Česká ekonomika padá už podruhé za rok na tvrdé pandemické dno. Záleží, jak hluboké bude. Černý scénář může přimět centrální banku, aby se poprvé v historii vydala po cestách, které ještě nedávno učebnice ekonomie považovaly za pouhé intelektuální cvičení. Ve hře mohou být záporné úrokové sazby, další kurzový závazek nebo tisk velkého množství peněz po vzoru eurozóny. „Je otázka, jestli bychom k těmto nástrojům sáhli. Nálada pro to není. Bankovní rada si uvědomuje, že v okolí jsou bohaté zkušenosti, že účinnost těchto nástrojů je diskutabilní. Nic není zadarmo, je jen otázka, kdy přijde platba,“ říká guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Z hlediska hypoték byl loňský rok rekordní. ČNB přitom loni rozvolnila pro hypotéky podmínky, tak se logicky nabízí, že teď zařadíte zpátečku a trh znovu utáhnete.
Přiznávám, že jsme nečekali, že trh bude tak dynamický i poté, co ekonomiku pohltí krize. V tom jsme se poněkud mýlili. Ale nebyli jsme sami, a to zdaleka nejen v Česku. Obdobná situace nastala na většině trhů, které jsou s námi srovnatelné, v menších otevřených ekonomikách podobné vyspělosti. Je to nový fenomén, který jsme dříve neznali. Dá se samozřejmě vysvětlit faktory specifickými pro tuto krizi. Například míra aktivní intervence měnových a fiskálních autorit je nebývale vysoká.
Ale to je spíše jen záchranná síť proti propadu cen realit, nebo ne?
Na jednu stranu během této krize tolik lidí nepřišlo o příjmy a významná část obyvatelstva má solidní rezervy. Zároveň tu je zvýšená inflace některých komodit, které buď nevstupují, nebo vstupují jen částečně do běžného spotřebního koše. A mezi nimi jsou to významně právě nemovitosti. Lidé evidentně hledají v nemovitostech ochranu svého majetku, svých úspor.
Hledají ji tam správně?
To si netroufám říct, protože nevidím do budoucnosti, nejsem věštec. Ale je to asi jedna z cest, která tu evidentně je a kterou celá řada lidí volí. Jestli se to ale nakonec vyplatí, to se uvidí. Bude záležet na okamžiku vystoupení z takové investice. Anebo to také lidé mohou brát jako nejmenší zlo v rámci možností, které se jim nabízejí.
Někteří říkají, že nákup nemovitosti je pojistkou proti temnému obrázku inflační budoucnosti. Jste dalek této vize?
Za nás se žádné vysoké nebo zvýšené inflace neobávám. Myslím, že jsme schopni dělat měnovou politiku tak, abychom se pohybovali poblíž cíle. Samozřejmě, že odhadovat, co se bude dít jinde, si netroufám. Každopádně my nevidíme daleko, máme omezený horizont rok dva, to je období, za které umím mluvit a s nadsázkou o něm spekulovat.
Dobrá, v Česku neděláte kvantitativní uvolňování, netisknete peníze, ale co v eurozóně nebo v Americe?
Nemyslím si, že by se inflace měla stát nějakým fenoménem nadcházející doby ve vyspělém světě. Na to to nevypadá. Inflace i z dalších důvodů – strukturálních změn ekonomik a společností – se spíše stala okrajovým fenoménem. A ukázalo se, že pokud centrální banky dokážou svobodně a nezávisle jednat, tak si s ní umí poradit. Takže nevěřím, že bychom museli v budoucnu čelit významným inflačním tlakům.
Ale přece jen tu panuje jakási dvojkolejná inflace, nižší v cenovkách obchodů a vysoká v cenách bydlení. Není na čase třeba pracovat s jiným pojetím inflace, aby se v ní dalo lépe orientovat?
Dělali jsme experimentální indexy ve spolupráci s Českým statistickým úřadem, kde jsme se snažili posilovat míru zastoupení složky bydlení a nákladů s ním spojených, a rozdíly byly relativně velmi malé oproti oficiálnímu spotřebitelskému indexu. Takže u nás to falešný obraz neukazuje a váhu složky bydlení to v inflaci zobrazuje poměrně věrně. Tak, jak potřebujeme inflaci sledovat pro účely nastavení měnové politiky.
Ve svých analýzách zmiňujete, že byty jsou nadhodnocené v současnosti až o čtvrtinu. Nakolik vás to pálí, nepovažujete za svůj úkol cenový boom nějak ošetřit?
Primárně nás to zajímá z pohledu udržitelného fungování bank. Nás až tak netrápí, že lidé kupují předražené byty. To je jejich rozhodnutí. My nejsme ministerstvo pro místní rozvoj nebo ministerstvo práce a sociálních věcí, abychom se měli starat o dostupnost bydlení. To není náš úkol, my se máme starat o finanční stabilitu.
Lidé si ale na pozadí ekonomické krize berou rekordně velké hypotéky a banky mají nižší zisky.
Ano, to nás zajímá. Proto jsme se do nástupu krize aktivně snažili navázat hypotéky na výši příjmů. A ano, po příchodu krize jsme si mysleli, že se trh významně změní, a proto jsme se rozhodli nekomplikovat byznys bank. Zatím ze současné situace na trhu hypoték žádný poplach neděláme. Nicméně platí a stále tvrdíme, že je správné limity těchto ukazatelů v normálních dobách používat a že se k nim jednou určitě vrátíme.
Dá se říci kdy, například ještě letos?
Až se ekonomická situace stabilizuje. Nevím, kdy to přesně bude, ale vyhodnocujeme to každý půlrok. Stále trváme na tom, že to má být součástí legislativy. Muselo by dojít k razantnímu oživení ekonomiky v kombinaci s další, nezdravou eskalací trhu a menší opatrností bank při poskytování hypoték. Zatím nic takového akutně nevidím. Takže bych si tipl, že letos to nebude.
To souvisí s výhledem sazeb. Ke konci roku máte v prognóze tříměsíční úrokovou sazbu Pribor vyšší než jedno procento. Působí to tak, jako kdyby letos mělo dojít hned k několikerému zvýšení sazeb.
Z prognózy to asi lze takto vyčíst, ale zdůrazňuji, že prognóza je z počátku listopadu a že na začátku února bude nová. Už v listopadu jsme jasně vyjádřili, že to s utahováním měnové politiky bankovní rada nevidí tak rychle, jak mluví prognóza. Takže bych si tipnul, že tak rychle, jak to předpokládala listopadová prognóza, případné zvyšování sazeb nebude následovat a že bude rozloženější v čase.
Ale letošní rok ukončíme zřejmě s vyššími sazbami?
Nelze to vyloučit. Pokud nám bude prognostický model a jeho zdůvodnění ukazovat, že v našem horizontu - tedy zhruba v polovině příštího roku - jsou vidět nějaké silnější proinflační tlaky, tak samozřejmě budeme reagovat. Ale musíme brát v potaz i další klíčový faktor. Kurz koruny. Tu jsme třeba pro současnost viděli v prognózách slabší. Takže koruna přitvrzuje měnové podmínky za nás.
Dá se říci, zda převažují důvody pro zvyšování, nebo pro zachování sazeb?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
