Miroslav Fiala: Je potřeba více chránit český průmysl

Miroslav Fiala

Miroslav Fiala Zdroj: Michael Tomes, E15

Strojírenská společnost Škoda JS nespojuje svůj osud jen s dostavbou Temelína. Velký trh vidí na Ukrajině a s ruskou společnosti Rosatom jedná o spolupráci na výstavbě nové jaderné elektrárny ve Finsku. Obnovuje i výrobu zařízení pro chemický a petrochemický průmysl. Toto odvětví by se za pět let mohlo podílet na našich tržbách z dvaceti procent, říká Miroslav Fiala, generální ředitel Škoda JS.

E15: Vyhodnocení tendru na dostavbu Temelína, jehož je Škoda JS jako člen konsorcia MIR.1200 součástí, bude mít minimálně rok zpoždění. Jak jste ho zapracovali do svých firemních plánů?

Máme vypracovanou strategii firmy na následujících pět let. Rád bych ale připomněl termíny, na které se už zapomíná. V roce 2009 vyhlásil ČEZ kvalifikaci na tento tendr. Nabídku jsme předali 2. července 2012. Dnes je konec roku 2013 a oficiální stanovisko ČEZ, které jsme dostali při jednání s jeho vedením, znělo, že v optimistickém případě bude rozhodnutí o vítězi přijato na konci roku 2014. V méně optimistickém scénáři v průběhu roku 2015. Přestože je to velký tendr, tak mi ta doba začíná připadat opravdu příliš dlouhá. Účastníky tendru toto protahování stojí spoustu peněz.

E15: V pětiletém plánu počítáte s tím, že Temelín nakonec budete stavět?

Počítáme s tím, že budeme Temelín stavět. Musíme ale pracovat i s horší variantou, takže máme plány dva.

E15: Jak se ty plány liší, třeba pokud jde o počet zaměstnanců, které jste v posledních letech přibírali kvůli dostavbě dvou bloků jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku?

Varianta bez Temelína znamená, že nemůžeme čekat žádný velký růst počtu zaměstnanců. Nejde jen o Temelín. Situace na jaderném trhu ve světě je složitá. Jaderná energetika má z různých důvodů i své zaryté odpůrce. To má pochopitelně vliv i na počet zakázek.

E15: Co tedy bude, až skončí kontrakt v Mochovcích, který je zdrojem skoro poloviny vašich tržeb?

Usilujeme nejen o účast ve velkých projektech. Mnoho jaderných elektráren vylepšuje svá zařízení. Snažíme se, abychom v takových tendrech uspěli. Nezaměřujeme se jen na Česko, tedy Dukovany a Temelín, ale také na Slovensko, kde bude v provozu celkem šest bloků s výkonem 440 megawattů. V Maďarsku jsou čtyři stejně velké bloky. Obrovským trhem je pro nás Ukrajina, kde je v provozu celkem patnáct bloků, z toho třináct s výkonem 1000 megawattů stejného typu jako v Temelíně. Hledáme také cesty pro spolupráci s Rosatomem na jejich projektech.

E15: Má česká firma šanci uspět na Ukrajině?

Naše dodávky zařízení na Ukrajině začaly ve větším měřítku už po roce 1995. Za posledních deset let jsme tam dodali zařízení asi za čtyři a půl miliardy korun. Ukrajina má zájem nejen o zařízení související s provozem reaktorů, ale také o technologie na skladování vyhořelého paliva.

V temelínském tendru jsme s Arevou konkurenti, ale pro jiné zakázky jsme jejím dodavatelem. Jestli si firmy někde konkurují, neznamená to, že mezi sebe na věky postaví železnou oponu

E15: Mohli byste tam dělat velké modernizace elektráren?

Hledáme možnosti, jak se účastnit investičních akcí, které vedou k prodlužování životnosti a modernizaci elektráren a mají inženýrský charakter.

E15: Plánují Ukrajinci takové zakázky?

Pochopitelně. Na jadernou energetiku jsou kladeny stále nové bezpečnostní nároky. I ukrajinské elektrárny musí respektovat doporučení vyplývající ze zátěžových testů a z politiky, která vychází z Bruselu. Takže možnosti tady pro nás jsou.

E15: Můžete uspět proti konkurentům, jako je třeba ruský Rosatom?

Máme výhodu, že jsme na Ukrajině známá a úspěšná firma. O dodávky, které jsme na Ukrajině dělali, se Rosatom také ucházel.

E15: Jak to jde dohromady s proklamacemi, že díky účasti v temelínském konsorciu s Rosatomem se vám a dalším českým firmám otevírají dveře k zakázkám Rosatomu?

Můžeme být konkurenti u zákazníků, kteří už provozují nějaké elektrárny. Nemůžeme si ale konkurovat u bloků, které se teprve plánují stavět. V tom je zásadní rozdíl. Podobné je to s francouzskou Arevou. V temelínském tendru jsme konkurenti, ale pro jiné zakázky jsme jejím dodavatelem. Jestli si firmy někde konkurují, neznamená to, že mezi sebe na věky postaví železnou oponu.

E15: Vidíte už nějakou šanci, kdy z titulu účasti v konsorciu MIR.1200 byste se mohli podílet na stavbě elektráren, kterou bude mít v režii Rosatom?

Jednáme o výstavbě elektrárny typu VVER ve Finsku i o naší účasti na projektech menších reaktorů jiného typu v Rusku.

E15: Myslíte plánované rychlé reaktory?

Ano, jde o modulové reaktory typu SVBR-100 s elektrickým výkonem 100 megawattů, které mohou sloužit třeba jako lokální zdroj elektřiny, nebo pro zásobování teplem v některých lokalitách.

