Nově postavená čtvrť musí mít patinu, říká urbanista Peter Gero

Urbanista Peter Gero

Urbanista Peter Gero Zdroj: Szkanderová Michaela

Urbanista Peter Gero
Urbanista Peter Gero
Urbanista Peter Gero
4
Fotogalerie

Místo chátrajícího brownfieldu stojí dnes na břehu Labe v Hamburku moderní obytná čtvrť Hafen City. Vévodí jí impozantní budova Labské filharmonie, která je inspirací pro všechny nové filharmonie v Evropě. Hafen City jezdí obdivovat odborníci z celého světa. Za jejím zrodem stojí urbanista Peter Gero, původem Slovák, který pracoval několik desetiletí pro tamní magistrát. „Všechny věci jdou rychleji, když jsou na městské správě kompetentní a odpovědní lidé,“ říká Gero.

Jak se emigrant z Československa stane urbanistou na magistrátu v Hamburku?

Odešel jsem z Československa v mladém věku a profesní kariéru jsem začal až v severním Německu v Hamburku. Podobně jako místní jsem zde prošel vzděláním. Musel jsem se navíc samozřejmě naučit jazyk, pochopit kulturu krajiny, principy města a tak dále. Nejdůležitější je si vzdělání neustále prohlubovat, ať už vědomě nebo nevědomě.

Jedním z vašich největších úspěchů je zřejmě revitalizace brownfieldu v Hafen City.

Hafen City je takové pozlátko, je navenek nejúspěšnější. Z mého pohledu jsou důležité i jiné věci, které nejsou tak vidět. Byl jsem odpovědný za rozvoj problematických čtvrtí v Hamburku, to bylo vlastně moje cvičení na Hafen City. Jako když máte plavce na olympiádě, který dostane zlatou medaili. Pro něj je to jen konečný výsledek, formu si musel vybudovat vrstvu za vrstvou. A ty jednotlivé vrstvy jsou daleko důležitější. Je spousta jiných staveb v Hamburku, které jsem ovlivnil a které jsou pro mě tak důležité jako Hafen City.

Čtvrť Hafen City vyrostla v bývalých přístavních docích a skladištích. Jak jste pro ni získali všechny pozemky?

Vykoupení pozemků bylo základním předpokladem, aby byl development takového rozsahu úspěšný. Část pozemků byla městská nebo státní. Velká část byla ale soukromá, a to i klíčové pozemky. Ty potom vykupovala jedna městská společnost, která spravuje přístav. Proto to nebylo na veřejnosti úplně viditelné, byť výkup byl transparentní. Vypadalo to jako byznys plán té společnosti, která se zabývala skladováním.

Takže nikdo nevěděl, co se tam chystá?

Vykupovalo se bez toho, že byl veřejnosti znám koncept Hafen City a to, že tam město chce vůbec něco dělat. Vykupování nebylo tajné, utajená byla ale myšlenka, že v tom prostoru chce město uskutečnit velký development. To by zvýšilo ceny pozemků. Primátor velmi dobře rozuměl těmto mechanismům a podařilo se udržet ty nápady bez mediální pozornosti.

Takový přístup je v Praze takřka nereálný.

Když si vezmeme Prahu, brownfieldy by se neměly před revitalizací kompletně prodat soukromníkům. To by byla ztráta důležitého strategického vlivu města na projekt. Podmínkou je ale také, aby ve veřejné správě byli schopní a právně i mediálně odborní lidé. A také lidé, kteří jsou proaktivně nastavení k urbanistickému rozvoji města. Když je město, a teď to přeháním, ovládané lůzry, je to špatně. Nejdřív musíte mít dobré město, smart city. To byl v té době Hamburk. Byl tu smart primátor, který měl vizi, kam by se město mělo rozvíjet.

Jak rychle se taková nová čtvrť zabydlí? Nestává se z toho město duchů?

Koncept musí být postaven tak, aby to v každé fázi realizace

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!