Trh s fondy kvalifikovaných investorů v Česku rychle roste, nyní mají pod správou zhruba 50 miliard korun. Avant patří s 21 obhospodařovanými fondy k největším hráčům.
* E15: Fondům kvalifikovaných investorů se má měnit daňová legislativa. Je už jasné, jak bude vypadat?
Fondy kvalifikovaných investorů nyní mají stejné zdanění jako otevřené podílové fondy pro veřejnost, tedy pětiprocentní. Již přijatá změna počítá od roku 2015 se zdaněním všech fondů sazbou nula procent, což je sice na první pohled velmi zajímavé, ale zároveň se stanoví devatenáctiprocentní daň z dividend. Dnes se platí patnáct procent a za určitých podmínek dokonce nula.
Důležitý je také obsah konkrétní dohody o zamezení dvojího zdanění, ale například většinový akcionář fondu z Nizozemska platí dnes daň pět procent ze zisku a nulovou daň z dividend, zatímco od roku 2015 to bude nula procent ze zisku a deset procent z dividend. Podniky mají mít standardně devatenáctiprocentní daň z příjmu a nulovou z dividend.
Občas se objeví informace o připravované změně zdanění fondů kvalifikovaných investorů na tuto úroveň, což by ovšem celou myšlenku podpory fondů zhatilo, protože devatenáctiprocentní daň ze zisku či z dividend v mezinárodní konkurenci nikoho nezaujme. Fondové centrum z Česka, jak o tom mluvil premiér Nečas, s touto daní neuděláme.
* E15: Chystají se ještě nějaké další změny?
Od roku 2013 se mají rozšiřovat možnosti, v jakých formách fondy fungují, tedy jejich právní forma a podobně. Je to zaměřeno hlavně na alternativní fondy, aby Česko mělo co nabídnout. Abychom nejen zavedli to, co chce EU, ale přidali nějaké lákadlo pro zahraniční investory, aby nás používali jako mezinárodní strukturu.
Ta se obvykle používá kvůli nižšímu zdanění. Takto to funguje například v Lucembursku, tam nejdou investoři primárně proto, aby v zemi investovali, ale protože chtějí přes Lucembursko investovat. Podle mého názoru je současná výše zdanění zcela vyhovující, motivuje zahraniční investory k zakládání fondů v Česku a zároveň představuje přímý přínos pro státní rozpočet.
* E15: Proč se za současných podmínek nepovedlo přilákat fondové investory ve větší míře?
V našem portfoliu máme nyní čtyři fondy pro zahraniční investory, tedy celkem dvacet procent portfolia. Ale fondy kvalifikovaných investorů v Česku začaly fungovat až v roce 2007, což je poměrně krátká doba. Nyní je tady přes sto fondů, trh se teprve vytváří, pětinu spravujeme my. V Lucembursku jsou to tisíce fondů. Ve srovnání s Lucemburskem jsou u nás nižší náklady například na právní služby, audit, oceňování, takže bychom se dostali na srovnatelné podmínky. Nemůžeme mít ale daň devatenáct procent.
* E15: Fondy kvalifikovaných investorů jsou ovšem často kritizovány jako legální daňový únik, právě kvůli nižšímu zdanění oproti firmám…
Ta soutěž zde nestojí tak, zda budeme zdaňovat fondy devatenácti procenty. To tu prostě nebudou. Nelze to vnímat tak, že stát přichází o čtrnáct procent daně. Je to pět procent anebo nic. Při určitém objemu majetku finanční poradci vytvářejí mezinárodní struktury s nízkým zdaněním, to je důvod, proč má řada firem sídla na Kypru. O tyto peníze se vede celosvětová soutěž. Dalším aspektem je kontinuita, nepůsobí to dobře, když se daňové podmínky často mění.
* E15: Ano, ale stát nyní řeší úspory, zdanění obecně roste. Kdyby se daň snižovala jen kvůli zahraničním investorům, asi by se to veřejnosti vysvětlit dalo, ovšem fondovou strukturu si mohou vytvářet i tuzemské firmy – často to dělají developeři – a snižovat tak daně, a to pro vládu nebude moc populární…
Spousta firem již využívá podmínek v zahraničí, každý se snaží snižovat náklady – kam patří i daně. Developeři využívali fondy kvalifikovaných investorů jako náhradu zahraničních struktur. Naopak se díky fondům vrátili zpět. Navíc, když se podíváme, v jaké situaci nyní developeři jsou, tak je jasné, že vůbec neřeší daňovou optimalizaci.
* E15: Myslíte si, že Česko, pokud bude chtít fondové centrum vytvářet, to zvládne bez mezinárodní kampaně? Třeba Turecko silně inzeruje v celosvětových ekonomických médiích, aby oslovilo investory.
Není potřeba masivní kampaň, rozhodně však dostatečně naladí zahraniční investory jasné vyjádření podpory ze strany zástupců státu, třeba lucemburský ministr financí navštěvuje celou Evropu a tento sektor propaguje. To si v českých podmínkách neumíme představit, ale pozitivní dopad by to určitě mělo. Uvažované jmenování vládního zmocněnce pro tento sektor by velmi pomohlo nejen z praktického hlediska přidané kapacity a dostatečné autority, ale také jako marketing.
* E15: Pomohly by Česku přitáhnout část tohoto byznysu i současné problémy Kypru, který přijal mezinárodní pomoc?
