Generální ředitel Slovnaftu Oszkár Világi se mimo jiné stal pravidelným návštěvníkem karlovarského filmového festivalu. „Česko je součástí mého života,“ říká.
* E15: Co soudíte o informacích, že rakouská společnost OMV omezí aktivity na českém trhu? Překvapilo vás to?
My jsme s tím nepočítali. Ale podle toho, co jsme se dočetli, se tento záměr OMV nevztahuje jenom k českému trhu. Jde o rozhodnutí věnovat se více upstreamu – tedy těžbě a průzkumu nalezišť. Všechny ostatní aktivity chce OMV utlumit. To může být manažersky legitimní rozhodnutí, protože byznys spojený s downstreamem, do něhož patří i maloobchod, nyní nevypadá příliš růžově. Ale my touto cestou nejdeme.
* E15: Ptám se konkrétně na český trh i proto, že v ropném odvětví tu není silná dominantní společnost, jakou je PKN Orlen v Polsku nebo Slovnaft na Slovensku. Není proto právě Česko důležité pro získání silnějších pozic v rámci celé střední Evropy?
Když se podíváte na podíl importu u pohonných hmot, je podobný v Česku i na Slovensku – je to přibližně třetina celkové spotřeby. Z hlediska soutěžního prostředí tedy mezi oběma zeměmi není velký rozdíl. Nemluvil bych o dominantním hráči, ale v Česku na rozdíl od Slovenska není silný zodpovědný lídr trhu. Slovnaft odvádí na daních třináct procent příjmů státního rozpočtu, v Česku to takto nefunguje. Pro Česko jsou příznačné silné daňové úniky. Na trhu jsou tam dva malí lídři – Čepro a Unipetrol. Čepro ale nemá rafinerii a Unipetrol se podle mě v Česku necítí úplně doma. (Majitelem Unipetrolu je polská skupina PKN Orlen – pozn. red.)
* E15: Státní Čepro zvažuje propojení s rafinerskou společností, Slovnaft už potvrdil, že má zájem. Proč by to podle vás bylo pro Čepro výhodné?
Čepro bylo v minulosti součástí téže logistické sítě, kterou máme my na Slovensku, včetně produktovodů a terminálů. Současný management Čepra řídil firmu v posledních třech letech výborně. Díky tomu může být tím malým lídrem českého trhu a z hlediska českého státu může nabídnout zodpovědný přístup, o němž jsem mluvil. Jako velkoobchodník, který má také produktovody a rozsáhlé skladovací kapacity, ale Čepro závisí na rafineriích.
* E15: Zájmem českého státu ale asi bude, aby se Čepro propojilo s českými rafineriemi.
Proč? Investujeme daleko více než Česká rafinérská, celkově od roku 1995 to mohlo být čtyřnásobně více. A pro stát jsou důležité firmy, které investují. Investice přinášejí vyšší výběr daní, nová pracovní místa v Česku.
* E15: Ale stát by měl mít také zájem na rozvoji samotných rafinerií na svém území, na tom, aby tady odváděly daně…
Zase by ale bylo nutné propočítat, kolik odvedla na daních Česká rafinérská a kolik my. A pak jsou tu další otázky. Je tu snaha rozvíjet Českou rafinérskou? Chtějí akcionáři do rafinerií investovat dalších pět set či šest set milionů eur?
* E15: Myslíte, že ne?
Já se ptám. Nejsem akcionářem České rafinérské. Otázkou je, kolik daní jste zaplatili, jak jste investovali, v jakém technickém stavu je vaše zařízení. Když český stát na tyto otázky dostane příznivé odpovědi, může to být pro něj zajímavé. A pokud jde o bezpečnostní hledisko, nevidím mezi námi a českými rafineriemi žádný velký rozdíl. Propojení Slovnaftu s českými produktovody je stejné jako v případě České rafinérské.
* E15: Propojení Čepra se Slovnaftem by ale také mohlo znamenat, že by do českých rafinerií putovalo méně ropy a klesly by poplatky, které za tranzit této suroviny vybírá státní firma Mero.
Myslíte, že kdyby měl Slovnaft podíl v Čepru, vytlačili bychom Českou rafinérskou z trhu? Nevytlačili.
* E15: Společně byste získali na trhu větší podíl.
Ano, ale nepřestali bychom zásobovat Čepro z České rafinérské. Na tom ani nemám žádný zájem, naše množství pohonných hmot je omezené. Konkurence na českém trhu by se pak zvýšila a jsem přesvědčen, že trh by se začal čistit, ubývalo by daňových úniků. Ale Česká rafinérská by na tom nijak neztrácela.
* E15: Jaký by byl ideální způsob propojení Slovnaftu s Čeprem? Výměna akciových podílů?
Rozhodně bych preferoval, aby naše soužití mělo čas vykrystalizovat a aby se ukázalo, že je dobré pro českou veřejnost a společnost. Jednotlivé kroky by se realizovaly postupně včetně získávání akciových podílů. Ale ten konkrétní způsob neurčuji já. Dozvěděli jsme se, že tu je taková možnost, nyní záleží na Čepru a na českém státu, jak nastaví podmínky. My jsme připraveni.
