Německo je jako náměsíčné, pro dekarbonizaci je jádro klíčové, říká šéf Westinghousu

Prezident a generální ředitel společnosti Westinghouse Patrick Fragman

Prezident a generální ředitel společnosti Westinghouse Patrick Fragman Zdroj: Westinghouse

Prezident a generální ředitel společnosti Westinghouse Patrick Fragman
2
Fotogalerie

Americké společnosti Westinghouse se podařilo získat miliardový kontrakt na dodávky jaderného paliva pro stávající dukovanské bloky. Česko se tak stane od roku 2024 zcela nezávislé na dosavadním ruském dodavateli TVEL. Westinghouse si navíc věří i v tendru na vybudování nového dukovanského reaktoru, který podle odhadů analytiků vyjde na stovky miliard korun. „Pro Česko výstavba reaktoru znamená vytvoření tisíce nových pozic, a to i v případě, že tu budeme stavět pouze jeden blok,“ říká prezident a generální ředitel společnosti Westinghouse Patrick Fragman.

Jak dlouho trvalo vyvinout palivo pro dukovanský blok?

Dodávky jaderného paliva nejsou to samé jako dodávky běžného výrobku. Potřebujete minimálně několik měsíců na to, než samotnou výrobu rozjedete, protože potřebujete objednat speciální komponenty, které se musí vyrobit, materiál, na všechno je třeba dokumentace a podobně. Předtím musíte palivo vyvinout, naštěstí jsme v tomto ohledu nemuseli začínat od úplného začátku. Už na konci loňského roku jsme podepsali dlouhodobé partnerství s finskou firmou Fortum, díky kterému budeme moct dodávat palivo do tamní jaderné elektrárny Loviisa. Jde přitom o stejný typ reaktoru jako v Dukovanech, tedy VVER 440.

Jak složité bylo palivo vyvinout?

Pro tento typ reaktoru už jsme palivo v minulosti dodávali, takže nyní v rámci výzkumu a vývoje pracujeme jen na jeho vylepšení.

Jaké náklady si to vyžádá?

O tom nemohu hovořit. Je to interní informace.

První dodávku paliva máte předat už v příštím roce. Stihnete to?

Musíme to zvládnout a věříme si. Zavázali jsme se pro to a vnímáme, že poptávka po diverzifikaci dodavatelů, respektive náhradě ruského paliva, je v Evropě vysoká.

Budete si muset licencovat nové palivo?

Ano, ale to je naprosto běžné. Museli jsme tak učinit i v případě plně vyvinutého paliva pro Temelín, tedy typ pro odlišný typ VVER 1000. Zajímavé také je, že každá elektrárna je trochu jiná, takže musíme trochu modifikovat i palivo pro stejné typy reaktorů.

Výběrové řízení na nový dukovanský blok se pomalu překlápí do druhé poloviny. V září máte dodat finální nabídku. Proč by si ČEZ měl vybrat právě Westinghouse?

Těch důvodů je spousta. Máme technologii s pasivním řízením, u něhož při mimořádné události nemusí zasahovat operátor. Máme technologii vyzkoušenou, za pár měsíců spustíme další dvě elektrárny a k tomu máme podepsané dohody s dalšími zájemci, například s polskou vládou. V tom jsme rozhodně napřed před konkurencí.

Jedním ze zájemců o zakázku je také jihokorejská KHNP. Tu jste však zažalovali kvůli tomu, že její reaktor údajně využívá vámi licencovanou technologii, kterou nemůže exportovat do ciziny. Kam to může vést?

V tomto ohledu se cítíme poměrně sebevědomě. Ale k probíhajícímu řízení se nemůžeme vyjadřovat.

Korejská média spekulují, že by se mezi vámi měla blížit kompromisní dohoda. Můžete se k tomu vyjádřit?

Nevěřil bych všemu, co se píše. Opravdu se k tomu vyjadřovat nemohu. Mohu jen říct, že Westinghouse určitě není tím zdrojem, ze kterého takovéto spekulace unikají.

Co je vaším cílem – zabránit společnosti KHNP vstoupit do tendru, nebo získat podíl na jejích příjmech z vývozu licencované technologie?

Naším cílem je domoci se svého práva.

Co to znamená v praxi?

Že chceme, aby byly dodržovány naše vzájemné dohody. A omlouvám se, ale detaily této dohody zveřejňovat nebudu.

Vraťme se tedy k samotnému tendru. Jak chcete zapojit české firmy a pracovníky do výstavby?

Výrazně. Je to naše priorita a také páka, jak zvýšit naše šance v tendru. Máme už podepsaných asi 40 společností, se kterými chceme spolupracovat, a to číslo bude dál růst. Celkově to zcela určitě znamená vytvoření tisíce nových pozic, a to i v případě, že tu budeme stavět pouze jeden blok.

Jaký podíl mohou české firmy na zakázce mít? Kolik přidané hodnoty může zůstat v Česku?

K tomu, abych sdělil nějaké závazné číslo, je ještě příliš brzy, ale naším cílem je, aby minimálně 50 procent zůstávalo v Evropě, tedy našim evropským subdodavatelům. K tomu je třeba říct, že se snažíme vytvořit jednotný dodavatelský řetězec pro všechny evropské projekty, takže české firmy se budou moct podílet na výstavbě například i polských reaktorů.

V poslední době Česko čelí dvouciferné inflaci. Znamená to, že budete muset měnit vaši cenovou nabídku v porovnání s tou indikativní, kterou jste poslali v listopadu?

Cena je závislá na mnoha faktorech, nejen na inflaci. V rámci současné vyjasňovací fáze se například dozvídáme podrobnosti o záměru ohledně designu a podobně. Takže cena může jít nakonec různými směry. Velkou roli také bude hrát, jestli se bude stavět pouze jeden, nebo víc bloků. Takže uvidíme.

Zatím se vysoká inflace drží déle, než se čekalo. Dá se tedy předpokládat, že ta nabídková cena poroste. Nemyslíte?

Skutečně nevím. Nemám k tomu informace.

Jak se vyrábí elektřina z jádra:

 

V Evropě se intenzivně hovoří o dekarbonizaci. Válka na Ukrajině nicméně do hry alespoň nakrátko vrátila fosilní paliva. Jaký další vývoj v tomto očekáváte?

Myšlenka stoprocentně zelené energetiky je pěkná, ale dosud nerealizovatelná. Jsou země, které se zavázaly být uhlíkově neutrální do roku 2050, ale to znamená, že musíte mít škálovatelnou a odzkoušenou technologii už do roku 2030. A pokud má tato technologie dodávat elektřinu stabilně, bude tuto kategorii splňovat jen jádro. To je realita. Solární a větrné elektrárny jsou schopné vyrábět elektřinu jen pětinu nebo čtvrtinu času. Ano, pak jsou ještě země jako Norsko, které mají štěstí na přírodní podmínky a které mohou velkou část energií získávat ze stabilních vodních elektráren. Ale to je výjimka.

Co si v tomto kontextu myslíte o německé politice odstavování jádra?

Budu teď drzý, ale podle mého se Německo v této otázce už dlouhé roky chová jako náměsíčné. Nechce vidět realitu. Má štěstí, že je obklopeno zeměmi, které svou výrobní kapacitou mohou vyrovnávat jejich výrobu z obnovitelných zdrojů. Kdyby bylo Německo ostrovem, blackoutům by se nevyhnulo.