Před časem prodal všechnu svou půdu a koupil farmu. Jen držet polnosti nestačí, říká Jiří Jaklín, majitel společnosti Agro 21. Ceny půdy podle něj rostou, letos ale očekává zpomalení tempa. Ochotu investorů nakupovat srážejí mimo jiné rostoucí úrokové sazby.
Jak se v současné době vyplatí investovat půdy? Teď se mluví o různých investičních bublinách.
Myslíte bitcoiny? (smích) Už se nemůže čekat velká návratnost, už je v jistém smyslu pozdě nakupovat teď zemědělskou půdu. Já osobně jsem se rozhodl prodat všechno, co jsem posledních deset let nakoupil, a koupil jsem farmu. Vyplatí se to v kombinaci se zemědělstvím. Už na tom musíte hospodařit, musíte hnojít, sít, sklízet a pak máte aspoň trochu zajímavý profit. Z toho samotného držení si moc nevyděláte.
Jako majitel přece můžete pronajímat půdu farmářům.
Ano, ale ty nájmy jsou poměrně nízké. Návratnost investice se pohybuje kolem 50 let u majitele a 25 let u zemědělce, který půdu obdělává.
Jak ti největší hráči, jako dejme tomu Agrofert, ovlivňují ceny půdy?
No paradoxně minimálně. Mají své zemědělské firmy a čekají, až lidé, kteří jim pronajímají pozemky, sami přijdou a prodají jim to. Tyhle skupiny ale vůbec neexpandují, že by šli k sousedům a nakupovali to u konkurence, takže na tu cenu nemají vůbec vliv.
Jak se do cen promítají rostoucí úrokové sazby?
To je určitě velký problém. Ještě jedno procento a zemědělci se budou muset hodně zamyslet nad tím, jestli se jim vyplatí třeba za 25 korun půdu nakupovat.
Za několik let bude končit dotační období, čekáte změny v dalším období?
Byly to hlavně evropské dotace, proč cena půdy tolik vzrostla. Do budoucna zřejmě zůstanou dotace zachované, celková výše bude stejná, ale rozložení by mohlo být jiné. V současné době hodně dostávají ti, kteří mají horách louky a nedělají tam skoro nic. Na začátku někdo vymyslel, že se budou podporovat ti na horách, kteří jsou moc chudí, ale přehnalo se to a teď jsou naopak zase moc bohatí.
Ti, co jsou řekněme normální zemědělci, kteří mají pole a k tomu třeba nějakou živočišnou výrobu, nyní tlačí na to, aby se více dotovala živočišná výroba. Dnes se totiž platí hlavně na výměru na pozemky. Když má k tomu někdo tisíc krav a zaměstnává hodně lidí, tak je to skoro na obtíž.
Česká pole zajímají i investory v zahraničí. Proč?
Nejčastěji je to tím, že si investor v Rakousku nebo Německu postaví bioplynku a k tomu potřebuje hmotu, často kukuřici, kterou pak pěstuje v Česku. V posledních deseti letech ceny půdy v EU navíc hodně rostly, i v závislosti na evropských dotacích. V Bavorsku je to už dokonce taková bublina, protože tam návratnost dosahuje běžně až 150 let vůči nájmu. Je to způsobeno zvláštním daňovým systémem
Půdu nakupují i církve, čím je to pro ně zajímavé?
Církve to nakupují z nějakého sentimentu, protože to je konzervativní investice s dlouhodobým výnosem. Z církevních restitucí jim zbývají hotové peníze, které potřebují někam investovat. Nejvíce nakupují tam, kde historicky nějaký majetek mají. Teď se to snaží různě dokupovat, někdy i plánují vlastní hospodářskou výrobu. Těžko říct, jestli to rozjedou. Círke jsou aktivní hlavně na Moravě.
Vše o investicích se dočtete v novém vydání magazínu E15 Premium. Objednávejte zde >>>
