Petr Fiala: Každý pravicový volič nás zajímá | E15.cz

Petr Fiala: Nejsem spokojen s tím, kde ODS je. Chci, aby strana určovala politiku naší země

Martin Čaban

Martin Čaban

ODS představila programové teze Země, která vítězí, s nimiž chce oslovit další voliče. Bez nich se premiérské ambice šéfa modrých Petra Fialy nenaplní. Konkurence menších pravicových uskupení se Fiala neobává. „Těžko mně někdo, kdo zpochybňuje naši příslušnost k Západu, bude vykládat, že se vrací k původním ideám ODS,“ říká.

ODS dodnes drží český volební rekord, ve sněmovních volbách v roce 2006 dostala přes 35 procent hlasů. Jak se liší dnešní ODS od té tehdejší?

Změnilo se hodně, ale zlomovým rokem pro ODS byl rok 2013. Nejenže padla vláda a změnil se politický systém, ale ODS prošla obrovským šokem. Veřejnost, média, vlastně všichni tehdy ODS považovali za mrtvou. Od roku 2013, kdy jsem do ODS vstoupil a záhy se stal předsedou, znovu budujeme pozici konzervativně liberální strany. Podařilo se nám za tu dobu udělat z ODS nejsilnější konzervativně liberální stranu a druhou nejsilnější stranu v Česku. Kromě mě a pár dalších lidí ve straně by na to tehdy nikdo nic nevsadil. Rok 2006 byl řekněme vrcholem jedné politické generace, která začala v roce 1989. Dnes jsme se posunuli jinam. Bez roku 2013 by byl vývoj ODS nesrozumitelný. Od té doby se podařilo něco, co ani ze středoevropského pohledu není obvyklé – zachránit stranu, která de facto stála na počátku politické a ekonomické transformace od roku 1989. To je unikátní.

Je dnes ODS srovnatelně programově silná, jako byla před 13 lety?

Určitě. Nedávno jsme představili kampaň Země, která vítězí, a týmy, které pracují na programu pro příští sněmovní volby, abychom byli připraveni na převzetí moci po volbách.

K tomu se ještě dostaneme. ODS má dnes rozhodně o dost méně voličů než před 13 lety. Jsou to stále podobní lidé, nebo dnes strana oslovuje někoho jiného?

Nepochybně se posouváme a je to dobře. Když se podíváte na sociologické analýzy posledních voleb, tak ukazují, že spolu s Piráty jsme politickou stranou, která umí výrazně oslovit mladé lidi. To je velký a z hlediska budoucnosti ODS důležitý posun. My jsme stále strana pro aktivní lidi, kteří chtějí přijmout zodpovědnost za svůj osud, kteří nechtějí, aby stát vše určoval. Na tom se nic nezměnilo.

Zeman a Babiš jsou mi odporní, problém je ale v lidech, zůstali tu nevzdělaní prudiči, říká Fiala

Nicméně části voličů posun ODS zjevně nevyhovuje a hledají alternativy, ať jsou to Svobodní, Realisté nebo čerstvě Trikolóra. Co vím, jsou to lidé, kteří se hlásí k éře samých začátků ODS. Mrzí vás, že tyhle lidi ztrácíte, nebo takové odlivy matematicky nestojí za řeč?

Každý volič stojí za řeč. Ale mně se těžko uvažuje o nějakých odlivech. Co jsem předsedou ODS, neustále zvyšujeme volební zisky a zvyšujeme i počty voličů. Kdybych se na to díval jen na základě chladných čísel, tak prostě musím říct, že my voliče neztrácíme, naopak je získáváme. Můj cíl, abychom měli v každých volbách o 50 procent víc než v předchozích volbách stejného typu, zatím naplňujeme. Ale každý volič, který smýšlí pravicově, nás samozřejmě zajímá. Jsem rád, že jste jmenoval právě ty tři strany, o kterých se psalo, že nás nahradí. Ani jedna nás nenahradila a ani jedna z nich se k nám ani nepřiblížila. Žádnou konkurenci nepodceňuji, ale žádné se ani nebojím. Jenom všem vzkazuji: Pokud chcete změnu v této republice, pokud nechcete, aby nám tady vládlo duo Zeman-Babiš se všemi důsledky, tak se pojďte sjednotit za ODS, hoďte za hlavu to, že se vám nelíbí jedna půlka věty v programu. Pojďte nás podpořit a pojďme udělat tu změnu. A pak se bavme o těch detailních parametrech.

Takže odklon od prvotního étosu ODS nepřipouštíte?

