Petr Dědek: Česko je znovu na golfové mapě světa

Petr Dědek

Petr Dědek Zdroj: e15, anna vackova

Krkonošský realitní a stavební magnát Petr Dědek se nenudí. Poté, co téměř ovládl výstavbu logistických hal pro Škodu Auto, rozhodl se spojit příjemné s byznysem a ve velkém expanduje do golfu. Nemovitostního byznysu se vzdát nehodlá. „Musím však říci, že nabídky, které teď jsou, jsou mimořádně zajímavé,“ řekl Dědek k aktuální poptávce investorů po komerčních nemovitostech.

E15: Letos jste měl asi zvláště kvůli golfu hodně nabitý program.

Byla to velmi náročná sezona. Rok byl plný událostí, uspořádali jsme třetí ročník Challenge Tour a naši golfovou rodinu jsme rozšířili o Challenge Tour na Slovensku. Navíc jsme si na bedra vzali velkou práci v podobě navrácení European Tour do České republiky. Česko je díky tomu zpátky na golfové mapě Evropy a světa. Podle reakcí hráčů, funkcionářů, obchodních partnerů i návštěvníků to byl úspěšný turnaj. Takže nyní připravujeme již druhý ročník.

E15: Je již váš golfový projekt v zisku?

Kvůli nastavení určité úrovně European Tour jsme do prvního ročníku museli investovat. Očekáváme, že do dvou let by turnaj měl být v černých číslech. Poté, co jsem v minulosti dával peníze do hokeje, tak jsem pak zvažoval, co dál. A vybral jsem si golf. Přestože je to velmi náročné, myslím, že jsem udělal dobře.

E15: V čem je pro vás jako organizátora golf lepší než hokej?

V hokeji jste moc závislí na lidech, kteří ho ovlivňují. Ať už jsou to rozhodčí, politici nebo další články v řetězci, které ho narušují. Golf je daleko čistší a jednodušší. Jste pánem rozhodování a není v něm tolik vlivů jako při hokeji. Navíc zatímco v hokeji jsme byli jedním z mnoha, v golfu nabízíme partnerům exkluzivní spolupráci na projektu, který nemá konkurenci.

E15: Kolik vás již tato vášeň stála peněz?

Jeden turnaj má rozpočet kolem sto milionů korun. Jednu třetinu z toho tvoří média, protože chceme, aby byl turnaj vidět a měl příslušnou image.

E15: Musel jste s obchodními partnery řešit fakt, že minulé pokusy o přenesení vrcholového golfu do Česka slavně nedopadly?

První ročník byl velmi důležitý. Museli jsme totiž našim partnerům vysvětlovat, kdo s námi do toho jde, proč to děláme, musel jsem se svou osobou firmám zaručit, že turnaj bude dobrý. Hodně společností tomu nevěřilo. Velké turnaje, které zatím byly v České republice, skončily fiaskem. Když jsme přišli do Anglie před čtyřmi lety žádat o licenci na Challenge Tour, tak jen řekli, že s Českou republikou je to špatné a že nám nevěří. Přesvědčili jsme je však, Česku jsme v golfu vrátili prestiž a dnes jsme jedním ze dvou největších promotérů v Evropě.

Petr Dědek: Stavební firmy jsou na tom velmi špatně. Jsou vycucané ze všech rezerv. Banky stavebnictví nechtějí financovat, podnikům chybí provozní a investiční zdroje. Než se všechno narovná, bude to trvat ještě alespoň pět let

E15: Je ještě nějaká jamka, na kterou se chcete posunout?

Každopádně. S mým realizačním týmem chceme do České republiky Ryder Cup, který je přirovnáván k mistrovství světa ve fotbalu. V roce 2026 bude mít turnaj sto let a k tomuto výročí bych ho sem rád přivedl. Není to nic nereálného. Věřím, že k podpoře této události získám i politiky, protože je to návratná investice do turismu. Není to, jako když bývalý pražský primátor chtěl stavět olympijská sportoviště, jejichž vybudování i následný provoz stojí spoustu peněz. Do dvou let by mělo být jasno.

E15: Nejde ale i tak o investici do sportu, který vyznává jen hrstka?

Letos jsme na turnaji měli dvacet tisíc diváků, naším cílem je do dvou let mít čtyřicet tisíc. Návštěvnost je mimo jiné důkazem, že tu golf podporu veřejnosti má. Není to, jak se občas říká, hra manažerů a různých snobů. Například na letošním Ryder Cupu ve Skotsku bylo čtvrt milionu lidí. A celý turnaj byl ve velkém zisku.

E15: Máte vedle golfu čas také na váš další byznys?

Na něj mám čas každý den. Kvůli tomu vstávám v půl šesté, abych svoje společnosti nezanedbával. Dopoledne se věnuji svým firmám a od dvanácti dál golfu. Pracuji šestnáct hodin denně.

E15: Jak to vypadá s realitní částí vašeho byznysu?

