* E15: Více než rok po přijetí prvního záchranného balíčku pro Řecko a v atmosféře debat o balíčku číslo dvě si právě skončený summit navzdory původní agendě sotva mohl dovolit řecké téma neřešit. Je to tak?
Ano, hlavní okruhy jsou tři: pátá splátka 12 miliard eur z prvního balíčku pomoci, dále připravovaný druhý balíček a klíčová podmínka pro oba dva předchozí kroky. Ta zní, že Řecko musí přijmout další úsporný plán. Ten má zajistit navíc 28 miliard eur a řecký parlament o něm bude hlasovat v úterý 28. června.
* E15: Dovedete si představit, že Řecko zbankrotuje?
Žádná varianta není vyloučena. Následky by byly velmi vážné nejen pro Řecko, ale také pro eurozónu a celou Evropskou unii včetně nás. Je logické, že by nastal dominový efekt, jehož rozsah by mohl být mnohem větší než po 15. září 2008, kdy padla americká banka Lehman Brothers. Německé a francouzské banky mají v Řecku významné podíly, ekonomika všech zemí Evropské unie je provázaná, všechny členské státy využívají společný trh. Pokud si někdo myslí, že nás se Řecko netýká, hluboce se mýlí.
* E15: Na jaře 2011 měla pokročit debata o příští finanční perspektivě. Do jaké fáze dospěla?
Všichni klečí ve startovních blocích a jsou připraveni na výstřel, který zazní 30. června. V tento den má Evropská komise vydat návrh pro víceletý finanční rámec. Návrh se zatím drží v tajnosti. Po zveřejnění začne za polského předsednictví dlouhé období vyjednávání, skončit by mělo do konce roku 2012, kdy bude předsedat Kypr. Příprava na jednání začala loni v prosinci, kdy premiéři nebo prezidenti třinácti členských zemí, včetně České republiky podepsali dopis, v němž požadovali pro nové finanční období po roce 2013 úsporný rozpočet. Klíčovou otázkou je, zda má mít Evropská unie rozpočet úsporný (jak si přejí zejména čistí plátci – například Velká Británie, Nizozemsko, Dánsko), nebo naopak štědřejší (jak si přejí zejména Polsko, Rumunsko, Bulharsko – obecně příjemci evropských prostředků). Jasným stoupencem zvýšeného rozpočtu, a to o pět procent, je také Evropský parlament. Podle něho by měly být výdaje na kohezní a zemědělskou politiku zachovány, stoupnout by měly výdaje na energetickou infrastrukturu. Kde by se mělo šetřit, je administrativa.
* E15: Ví se už, zda půjde o rozpočet na pět, či sedm let?
S pravděpodobností hraničící s jistotou to bude sedmileté období. Potom by se však mělo přejít na pětileté cykly. Na tom se shodne Evropský parlament i Evropská komise. Ta byla původně stoupencem desetiletého plánu, protože pro využití programů financovaných ze strukturálních fondů je příznivější delší období. I my máme zkušenost, že na začátku nového finančního období (naposledy v roce 2007) vždy chvíli trvá, než se začnou prostředky ze strukturálních fondů plynule čerpat. Dokonce se uvažovalo i o desetiletém cyklu s revizí po prvních pěti letech. Nakonec se zůstane u sedmi let.
* E15: Jakožto u kompromisu mezi deseti a pěti lety?
Ano, ještě není vůle k radikální změně.
* E15: Jaké jsou náznaky, pokud jde o základní strukturu finančního plánu? Mám na mysli zemědělské výdaje, strukturální pomoc.
Můj soukromý odhad je, že výdaje na zemědělství se nesníží. Spíše mírně klesnou výdaje na kohezní politiku. Ve hře je totiž novinka, infrastrukturní fond. Měl by sdružit prostředky na infrastrukturu nejrůznějšího typu, tedy dopravní, energetickou nebo informatickou. Česká republika není velkým zastáncem tohoto plánu, protože fond by mohly využívat i bohatší státy a může odčerpat peníze z kohezní politiky. V zákulisí se mluví, že by měl mít k dispozici až 50 miliard eur.
* E15: Existuje údajně materiál komise, jenž upravuje podmínky čerpání fondů tak, že by se o pomyslný koláč dělilo více jedlíků…
Prostředky z kohezní politiky byly dosud omezeny úrovní čtyř procent HDP. Mluví se o tom, že nyní může být laťka nastavena hlavně podle skutečného využívání prostředků. Další otázkou je ustavení přechodných regionů. Prostředky z politiky soudržnosti – Kohezního fondu a strukturálních fondů – jsou určeny regionům s HDP méně než 75 procent průměru unie. Regiony, jejichž HDP se pohybuje v rozmezí 75 a 90 procent průměru EU, by měly mít rovněž možnost odstupňovaně využívat prostředky z kohezní politiky. Čím vyšší HDP, tím nižší pomoc. Pro Českou republiku by z tohoto návrhu neměla vyplývat žádná změna, pokud mluvíme o výši pomoci. Je ale zjevné, že opravdu jde o odčerpání peněz ze společného koláče, proto budeme návrh velmi pozorně sledovat a analyzovat.
* E15: V jakém stavu je snaha zrušit českou vízovou povinnost pro cestování do Kanady?
Od 29. ledna do 4. února 2011 pobývala v České republice kanadská zjišťovací mise. Jsme přesvědčeni, že přinesla spoustu jasných argumentů pro zrušení víz. Od té doby uplynulo téměř pět měsíců a stále čekáme na závěrečnou zprávu této mise. Nevidím pro to věcný důvod a vypadá to na odkládací taktiku.
