Nový šéf lidovců Marek Výborný v boji o stranickou funkci do jisté míry překvapil i sám sebe. „Favorizoval jsem Mariana Jurečku,“ říká. Stranu by chtěl otevřít lidem se spřízněnými názory a lidovce vidí jako integrační sílu pro všechny proevropské konzervativce. „Lidovci nemohou být uzavřeným ghettem,“ apeluje Výborný.
Expremiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart ve svém projevu na sjezdu KDU-ČSL mluvil o tom, že strany by si měly jasně seřadit priority a ta hlavní by měla být skutečně jen jedna. Která bude ta lidovecká pod vaším vedením?
Dovolím si říct dvě.
Ale to z vás pan Pithart nebude mít radost.
Ony spolu úzce souvisejí. Jednak je to vzdělávání a školství a jednak podpora rodiny. To jsou investice do budoucnosti. Děti musejí vyrůstat v dobrých podmínkách v rodině a musíme jim poskytovat kvalitní vzdělávání. Od školek až po vysoké školy.
Ve sněmovně se zabýváte hlavně insolvenčním právem a exekucemi. Dá se čekat, že toto téma v lidovecké agendě posílí?
Určitě. Pracoval jsem na novele insolvenčního zákona a byla to ta nejdůležitější norma, kterou současná Poslanecká sněmovna schválila, když necháme stranou státní rozpočty. V tomto směru je potřeba pokračovat.
V loňském roce jsme zvládli dát mnohým lidem šanci na nový start, nový život, nabídli jsme jim pomoc z dluhových pastí. A podotýkám, že ve finále pro to hlasovalo 159 poslanců. A musíme se ještě podívat na situaci v exekucích, která je opravdu neblahá.
To je téma, na které často loví voliče SPD, k níž někteří venkovští lidovečtí voliči utekli. Chcete je tímto získat zpátky?
V každém případě mám jednu zkušenost. Když jsem teď objížděl Českou republiku a hovořil právě o problematice exekucí a oddlužení, tak o tyto debaty byl největší zájem. Je to velký sociální, společenský, politický i ekonomický problém. Pokud před ním budeme strkat hlavu do písku, je to chyba. Jde tu o konkrétní lidské osudy.
Chystáte se ze své nové pozice ještě vstoupit do kampaně před evropskými volbami, nebo ta už poběží samospádem?
Samozřejmě že se do kampaně zapojím. Už jsem mluvil s naším lídrem Pavlem Svobodou. Máme nové vedení a všichni – to nebude jenom na předsedovi – se musejí velmi aktivně zapojit do kampaně.
Chceme v evropských volbách nejenom obhájit tři mandáty, ale jak říká Tomáš Zdechovský (europoslanec a dvojka na evropské kandidátce KDU-ČSL – pozn. red.), musíme chtít čtyři. Před minulými volbami říkal, že budeme mít tři a všichni se mu smáli, protože průzkumy byly úplně někde jinde. Dneska Tomáš Zdechovský říká, že budeme mít čtyři, tak já mu věřím.
Získal jste hlasy dvou třetin delegátů sjezdu. Považujete to za silný mandát?
Bezesporu. Já kandidoval z pozice řadového poslance, člověka bez velkých exekutivních zkušeností. Sám jsem předem favorizoval Mariana Jurečku. Pro mě výsledek prvního i druhého kola představuje silný mandát.
Proti vám kandidovali dva místopředsedové působící pod Pavlem Bělobrádkem. A vyhrál jste vy. Místopředseda zbyl z vedení bývalého předsedy jediný. Je to vyjádření touhy odříznout se od éry Pavla Bělobrádka?
Ne, takhle to nečtu. I ve svém kandidátském projevu jsem říkal, že je potřeba navázat na to, co Pavel dokázal. Nikoli se odstřihávat. My nejsme strana nějakých rychlých pohybů, jsme strana konzervativní, a tak by to mělo zůstat.
V kandidátském projevu jste ovšem také silně kritizoval stávající vedení za účast ve vládě s ČSSD a ANO, přesněji za některé kroky kolem podpory biopaliv a EET.
Nekritizoval jsem účast ve vládě. V koalici jsme dokázali splnit osmdesát procent programu, se kterým jsme do tehdejší Sobotkovy vlády šli. Čili naše účast byla úspěšná. Proto jsem na začátku řekl, že se mnohé dobré podařilo, ale také že se udělaly některé chyby. Pokud si v běžném životě, ale i v životě politické strany nedokážeme tyto chyby přiznat a popsat je, tak nemůžeme směřovat výš.
Mariana Jurečku ale zmínka o biopalivech nepotěšila, označil ji za „fake news“. Vy jste ho chtěl za řadového místopředsedu, ale on přes dlouhé přemlouvání odmítl. Byla za tím nějaká hořkost?