Trh je momentálně hodně aktivní, panuje na něm velká konkurence. Myslím však, že v průmyslových nemovitostech jsme z českých hráčů velmi vysoko v žebříčku. Naším hlavním zákazníkem je Škoda Auto, pro niž stavíme a pronajímáme logistické areály. Nedávno jsme dokončili velké sklady přímo v Kosmonosech u Škodovky.

E15: Hodně se toho povídá o vašich nadstandardních vztazích se Škodou. Jak je to?

Jsme flexibilní a díky tomu jsme pro ně zajímaví. Je to věc poptávky a nabídky. Ve výběrových řízeních dáváme dobré ceny. A o to Škodovce jde.

E15: Nesouvisí to náhodou také s posledním předlistopadovým šéfem Škodovky Petrem Dědkem? Jste příbuzní?

Je to jen shoda jmen, nemáme nic společného.

Petr Dědek (40)
Je jediným majitelem DDGroup. Na začátku byla elektromontážní společnost, kterou v roce 1991 založil se svým otcem. Firma D&D Elektromont se stala v dalších letech pilířem skupiny, mimo jiné díky spolupráci se Škodou Auto.

E15: Na trhu je velká poptávka investorů po průmyslových nemovitostech. Prodáváte také?

Nabídky jsme dostali, odmítli jsme. Zatím máme zájem si portfolio ponechat. Musím však říci, že nabídky, které teď jsou, jsou mimořádně zajímavé. Je vidět, že ve světě je hromada kapitálu, který hledá umístění.

E15: Na kolik si vaši skupinu považujete?

Odpovídá to investici a řadě projektů, které máme, jež jsou bez úvěrů a dalšího zatížení. Jde asi o jednotky miliard korun.

E15: Která část holdingu je nejcennější?

Hodnotou aktiv samozřejmě časem nejvíce nabobtnaly sklady, do nichž jsme investovali již kolem dvou miliard korun. Silou kapitálu a ziskovostí je však naší vlajkovou lodí stále D&D Elektromont. Firmu jsme rozjeli s tatínkem už před dvaceti lety a je nadále pilířem celé skupiny. V této firmě jsem už od svých osmnácti let, mám k ní citový vztah a stále ji výkonně řídím.

E15: S Elektromontem působíte ve stavební branži. Už se otřepala z krize?

Stavební firmy jsou na tom ekonomicky velmi špatně. Lidově řečeno jsou vycucané ze všech rezerv a zdrojů. Banky stavebnictví nechtějí financovat, podnikům chybí provozní a investiční zdroje. Společnosti budou potřebovat ještě dlouhé období k tomu, aby se malinko narovnaly v cash flow a ekonomicky se stabilizovaly. Navíc ve chvíli, kdy se trh začal trochu zvedat, tak se hladové firmy vrhaly na zakázky a braly je i pod cenou. Stavebnictví je nemocný segment. První antibiotika nezabrala, budou potřeba další. Než se všechno narovná, bude to trvat ještě alespoň pět let.

E15: V minulosti jste byl členem Občanské demokratické strany, působil jste v komunální sféře. Láká vás návrat do politiky?

Střídání vlád a ministrů, neschopnost vyčerpat desítky miliard z Evropské unie mě štve. Vůbec se Babišovi nedivím, že do politiky šel, a fandím mu. Obdivuji ho, že má sílu a energii se politice věnovat. Dělal jsem tři roky radního a už bych se do politiky vrátit nechtěl. Politik je dnes kriminalizované povolání. A to je také důvod, proč politiku schopní lidé nechtějí často dělat.

E15: Před lety jste se sám dostal do křížku s pardubickou radnicí ohledně výstavby skladů bez stavebního povolení. Co za tím bylo?

Politika ODS. Na radnici probíhal boj o nového primátora a mě si vzali jako rukojmí. Tehdy jsem riskoval svoje jméno, ale nebýt tohoto risku, tak tam dnes logistický areál nestál. Všechny podmínky jsme splnili, radnice měla všechny podklady k rozhodnutí. O tom, že všechno bylo v pořádku, svědčí i fakt, že nám stavbu dodatečně povolili. To ukázalo, že to celé byla jen politická hra. V současnosti platíme Pardubicím každý rok dva miliony na dani z nemovitosti.

E15: Byla to vaše soukromá „Velká pardubická“?

Bylo to velmi náročné, ale ustáli jsme to, ukázalo se, že nějakou sílu máme. Mně to ale dalo zabrat. Šlo o jedno z nejhorších období mého života. Zažil jsem tehdy dva večery, kdy jsem už skutečně začal pochybovat, že projekt úspěšně dotáhnu do konce. Ale ráno jsem se probudil s tím, že do toho jdu znovu. Stálo nás to hodně, ale výsledek je dobrý. Přináší městu, státu i veřejnosti užitek.

E15: Skupinu stále řídíte jako rodinný podnik. Zůstane to tak nadále?

S tatínkem jsme začali, ale už je v důchodu. Do firmy však přesto každý den ráno dochází. Počkám, jak se bude synovi dařit v golfu, a pak uvidíme.