V Česku nadále platí stav nouze a jasné datum rozvolnění opatření proti šíření koronaviru zatím vláda nezveřejnila. Už první vlna má přitom vést k navýšení zadlužení vůči HDP na padesát procent. „Obávám se, že už nenávratně ztratíme pozici země s velmi nízkým veřejným zadlužením,“ říká bývalý viceguvernér centrální banky, dnes europoslanec Luděk Niedermayer.
Už dva týdny je uzavřena většina obchodů a služeb a epidemiologická data se zatím příliš nejlepší. Co to znamená pro veřejné finance?
Je několik odvětví, která jsou fatálně zasažená. Není to jen cestovní ruch, jde i o restaurace, hotely, kulturu, různé služby a kamenné obchody všeho druhu. Tam jsou už dnes obrovské ztráty, které by měl v rámci kompenzačních opatření krýt státní rozpočet. Na druhou stranu lze vidět určitě zlepšení oproti jaru v tom, že logistické řetězce zatím fungují bez problémů. Je to dáno i tím, že pro vlády v Evropě je zachování této části ekonomiky priorita, což je dobře.
Většina ekonomů se shoduje, že plánovaný deficit rozpočtu 500 miliard pro tento rok vláda nevyčerpá. S tím souhlasíte?
Ano, to je téměř vyloučené. Tedy pokud se nestane nic mimořádně překvapivého. Dokonce si myslím, že kdyby nepřišla druhá vlna, tak by deficit mohl být i kolem 300 miliard. Nyní očekávám, že to bude méně než 400 miliard. Ale není to žádný úspěch. Když vláda schvalovala navýšení deficitu, nevěděla, na co peníze použije. 500 miliard bylo fiktivní číslo, které nebylo nikterak podložené. Mnohem znepokojivější je ale rozpočet na příští rok.
Z jakého důvodu?
Jsem přesvědčený, že snížení sazby daně pro zaměstnance je velice špatný nápad. Už nyní má rozpočet vysoký strukturální deficit, a to tam toto opatření, které má vyjít na zhruba 80 miliardy, není započítané. Nyní se počítá se strukturálním deficitem kolem tří procent hrubého domácího produktu. Když tam ale započteme i toto opatření, jsou to už zhruba čtyři procenta. Chci tím říct, že většina opatření, o kterých paní ministryně Schillerová mluví jako protikrizových, jsou permanentní. A to je pro zdraví veřejných financí velice nebezpečné. Reálně tedy hrozí, že z této krize se dostaneme v nejhorším stavu, jaký jsme za 30 let zažili.
Podle posledních zpráv však má být snížení daní pouze na dva roky, ne?
Tak bych to nebral. V takovém případě by příští vláda musela rozhodnutí, které bude vnímané jako zvýšení daní, učinit sama. Takových dočasných opatření jsme tu měli už spoustu a výsledek je velice podobný jako dočasný pobyt Sovětských vojsk na našem území. Politicky je dodržení dočasnosti zkrátka stejně komplikované jako jakékoliv jiné zvýšení daní. Občanovi je totiž jedno, jak k tomu formálně došlo. On zkrátka vnímá fakt, že dosud měl určitý příjem, a že nová vláda mu část z něho sebrala.
Může dávat opatření smysl z hlediska podpory poptávky?
To je druhá věc. I v tomto jsem ale přesvědčený, že opatření příliš smysl nedává. Kromě toho, že lze v krizových dobách vypozorovat, že lidé na místo spotřeby více spoří, je navíc problém i v tom, že jsme takzvaně malá otevřená ekonomika. Velká část zboží v obchodech není domácích. Byť na těch výrobcích může být částečně přidaná hodnota i z domácích podniků, například od subdodavatelů, je to většinou jen malá část finálního výrobku. Takže místo toho, abychom spotřebou zvýšili HDP, zvýšíme především schodek obchodní bilance.
Co by tedy vláda měla dělat?
Není to nic složitého. Více protikrizových, tedy jednorázových opatření. Méně těch, které jsou dlouhotrvající. Nyní by vláda měla - opět jako na jaře - plošně podporovat sektory, jejichž byznys je pandemií ochromen a které jsou finančně na dně. Poté, až se situace uklidní, by měly přijít investiční stimuly. Už v příštím roce by měly být dostupné peníze z unijních fondů, v nichž jsou stovky miliard. Ty by měly být využity smysluplně z hlediska budoucnosti ekonomiky. Tak, abychom s jejich pomocí pouze nezakonzervovali starou strukturu ekonomiky, ale naopak ji zmodernizovali.
Vraťme se ještě k rozpočtu na příští rok. Když odhlédneme od toho, že chybí započítat efekt snížení daní, je plánovaný deficit realistický?
Věřím, že ekonomika by se v příštím roce už měla zotavovat, takže by deficit měl být snad nižší. Jsem přesvědčený, že by šlo sestavit rozpočet s mnohem nižším schodkem. Mnohá rozhodnutí vlády jak na straně příjmů, tak výdajů jsou dnes zcela nesmyslná a zbytečně deficit prohlubují.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