Hlavní vliv na rozhodování o umístění fondů to nemá – investory do fondů neodradí to, že v zemi zkrachovala nějaká banka, protože dávala špatně hypotéky. Určitý efekt to ale jistě má, minimálně v rovině vnímání celkového zázemí, protože s činností fondů souvisí další služby a poradenství. Česko je stabilní, je zde nízký dluh vůči HDP, silné banky – naše pozice je z pohledu zahraničních investorů velmi dobrá.
* E15: Ministerstvo průmyslu připravuje takzvaný seed fond, určený na investice pro rozjezd firem. Budete se hlásit do soutěže na správce?
Určitě ano. Kromě nás pravděpodobně i další větší hráči jako Amista či Conseq, uvidíme, zda se připojí i velké banky. Pro nás je to logické, máme private equity fondy, které investují do desítek projektů, takže to, co chce fond dělat, umíme.
* E15: MPO chce dát do fondu přes miliardu, projektů má být kolem stovky, což je dost. Pokud byste soutěž vyhráli, jak moc byste museli zvětšovat kapacitu? Asi by to bylo procesně dost obtížné.
Na vybrání stovky projektů je potřeba vyhodnotit tak tisíc návrhů. Přepokládáme, že využijeme kapacitu, kterou máme my a naši partneři. Měli bychom investiční výbor složený z nezávislých odborníků, ekonomů, akademiků.
* E15: Přijde mi, že stát má od tohoto fondu poměrně velká očekávání. Lidé z venture fondů přitom říkají, že z deseti projektů, kam se investuje, vyjde jen jeden. Nebojíte se, že by to pro správce mohlo být reputační riziko, když jsou očekávání vysoce nastavena? A také už zaznívá kritika, že se peníze rozkradou. Jak byste zabránili tomu, aby krach projektu nebyl interpretován jako rozkradení peněz?
Fond je dobrý nápad, stát může buď dál rozdávat dotace, které se často utratí neefektivně, anebo do firem přímo investovat, což je transparentnější a daleko efektivnější. Očekávání je nutné nastavit ve výnosnosti projektů, nedávat ji na 20 procent, ale na pět až deset procent.
Čtěte také:
Neprůhledný Natland získá fondy Avant
Natland chce investovat do realit, zatím má jen plány
Investiční společnost AVANT změnila vlastníka
To, že v projektech řada investic nevyjde, je jasné, toto riziko nejde ošetřit. To je ale přece princip venture kapitálu, tedy i tohoto fondu. Výhodné podmínky majetkové účasti fondu na těch úspěšných projektech by ale měly vyrovnat ztráty z ostatních projektů. Rozhodující je to, aby výsledky celého portfolia Seed fondu jako celku byly pozitivní a tak měl prostředky na další reinvestice.
* E15: Co se týče vašich existujících fondů, jaký typ investic je letos nejvýnosnější?
Fond, který investuje do zpracovávání drahých kovů. Jsou to úvěry určené například přímo na rafinaci zlata, jeho výkup a zhodnocení. Příjemcem je česká firma, která má technologii na to, přetvořit technicky znehodnocené zlato například z počítačů či poškozených šperků do investičního zlata – cihly, kterou pak prodá švýcarské bance. Tento fond, jenž má 24 podílníků, nese stabilní čistý výnos dvanáct procent ročně. Úspěšné jsou také private equity fondy, které investují do vysoce rizikových projektů.
* E15: Krize přinesla i do Česka trend investic do zemědělské půdy. Děláte to také?
Máme v tomto typu aktiv desetinu portfolia. Zemědělská půda je stabilní investice, stále roste. V Česku je navíc podhodnocená, je mnohem levnější než v Rakousku či v Německu. Zatímco byty se hodně vyrovnávaly, půda ještě ne. Náklady zemědělců jsou přitom relativně stejné, dotace se vyrovnávají, ale půda je desetkrát levnější. Výnos pochází z nájemného, je to dvě až pět procent ročně, ale jak říkám, půda se ještě v čase zhodnocuje. Nejlepší je delší investiční horizont, tak deset let. V nejpesimističtějším scénáři čekáme v tomto horizontu zhodnocení na trojnásobek současné hodnoty.
* E15: V jakých sektorech jsou ještě příležitosti?
Opět začne být zajímavá fotovoltaika, poté co nebude aplikována srážková daň a bude z toho normální byznys příběh. Stále zajímavé jsou nemovitosti, zabývali jsme se také myšlenkou na vytvoření pohledávkových fondů, které by kupovaly pohledávky od bank, připravujeme fond zaměřený na investice do vědeckého výzkumu a inovací.
* E15: Investiční firma Natland nedávno dokončila ovládnutí vaší firmy. Budete teď nějak měnit svou strategii?
Teď řešíme synergie hlavně ve smyslu, jak rozšířit naši klientskou základnu. Máme samozřejmě pro Natland fond, spolupracujeme už déle. Naše strategie byla důvodem, proč Natland od mého kolegy podíl koupil, proto očekávám spíše další rozvoj a rozšíření našich aktiv než významnou změnu.
Pavel Doležal (39 let)
Od roku 2010 je výkonným ředitelem a předsedou představenstva investiční společnosti Avant. V minulosti působil 11 let v bankovnictví na různých manažerských pozicích. V ČSOB nejprve řídil odbor správy úvěrů a právní podpory poboček, od roku 2005 vedl segment finančních institucí a rozvíjel vztahy banky se zdravotními pojišťovnami, obchodníky s cennými papíry, investičními společnostmi, penzijními fondy a zahraničními bankami. Vystudoval ekonomii a práva na VŠE v Praze, na Univerzitě Karlově a na University of London. Ve volném čase se věnuje rodině, hraje golf, lyžuje, zajímá ho literatura a historie.
