Nechceme, aby si lidé stěžovali na Facebooku, říká vládní zmocněnec pro digitalizaci Dzurilla

Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
Vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
7
Fotogalerie

Koronavirová pandemie urychlila to, o co se těžkopádně snaží různí lidé, od občanů po politiky, už léta – přesvědčit úřady, že technologie a digitalizace jsou fajn. Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla oceňuje, jak se za několik měsíců vytvořil systém chytré karantény. „Hygienické stanice dělají skvělou práci, ale každý na ně útočí. Na základě dat se mohou bránit,“ říká s tím, že s veřejností by úřady měly konečně sdílet i konkrétní statistiky.

Nejste za koronavirus rád? Byl to silný impulz, který donutil státní správu digitalizovat?

Nejsem rád, že něco takového přišlo, ale máte pravdu. Hodně lidí si uvědomilo, jak je IT důležité. Začalo to videokonferencemi, pokračovalo tím, že jsme se snažili zpřístupnit úřady. Je to dnes více vnímáno jako nutnost – vyjít občanům a firmám vstříc, aby nemuseli chodit na úřady.

Neuvěřitelná práce se udělala ve zdravotnictví a v propojení hygienických stanic. Máme jednotný systém pro hygienické stanice, jednotnou elektronickou žádanku, dokážeme sledovat kapacity odběrných míst a laboratoří, a na základě toho plánovat logistiku. To je famózní věc.

Nebylo právě toto nejrychlejší digitalizací v dějinách země?

Stoprocentně. Ale zase si vezměte, jak to vzniklo. Nebyly veřejné zakázky, část aplikací vytvořili dobrovolníci. My jsme se zaměřili na propojování jednotlivých hygienických stanic, integraci se stávajícími systémy a tak dále. Dnes už máme vše smluvně podchyceno, aplikace jsme převzali, a tím pádem dokážeme dané systémy rozvíjet.

Jsou největší slabinou chytré karantény technologie, nebo lidé?

Po technologické stránce už neplatí, že chytrá karanténa nefunguje. Máme systém Daktela, který sjednocuje všechny krajské hygienické stanice. U lidí je třeba si uvědomit, v jaké situaci byli. My jsme vzali aplikace, hodili je hned na začátku pandemie na krajské hygienické stanice a řekli jim „používejte to“. Každá stanice přitom fungovala po svém, čtrnáct krajských stanic znamenalo čtrnáct systémů. A my jsme jim za jízdy řekli, že to musejí změnit, což pro ně samozřejmě nebylo jednoduché. Teď ale funguje Daktela a ta to posouvá dál.

Sám jste říkal, že každý systém je tak dobrý jako jeho uživatel. Využívá se systém naplno?

Někde ještě ne. Někde si to stále dělají svým způsobem, protože jim to přijde rychlejší. My jsme jim říkali, že pokud jsou efektivní, tak ať to tak klidně dělají. Ale jakmile se do toho zapojí víc lidí, dělají se statistiky, tak to nejde a není prostor si něco vypisovat ručně a potom to nějak vkládat do systému. Snažíme se jim to pořád vysvětlovat a ukazovat pozitivní příklady. Například Moravskoslezský kraj začal systém masivně využívat v době narůstající nákazy, a jen díky tomu jim mohli pomoci kolegové z dalších hygienických stanic.

Měříte efektivitu stanic?

Ano, momentálně řešíme to, abychom mohli vyhodnocovat celý proces. Tedy vystavení žádanky, jestli se mohli lidé dovolat, jestli jsme jim volali zpátky, jestli včas šli na odběr, jestli odběr proběhl v pořádku, jestli dostali výsledek. Pokud byl daný člověk pozitivní, tak do jaké doby jsme navolali jeho kontakty. Druhá věc je, že chceme hodnotit procesy v rámci jednotlivých krajských stanic. To je pro nás velký úkol.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!