E15: Mohli byste ve Finsku dělat podobný rozsah prací, jaký máte v plánu v Temelíně?

Zatím jednání nepokročila natolik, abych to mohl takto říct. Ale budeme se pochopitelně snažit, aby se naše schopnosti ve smyslu dodavatelského inženýringu, což je koordinace všech prací včetně tvorby technické dokumentace, vypracování a úpravy harmonogramů, dokumentační příprava montážních prací a uvádění zařízení do provozu, uplatnily.

E15: Kdy budete mít jasno, co všechno budete pro Rosatom dělat?

Jasněji budeme mít do půl roku.

E15: O jak velké zakázky by mohlo jít?

Pokud by šlo o dodávky jednotlivých komponent, tak by to bylo za stovky milionů korun. Můžeme se dostat i na jednotky miliard. Rosatom je náš potenciální velký zákazník. Pochopitelně je ale obtížné dodávat některá zařízení přímo na ruský trh. Spolupráci proto vidíme hlavně na projektech, které mají v zahraničí.

E15: Proč je pro vás těžké dodávat přímo na ruský trh?

Rusové mají své výrobní kapacity a jako každý rozumný stát se je snaží využít. Neumím si představit, že by třeba ve Francii stavěl jadernou elektrárnu někdo jiný než Francouzi. Každá země si chrání prioritně svůj průmysl, v Česku v tomto bohužel poněkud zaostáváme.

E15: Nepomáhá vám na ruském trhu ani to, že váš majitel je ruská strojírenská skupina OMZ?

Náš majitel nepodniká v oblasti jaderné energetiky. Ale pomáhá nám. Snaží se nás podporovat v oblasti chemie a petrochemie, podporuje nás i v oblasti jaderné. Ale konkurenční Rosatom je v Rusku silná a mocná firma.

E15: Po roce 2002 přišel útlum v jaderné energetice a vy jste museli snížit počet pracovníků z 1100 na nějakých 700. Hrozí něco podobného, pokud nevyhrajete dostavbu Temelína?

Taková věc samozřejmě hrozí. Náš inženýring má asi tři sta lidí. Pokud nebudeme mít před sebou zakázku v jaderné energetice, tak pro ně budeme muset hledat jinou práci. Obnovujeme třeba činnost v oboru petrochemie a plynárenství. Máme už referenci z roku 2004, kdy jsme v ruské republice Komi postavili na klíč závod na zpracování přírodního plynu.

E15: Dají se zkušenosti z jaderných projektů přenést do petrochemie?

Z pohledu řízení celého projektu můžeme mluvit o podobných procesech – vypracování projektu, práce s dodavateli, kompletace jednotlivých systémů. Ale pochopitelně budeme muset nabrat nové lidi, nebo některé specialisty přeškolit, abychom mohli tato zařízení dodávat na klíč.

E15: Do jaké míry se obory ropa a plyn podílejí na vašich tržbách?

Letos je to minimum. Ale podali jsme mnoho nabídek a v příštím roce očekáváme, že některá zařízení do výroby dostaneme. Pracovat na inženýrském projektu není jednoduché, chvíli to trvá. U rafinerie v Komi jsme na získání projektu pracovali intenzivně asi tři roky.

E15: Jak silná by měla být výroba pro chemii a petrochemii za pět let?

Rádi bychom se dostali k dvaceti procentům tržeb. Teď nám polovinu tržeb dělají dva velké projekty. Účast na dostavbě Mochovců a na rekonstrukci řídicích systémů v Dukovanech. V Česku projekt skončí podle plánu v roce 2016. Na Slovensku je situace složitější. Ale vedeme se Slovenskými elektrárnami jednání, abychom svou účast na projektu ještě rozšířili. Jde o stovky milionů korun.

E15: Co byste mohli dělat?

Spolupracovat při kompletaci a koordinaci dokončování jaderného ostrova elektrárny a spolupracovat při jejím spouštění.

E15: Projekt v Mochovcích má zhruba dvouleté zpoždění. V čem je jeho příčina?

Myslíme si, že určitá chyba je ve volbě dodavatelského systému. Slovenské elektrárny dělají samy sobě dodavatele elektrárny na klíč. Provádějí plošnou koordinaci celé stavby a všech dodavatelů. To je náročné na zkušenosti. Komplikace se objevují i ve zvýšených požadavcích na schvalování dokumentací. Tento proces je zdlouhavý. Během stavby se projekt navíc vylepšoval z hlediska bezpečnosti. Takže zpoždění má více příčin.

E15: Zpoždění při stavbě je hlavní obavou i při dostavbě Temelína. Může se v Česku stát něco podobného jako na Slovensku?

Stavba jaderného bloku není stavba přístřešku nad autobusovou zastávkou. Říkám to i proto, že český zákon o veřejných zakázkách mezi tím nerozlišuje. Takže už jeho použití pro dostavbu Temelína je diskutabilní. Samozřejmě také záleží na zvoleném dodavatelském modelu. Ten v případě Mochovců není možná ten nejvhodnější. Temelín ale bude něco úplně jiného. My jsme už několikrát avizovali, že jako konsorcium nabízíme vylepšený typ bloku, který by neměl při stavbě přinášet nějaká překvapení spolu s dokonale vyzkoušeným dodavatelským modelem. Proto si troufáme garantovat, že elektrárnu postavíme ve slíbeném termínu i rozpočtu.

Miroslav Fiala (64) Vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni. Od roku 1968 pracuje ve Škoda JS, kde postupně prošel funkcemi od projektanta až k vedoucímu odboru Finální dodávka pro JE Mochovce a JE Temelín. Od roku 2006 zastává funkci generálního ředitele. Od stejného roku je i předsedou představenstva společnosti.