Na kom máme šetřit? Prostor pro škrtání nevidím, říká ministryně práce Jana Maláčová | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Na kom máme šetřit? Prostor pro škrtání nevidím, říká ministryně práce Jana Maláčová

Martin Čaban

Vyšší minimální mzdou nebo zrušením karenční doby ambice ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) rozhodně nekončí. Premiéru Andreji Babišovi (ANO) v podstatě rozmluvila potřebu penzijní reformy. „Stárneme a problém důchodového systému bude to nejmenší. Hlavní výzvou bude zajištění sociální a zdravotní péče,“ říká Maláčová.

Ve vládě prosazujete jeden návrh za druhým. Cítíte vůbec ze strany hnutí ANO nějaký odpor?

Samozřejmě. Ale to je v politice běžné. Pan premiér o svém hnutí říká, že není pravicové ani levicové, ale my jsme levicová strana, která má výrazný sociální program. Vím, že pravičáci budou vzdychat, ale my stále ještě neseme náklady reforem ministra Jaromíra Drábka (byl za TOP 09 ministrem práce ve vládě Petra Nečase, pozn. red.). Ať se to někomu líbí, nebo ne, některé oblasti jsou pořád podfinancované. Střety v koalici jsou. Ale to je denní chléb při rozhodování o věcech veřejných.

Co je další cíl v pořadí?

Teď chci přinést na vládu zvýšení životního a existenčního minima. Je to věc, která se u nás velmi hloupým způsobem odbývá s tím, že přece není potřeba zvyšovat dávky. Ale stát životním minimem říká: Toto je částka, za kterou se – bez nákladů na bydlení – dá v České republice přežít. V posledních letech rostly ceny základních potřeb a šestkrát za sebou jsme naplnili podmínku valorizace životního minima (pětiprocentní a vyšší roční nárůst nákladů na výživu a ostatní základny potřeby, pozn. red.). Přesto částka navyšována nebyla. Myslím, že největší dluh vůči naší společnosti spočívá právě v tomto.

Česko ví, že má čas do konce roku, říká k vleklým sporům lichtenštejnská ministryně zahraničí

Největší dluh vůči společnosti spočívá v příliš nízkých sociálních dávkách?

Nemám ráda řeči o dávkách pro lidi, kteří nechtějí pracovat. Dvě třetiny lidí, kteří jsou na dávkách v hmotné nouzi, nemohou pracovat – jsou to děti, kterých je 69 tisíc, invalidní důchodci i staří lidé, kteří pracovali třeba jen o dva roky méně, než aby čerpali důchod. A my tyhle lidi odsuzujeme k tomu, aby si nějak v životě poradili. Je nám úplně jedno jak a ještě jim k tomu přidáme morální poučky o tom, že měli lépe pracovat nebo udělat nějaké jiné životní volby.

Máte nějaký příklad?

Podívejte se na přídavek na dítě, což je u nás chudinská dávka – v roce 2014 se to týkalo 440 tisíc dětí, teď jich je 240 tisíc. Že by nám za čtyři roky zbohatla polovina rodin? Ne. To je právě tím, že se šest let nehnulo životní minimum. A když říkám, že přídavky na dítě jsou chudinská dávka, tak na ně dosáhnete, když jako samoživitel se sedmiletým dítětem vyděláváte měsíčně méně než 14 200 korun hrubého. Od té částky nahoru už jste pravděpodobně bohatý. A ano, pak se ukazuje, že sociální politika je z podstaty nákladná, protože když chcete minimum zvýšit, lítá to v miliardách.

Prodejce luxusních aut Kudláček: Musíte se těšit

Velká diskuze se rozpoutala i kolem dalších miliard, a to na plošné placení obědů předškolákům a školákům na prvním stupni. Je skutečně nutné platit z eráru obědy plošně?

Pojďme se o tom klidně bavit. Přicházíme s návrhem, protože je to pro nás důležité téma. Je to zároveň opatření, které funguje v celé řadě zemí. Slyšela jsem, že chceme zavést absolutní komunismus. Pak tedy vládne ve Velké Británii nebo v USA, což je pro mě tedy překvapení. My prosazujeme plošnou variantu, protože ČSSD chce, aby se tady rodilo více dětí a aby vzdělanost byla prioritou. A toto opatření spojuje obě tyto věci.

V minulosti se na to vyčleňovaly české i evropské peníze, ale byl problém je k dětem dostat. Nespolupracovali někteří ředitelé nebo zřizovatelé škol, tedy kraje.

Přesně tak. Bylo to ponecháno čistě na jejich osobní iniciativě.

Nebylo by lepší zajistit fungování příslušných složek státní moci než se vrhat do plošného placení?

Když vám ředitel školy řekne, že obědy do škol nejsou potřeba a legislativně ho k tomu nedotlačíte, tak co s tím uděláte?