My jsme spolu potom mluvili, ale jestli tam byla hořkost, to se musíte zeptat Mariana Jurečky. Nerad bych odpovídal za něj. Za sebe mohu říci, že mě to mrzí. Jsem pořád přesvědčen o tom, že by předsednictvu měl co dát. Ale na druhé straně zůstává poslancem a věřím, že i na úrovni poslaneckého klubu spolu budeme umět spolupracovat.
Jako posluchač kandidátských projevů před volbou předsedy musím říct, že obsahově se nijak zvlášť nelišily. V čem byste řekl, že jste jiný než protikandidáti?
Možná v důrazech na některá témata. Ale my jsme programově silná a ukotvená strana. Máme skvělý program, jen ho možná neumíme úplně dobře prezentovat a prodávat. Takže my se skutečně zásadně lišit ani nemůžeme.
Shodneme se na podpoře rodiny, já třeba jako člen ústavně-právního výboru dneska víc zdůrazňuji problematiku exekucí a oddlužení. Ale obecně je pravda, že to nebyl programový střet, jestli hot, nebo čehý.
Na sjezdu chyběl jeden z nejúspěšnějších politiků KDU-ČSL a zároveň častý kritik minulého vedení Jiří Čunek. Přikládáte tomu nějaký význam?
Ne, nic to neznamená. S Jirkou Čunkem jsem hovořil, má za sebou operaci kolene a je v lázních. Už přede dvěma týdny mluvil o tom, že na sjezdu nebude.
Jak se díváte na oblíbené téma užší spolupráce až integrace středopravých stran?
Chci silnou, suverénní, sebevědomou a úspěšnou KDU- -ČSL. Dokud budu předsedou, tak to tak bude. Nejsme nevěsta, která by hledala ženicha. To říkám naprosto otevřeně a tak to zůstane.
Nicméně když jsem poslouchal projevy hostů, hlavně šéfů ODS a TOP 09 Fialy a Pospíšila, znělo to tak, že byste pro ně rozhodně byli atraktivní nevěsta. Nenalomilo vás to?
Odlišme dvě věci – integraci nebo řekněme velmi úzkou spolupráci a pak spolupráci na úrovni třeba krajských voleb, které nás čekají příští rok. Tam se situace liší kraj od kraje. V Olomouckém kraji nám výborně funguje spolupráce se Starosty a já budu dělat všechno, aby pokračovala. Jinde spolupracujeme s TOP 09, v Pardubickém kraji s Evropskými demokraty. A věřím, že se nám podaří pro každý kraj nalézt takové řešení, které bude nejlepší pro obyvatele toho kraje i pro KDU-ČSL.
Ale pokud jde o celostátní úroveň, tak jsme připraveni na jediné – pozvat do KDU-ČSL osobnosti, které se ztotožňují s naším středopravicovým proevropským konzervativním programem.
Přesně řečeno jste prohlásil, že se konzervativci mají vrátit „z vandru domů“. Jako by každý konzervativec měl být automaticky lidovec, a když zrovna není, tak je „na vandru“?
To byl takový bonmot. Řekl jsem, že musíme být velkorysí. A pokud chce kdokoli posílit naše řady nebo být jen naším sympatizantem – nejde vždycky o stranickou legitimaci – tak se těmto lidem nesmíme uzavírat. Lidovci nemohou být uzavřeným ghettem.
I Pavel Bělobrádek se k integračním debatám stavěl skepticky, především po zkušenosti s krachem koalice se Starosty. Jak jste tenhle příběh vnímal vy?
Já jsem byl lídrem kandidátky v Pardubickém kraji, takže jsem to samozřejmě sledoval. Stala se jedna chyba na začátku, totiž že celý ten projekt se začal domlouvat velmi pozdě. I pro nás je to poučení, že podobné kroky musíme dělat s rozvahou a musejí být prodiskutovány s členskou základnou.
A také se ukázalo, že přece jen spojování něčeho, co je konzervativní, s něčím, co je mnohdy výrazně liberální, mnohé voliče spíš odrazuje, než přitahuje. To ukázaly průzkumy, které pro nás skutečně nebyly dobré. Ale nemá cenu tady vést staré bitvy.
Tragédie u šéfa lidovců: Výborný přišel o ženu, tři děti o mámu. Jak zemřela? >>>
| Vystudovaný historik a teolog v roce 2001 nastoupil jako učitel dějepisu, latiny a základů společenských věd na pardubické gymnázium Mozartova. Mezi lety 2012 a 2018 školu řídil. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 2005, od roku 2006 zasedá v zastupitelstvu Heřmanova Městce. V roce 2012 získal mandát i v krajských volbách, ale vzdal se jej kvůli neslučitelnosti s funkcí ředitele gymnázia. V roce 2017 uspěl jako lídr kandidátky lidovců v Pardubickém kraji a stal se poslancem. V pátek nahradil Pavla Bělobrádka v čele strany. |