* E15: Směrem ke konci roku 2012, kdy chtějí Kanaďané zavést novou azylovou politiku?
Ano. Doufejme, že vzhledem k tomu, že se politická sestava po kanadských volbách nezměnila a premiér Stephen Harper má v poslanecké sněmovně většinu, mohly by práce na přípravě nového azylového zákona pokračovat bez přerušení. Ale rozhodně pasivně nečekáme. Nedávno jsme předložili návrh, aby se při revizi nařízení Rady číslo 539 z roku 2001, které se mimo jiné zabývá vízovou reciprocitou, zapracoval závazek pro komisi reagovat v případě, že některý třetí stát, kde dosud oboustranně platil bezvízový styk, znovu zavede členskému státu unie víza. Tento návrh se snažíme prosadit.
* E15: Eurozóna, potažmo celá EU, se potýká více než rok s dluhovou krizí, přičemž konec není na dohled. Jaká panuje v Bruselu atmosféra? Převažuje únava, žije optimismus?
Vyjádřila bych to slovy „vážné obavy“. Třeba čerstvé rozhodnutí europarlamentního výboru ECON, že se nebude hlasovat o kompletním balíčku šesti reforem pro utužení rozpočtové a makroekonomické disciplíny, včetně legislativních návrhů před Evropskou radou, sleduji opravdu s obavami.
* E15: Co znamená, když ECON nechce o balíčku hlasovat?
Europoslanci se domnívají, že Evropský parlament potřebuje o tomto tématu s členskými státy ještě jednat. Nejcitlivější otázkou je obrácené hlasování kvalifikovanou většinou. Podstatou je návrh, aby sankce proti státům, které nerespektují pakt růstu a stability, nastupovaly automaticky, pokud by většina států nehlasovala proti. Tento návrh podporovala komise a Evropská centrální banka, ale některé členské státy zásadně nesouhlasily. Nabízí se otázka, jak na odklad zareagují finanční trhy. S uzavřením jednání se počítalo do konce června.
* E15: Je ten balíček opravdu tak důležitý, že by uklidnil trhy?
Podle deníku Financial Times má Evropská unie kompletní soubor potřebných nástrojů. Podle komentáře jednoho z redaktorů tohoto významného deníku by zmíněný balíček na podporu utužení rozpočtové a makroekonomické disciplíny, dobře fungující orgány dohledu nad bankami, pojišťovnami a penzijními fondy a připravovaná legislativa pro finanční deriváty skutečně mohly pomoci stabilizovat eurozónu. Není vyloučeno, že bude snaha zásadní opatření například v oblasti penzí zlehčovat. Pokud ale zůstanou návrhy členských zemí konkrétní a doporučení komise proreformní, mohlo by to přinést změnu k lepšímu. Situace v Řecku je nesmírně vážná.
* E15: Krize ukázala, že je nutná koordinace a spolupráce. Neotupila tato nouze hrany mezi federalisty a odpůrci této vize?
Vše se bere pragmatičtěji, to určitě. Konečně se řeší konkrétní věci. Po deseti letech debat o ústavě a Lisabonské smlouvě.
* E15: Jaká je zkušenost Slovenska, které nedalo Řecku na první záchranný balík? A co český odpor vůči bankovní dani nebo užší hospodářské spolupráci? Jak bere unie tyto odmítavé postoje?
Otázka solidarity členů eurozóny je brána velmi vážně. Občané zemí eurozóny jsou však k pomoci některým státům stále kritičtější a politici stojí před těžkým rozhodnutím.
* E15: A obráceně, jak se dívá unie na státy, které nemají euro, ale přispět chtějí, třeba Polsko, Švédsko, Británie?
Některé země tak dávají najevo svůj pozitivní vztah k eurozóně, u Polska jde také o pozici země před předsednictvím. Velká Británie se bilaterálně podílela na pomoci Irsku, což je dáno jak geografickou blízkostí obou zemí, tak podíly v irských bankách. Švédsko bylo před rokem připraveno pomoci Řecku, teď nabídku neopakovalo. Pod vlivem dramatických událostí v Řecku ale někdy zapomínáme na země jako Lotyšsko. To se před časem dostalo do ekonomických potíží a využilo půjčku Mezinárodního měnového fondu. Potichu a bez velkých gest udělalo velký pokrok. Za cenu tvrdých úsporných opatření dokázalo zavést pořádek do svého rozpočtu. Zdá se, že jiná cesta není.
Milena Vicenová (55)
Na post stálé představitelky při EU nastoupila v lednu 2008. Během českého předsednictví vedla Výbor stálých představitelů při EU. Byla vždy bez politické příslušnosti. Vystudovala Vysokou školu veterinární v Brně, prošla řadou postů v soukromé a státní sféře. Zastávala funkci ministryně zemědělství ve vládě Mirka Topolánka. Předtím řídila programování, vyjednávání a čerpání dotací z EU, poté se podílela na přípravách rezortu zemědělství na vstup Česka do EU. Zastupovala republiku v poradním sboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, vedla vládní vyjednávací tým pro evropské strukturální fondy. Má zkušenosti ze zahraničních studijních pobytů a stáží. Mluví plynně anglicky, francouzsky a německy, studovala španělštinu a ruštinu. Je vdaná, má dvě dcery.
Od našeho zpravodaje
