Naším úspěchem byly Sběrné suroviny, říká miliardář Igor Fait

Často nakupujete podniky, které mají nějaký problém. Proč?

Na takzvaná distressová aktiva primárně zaměření nejsme. Faktem však je, že řadu příležitostí k růstu vidíme právě v podnicích v insolvenci. Každá firma v insolvenci ale takto perspektivní není. Mnoho podniků už oživit nejde.

Nese úspěšná resuscitace insolventní společnosti větší výnos při jejím následném prodeji?

Určitě. Podmínkou však je, že výběr takového aktiva bude skutečně dobrý a podnik obsadíte kvalitním managementem. Podniky v insolvencích super kvalitními manažery zrovna nevládnou. Pokud se to však podaří, výnos z prodeje takovéto firmy může být hodně zajímavý.

Co byl zatím váš největší investiční úspěch?

Vždy počítáme, jaké násobky nám podnik nakonec přinese. Náš investiční horizont je zpravidla šest let. Když si k tomu vezmeme roční výnos kolem patnácti procent, tak se pak dostaneme zhruba na trojnásobek investice. Nejsnadněji se investice zhodnocovaly na konci devadesátých let. Tehdy byly lehké akviziční cíle, které bylo možné velmi rychle otočit z červených do černých čísel a pak velice rychle prodat. Zatímco dnes na to potřebujeme šest let, tak na začátku našeho podnikání stačily na takové otočení firmy jen dva roky. Za krátkou dobu jsme měli vysoký výnos. Jedním z našich největších úspěchů tehdy byly Sběrné suroviny.

Šimon Pánek: Evropa je jako celek slabá. Máme strach z budoucnosti

Rozhovory

Jak je to v současnosti?

Dneska musíte ke koupené firmě něco přidat, manažersky ji zkvalitnit, možná ji podpořit i finančně, a to vše za delší dobu. Přesto však jedním z našich historicky nejlepších projektů bude Kordárna Plus, kterou dosud máme v portfoliu.

Pokud se zaměřujete na vylepšování firem, které mají nějaký škraloup, nakupují se vám v krizi lépe?

V krizi je určitě více příležitostí, a to za zcela jiné peníze než v době boomu. Otázka je, kdy další krize přijde. Jestli to bude za dva roky, za tři nebo za pět let. Čekat s naditou peněženkou na její příchod by asi nebylo dobře. Čas ve zhodnocování peněz hraje významnou roli. Člověk musí nakupovat v každé době. V době boomu možná i draho. Pokud však víte, co s takovou společností udělat, aby se ještě více zhodnotila, tak je to naprosto v pořádku.

Jak být bohatý? Dozvíte se to v investičním magazínu E15, který si můžete objednat zde >>>

Jak být bohatý - investiční magazín E15 Premium • E15

Takže myslíte, že i v současnosti je dobrá doba na otevírání nového fondu?

Ano. Je však třeba říci, že s investory uzavíráme jen investiční příslib. Peníze od nich nedostáváme v okamžiku uzavření investiční smlouvy, ale po dobu následujících tří let. Navíc si budeme vybírat takové příležitosti, o nichž si myslíme, že nejsou předražené.

Máte již pro nedávno otevřený druhý private equity fond vyhlédnuté akviziční cíle?

Na některých pracujeme. Ale samozřejmě je nebudu jmenovat. Sektorově jde o průmysl. Ovšem ten, jenž není závislý na státních zakázkách. Opět to není IT byznys. Opět to není z etických důvodů jakýkoli hazard. Určitě nás bude zajímat chemie, ale ne hnojiva. Každopádně nás bude zajímat něco, co souvisí s karbonovým byznysem, rovněž část strojírenství vyrábějící zařízení pro alternativní zdroje energie a samozřejmě všechno kolem skladového hospodářství.

Plyn z USA je o třetinu dražší než ten ruský, říká člen představenstva Pražské plynárenské Janeček

Rozhovory

Investujete již také v zahraničí. Budete v tom pokračovat?

Aktuálně jsme v České republice, na Slovensku, v Polsku, Německu a v Rakousku. Tento region nás bude nadále zajímat. Pořád je to totiž oblast, kterou lze aktivně manažersky zvládat a kde je průmysl tradičním odvětvím. Pokud však bude jakákoliv zajímavá příležitost kdekoliv po Evropě, koupíme něco i jinde. Mimo Evropu ale jít nechceme.

V březnu jste otevřeli druhý investiční fond Jet 2. Bude se nějak lišit od toho prvního?

Investiční strategie obou fondů bude podobná. Oborově to bude průmysl. Většinou si vybíráme takové akviziční cíle, kde vidíme potenciál růstu. Případně když vidíme potenciál synergií s dalšími společnostmi ve skupině.

Kdy začnete prodávat podniky z fondu číslo jedna?

Investiční horizont má do roku 2022. Navíc tam je dvouletá ochranná lhůta, pokud by konec přišel například do období krize. Je však pravděpodobné, že první platformu z tohoto fondu, tedy skupinu podniků ze stejného oboru, dáme na trh již v letošním roce. Další platforma dozraje k prodeji v příštím roce. Ve fondu Jet 1 je celkově pět základen.

Jak fúze a akvizice ovlivňuje fakt, že dnes chybějí odborníci i dělníci, s nimiž by bylo možné růst podniků zajistit?