Máte analýzu, která by říkala, že rozumnější řešení než plošná úhrada skutečně není?

Jsme na začátku debaty, ale studie máme, a to z projektu Obědy do škol přes Evropský fond potravinové pomoci. Ministerstvo školství vytvořilo projekt ve spolupráci s neziskovým sektorem. Závěry jsou v podstatě stejné. Také napříč zeměmi EU existuje mnoho studií, které jsou už i dlouhodobé a hrají si s různým zaměřením podle násobků životního minima nebo podle věku dítěte. Zkušeností napříč Evropou je dost.

Komentář Michaela Romancova: Prázdné vítězství Kremlu

Takže stojíte za plošným proplácením.

Ano, s adresností je problém. Pokud bychom to například navázali na přídavky na dítě, tak co budeme dělat s těmi, kteří jsou pár korun nad hranicí? Jak se to ošetří? Najednou máte nějakou šedou zónu, kde lidé jsou úplně stejně potřební, ale těsně nesplní to kvantifikované kritérium. Co s nimi?

To je ale problém u každé sociální dávky.

Ano. Teď je čas vánočních prémií, což je fajn. Ale jak jsou u nás nastavené hranice – a lepší systém zatím nikdo nevymyslel – tak mi píše paní samoživitelka, že dostala tisíc korun prémie a vypadla nám z přídavků na dítě. A co se jí dá na to říct?

Zaznamenala jste přezdívku, kterou jste si vysloužila u některých, řekněme, pravicověji orientovaných uživatelů sociálních sítí?

Ne. Jakou mám přezdívku?

Říkají vám Venezuela.

Hm.

V té přezdívce je asi obsažena i obava o dopad vašich návrhů na udržitelnost veřejných financí. Máte pro tuto obavu nějaké pochopení?

Já mám na pravicové spektrum také spoustu otázek. Chápu, že program snižovat daně je super, ale pojďme se bavit o tom, na kterých opatřeních máme šetřit. Já jsem byla nedávno pozvána na debatní klub Svazu průmyslu a dopravy. Bylo to velmi zajímavé a milé. A já jsem se těch velmi znalých pánů zeptala, na kom máme škrtat. Ptala jsem se: máte pocit, že jsou v Česku velmi vysoké důchody? Ne. Tak podpora rodin? Myslíte, že je nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi? Ne, spíše naopak. Možná to potřebujeme lépe zacílit, ale ty částky nejsou přehnané, naopak je tam ještě prostor pro zvyšování. Sociální dávky? Tam skutečně žádný prostor pro škrtání nevidím. Sociální služby? Když se podíváte na demografický vývoj, je jasné, že tam to půjde úplně opačným směrem, než je snižování. Takže na kom se má šetřit?

Babiš se v zahraničí naoko věnuje migraci, zároveň ale lobbuje za Agrofert, říká Jakub Michálek

Hádám správně, že vás na rozdíl od mnoha ekonomů 40miliardový schodek státních financí v době ekonomického růstu ze spaní nebudí?

Je potřeba mít zdravé veřejné finance, to bezesporu. Ale je otázka, jestli by pro ministryni práce a sociálních věcí měly být na prvním místě ekonomické ukazatele, anebo funkční sociální politika a společenská soudržnost.

Ale pořád sedíte ve vládě s ministryní financí a budete ji muset přesvědčit, že je potřeba sehnat nějaké nové rozpočtové příjmy. Kde brát?

Sociální demokracie mluví o sektorové dani, ale můžeme se bavit o dalších inovativních daních. Určitě bych nešla do dalšího zdaňování práce. To v žádném případě. Dokážu si představit, že bychom nějak přehodnotili systém daňových výjimek. V tom je minimálně chaos. Je to na velkou diskuzi a neměli bychom se jí vyhýbat.

Přesto to vypadá, že dnes prosadíte nákladná opatření a peníze budete shánět zítra.

My už to ale říkáme dlouho. A sektorovou daň jsme se snažili dostat do programového prohlášení vlády. To se nepovedlo, ale zároveň náš koaliční partner souhlasil se všemi ostatními opatřeními, která jsou v programovém prohlášení vlády. Takže buď nám ty peníze budou muset vystačit, anebo se k tomu vrátíme.

Důležitým bodem programu vlády je důchodová reforma. Na neudržitelnost důchodového systému mnozí upozorňují léta. Je reforma potřeba i podle vás?

Mě v české debatě irituje jedna věc – co to vlastně znamená důchodová reforma?

To, že v tuto chvíli je systém finančně neudržitelný a potřeboval by jinak nastavit, nebo se bude kvůli demografickému vývoji propadat do hlubších a hlubších deficitů.

