Petr Knybel: Stát dělá vše pro to, aby nás z Česka vyhnal

Petr Knybel

Petr Knybel Zdroj: E15/Michael Tomes

Ministerstvo financí hodlá novým zákonem zvýšit daně z kurzového sázení a celého herního odvětví. Zároveň chce přimět zahraniční on-line sázkové kanceláře, které nemají českou licenci a neplatí zde daně, aby platit začaly. Šéf tuzemské jedničky Tipsportu Petr Knybel tomu nevěří: „Jsme domácí firma a politický bič na nás dosáhne. Zatímco s těmi, kteří operují ze zahraničí, se neděje už dlouhá léta vůbec nic. A podle toho, co oznámilo ministerstvo financí, se ani další dva roky nic nestane,“ míní.

E15: Ministr financí Andrej Babiš ohlásil, že novela zákona o hazardu, která se týká i kurzového sázení, začne platit až od ledna 2017. Co na to říkáte?

To je opravdu velmi závažná změna. Ještě závažnější je, že se sice od ledna 2016 nestihne celý loterijní zákon, ale ta část, která řeší zdanění loterií, pravděpodobně ano. V původním návrhu ovšem byly sazby daně rozdílné pro různé druhy loterií a her podle míry společenské nebezpečnosti, na což si ministerstvo zpracovalo velkou a drahou studii.

Nyní bohužel zůstávají všechny loterie v jednom daňovém pásmu 25 procent. To je v Evropské unii dnes již nestandardní a pro kurzové sázení docela skličující fakt. Průměr v unii je totiž u kurzového sázení 18 procent.

E15: Přiměje novela zahraniční on-line sázkové kanceláře, aby požádaly v Česku o národní licenci, a začaly tak konečně platit daně?

Jsem přesvědčen, že pokud bude pro kurzové sázení sazba 25 procent, tak tyto kanceláře, které považujeme za nelegální, si ve většině případů o českou licenci nikdy nezažádají. Zkušenosti z jiných zemí EU to ukazují naprosto jasně. Například v Nizozemsku zvedli sazbu nad 20 procent a nikdo ze světových operátorů a velkých sázkových kanceláří se o licenci nepřihlásil. Nyní proto intenzivně jednají o tom, že sazba půjde zpět někam k 20 procentům. Totéž v Dánsku.

Kromě toho zahraniční on-line sázkové kanceláře napsaly skrze svou asociaci českému ministerstvu financí dopis, kde jasně říkají, že pokud bude sazba nad 20 procent, nepřijdou sem. A cíl, který si politická garnitura vytyčila – že vybere více na daních, protože zdaní i nelegální firmy –, se rozhodně nepovede naplnit. Dopadne to jako v Polsku, kde zvedli daně, neudělali nic proti nelegálům a stát pak na dani vybral ještě méně.

To, co bylo představeno ministerstvem financí na nedávné tiskové konferenci, tak osobně považuji z hlediska legálního kurzového sázení v Česku téměř za to nejhorší, co by se mohlo stát.

E15: Proč?

Nelegální sázkové kanceláře nebudou nadále nijak blokovány a sankcionovány, nadále nebudou platit daně, ale českým provozovatelům se zvedne loterijní odvod na 25 procent. Přijde mi to dost smutné. Jsme český subjekt, jsme na to pyšní, vybudovali jsme velkou firmu. A pak vidíme vedle nás velké množství dalších subjektů, které provozují totéž co my, ale nepodléhají české regulaci a neplatí tu daně. Stát to tak nechává a naopak nás pořád sekýruje a škube. To nepovažujeme za fér.

Petr Knybel: Nelegální, a tedy nezdaněný trh na internetu je podle posledních průzkumů naprosto stejně velký jako ten legální – tedy zhruba 35 až 40 miliard korun

E15: Nebylo by tak logické, kdybyste si sami požádali o licenci na Gibraltaru či Maltě a překlopili se do stejného režimu jako bwin, bet-at-home, unibet a další?

Nechceme přestat být českou firmou. Ale kroky státu v posledních letech nás k tomu v podstatě nutí.

E15: Už jste podnikli nějaké konkrétní kroky?

Bylo by hodně předčasné, abych nyní odpověděl konkrétně. To nemůže být jen moje manažerské rozhodnutí, můj názor je jen jedním z mnoha při takto klíčovém rozhodování ve firmě. Ale určitě se nad tím budeme muset zamyslet, situace totiž vážně není dobrá. Říkal jsem to opakovaně i na půdě ministerstva financí, že nás opravdu vyhánějí z Česka a dělají vše pro to, abychom tady nebyli.

E15: Nezvažujete případně přesunout sídlo do Nizozemska, jak to v poslední době kvůli lepší právní ochraně i nižším daním udělala řada původně českých firem?

Pokud jsme vůbec někdy byli nuceni uvažovat o tom, že bychom opustili daňový rámec České republiky, tak o Nizozemsku jsme neuvažovali nikdy. Spíše jsme se orientovali na země a místa, kde je daňová sazba ještě výhodnější.

E15: Ani kvůli právní ochraně?

Víte, nemyslím si, že v našem byznysu nějaká existuje. Minimálně dění v posledních letech mě k této myšlence svádí. Byl bych velice rád, kdyby nám ji nějaký stát poskytl. Zatím ji tady ani jinde necítím. Spíše je to tak, že jsme sice v Česku, a tedy domácí, ale právě proto se na nás upírají zraky a „politický bič“ na nás dosáhne.

