že budeme trvat na vrácení části dotací. K budoucnosti hokejového klubu jsem velmi skeptický. Přesto bych si velice přál, aby se extraliga vrátila a Kladno hrálo soutěž, do které náleží.
E15: Ještě se zeptám na rychlodráhu na Kladno. Kritizujete, že plánovaná trasa nemá vést přes Letiště Václava Havla. Jak chcete stát přesvědčit?
Projekt rychlodráhy je pětadvacet let starý. Nutně potřebuje zaktualizovat a přizpůsobit současným potřebám. Takto navržená rychlodráha je pouze o jednu minutu rychlejší než stávající vlaky, navíc nespojuje Kladno s letištěm, byť zde pracuje přes sedm tisíc Kladeňáků. V samotném městě vede pouze do jedné čtvrti, což je naprosto nevyhovující. Pro doplnění, každý den jezdí z Kladna do Prahy přes 25 tisíc lidí, je to tedy problém, který musíme řešit a vyřešit.
| Milan Volf (52) |
|---|
| Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK, byl hokejovým útočníkem a po zranění působil jako trenér a podnikatel. Funkci primátora Kladna poprvé zastával v letech 1998 až 2004, tehdy za ODS. Po křivém obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele se jako jeden z mála politiků rozhodl odstoupit ze všech funkcí. Po pětiletých soudních sporech očistil své jméno pravomocným soudním rozhodnutím, byl i státem odškodněn. V roce 2010 založil stranu Volba pro Kladno, se kterou loni vyhrál komunálním volby a stal se opět primátorem města Kladno. |
„Masomlýn“ před soudem. Důležitý nález může vést ke konci romských ghett