Část čerpacích stanic žije z daňových úniků
* E15: Platí pořád, že v Česku také chcete zvyšovat počet čerpacích stanic?
Ano.
* E15: Jakého podílu byste chtěli v českém maloobchodu dosáhnout?
Zhruba takového podílu, jaký máme na slovenském trhu – 23 až 25 procent. Také chceme na našich čerpacích stanicích více prodávat vlastní zboží.
* E15: Počítáte tedy s tím, že některé společnosti pravděpodobně budou své čerpací stanice prodávat? Například právě OMV?
Ano, samozřejmě, počítáme s tím. Česko navíc má velmi mnoho malých i velkých čerpacích stanic. Část těchto čerpacích stanic podle mého odhadu funguje pouze proto, že české daňové prostředí není úplně čisté.
* E15: Ani očekávaná druhá vlna krize nijak neovlivní vaši chuť k dalším akvizicím v Česku?
Teď ne. Středoevropský prostor vidíme jako celek a budeme tady pokračovat v tom, co děláme. Naše skupina MOL rozšiřovala počet čerpacích stanic například i ve Slovinsku. Tomuto regionu věříme, jsme tu doma.
* E15: Celkově ale krize vaše plány akvizic ovlivní?
Budeme opatrní, nechtěli bychom riskovat zhoršování našich finančních ukazatelů. Určitě bychom nedělali akvizice na úkor nadměrné zadluženosti společnosti. Ale momentálně jsme na akvizice připraveni, máme na ně dostatek zdrojů.
* E15: Společně s českou společností ČEZ chystáte projekt paroplynové elektrárny. Proč se kromě svého core byznysu, kterým je ropa, pouštíte i do dalších oblastí, jako jsou elektřina a plyn?
Rafinerie MOL v Százhalombattě i v bratislavském Slovnaftu spotřebují hodně elektrické energie i tepla. Nové paroplynové cykly vzniknou v obou těchto rafineriích. Smysl to má také v tom, že Maďarsko, ale momentálně i Slovensko jsou nedostatkovými trhy – vyrábí se tam méně energie, než se spotřebovává. Rafinerie také mohou využít toho, že mají k dispozici pozemky a veškerou infrastrukturu. A když se do takových projektů pouštíme, s kým jiným bychom to měli dělat než se společností ČEZ? Jsme ze stejného středoevropského regionu, obě firmy jsou podobně kulturně založené – vyrostly z malých státních společností do mezinárodních firem.
* E15: Ten slovenský projekt se ale bude realizovat pomaleji, než se očekávalo. Proč?
Není jednoduché získávat veškerá povolení. Navíc přišla krize, která nám ale pomohla v tom, že jsme mohli zajistit lepší ceny na dodávku veškeré technologie. Neměli jsme tedy důvod spěchat. Také je třeba otevřeně říct, že společný projekt realizují dvě firmy, které mají trochu odlišné předpisy a způsoby řízení. Chvíli trvá, než si na sebe zvyknou, zjistí, jak ten druhý uvažuje, a začnou si rozumět. Ten projekt je ale teď nastavený dobře, jsme spokojení.
Zájmem státu je alternativa k Družbě
* E15: Setkal jsem se s názorem, že Slovnaft jako součást skupiny MOL nemá stejné zájmy jako slovenský stát. Zatímco zájmem Slovnaftu je modernizovat ropovod Adria, zájmem slovenského státu by bylo spíše postavit ropovod do rakouského Schwechatu.
Zájmem slovenského státu je, aby měl alternativní cestu k ropovodu Družba přepravujícího ropu z Ruska. A touto alternativní cestou je Adria, která vede na Slovensko z chorvatského přístavu Omišalj. Ropovod do Schwechatu by vyhovoval obchodním zájmům rakouské OMV, která chce mít přístup k ruské ropě.
Také slovenský provozovatel ropovodů Transpetrol chce využít části volné kapacity Družby. Ale to není zájem Slovenské republiky. Adria naopak zajišťuje alternativní cestu jak pro Slovensko, tak pro Česko.
* E15: Z hlediska energetické bezpečnosti má ale význam i to, když jste tranzitní zemí. A ropovod do Schwechatu by znamenal zvýšení tranzitu ropy přes Slovensko.
Ale kolik by platila OMV za to, že by přepravovala ropu přes Slovensko? OMV nemůže mít jinou cenu za přepravu v potrubí Transpetrolu, než máme my. Podle mého názoru by ta investice nebyla návratná do deseti nebo patnácti let. A není možné počítat s návratností do pětadvaceti let.
* E15: Říkáte, že ropovod Adria posiluje i českou energetickou bezpečnost. Ale ropu, která Adrií doputuje na Slovensko, využijete ve Slovnaftu. Ropy, která by mohla putovat dál do Česka, moc není.