Zatímco s těmi, kteří operují ze zahraničí, se neděje už dlouhá léta vůbec nic. A podle toho, co oznámilo ministerstvo financí na tiskovce, se ani další dva roky nic nestane. Přitom nelegální, a tedy nezdaněný trh na internetu je podle posledních průzkumů naprosto stejně velký jako ten legální – tedy zhruba 35 až 40 miliard korun.

E15: Stát by chtěl firmy, které si o národní licenci po začátku platnosti nového zákona nepožádají, blokovat. Jsou navrhované způsoby, například blokace webových stránek, dostatečné?

V tuto chvíli je v Česku pouze jedna uzákoněná metoda, jak blokovat nelegály. Je jím zákaz reklamy těchto firem. Není to úplně dobře napsaná a proveditelná norma. Důkazem je, že stále existují stovky, možná tisíce stránek na internetu, které jsou v češtině na českých doménách s koncovkou .cz, a nikdo s tím nic nedělá.

Petr KnybelPetr Knybel

E15: A co další způsoby?

Další dva stěžejní způsoby nyní v Česku uzákoněny nejsou. Jeden z nich je navržen v nyní odloženém zákoně, a to je blokace webových stránek nelegálních provozovatelů. Pak ještě existuje třetí cesta, ale to už ministerstvo financí ani do novely nenavrhlo. Je to blokace plateb od českých občanů na herní konta vedená u zahraničních on-line sázkových společností. Žádná z nich není stoprocentní, a pokud v praxi existuje jen jedna z nich, nestačí to.

Kombinace těchto tří metod ale funguje velmi dobře a naprostou většinu nelegálů z trhů, kde nemají národní licence, vyblokuje. Hodně bojujeme a ještě budeme bojovat, aby se do našeho právního řádu dostala i blokace bankovních plateb a převodů. Například v Dánsku fungují všechny tři základní metody blokace a nelegální trh tam tvoří jen asi čtyři procenta. V Česku nelegálové zabírají polovinu trhu.

E15: Novela zákona by také měla umožnit legální provozování internetových kasin, právě opět na základě národní licence, a ne z Malty či Gibraltaru. Má Tipsport připraven nějaký projekt kasina?

Ve světě je obvyklé, že sázkové kanceláře provozují kromě sportovního sázení i kasinové hry či poker. Pokud zákon bude znít tak, že je možné v Česku kasinové hry provozovat, a zároveň sem zákon vpustí zahraniční firmy, aby tady fungovaly oficiálně, je jisté, že budou nabízet celou škálu svých on-line produktů.

Nám nezbude nic jiného než s nimi držet krok. Ale provozovat on-line kasino není naše přání a věc, za kterou bychom lobbovali. Spíše to bude nutnost, abychom neztratili podíl na trhu a byli konkurenceschopní.

E15: Internetové kurzové sázení povolil stát v lednu 2009. Napadlo vás tehdy, že jeho podíl na tržbách dosáhne nynějších 80 procent?

V té době jsme uvažovali, že se po nějakém čase můžeme dostat někam ke čtyřiceti procentům podílu tržeb. Už v prvním roce se ale ukázalo, že potenciál je větší. Pro mne osobně to bylo obrovské překvapení. Prim hraje penetrace různých technických zařízení od počítačů přes tablety k smartphonům plus zlevňování internetového připojení přes kabel či vzduchem. To se netýká jen sportovních sázek. Trendy v technologiích obecně směřují spíše k on-line než off-line.

E15: Zmizí někdy kamenné pobočky zcela?

V tuto chvíli jsem pro nejbližší roky přesvědčen, že kamenné pobočky mají v myslích a srdcích některých našich sázkařů pevné místo. Komunikace s obsluhou, možnost potkat se v provozovně s přáteli, prodiskutovat s nimi své nápady a sázkařské ambice, to stále ještě spoustu lidí láká. Možná budeme počet kamenných provozoven snižovat, ale ještě hodně let tady nějaké budou.

E15: Kolik jich máte nyní?

Nyní máme zhruba 940 provozoven. Přede dvěma lety jsme jich měli tisíc. Není to tedy žádný fatální sešup. Že jich máme pořád tolik, je způsobeno dvěma faktory. Zaprvé ještě stále vydělávají a jsou rentabilní, přestože jejich podíl na celkových tržbách klesá. Zadruhé současné znění loterijního zákona nás tak trochu nutí, abychom je měli.

Pokud se chce český občan zaregistrovat pro internetové sázení, může to udělat pouze tak, že s občanským průkazem přijde vyplnit registrační formulář do kamenné pobočky.

E15: Fortuna expanduje v Polsku a na Slovensku, Jiří Šmejc vstoupil do řeckého OPAP, Synot získal licenci v Lotyšsku. Vy jste naopak před lety Polsko opustili. Že byste oprášili plány na expanzi do zahraničí?

V posledních letech jsme o tom uvažovali a stále uvažujeme. Vedli jsme i některá konkrétní jednání, ale zatím žádné nedopadlo úspěšně. Konkrétnější být nemohu.

Petr Knybel (47)
Rodák z Havířova, absolvent tamního gymnázia v ulici Komenského a poté Vysoké vojenské školy ve Vyškově, obor finance. V letech 1990 až 1993 byl náčelníkem finanční služby u spojovacího vojska v Berouně. Po odchodu do civilu se stal provozním ředitelem Tipsportu, který v Berouně sídlí. V roce 2004 zaujal post výkonného ředitele a o dva roky později i generálního ředitele celé firmy.