* E15: Je „velká balíková revoluce“ jednorázovým pokusem přilákat zákazníka, nebo začátkem hlubších změn?
Snažíme se změnit orientaci pošty. Poště šlo vždy hlavně o listovní zásilky, nikdy vysloveně o balíkovou službu. Čeká nás přechod k balíkové poště ve smyslu velké logistiky, přepravních kontejnerů a podobně.
* E15: Jdete cestou přidávání produktů k dřívější nabídce?
Nastavili jsme nově původní služby, obchodní i AZ balík, přidali avizování formou e-mailů a SMS, budujeme novou logistickou síť. Doháníme konkurenci, jež stavěla na zelené louce.
Čtěte také:
Pošta slaví druhé Vánoce, od ledna jede na balíkové vlně
Pošta řekne lidem, že mají dluh
* E15: V logistice jednáte o zahraniční akvizici. O co jde?
Sledujeme jednu společnost ze Slovenska. Jde o to, že bychom dopisy a následně balíky doručovali také u sousedů.
* E15: Jak jste daleko?
Na začátku, soutěž poběží zhruba tři čtvrtě roku. Poradce si případně vybereme až v závěru akvizice.
*E15: Výsledky za první čtvrtletí ukazují, že zatímco zájem o posílání dopisů nadále upadá, balíky domů a do kanceláře v požadovaný čas výrazně bodují. Je to výsledek masivní kampaně?
S reklamou jsme přišli teprve nedávno, kdežto nová nabídka balíkových služeb běží naostro od začátku roku. Do výsledků prvního kvartálu se proto nové balíkové služby výrazně promítly. Nicméně testovat jsme je začali s několika velkými e-shopy už někdy v říjnu. Objem momentálně přepravované „hmoty“ odpovídá úrovni Vánoc, kdy jdou tržby nahoru o 40 až 50 procent.
* E15: Takže zásluha patří prodejcům na webu?
Vidím to tak, že zákazníci nepodávají objednávky přes konkurenci, ale přes nás. Česká pošta je pro ně důvěryhodná značka.
* E15: Jaký byl podíl balíků na čtvrtletních tržbách?
Nemáme to přesně vyčísleno, protože evidujeme poštovní služby jako celek. Řekl bych, že na celkových více než pěti miliardách korun udělaly miliardu tři sta.
* E15: Roční příspěvek balíků je jaký?
Loni to bylo 3,5 miliardy z celkových 20 miliard. Listovní zásilky dodaly přes šest miliard.
* E15: Jenže u listovek budou výnosy čím dál menší, protože na ně tlačí elektronická média…
Roční propad u nich dělá průměrně 11 procent. Tento trend bude ještě dva tři roky pokračovat. Předpokládáme, že pak se propad zastaví.
* E15: Máte recept, jak tento úbytek zacelit?
Máme například datovky, čili informační systém datových schránek. Tohle území si chráníme od doby, co nám ho svěřil parlament. Máme připraveny také komerční datové schránky, a to v návaznosti na hybridní pošty, kde dodaná data dokážeme vytisknout – a dopisy pak doručit. Ostatně ministerstvo spravedlnosti rozhodlo už před časem, že se elektronické platební příkazy netisknou na soudech, ale u nás v Českých Budějovicích. Soudcům ubyla práce stejně jako výdaje na lidi a malé tiskárny.
Změny za pochodu
* E15: V porovnání prvních tří měsíců loňského a letošního roku jste na tom zhruba stejně, třebaže před rokem jste měli nemalý příjem ze sčítání lidu. Čím to je?
Tím, že nám nevzrostly náklady, ale stouply výnosy. Kromě balíků šel výrazně nahoru byznys elektronických služeb, tam jsme si meziročně polepšili o 90 milionů.
* E15: K informačním technologiím se ještě dostaneme, nyní zpět k balíkům. Měli jste jasno, že cesta vede právě tudy? I za cenu nemalých investic, s jejichž vynakládáním je pošta už mnoho let na štíru?
Věděli jsme, že logistika jede. Že rostou malé balíky, a investice tedy bude správná. Ale výrazně roste také podání velkých zásilek, které pošta pod službou „Nadrozměr“ doručuje necelý rok. Nejsme zdaleka v cíli, rádi bychom přidali některé další služby, jež dělá konkurence, plus něco navíc. Například dodací listy ke zboží v oboru B2B.
* E15: Byli jste od začátku rozhodnuti, že přeměníte dosavadní logistickou síť, nebo jste k tomuto verdiktu dospívali postupně?