Žádná politická strana nemůže žít s 20 let starými recepty. Nikde ve světě. Všechny úspěšné strany odpovídají na nové otázky. Proto třeba ODS vytáhla zelenou kartu. Ne že bychom se dosud nevěnovali ekologické politice. Ale víme, že to je dneska jedno z klíčových témat, které zajímá naše voliče, že to je téma, do kterého půjdou obrovské peníze na evropské úrovni. Na to musíme být připraveni. Nevystačíme si s recepty devadesátých let. Ale chtěl bych říct těm, kteří vzpomínají na devadesátá léta, ať si vzpomenou na základní étos ODS, na hodnoty, které s sebou nesla. Svoboda a demokracie, kapitalismus, ale také příslušnost k Západu. Těžko mně dnes někdo, kdo zpochybňuje naši příslušnost k Západu, členství v NATO nebo v EU, bude vykládat, že se vrací k původním ideám ODS. Naopak! My jsme jejich pokračovatelé a on se od nich odchýlil.

Platí ještě vaše heslo, že napravo od ODS už má být jen zeď?

Napravo v demokratickém politickém spektru. Tak to bylo vždycky myšleno, že napravo od ODS nesmí vyrůst žádná relevantní demokratická strana. To heslo jsem nevymyslel. Zformuloval jej legendární předseda CSU Franz Josef Strauss a mně připadá pro demokratickou pravicovou politiku dobré. A ano, platí to a také to tak je. Nabízíme i velmi pravicově smýšlejícím lidem rozumnou politiku efektivního státu, boje s byrokracií, jednoduchých daňových zákonů a podpory aktivních lidí.

Další zátěž živnostníků nepodpořím, říká Alena Schillerová

Netajíte se premiérskými ambicemi, ale volební modely vám přisuzují zisk kolem 12 procent a potenciál kolem 17. To je málo. Vidíte prostor, kam se rozkročit, koho oslovit, jak potenciál rozšířit?

Určitě je kam se rozkročit. Potenciál rozšíříme tím, že budeme pokračovat v tom, co děláme, a budeme to dělat ještě intenzivněji a ještě lépe. Jsme politická strana, která kromě Pirátů jako jediná v každých volbách roste. Tak to prostě je. Já teď nejsem spokojen s tím, kde jsme. Chci, abychom byli ještě silnější, abychom dokázali provést změnu v této zemi. To, co dělá současná vláda, mně připadá jako promrhávání úspěšných let. My tu změnu prostě musíme přinést a my ji přineseme.

Kromě soupeření se mluví i o spolupráci středopravicových stran od volných předvolebních spoluprací až po integraci jednotlivých partají. Co považujete v tomto směru za žádoucí pro ODS?

Myslím si, že na podobné scénáře je čas. Ohledně sněmovních voleb musí být jasné, jak to bude vypadat, o Vánocích roku 2020. Do té doby nemá moc smysl o tom spekulovat nebo nad tím vést mediální úvahy. Prostě proto, že počet mandátů, které mají ve sněmovně ony řekněme středopravé strany, bude pořád stejný, ať se teď budeme spojovat, nebo nebudeme. Umíme spolupracovat v klíčových věcech, to mi přijde důležité. Vidím konkrétní úkoly pro příští senátní a krajské volby. Už jsme ukázali, že i tady se umíme domluvit. Kdybychom se nedohodli na spolupráci v některých obvodech, tak ODS by možná vyhrála senátní volby, ale neměli bychom v Senátu pravicovou většinu. A tu já považuji za velmi dobrou a důležitou pro celý politický systém. Na to musíme navázat. Aniž bych k tomu chtěl říct cokoli dalšího, rozhodně nechceme, aby propadaly hlasy pravicových nebo středopravicových voličů.

Miroslav Kalousek: Vláda na budoucnost kašle a všechno věnuje na každodenní konzum

Rýsuje se nějaká spolupráce pro krajské volby?

Ano, spolupráce pro krajské volby se rýsují. My jsme i svým vnitřním ustrojením demokratická strana, takže je na regionálních organizacích ODS, jako nebo zda vůbec nějakou formu koalic pro krajské volby zvolí. A jsou kraje, kde se skutečně vážně uvažuje o nějaké užší spolupráci. Mohu zmínit třeba jižní Čechy nebo Moravskoslezský kraj, kde jsme hodně blízko k dohodám.

Dáváte krajským organizacím nějaké limity, s kým přece jenom spolupracovat nemají?

