Musíme vyslat signál, že netolerujeme vyšší inflaci, říká viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký

Viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký.

Viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Zdroj: Michael Tomeš, E15

Viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký.
Viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký.
3
Fotogalerie

Zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky je v letošním roce podle viceguvernéra Tomáše Nidetzkého hotová věc. Vyššími sazbami ČNB bude tlumit inflační tlaky, které by mohl vyvolávat růst ekonomiky a zejména pak vývoj na trhu práce. I přes loňskou krizi způsobenou panemií koronaviru zůstala nezaměstnanost v Česku na nízkých úrovních, což bude mít za důsledek svižné zvyšování mezd. To by se přes poptávku spotřebitelů promítalo do vývoje spotřebitelských cen. Bez zásahu ČNB by se mohla inflace vyšplhat nad horní, tříprocentní hranici tolerančního pásma. „Směr pohybu sazeb je jasný. Otázka je jen kdy a kolikrát," řekl v rozhovoru pro deník E15. Nejbližší možnost rozhodnout o růstu sazeb bude mít bankovní rada již příští středu. Sám Nidetzký se spíše kloní k tomu vyslat na trhy signál, že centrální banka nehodlá tolerovat vyšší míru inflace.

Máme za sebou skoro rok a čtvrt pandemie a lockdownů. Jak byste zhodnotil současný stav a vývoj tuzemské ekonomiky?

Pokud se na to podíváme optikou makroekonomických čísel, tak je situace lepší, než předpokládaly všechny prognózy. Za pozitivním makroekonomickým vývojem vidím řadu šťastných i méně šťastných příběhů firem a podnikatelů. Nicméně stále panuje vysoká nejistota, včetně datové. A otázkou je, do jaké míry jde o vzepětí spojené s uvolňováním protipandemických opatření a nakolik bude oživení trvalé.

Během pandemie lidé nemohli utrácet peníze v kamenných obchodech či využívat řadu služeb. Nakolik může být nahromaděná hotovost na účtech lidí faktorem, který bude popohánět ekonomiku v příštích čtvrtletích?

Zdá se, že domácnosti mohou mít navíc uspořeno okolo 200 miliard korun. Já bych to rozdělil do několika skupin. V první skupině jsou úspory, které nevznikly, protože lidé část spotřeby přesměrovali, a to dle mého názoru dlouhodobě, na internet. Ten patří se všemi službami okolo mezi vítěze ekonomické krize.

Další část tvoří opatrnostní úspory, kdy nejistota vedla k tomu, že lidé si část peněz odložili bokem. A tyto peníze nejen uspořili, ale snažili se je i nějakým způsobem zainvestovat. A teď vůbec nemluvím o trhu nemovitostí a hypoték. Tyto prostředky se dle mého názoru budou rozpouštět velmi pomalu, protože lidé si budou chtít držet opatrnostní rezervu.

Část peněz se projevila také ve spotřebě, ale není zachycena statisticky. Jde o takzvanou šedou ekonomiku. Typickým příkladem je, že lidé lockdownů využili k tomu, aby udělali úpravy bytů a domů a za hotové platili řemeslníky, kteří byli dostupní, protože nemohli dělat na stavbách.

Asi nejvíc diskutovanou otázkou je odložená spotřeba, tedy co se stane s penězi, které lidé nemohli přirozeně utrácet a jakým způsobem se to propíše do ekonomiky. Určitě to není malá část. Ale v této oblasti jsou určitá specifika. Příkladem je, že asi nepůjdu dvakrát týdně k holiči, jen abych dohnal, co jsem zameškal v lockdownu. Stejně tak nepůjdu dvakrát za večer do restaurace. A když jsem mluvil o datové nejistotě, tak ta panuje i ohledně objemu peněz v jednotlivých skupinách, které se pak budou propisovat do ekonomiky.

Když jsme u té nejistoty, tak kvůli mutacím panují například v Británii obavy z další vlny pandemie. Nakolik toto budete brát v potaz při nejbližším zasedání bankovní rady?

Můžete mít jakoukoliv kvalitní modelovou prognózu připravenou experty, ale ve finále rozhoduje bankovní rada, která zvažuje všechna rizika a všechny nejistoty. A epidemie covidu je jedním z nich. Je to něco, co se složitě zpracovává pomocí modelů. Covid je standardním typem nejistoty, byť s potenciálně velkým dopadem. Musíme o něm přemýšlet, ale nemůžeme pouze na jeho základě a dlouhodobě řídit měnovou politiku. Mimochodem, není to jediná nejistota, která vstupuje do našeho rozhodování.

Ale platí, že v době, kdy je více rizik a nejistot, bývá měnová politika strnulejší. To se potvrdilo loni zhruba ve stejnou dobu, kdy jsme viděli prázdninové oživení. Tehdy jsme s kolegy diskutovali o tom, co bude dál. A stejnou debatu máme opět nyní. Ale dnešní situace je odlišná, jelikož větší část populace je vůči covidu imunní, část populace je již proočkovaná. A hlavní změnou oproti loňskému létu je, že jsme se přestali snažit covid porazit a naučili jsme se s ním nějakým způsobem žít. Ukázal to velmi dobře například průmysl během podzimu a přelomu roku.

Kam nás současná situace dostává z hlediska nastavení úrokových sazeb?

Do nastavení úrokových sazeb se promítá řada vstupů a parametrů. Osobně pozorně sleduju vývoj na trhu práce. V době před covidem jsme sice měli v Česku o něco vyšší inflaci, ale ta byla dána nízkou mírou nezaměstnanosti a poměrně svižným růstem mezd a platů. Proto nám tehdy inflace vyskakovala i nad toleranční pásmo. Tohle bychom měli mít na paměti. A myslím, že řada vládních fiskálních opatření v době pandemie přispěla k tomu, že situace na trhu práce je velice dobrá, že se trh práce nijak výrazně nezchladil.

S ohledem na trh práce lze očekávat, že růst mezd u nás bude i nadále relativně dynamický, což časem povede k vyšší inflaci, pokud nezačneme ekonomiku lehce ochlazovat postupným zvyšováním sazeb. A tento příběh já osobně beru v úvahu při zvažování měnověpolitických kroků. Směr úrokových sazeb je jasný, jde tak jen o otázku kadence a načasování. Spíš se nyní kloním k tomu vyslat signál, že nehodláme tolerovat vyšší inflaci.

Takže se zvýšení sazeb dočkáme ještě letos?

To jsem si celkem jistý. Směr pohybu sazeb je jasný. Otázka je jen kdy a kolikrát.

Růst inflace je nyní v Česku i ve světě velkým tématem. Je to podle vás dočasná záležitost, anebo setrvalejší jev?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!