Mojmír Hampl: Pokud by hrozila deflace, chci ještě slabší korunu

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl Zdroj: CTK

Ačkoli Česká národní banka srdnatě brání koruně v posílení pod hranici 27 korun za euro, inflace je stále hluboko pod dvouprocentním cílem centrální banky. Podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla ale intervence fungují a inflaci drží dole příznivé jevy, především nízké ceny energií. „Bez těchto vlivů by inflace byla v tolerančním pásmu okolo našeho cíle,“ říká.

Prezident Miloš Zeman jmenoval dva nové členy bankovní rady ČNB, oba blízké Jiřímu Rusnokovi, jehož tento týden jmenuje novým guvernérem. Jiří Rusnok je přitom zastáncem intervenčního režimu, který prezident opakovaně kritizoval. Jak si tento rozpor vysvětlujete?

Napadají mě dvě možnosti: buď pan prezident Zeman pochopil, že kurzový závazek ekonomice skutečně pomohl a byl správný. Anebo si z nějakých nekonzistencí, nelogičností a časových či věcných nesouladů ve své argumentaci pramálo dělal a dělá. Ta první interpretace se mi zdá optimistická, ta druhá spíše realistická. Ale třeba je to právě opačně. Bůh suď, osobně pana Zemana neznám.

Očekáváte, že se s příchodem dvou nových členů bankovní rady nějak změní postoj ČNB k devizovým intervencím?

Myslím, že se nezmění. I když se to tak mnohým nezdá, měnová politika je docela konzervativní disciplína s velkou setrvačností. Většinou v ní evoluce vítězí nad revolucí. Předpokládám tedy, že tak jako běžně v minulosti se bude měnová politika upravovat v první řadě podle očekávaného hospodářského a měnového vývoje. A že data a jejich pečlivá analýza budou vítězit nad jmény, chcete-li to říci takto. A troufnu si toto své konstatování po létech strávených v ČNB označit za poměrně realistické.

Obměna dvou členů bankovní rady ani příchod nového guvernéra měnovou politiku zásadně nezmění. Je to docela konzervativní disciplína s velkou setrvačností. Většinou v ní evoluce vítězí nad revolucí.

Po zahájení devizových intervencí v listopadu 2013 centrální banka podle své prognózy očekávala, že se inflace v závěru roku 2015 vrátí ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Máme skoro půlku roku 2016 a inflace se stále drží blízko nuly. Hrozí Česku deflace?

Významnou část podstřelování inflačního cíle v loňském i letošním roce, na které narážíte, mají na svědomí příznivé jevy, jako je z historického hlediska stále utlumený vývoj cen energetických surovin, hlavně ropy či plynu. Odhadujeme, že bez těchto vlivů by už dnes inflace byla někde v tolerančním pásmu okolo našeho cíle – byla by o 0,6 či 0,7 procentního bodu výše.

Teď se však akutně objevuje riziko, že by se v budoucnu mohly začít nepříjemně destabilizovat inflační očekávání v ekonomice, a to očekávání firem i domácností. A to by bylo nebezpečí, na nějž už by ČNB musela v zájmu naplňování svého mandátu reagovat.

Takže pokud by došlo k deflaci, bude ČNB reagovat dalším oslabením koruny? Dost se také spekuluje o záporných úrokových sazbách.

Pokud by se skutečně naplňovala hrozba, o níž jsem mluvil, pak bych osobně opravdu preferoval právě posun kurzového závazku na slabší úroveň. Zatím je to však jen kdyby. Záporné úrokové sazby naopak nepovažuji za šťastný nástroj. Veřejně jsem to i opakovaně říkal.

Mojmír Hampl (41) se narodil ve Zlíně a hned po revoluci se vrhl do diskusí o vztahu mezi kurzem a obchodní bilancí.Mojmír Hampl (41) se narodil ve Zlíně a hned po revoluci se vrhl do diskusí o vztahu mezi kurzem a obchodní bilancí.

Podíl devizových rezerv na HDP už dosahuje téměř 40 procent. Má ČNB určený nějaký strop?

Žádný takový strop ČNB neměla a nemá. A pokud má být kurzový závazek skutečně nepodmíněný, a tedy zcela důvěryhodný, ani jej logicky mít nemůže.

Ceny nemovitostí vzrostly loni v Česku o necelá čtyři procenta. O cenové bublině, jaká je vidět ve Švédsku nebo v některých částech Británie, nemůže být u nás řeč.

Očekává se, že po opuštění intervenčního režimu bude koruna dost posilovat. Znamená to, že ČNB nejspíš vygeneruje obří ztráty z držení devizových rezerv. Jak se na tento krok připravujete? Podniknete nějaká opatření ke snížení těchto ztrát?