Bavíme se teď o předvolebních koalicích. Ty jsou možné jenom se středopravými stranami, které mají podobné programové cíle. S nikým jiným to nemá smysl. Já se směju, když čtu, že se uvažuje o tom, že budeme nějak úžeji v tomto smyslu spolupracovat s Piráty. To samozřejmě nebudeme. Nemluvě o stranách, které jsou čistě levicové.

V lednu čeká ODS volební kongres. Předpokládám, že budete obhajovat funkci. Očekáváte soupeře?

Pozici předsedy budu obhajovat. Tam, kde bych chtěl ODS mít, ještě nejsme, protože chci, aby ODS byla ve vládě a určovala politiku v této zemi. Na tom chci ještě pracovat. Ale jak bude vypadat kongres, kdo bude na jaké místo kandidovat, to opravdu nevím.

Babiš má jen EET a to je málo. Chci být premiér, říká šéf Pirátů Bartoš

Představili jste programovou brožuru Země, která vítězí. Co je to vlastně za dokument? Program pro příští volby to snad není, že ne?

Je to kampaň, tím se nijak netajíme. Je to připomenutí některých programových bodů ODS, které dnes považujeme za podstatné. Najdete tam, co udělat se státem, aby držel dietu, abychom dosáhli toho, že se sníží byrokracie, která nás všechny dusí, aby se stát choval k občanům normálně. Najdete tam věci, které znamenají snížení daní a hlavně zjednodušení daní, což je to, po čem volá pravicový volič. Najdete tam věci, které se týkají vzdělání, protože bez dobrého vzdělávání neudržíme českou prosperitu a nebudeme patřit k nejlepším zemím na světě. Najdete tam věci, které dávají perspektivu mladým lidem, kteří se dnes, a vlastně oprávněně, obávají vstupu do života. Obávají se zakládat rodiny a mít děti, protože to znamená snížení životní úrovně, mají problémy s dostupností bydlení a musejí se obávat i o svoje stáří. Když se podívám na penzijní systém tak, jak teď vypadá, tak žádnému člověku pod 40 let nemohu říct, že bude mít slušnou penzi. Pokud neuděláme změny, tak nebude. Ale samozřejmě to není komplexní program, to je skutečně kampaň, je to pět programových priorit a tři principy dobrého vládnutí. Komplexní program máme, pracujeme na něm a ukážeme ho včas před volbami.

V kampani jsem se ovšem dozvěděl o spoustě nových výdajů a výpadků příjmů od investic do obrany a vzdělání až po spousty daňových úlev, zato jsem tam nepostřehl nic, čím by se to kompenzovalo.

Rozpočet nabízí takový prostor pro snižování daní a pro snižování výdajů státu, že si to můžeme bez problémů dovolit. Všechno máme spočítáno. Meziročně rostou příjmy státu o 130 miliard korun. Současná vláda je vezme, ještě k nim přidá 40 miliard deficitu a to všechno rozdá. Není racionálnější mít příjem státu nižší a nechat peníze lidem? To je přece ten správný recept. Stát nebude bobtnat, proto mluvíme o dietě státu. Navrhujeme zrušit superhrubou mzdu a mít 15procentní daň z hrubé mzdy. Ano, to je výpadek v desítkách miliard korun. Sníží se tempo růstu příjmů státu, ale mzda každého člověka vzroste v průměru o sedm procent. Prostě budete lidem méně brát. To je přece jednoduché, logické, pravicové, srozumitelné. My každý rok poctivě předkládáme při projednávání státního rozpočtu návrhy na konkrétní snížení výdajů. I letos, už za pár dní, naši kolegové vystoupí a budou ukazovat, kde se dá seškrtat 40 miliard korun, aniž by to někdo pocítil.

Kultura je jako tající Antarktida. Mizí nám před očima, říká šéf rezortu Lubomír Zaorálek

Vysoký podíl mandatorních výdajů na vaší cestě nepředstavuje překážku?

Když neuděláme potřebné změny, o nichž v kampani také mluvíme, tak nám mandatorní a kvazimandatorní výdaje přerostou přes hlavu. Prostě na ně nebude. To nemůže žádný odpovědný politik připustit. A já odpovědný politik jsem a budu, i když to třeba není někdy populární. Jestliže dnes na jednoho penzistu připadají čtyři lidi v aktivním věku, v roce 2060 to mají být dva nebo méně. Na to nemusím být matematik, abych viděl, že i kdyby se pořád zvyšovaly daně, tak to prostě stačit nebude. Musíme udělat zásadnější změny. Musíme třeba vytvořit lidem podmínky k tomu, aby převzali větší odpovědnost za svoje penze. K tomu jsou potřeba nejenom nástroje, ale i důvěra, že se stát bude nějak předvídatelně chovat i za 40 let. Bavíme-li se o penzijní reformě, tak mou ambicí je se na základních parametrech domluvit napříč politickým spektrem.