Není. Ale v případě výpadku ropovodu Družba by Slovnaft mohl zásobovat český trh ropnými produkty. Energetická bezpečnost Česka je o tom, že budete mít zajištěn dostatek produktů. Zásobovat trh bude v takovém případě i Česká rafinérská, ale neměla by ropu z ropovodu Družba.
* E15: Je jasné, že potřebujete alternativu. Ale jinak předpokládáte, že Družba bude hrát i do budoucna důležitou roli?
Upřímně řečeno nevím, jaká bude ruská obchodní politika. Nevím, kolik ropy bude Rusko prodávat do našeho teritoria, jak bude využívat tankery a jak bude využívat ropovod mezi Čínou a Ruskem. Rusko je také obchodník – bude prodávat tam, kde bude mít lepší cenu. A kapacity Ruska jsou samozřejmě omezené. Velké, ale omezené.
* E15: Bude ropa v příštích desetiletích ztrácet význam?
Fosilní zdroje pořád zajišťují nejlevnější energii. To by se ukázalo úplně jednoznačně, kdybyste na elektrickou energii uvalil stejné spotřební daně jako na fosilní zdroje. A fosilní paliva mají své kouzlo, na trhu jsou už více než sto dvacet let. Nákladní auta ještě dlouho nebudou jezdit na elektřinu.
* E15: Ale je tady spousta faktorů, které ukazují, že váš byznys už nemusí být tak výnosný…
No jistě, ale na druhé straně máme velmi efektivní rafinerie, do kterých jsme hodně investovali. Také proto věříme, že dokud na trhu zůstávají ostatní, budeme zde žít také. Naše čísla musí být vždy lepší než čísla těch, kteří investovali méně. Takže to je hlavně problém ostatních, ne náš.
* E15: To máte na mysli české rafinerie?
Například, ale i ostatní středoevropské.
Nechystám se být celebritou
* E15: V médiích se objevily úvahy, že se stáváte podnikatelskou celebritou už i v Česku. Pravidelně se ukazujete na karlovarském filmovém festivalu…
Jezdím tam už pět let, mám rád filmy. Nemyslím, že bych byl celebritou, a to ani na Slovensku. Ani se jí nechystám být, není to můj životní sen. Ale mám hodně kamarádů v Česku. Z rozpadu Československa jsem byl velmi smutný. Česko je součástí mého života, Prahu mám strašně rád. Dva roky jsem žil v Praze, když jsem byl na začátku devadesátých let poslancem Federálního shromáždění. Předtím jsem jezdil do Čech pravidelně na brigády, pracoval jsem například v čokoládovně Orion.
* E15: Československým poslancem jste se stal velmi mladý. Za koho jste tehdy kandidoval?
Ve Federálním shromáždění jsem byl za VPN (Verejnosť proti násiliu – obdoba českého Občanského fóra, pozn. red.), která kandidovala společně s Maďarskou nezávislou iniciativou. Sám sebe považuji za takový můstek mezi kulturami, které velmi dobře znám – slovenskou, českou i maďarskou. Chtěl bych být nápomocný tomu, aby se tyto kultury střetávaly, rozuměly si, pomáhaly si. Myslím, že si málo uvědomujeme, jak se tyto kultury dokázaly doplňovat, žít spolu. To je podle mě něco zázračného, i když teď se to trochu mění. Každý se tváří, že je velmi samostatný, nezávislý a už toho nepotřebuje tolik vědět o tom druhém. České děti přestávají rozumět slovensky, slovenské děti česky. Začínáme se od sebe trochu vzdalovat, a to je podle mne chyba.
* E15: Mluvíte o češtině a slovenštině, ale vaším rodným jazykem je maďarština…
Čeština a slovenština pro mě vlastně byly dva cizí jazyky, ale díval jsem se na československou televizi a necítil jsem nějaký velký rozdíl. Pro mne je hodně překvapující, když někteří Češi říkají, že nerozumí slovensky, a někteří Slováci, že nerozumí česky.
* E15: Středoevropské spolupráci příliš nepomáhá ani současné napětí mezi Slováky a Maďary.
Část politické scény je takto nastavená, a to generuje určité napětí. V historii jsou chvíle, kdy to napětí bývá silnější, teď v posledních třech čtyřech letech nezažíváme zrovna nejlepší období. Ale mimo politiku lidé žijí úplně v pohodě. Slováci jezdí do Maďarska na nákupy, na výlety, Maďaři zase lyžují v Tatrách. Zdá se, že najít kompromis mezi politiky není tak jednoduché jako mezi obyčejnými lidmi.
Oszkár Világi (48)
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, stal se notářem a jako mladý intelektuál se podílel na činnosti Maďarské nezávislé iniciativy na Slovensku. V letech 1990 – 92 byl místopředsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Pak spoluzakládal advokátní kancelář a prošel řadou firem. Jako generální ředitel a předseda představenstva Slovnaftu je členem představenstva skupiny MOL. Má dvě děti. Na koníčky mu nezbývá mnoho času. „Nejsem dobrý manažer času a pracuji více, než bych chtěl,“ říká. Má rád dobrou kuchyni a cestování.
Bratislava
Od našeho zvláštního zpravodaje