My na starobní důchody vydáváme sedm procent HDP, průměr Evropy je devět a Polsko vydává dvanáct. A když se podíváme na demografický vývoj, musím upozornit, že náš důchodový systém je postavený na výkonnosti ekonomiky. To znamená, čím výkonnější bude ekonomika, tím vyšší budou příjmy do důchodového systému.

Schwarzenberg: Zeman s Babišem jsou zkázou této země

A naopak.

Přesně. Takže to nestojí jako samostatná otázka udržitelnosti důchodového systému, ale celkově toho, kam budeme směřovat, kam se budeme vyvíjet. Seniorů bude přibývat, to je pravda. A bude přibývat zejména těch, kteří budou potřebovat péči, protože to je civilizační výdobytek. V minulosti, zejména za pravicových vlád, se argumentovalo, kolik bude pracujících na jednoho seniora. Ale to není relevantní, protože náš systém stojí na výkonnosti ekonomiky. Jak stárneme, bude všechno jinak a problémy, které jsme doteď řešili, budou proti tomu, co se na nás teď chystá, zanedbatelné. A myslím, že to nebude problém důchodového systému, to bude to nejmenší.

Proč?

V roce 2050 bude každý desátý člověk starší 85 let. A dnes nevíme, jestli budeme mít na tuto péči funkční roboty, v jakém stavu bude zdravotnický systém, jak budou nastavené mezilidské vztahy, jak bude vůbec společnost fungovat. Mě se to bude týkat, vás také. Budeme muset zajistit kapacity na péči. To je podle mě největší výzva – zdravotnictví a sociální péče. Důchody jsou „jen“ otázkou financování. A už vidím, jak všichni budou říkat, že si to představuju jako Hurvínek válku.

To je docela možné.

Ale to je skutečně jenom otázka nalezení finančních zdrojů a jejich nasměrování do důchodového systému. Ale vystavět dostatečnou kapacitu péče, to bude ta hlavní výzva.

Tak já teď otočím vaši otázku proti vám. Co tedy znamená důchodová reforma, o které se píše v programu vlády a mluví o ní premiér Andrej Babiš jako o prioritě?

Ze strany pana premiéra už došlo k revizi toho postoje. Na úrovni koalice jsme se dohodli, že budeme narovnávat nespravedlnosti, které v důchodovém systému jsou – nižší důchody žen, možnost dřívějšího odchodu do důchodu pro fyzicky náročné profese. A také bychom se měli bavit o zdrojích – kde najít peníze tak, abychom důchodový systém stabilizovali, aby tady nevyhrožovali politici tím, že nebude na důchody. Protože když se bude vyhrožovat, že nebude na důchody, tak to k tomu zhroucení systému povede.

Analýza: Fintech má v Česku miliardový potenciál, brzdí ho ale banky i drahá data

Myslíte, že za zhroucení systému budou moci varování politiků?

Ne, ale to šíření paniky. Nebo máte pocit, že to je zdravé říkat, že nebude na důchody?

Já to vnímám jako varování před nebezpečným trendem.

Pojďme se raději bavit o tom, kde vzít peníze navíc, aby se důchody stabilizovaly a aby se z těch důchodů dalo žít.

Pokus Nečasovy vlády najít peníze prostřednictvím druhého pilíře vás předpokládám nedojal a ani se vám po něm nestýská.

Od začátku jsme říkali, že jestli se něco prosadí na sílu a povede to k vyvádění prostředků z průběžného důchodového systému, tak to zrušíme. To jsme udělali.

Třetí důchodový pilíř, tedy soukromé připojištění, pro vás je něčím zajímavý?

Bezesporu. To by mělo být součástí dlouhodobějších úvah. Měli bychom začít prověřovat všechny možnosti posílení třetího pilíře.

V březnu chcete kandidovat na místopředsedkyni ČSSD. Jak byste několika slovy popsala stav, v němž se ČSSD nachází?

Jsme v nelehké situaci, svým způsobem jsme v krizi. Já mám ale takové životní nastavení, že krize je šance. Musíme se přizpůsobit tomu, jak se vyvíjí politická situace v Česku, a musíme se z toho dostat. Personální politikou, lepším marketingem, důkladnou programovou debatou.

Jana Maláčová (37)
Vystudovala politologii ve Frankfurtu nad Mohanem a politickou ekonomii v Londýně. Na ministerstvu pro místní rozvoj působila jako analytička fondů EU, posléze byla zástupkyní Kanceláře Senátu v Evropském parlamentu. Od roku 2015 působila jako ředitelka odboru rodinné politiky na ministerstvu práce. Do vlády byla jmenována letos na konci července. Je vdaná za bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře.

Komentář Jany Havligerové: Minimální mzda, vděčné věčné téma
Vyššího rodičovského příspěvku se matky dočkají až v roce 2020, na 300 tisíc vzroste jednorázově

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!