To ovšem věru není nová myšlenka. A za ta léta se nezdá, že bychom se takové shodě byť jen přiblížili.

Jinak se ale stane to, co se stalo v minulosti s druhým pilířem. Z toho jsme poučeni. Byl to pokus něco s penzemi opravdu udělat. Tahle vláda sedí nečinně a nedělá nic. Ta pravicová vláda se pokusila něco udělat. Ale pak to spadlo pod stůl. A to už se nedá opakovat. Potřebujeme udělat změnu, která bude mít vyšší důvěru. Máme konkrétní opatření, která jsme schopni zavést sami a rychle, která pomůžou třeba současným penzistům. Třeba aby děti, které pracují, mohly jeden procentní bod ze sociálního odvodu dávat přímo svým rodičům nebo prarodičům v penzi. Pomůže to, podporuje to mezigenerační solidaritu, je to dobré. Ale nepomůže to budoucím generacím. Tam musíme hledat shodu.

V důchodové komisi sedí i zástupci ODS. Tam se shoda nehledá?

Dají se najít starší citáty paní ministryně Maláčové, která říkala, že máme důchodovou komisi, ale nebudeme dělat důchodovou reformu, protože ji nepotřebujeme. V poslední době ale začala i paní ministryně říkat, že přece jenom nějakou důchodovou reformu bychom asi potřebovali. My jsme připraveni se na tom podílet. Ale pokud má jediná důchodová reforma spočívat v tom, že se srovnají rozdíly v důchodech mezi muži a ženami, tak je to málo. Ale znovu říkám, my jsme připraveni na diskuzi o penzijní reformě. Budeme předkládat vlastní nápady, a pokud komise začne pracovat, tak to bude jenom dobře.

Hamáček se pře s Válkovou kvůli novele, která má zefektivnit boj s terorismem

Vláda přišla s nápadem nultého pilíře, který převádí náklady na solidární složku důchodů na státní rozpočet. V čem vidíte jádro systémové změny penzí vy?

Mluvil jsem o procentním bodu sociálního pojištění od dětí k rodičům, chceme zavést bonusy pro seniory, kteří v důchodovém věku pracují, chceme zvýšit rodičovskou u druhých a třetích dětí, protože musíme podpořit rodinnou politiku, která je zárukou pomoci pro seniory, prosadíme možnost odečtu úroku z hypotéky na další nemovitosti...

To už jsme od penzijního systému dost daleko. Ve vaší kampani je ovšem zmínka o penzijním pilíři stojícím na příspěvcích zaměstnavatelů. Máte tuhle ideu rozpracovanou podrobněji?

My v tom programu máme některé věci, které jsou naprosto konkrétní a máme je propočítané do posledního haléře, to jsou třeba daňové zákony. Máme tam naprosto konkrétní návrhy reformy státu. Ale u důchodové reformy jsme opravdu otevřeni diskuzi a chápeme to tak, že to jsou naše první vstupy do koncepční debaty.

Program musí mít nějaké věrohodné nositele. Těmi jsou ve vašem podání koordinátoři jednotlivých programových týmů?

Nositeli jsou celé programové týmy. Všimněte si, že ty týmy nejsou podle rezortů, ale mají mnohdy širší záběr, je jich méně než ministerstev. Cílem je, abychom byli schopni reagovat bezprostředně a kompetentně na kroky vlády. Na to, co vláda připravuje třeba v připomínkovém řízení, co překládá v parlamentu. Ale také pracujeme na vlastních programových návrzích. A hlavní cíl je připravit program pro volby a připravit plán konkrétních korků po převzetí vlády.

Jsou v programových týmech budoucí ministři?

Ano, jsou tam budoucí ministři.

Petr Fiala (55)

Rodák z Brna vystudoval český jazyk, literaturu a dějepis na Masarykově univerzitě. Patří k důležitým figurám české politologie, stál u zrodu katedry politologie na své alma mater a v roce 2002 získal jako první v Česku v oboru politologie profesorský titul.

Od roku 2004 sedm let vedl jako rektor celou Masarykovu univerzitu. Poté působil jako poradce premiéra Petra Nečase a v roce 2012 se zhruba na rok stal ministrem školství v jeho vládě.

Po Nečasově vynuceném odchodu z vlády i čela ODS v roce 2013 Fiala do strany vstoupil a vzápětí se stal předsedou. V roce 2017 se stal jedním z místopředsedů Poslanecké sněmovny.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!