Petr Just: Volební výsledky nesvědčí o přílišném euroskepticismu v Česku

Petr Just, politolog,

Petr Just, politolog, Zdroj: FSV UK

"Česko možná přestane platit za zemi euroskeptiků, do Evropského parlamentu jich oproti předchozím výsledkům voleb vyslalo jen šest," upozorňuje na zajímavý fakt u letošních eurovoleb politolog Petr Just. Výsledek jinak podle něj žádné drama, na rozdíl od jiných zemí EU, na domácí politickou scénu nevnesl. "To ale neznamená, že bychom si měli myslet, že je naše společnost imunní vůči těmto tendencím," varuje v rozhovoru pro E15.cz.

Co říkáte na výsledek voleb v Česku?

Pozitivum spatřuji v tom, že ČR, na rozdíl od jiných zemí EU, nevysílá do EP žádnou extremistickou či „radikální“ stranu. To ale neznamená, že bychom si měli myslet, že je naše společnost imunní vůči těmto tendencím. Naopak, onen pocit „ujišťování se“, že to s námi není tak špatné, může tyto tendence do budoucna posílit.

Lze spatřit nějaké negativum?

Výsledek nijak závažné drama nepřinesl ani nepředstavuje. Strany, které jsou obecně považovány za vítězné, měly své pozice dlouhodobě předvídatelné. ANO vyhrálo, byť s nižším ziskem, než mu předvídaly optimistické předpovědi a průzkumy. Ty ovšem počítaly s vyšší volební účastí, a právě tato nízká účast podle mého názoru způsobila tak nevýrazné vítězství. Jeho členská základna ještě není vybudována natolik, aby zaznamenala výrazné vítězství.

Volební účast samozřejmě poškodila také ČSSD. Je to také strana, která je zaměřena na „masovější“ volební účasti, podobný jev by se dalo vysledovat i ve výsledku slovenské strany SMER.

Pro mě není zase až tak překvapivý mandát Svobodných, a to ze dvou důvodů. Jeden je v korelaci s poklesem podpory ODS, druhý je v kvantitě a intenzitě jejich volební kampaně. Odhlédnu-li od kvality jejich kampaně, tak je třeba konstatovat, že Svobodní byli „vidět“ do poslední chvíle a právě to může být další faktor, proč se straně podařilo získat mandát. Útočili s tématy, která jsou z celoevropského pohledu spíše podřadná, ale pro tento euroskepticismus jsou prostě žárovky a pomazánkové máslo důležitými tématy.

Když setrváme u chvostu – těsně pod pětiprocentní hranicí zůstali Piráti, kteří se nechali slyšet, že plánují u Ústavního soudu napadnout pětiprocentní „uzavírací klauzuli“?. Mají šanci na úspěch? Vyslyší je soud například stejně jako v Německu, kde rovněž zrušili tříprocentní limitu?

Pokud by došlo k podnětu, tak je jasné, že Piráti z toho budou těžit až do budoucna. Je ovšem pravdou, že uzavírací klauzule v případě evropských voleb zas až tak velký význam nemá. Bývá nastavována tak, aby se netříštil zákonodárný orgán, že kterého vychází vláda. Je tedy logické, že v národních parlamentech je snaha netříštit síly v poslanecké sněmovně. U národních voleb je to „obhajitelnější“.

Vztah EP vůči Evropské komisi však není klasickým vztahem parlamentu vůči vládě. Ospravedlnění této klauzule je tedy spíše slabší pro případ evropských voleb, nicméně vychází z jakési tradice, která se v českém volebním prostoru udržuje. Nejsem ústavní právník, ale nemyslím si, že by tato klauzule ovšem mohla být protiústavní, jak někteří její kritici tvrdí.

Pirátům se podařilo přeskočit zavedenou stranu jako jsou například Zelení. Hovoří to o náladě mezi mladými lidmi, kteří zpravidla tyto strany mají tendenci volit?

Na tohle možná odpoví lépe nějaký sociolog, nicméně pro mě je zisk Pirátů docela překvapení. Když jsem výše hovořil o intenzitě kampaně Svobodných, tak by se dalo říci, že Piráti měli kampaň „málo“ intenzívní. Otázkou zůstává, zda probíhala více na sociálních sítích, kde se sdružují jejich příznivci, i díky tomu, že propagují onu volnost ve virtuálním prostoru.

Podle statistik reklamních agentur měli dokonce nejlevnější kampaň v letošních volbách…

To by odpovídalo tomu využívání virálních metod a zapojení sociálních sítí, ne billboardů. Na ulici jejich plakát byl málokdy vidět. Naopak Zelení se v tomto ohledu snažili. Nicméně fenomén vzestupu Pirátů si nedokážu vysvětlit. Možná šlo o nějaké protestní hlasy, pro mladé přeci jen může být přijatelnější dát hlas Pirátům, než hnutí ANO či Komunistům.

Nějaký zajímavý postřeh?

O Česku se stále říká, že je zemí euroskeptiků. Volební výsledky tomu však neodpovídají. Podíváme-li se na počty mandátů, které získávají euroskeptické strany, tak letos jich mají jen šest z 21. V předchozích volbách jich bylo tuším 13 z 22, v roce 2004 jich bylo dokonce 17 z 24. Tato klesající tendence podílu zastoupení euroskeptiků tedy možná něco vyvrací… Volby nicméně proběhly v Česku bez dramatických výkyvů, nevyplynulo z nich ani nic, co by se mělo promítnout do nynější politiky.

Petr Just (36)
Český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Je spoluzakladatelem Česko-slovenské unie studentů politických věd (CPSSU). Byl také prorektorem Metropolitní univerzity Praha, kde nyní působí jako vedoucí katedry politologie a humanitních studií. V pedagogické činnosti se zaměřuje na oblast komparativní politologie, tedy popis a porovnávání politických systémů zejména Československa, České republiky, Slovenska a dalších zemí střední a do budoucna i východní Evropy.

zdroj: Wikipedia