Ztráty z držby devizových rezerv jsme systematicky vytvářeli už před zavedením kurzového závazku v roce 2013. Záporný kapitál jsme měli více než deset let. Pokud kurz udržitelně posiluje a ekonomice se daří, vytváří ČNB zcela logicky ztrátu. Čili až jednou kurzový závazek opustíme a vrátíme ke stavu před rokem 2013, kurz bude zřejmě opět udržitelně posilovat. A pak bude ČNB opět vykazovat ztrátu z držby devizových rezerv. Není to nic divného. ČNB je striktně oddělena od veřejných rozpočtů a od peněz daňových poplatníků a své ztráty pokryje z budoucích výnosů.

V poslední době dochází k silnému růstu cen na nemovitostním trhu. Nevzniká náhodou na trhu bublina podobná jako v roce 2007? Hodlá ČNB nějak reagovat?

Ono k růstu cen nemovitostí sice dochází, ale jen někde. Z evropských statistik vyplývá, že loni byl průměrný růst cen nemovitostí v Česku necelá čtyři procenta. O cenové bublině, jaká je vidět ve Švédsku či v některých částech Británie, nemůže být řeč. Třeba i na Slovensku nebo v mátožném Portugalsku rostly ceny nemovitostí rychleji než u nás. Neznamená to, že nejsme jako ČNB obezřetní, situaci a trendy sledujeme bedlivě. Preventivní doporučení v oblasti úvěrů na nemovitosti jsme vydali právě proto, abychom bublinám přecházeli. Ale je třeba vidět i kontext, čísla a proporce. Nás zajímají data, ne dojmy a mediální bubliny.

Do druhého čtení ve sněmovně zamíří takzvaná centrální evidence účtů. ČNB přesvědčila ministerstvo financí, aby podle tohoto zákona nebylo možné sledovat i zůstatky na účtech. Proč to bylo pro ČNB důležité?

Je potřeba rozumět tomu, že řada oprávněných osob – institucí – už dnes může dle zákona požádat o informace o existenci účtu konkrétní osoby. A také to dělají, bankovní tajemství je pro ně už dávno prolomeno. Evidence účtů v tomto nic nemění, oprávnění žadatelé by museli od bank tak jako tak dostat v souladu se zákonem odpověď o jednotlivých vlastnících účtů. A dostávají ji i dnes.

Naším cílem byl maximálně jednoduchý systém, který nebude obsahovat nic, co by oprávnění beztak nemohli získat. Jen to budou získávat jednodušším a technologicky vyspělejším způsobem. Ale zákon nyní prochází parlamentem a já neumím odhadnout, jak bude nakonec vypadat.

Odpůrci centrální evidence účtů někdy argumentují, že zákon povede k odlivu peněz z českých bank do těch zahraničních. A že budou potrestáni především malí a střední podnikatelé, zatímco ti velcí se regulaci vyhnou. Souhlasíte?

K odlivu peněz? To si vůbec nemyslím. Právně se nic nemění. Opakuji: informaci o tom, zda mají klienti v několika bankách účet, mají vybrané instituce právo zjistit už teď. A toto právo využívají. K žádné změně nedochází. Centrální evidence účtů je změna mnohem více technická než faktická. Kdybych chtěl něco měnit fakticky, podívám se v první řadě na to, kolik průlomů do bankovního tajemství už dnes v zákoně je a pro koho jsou. To ale bohužel nikdo nečiní. Argument o malých, středních a velkých mi tedy nepřijde vůbec relevantní.

Jak se staví ČNB k alternativní měně Bitcoin?

Hampl: Já opakuji svou dlouhodobou maximu: nesnažit se ani alternativní měny ani blokovat, ani jim uměle nepomáhat a neudělovat privilegia. Nepomáhat, ani nechránit, řečeno policejní terminologií. Nicméně hlavním tvůrcem pravidel zde jsou ministerstva financí, nikoli primárně centrální banky, takže spíše je dobré se ptát na politiku ke kryptoměnám tam.

Já osobně nevěřím v masové rozšíření kryptoměn kvůli jejich neschopnosti držet stabilní kupní sílu, ale proč někomu bránit v dobrodružstvích s vlastními penězi, když riziko ponese jen daná osoba. Zajímavá pro masové bankovnictví mi ovšem připadá technologie blockchain. Je možné, že je v ní velký potenciál.

Mojmír Hampl (41)
Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, na University of Surrey v Británii získal titul Master of Science. Do České národní banky nastoupil poprvé v roce 1998 jako analytik. Pracoval v České spořitelně, jako externí poradce ministra financí se v letech 2002 až 2004 podílel na přípravě reformy veřejných financí. Členem bankovní rady jej jmenoval prezident Václav Klaus v prosinci 2006, viceguvernérem banky je od roku 2008. V prosinci 2012 mu Klaus mandát prodloužil na další šestileté období. Hampl je ženatý a má dvě děti.