* E15: S jakými profesemi už se dnes na železnici nesetkáme, ačkoli dříve byly běžné?
Profesí, které zanikaly s rozvojem železnice, je celá řada. Názvy některých už možná ani čtenářům nic neřeknou. Tak například avizér. V lokomotivních depech a velkých stanicích obcházel domácnosti zaměstnanců a informoval je o mimořádných nástupech do práce. Při přepravě kusových zásilek a spěšnin informoval příjemce zásilek. Činnost avizéra vytlačily telefony.
Zmizel také brzdař. Před zavedením tlakové nebo sací brzdy byly vlaky brzděny ručně. Na vlaku bylo několik brzdařů, kteří obsluhovali ruční brzdy na vozech podle návěstí, které dával strojvedoucí lokomotivní píšťalou. Lampář zase zajišťoval údržbu přenosných lamp používaných na návěstidlech, výhybkách, k označení konce vlaků, ale i ručních svítilen.
Ve velkých stanicích pracovalo ve směně i několik lampářů. Pracoviště měli v lampárně, ke které se dnes váže úsloví „Jděte si stěžovat do lampárny!“ V takzvaných ledovacích stanicích působil ledař, který plnil zásobníky chladicích vozů ledem. Napáječ – krmič zase zajišťoval krmení a napájení živých zvířat přepravovaných jako vozové zásilky.
* E15: Hodně profesí asi zmizelo i se zánikem parního provozu.
Ano, nejznámější je asi topič lokomotivních kotlů. Při zavádění elektrických a motorových lokomotiv se obdobná profese nazývala pomocník strojvedoucího a v podstatě již také zanikla. K parnímu provozu se ale vázaly i další profese. Popelář v lokomotivním depu vyvážel popel z popelových jam, do kterých jej vysypávaly parní lokomotivy. Vymývač parních kotlů odkaloval a vymýval kotle parních lokomotiv.
* E15: Která profese z dob úsvitu železnice zmizela mezi prvními, které naopak zanikly teprve nedávno?
První asi zmizel strážník trati. Bydlel ve strážním domku a staral se o přidělený úsek tratě, který mimo jiné kontroloval před jízdou každého vlaku. Teprve nedávno – mluvíme-li o významnějších profesích – zanikl post už zmíněného pomocníka strojvedoucího, ten z kolejí zmizel v devadesátých letech minulého století. V současné době je naprostá většina lokomotiv obsazena pouze strojvedoucím.
* E15: Zmizí podle vás v dohledné době nějaká další profese? Která je nejohroženější?
Asi nejohroženější jsou závoráři. Postupná náhrada mechanických závor moderním přejezdovým zabezpečovacím zařízením znamená snižování stavu zaměstnanců v této profesi. Podobně jsou na tom hradlaři a hláskaři. Nejvíce se ale v poslední době snížily stavy na pozici signalista. To je zaměstnanec, který staví jízdní cesty, tedy přehazuje výhybky podle pokynů výpravčího. Zaváděním moderních zabezpečovacích zařízení se tato činnost přenáší na výpravčí nebo dispečery. Moderní zařízení slouží k tomu, aby výpravčí spolehlivě a bezpečně provedl vlak přes svou stanici.
Čtěte také:
Tak se řídí koridor: přístrojem z roku 1968
Stát chystá obří tendr na drážní komunikace
ČD v červených číslech: ztrátu prohloubily už na půl miliardy
* E15: Která drážní činnost je naopak nesmrtelná?
Za nesmrtelné lze považovat profese strojvedoucího a výpravčího. Dále to jsou profese, které zajišťují technický stav infrastruktury a vozidel. Neplatí to ale stoprocentně. Ve světě existují linky podzemní dráhy nebo vlaky obsluhující jednotlivé části letišť, které jezdí bez strojvedoucích.
* E15: Ze hry Švestka Divadla Járy Cimrmana je znám výraz vechtrovna. Co to přesně je?
Slangový název vechtrovna označuje pracoviště, tedy domek, mnohdy jen budku, ve které pracoval hradlař, hláskař, závorář, případně výhybkář.
Hradlo a hláska
Hradlo je dopravní bod na trati mezi stanicemi, který slouží k řízení sledu vlaků. Je opatřeno návěstidly, která obsluhuje hradlař, nebo jsou obsluhována jízdou vlaků (automatické hradlo). Hradlař sleduje svěřený úsek trati (oddíl) a po projetí vlaku posílá svému sousedovi zprávu o uvolnění oddílu (odhlášku). Sousední hradlař tak může poté dát návěstidlo na volno a pustit další vlak. Hradlaři pomáhá poloautomatické zařízení. Obdobou hradla je hláska, hláskař však řídí provoz vlaků výhradně telefonicky.
