Milena Vicenová: EU stojí na křižovatce. Teď už doopravdy

Milena Vicenová

Milena Vicenová Zdroj: E15 Anna Vackova

Do Bruselu nastoupila Milena Vicenová jako velvyslankyně při EU v lednu 2008. Zažila jedno české předsednictví, dva ministry, tři premiéry, nespočet summitů a dvě krize, z nichž ta druhá stále trvá. „Nastal čas pro změnu. Členské země budou postaveny před jednoznačnou volbu: buď přijmou hlubší integraci, vzdají se části své suverenity a setrvají v euroklubu, nebo zůstanou stranou,“ říká Vicenová. Na konci léta se vrací do Prahy, kde bude pokračovat v práci pro ministerstvo zahraničí.

* E15: Tvrzení, že se Evropská unie nachází na rozcestí, bylo slyšet během boje s krizí vícekrát. Nicméně v pomyslném bodě zlomu se prý Evropa nachází právě nyní. Vidíte to tak?

Myslím, že Evropská unie skutečně stojí před křižovatkou. Nejde jenom o to, že pokud požádá Španělsko oficiálně o finanční pomoc a bude potřebovat 100 miliard eur, výrazně to naruší dosavadní rovnováhu. Ve vážné situaci se ocitá také Kypr, malá ostrovní země, ovšem země, která přebírá 1. července předsednictví. Je možné, že se s ohledem na tento fakt bude kyperská situace řešit později. V každém případě je to další stát, který má problém.

* E15: Budou tedy velké změny, jiná pravidla hry?

Shodujeme se s kolegy, že je to někdy i věc instinktu, ale vnímáme to podobně. Před zásadním rozhodnutím nebudou stát členské země zřejmě hned v červnu. Zatím se počítá s tím, že na červnové Evropské radě (summit 28. a 29. června – pozn. red.) bude představen celkový plán. Státy pak budou mít jistou dobu na rozmyšlenou, zda ho podpoří. O konečné podobě se bude jednat. Projekt hlubší integrace by měl být připraven na konci roku.

* E15: Půjde o zcela nový projekt, který udělá tlustou čáru za dosavadním způsobem existence unie?

Pokud říkám nový projekt, není to tak úplně pravda. Základem by byl nadále princip rozpočtové odpovědnosti, který nastartoval fiskální pakt a před ním balíček šesti legislativních opatření (six pack). Ten představuje komplexní změnu dohledu nad hospodářskými politikami v unii. Jeho podstatná část se vztahuje na všechny členské státy EU a zejména země eurozóny jej berou velmi vážně.

V závěrečné fázi schvalování je další dvojbalíček (two pack) určený jen pro měnovou unii. To vše dává dohromady důležitý soubor právních nástrojů, které mají za cíl přispět k dodržování úsporných rozpočtů členských zemí EU.

* E15: Hitem posledních týdnů je důraz na hospodářský růst. Jak ten se promítne do úmyslů, které dává EU dohromady?

Jednou z ukázek možných kroků jsou projektové dluhopisy. Zatím je to rozsahem přibližně 150 milionů eur menší nástroj testovaný v pilotní fázi. Hlavní myšlenkou je poskytnout větší záruky pro soukromý sektor, aby se pustil do uskutečňování větších investic. Když se tento způsob osvědčí, může se dočkat širšího uplatnění.

Co se týče podpory růstu obecně, bude se v každém případě daleko více zvažovat každý výdaj. Evropská politika soudržnosti bude výrazněji zaměřena na růst. Můžeme čekat o hodně přísnější podmínky a důraz na záměry podporující budoucí konkurenceschopnost, oživení evropského průmyslu a podporu malých a středních podniků. Celý unijní rozpočet bude sestaven s ohledem na to, aby každé euro přinášelo zisk.

Británie je pro eurobondy

* E15: Jak si stojí společné evropské dluhopisy? Budou, či nebudou?

Přetrvává silný rozpor mezi Německem a Francií, poměrně vstřícně se k nim staví Velká Británie. Ta sice euro nemá, avšak premiér David Cameron považuje jeho záchranu za mimořádně důležitou a je ochoten souhlasit s eurobondy pro eurozónu. Hlavní výhrady má Německo, které se obává, že by jejich zavedení mohlo snížit tlak na disciplínu a strukturální změny.

* E15: Chystá se ještě něco dalšího?

Ano. Bylo rozhodnuto o provázání stabilizačního mechanismu ESM (fungovat má od července 2012 – pozn. red.) se smlouvou o rozpočtové disciplíně. Státy, které se k ní nepřipojí, nebudou mít přístup k penězům ESM.

* E15: Má jít o utužení spolku těch, co souhlasí s fiskální kázní? O jeden ze způsobů prohloubení integrace, po níž EU volá?

Ano, je to tak.

* E15: Není to zároveň přivření dveří pro ty, co se k úmluvě připojit nechtějí?

Určitě se přibouchnou dveře zemím, které by se chtěly zapojit do programu pomoci z ESM. Lze počítat také s tím, že se fiskální pakt a Pakt pro euro plus stanou základem pro hlubší integraci některých členských států.