Například v Kordárně máme mnohem více zakázek, než jsme v současnosti schopni vyrobit. Nerosteme, jak bychom chtěli, kvůli tomu, že nemáme dostatek zaměstnanců. Navíc je to obor, kde nemůžete příliš automatizovat a robotizovat.

Zemřel Jan Stráský. Co říkal bývalý premiér o politice, čtěte v jednom z posledních rozhovorů

Rozhovory

Takže vytlačení lidské práce stroji zatím není na pořadu dne?

U našich investic v Německu a v Rakousku, kde je velmi drahá pracovní síla, se na možnost robotizace díváme. Přestože se v Česku už také hodně mluví o Průmyslu 4.0, stále se v řadě oborů vyplatí více pracovat s lidmi než s roboty. Pokud nevyrábíte v obrovských sériích, tak musíte robota často přeprogramovávat a to je drahé.

Nečeká ale Česko s růstem mezd osud Německa a Rakouska?

Doufejme, že růst mezd bude rozumný. Je potřeba říci, že je to hodně nebezpečné. Naše republika stojí na tom, že jsme subdodavatelé hlavně německých firem. Většina průmyslových podniků je založena na tom, že umí udělat kvalitní výrobek, ale zároveň ho umí vyrobit za konkurenceschopnou cenu. Kdybychom výrazně rostli s osobními náklady, tak by si němečtí odběratelé vyhledali možná méně kvalitního, ale určitě levnějšího dodavatele dál na východ.

Jeden fond máte v plném běhu, druhý právě odstartoval. Vidíte už na obzoru fond číslo tři?

Určitě už o něm přemýšlíme. Zatímco v jedničce a dvojce je hodně fyzických osob, v trojce by už mohli převažovat institucionální investoři. A to především zahraniční. Je možné, že by třetí fond už mohl dosáhnout na deset miliard korun a více. Čas na jeho otevření přijde zhruba za čtyři roky.

Hodně investujete do umění. Jakou roli ve vašem životě hraje?

První role je investiční. Ne všechno investuji do svých průmyslových fondů, ale snažím se diverzifikovat. Část peněz dávám do architektury a umění. Druhá stránka věci je, že se mi umění líbí. Mám svou galerii, v níž je profesionální tým vybírající investičně a současně i umělecky zajímavá díla.

Správnou odpověď umí najít jen člověk, říká expert na umělou inteligenci

Technologie a média

Je pro vás důležitější investiční zajímavost, nebo umělecká kvalita?

Dílo musí splňovat obě tyto podmínky.

Jaké zhodnocení od uměleckých děl očekáváte?

Byl bych rád, kdyby to, co koupím, nekleslo na ceně. Takto to však není. Nabídka umělců je natolik široká, že ne každé dílo, které koupíte, a to zvláště od současných autorů, se v čase zhodnotí. Často je to naopak. Když se však celé naše umělecké portfolio zhodnotí lépe než naše investice ve fondech, tak to bude skvělý úspěch.

Jak se vyznat v ošemetném světě investic do umění? Odpovědi najdete v magazínu E15 Art Index >>>

Směřujete k tomu?

Oceňovat umění je velmi těžké, takže to dnes nedokážu říct. Nikdy jsem si neocenil každé jednotlivé dílo v mé sbírce. Navíc nevím, jestli by takové nacenění bylo objektivní. To se vždy pozná, až když obraz prodáváte.

Už jste něco prodal?

Zatím jsem tu potřebu neměl. Myslím, že umění vyžaduje čas. Proto ale také zatím nedokážu říci, jestli mám lepší investiční výsledky ve fondech nebo v umění. Navíc to není jen investiční záležitost, ale i estetická a výrazová. Když vás dílo pozvedne na duchu, ještě vás nemusí obohatit finančně.

Kolik peněz již v umění máte?

Sbírka se neustále rozrůstá, takže to už není zanedbatelné. Určitě má hodnotu stovek milionů korun.

Čeho si ve vašich sbírkách nejvíce považujete?

Sbírám všechno od začátku 20. století až po současnost. Srdcem jsem nejblíže právě asi tomu začátku minulého století. Líbí se mi hlavně Antonín Procházka jakožto reprezentant kubismu. Stejně tak mám však rád současného umělce Krištofa Kinteru.

Jak dělíte čas mezi umění a průmysl?

Příliš času mi umění bohužel nezabírá, protože se musím věnovat hlavně finančním záležitostem. Bohužel říkám proto, že mě to baví, ale zodpovědnost je jinde. Takže devadesát procent času mi zabírá Jet Investment, deset procent umění a architektura.

Je stejně jako v průmyslu cítit také v umění přetlak peněz?

Nebýt přetlaku peněz, tak by některá díla současných cen nedosáhla. Na druhou stranu však ani v době krize špičková díla na ceně neklesala. Faktem však je, že v krizi se někteří investoři přesouvají k aktivům typu šperků nebo k super obrazům od super autorů.

Jak vnímáte současné politické dění?

Dnes výrazně chybí osobnost a styl Václava Havla. Jsem proevropský, demokraticky smýšlející a svobodný člověk. Nejsem si tedy jistý, jestli jsou současné trendy, které jsou navíc silně populistické, správné. Populismus je velmi nebezpečný.

Byznys ale přece po východní orientaci volal?

Víte, kam nejvíce exportujeme? Do Německa. To říká samo o sobě všechno. Naším nejbližším obchodním partnerem je Německo. Tedy nechápu, odkud vanou řeči, že se máme orientovat na Východ.