Dobrovolně, ale zcela závazně

* E15: Léta se šušká, že se hospodářská unie jednou neobejde bez unie politické. Tedy bez společné rozpočtové politiky, bez unijního ministra financí. Nebavíme se o prolomení tohoto tabu?

Vypádá to, že taková doba skutečně nastala. Úvahy, které zmiňujete, jdou hodně do budoucnosti. Dá se čekat, že členské země EU budou postaveny před jednoznačnou volbu: buď přijmou hlubší integraci, vzdají se části své suverenity a setrvají v euroklubu, nebo zůstanou stranou. Toto rozhodnutí bude dobrovolné, ale plně závazné.

* E15: Nakolik je příklon k federativnímu uspořádání průchozí?

Je těžké předem odhadovat, kolik zemí by tuto užší spolupráci podpořilo. Dovedu si představit zájem u těch zemí, které kladou velký důraz na hospodárnost a úsporná opatření, čili u Německa, Nizozemska, některých severských států.

* E15: Jakou má šanci na úspěch bankovní unie?

Kamenem úrazu je jak společný dozor nad bankami, tak vytvoření záchranného fondu. U něj se státy rozcházejí v názoru, z jakých prostředků má být vytvořen, kdo má rozhodovat o jeho využití.

* E15: Stojí za námitkami boj o vliv?

Jde spíše o to, kdo je ochoten obětovat část národních kompetencí. Faktorů pro rozhodování je mnoho – roli hraje velikost bankovního sektoru vzhledem k hrubému národnímu důchodu členské země, vztahy mateřských a dceřiných bank, odlišné pohledy na závažnost potíží, radikální a opatrný přístup, zda zasáhnout, či ne…

Půlrok zranitelnosti

* E15: Co máme čekat po summitu, od července do prosince?

Hodně rušné období.

* E15: Ovšem pod kyperskou taktovkou… Nebude to průšvih?

Řekněme, že Evropa může být v tomto půlroce o něco zranitelnější. Kypr bude mít za zády zkušené úředníky ze starých členských zemí. Na druhé straně situaci neusnadní napjaté vztahy Kypru a Turecka.

* E15: Je reálná shoda na rozpočtu EU po roce 2014?

Do konce června se bude jednat bez čísel. Bylo to přání členských států a předsedající Dánové na to přistoupili. Podrobně zmapovali připomínky členských zemí a rozpory mezi nimi. Náročná jednání dovedou zřejmě do konce počátkem roku 2014 Irové.

* E15: Za dva měsíce se vrátíte do Prahy. Co si ze svého skoro pětiletého působení v unii odnesete?

Spoustu nesmírně silných zážitků. Nezapomenu na české předsednictví, na zavádění Lisabonské smlouvy a čtyři roky řešení vážné krize. Tyto tři oblasti byly naprosto mimořádné a myslím, že jsem díky nim měla jedinečnou možnost získat zkušenost z evropské politiky, z naší politiky směrem k EU, z mezinárodní spolupráce s lidmi z unijních institucí, s řízením 250 lidí ve vypjatých podmínkách.

* E15: Viděla jste onen myšlenkový posun v EU, o němž jsme se bavili v úvodu, v přímém přenosu, nebo jste si některé detaily uvědomovala teprve zpětně?

Ty kroky vpřed byly vidět, všímali jsme si jich při projednávání mnoha návrhů, třeba při vytvoření institucí pro sledování systémového rizika u bank, pojišťoven, penzijních fondů a trhů s cennými papíry.

Bylo jasné, že pod tlakem krize jsou členské země ochotny souhlasit i s novými prvky, například se sankcemi za nedodržování pravidel fiskální disciplíny. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se odehrávalo někdy bolestné kolíkování prostoru, hledání rovnováhy mezi státy, Evropským parlamentem a komisí.

Milena VicenováMilena Vicenová | E15

* E15: Hraje se v Bruselu na lidské vztahy?

Určitě, s kolegy velvyslanci trávíme každý týden desítky hodin na zasedáních. Po čase si rozumíte prakticky beze slov. Spolupráce s velvyslanci v rámci sedmadvacítky byla jednou z nejsilnějších zkušeností. Jako profesionálové na vysoké úrovni vystupovali normálně a skromně, uměli tvrdě prosazovat zájmy svých zemí, ale měli i pochopení pro dosažení dohody jako celku.

* E15: Jste přesvědčena, že je unie akceschopná?

Rozhodně ano. Za 55 let své existence zvládla spoustu krizí. Je to však velký, těžký parník, na němž každá změna trvá poměrně dlouho.

Milena Vicenová (56)

Vystudovala Vysokou školu veterinární v Brně. Ve vládě Mirka Topolánka zastávala funkci ministryně zemědělství. Zastupovala republiku v poradním sboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, vedla vládní vyjednávací tým pro evropské strukturální fondy. Byla vždy bez politické příslušnosti. Mluví plynně anglicky, francouzsky a německy, ovládá také španělštinu a ruštinu. Je vdaná, má dvě dcery.