Bylo to docela složité. Na poště se za poslední čtyři roky vystřídali čtyři generální ředitelé, každý měl k poště trochu jiný přístup. Avšak rozvojové úvahy vždy skončily tím, že optimální variantou je rekonstrukce stávající sítě. Pro balíky bylo původně určeno 980 pošt, byly to v podstatě normální pošty se speciální místností o velikosti 30 metrů čtverečních, kde se balíky třídily ručně. Počet těchto pošt se zmenšil nejprve na 500, do konce roku jich bude jen 70, nazýváme je depa. To vše se odehrává v chodu. Na to, aby pošta vybudovala nová depa na zelené louce, nemá podnik zdroje. Jsem přesvědčen, že restrukturalizace za chodu byla nejefektivnější. Ostatně v balících jsme poskočili ze třetího místa na trhu na pozici jedničky.
* E15: Čím se liší depo od klasické pošty?
Nemá zákaznickou část ve smyslu deseti patnácti přepážek. Jsou tam ale přepážky pro firemní podavatele. I když pro „hmotu“ si spíše jezdíme, jako to konečně dělá i konkurence. Dříve na to nebyla pošta stavěná, klient si musel balík donést sám. Depa vybavujeme technologiemi, nyní budeme kupovat třídicí stroje.
Na tahu je vláda
* E15: Pokud jde o celkové hospodaření firmy, vaším přáním je, aby ke třetině obratu z poštovní činnosti přispívaly druhou třetinou finanční služby. Zatím jste na desetině. Jak chcete zajistit posun na trojnásobek?
Do finančních služeb spadají jak klasické peněžní poukázky či složenky, v budoucnu možná elektronizace SIPO, tak spolupráce s aliančními partnery. Všechny tyto aktivity nás mohou k té třetině přiblížit. Do roku 2017 máme smlouvu s ČSOB, která nám platí za úkony provedené u našich přepážek. Snažíme se náš obchodně-provozní vztah zlepšovat, snad to dotáhneme k úplné spokojenosti. I když nebudou ve finále finanční služby ve výnosech sedm, ale třeba jen pět miliard, budu spokojen.
* E15: Bude po roce 2017 pokračovat spolupráce s ČSOB?
To je téma pro vládu. Máme stanoveno v podnikové strategii, že toto téma přijde na řadu v letech 2015 a 2016. Půjde o diskuzi, zda pokračovat ve spolupráci s ČSOB, zda mít jiného partnera nebo vlastní banku. Může se to samozřejmě urychlit, ale je to opravdu téma pro zakladatele, nikoli pro management.
* E15: Takže v dalších letech nebudete nic dělat ani s výnosy od ČSOB?
To jsem neřekl. Smlouva je platná do roku 2017 a nechystáme se ji vypovědět. Ta dohoda je transakční, jde tedy hlavně o zvýšení výkonu a také o dobré nastavení produktů. Je-li dobrý produkt, prodá se ho na přepážkách více, a budou tedy i vyšší výnosy.
Služby pro stát nelze privatizovat
* E15: Třetí pilíř, na němž chce pošta stavět, jsou IT služby. Co si pod nimi máme představit?
Ambicí České pošty je správně provozovat infrastrukturu, kterou má pořízenu stát a kterou jí svěřil. Od roku 2009 spravujeme infrastrukturu pro ministerstvo vnitra. Obecně jsou to komunikační kanály, na něž jsou připojeni hasiči, policejní sbory, částečně záchranná služba. Týká se to jak pevné telekomunikační, tak rádiové sítě, garantujeme jejich stoprocentní chod. Poště tato práce generuje asi miliardu.
Před měsícem pak vydala vláda usnesení, podle něhož je pošta poskytovatelem ICT služeb pro stát a také partnerem v egovernmentu. To už v podstatě byla jak provozováním datových schránek, tak jednotných kontaktních míst Czech POINT a centrálního místa služeb. Nechceme pracovat pouze pro ministerstvo vnitra, nabízíme služby také jiným rezortům. Bylo by logické a efektivní, kdyby se propojilo množství malých sítí a provozovala se jedna kritická infrastruktura státu. Pošta by to zvládla a ušetřili by všichni. Není to nic ojedinělého, Francie, Německo, Itálie takové systémy mají. A pošta je jejich součástí.
* E15: Kolik lidí máte vyčleněno pro oblast IT?
Zhruba sedm set. S tímto počtem patříme do první desítky firem na trhu. Obrat představuje 1,5 miliardy, což také není málo. Naší snahou je nabízet datová centra, provozovat registry, nabízet služby pro jednotlivé rezorty. To jsou skutečné příležitosti pro poštu. Pro práci na státním majetku jsme zřídili odštěpný závod, aby vše bylo transparentní a nehrozilo, že nás někdo obviní z křížového financování. Je samostatný, a co je důležité, neprivatizovatelný.
* E15: U 700 osob zůstanete?
Je to obor, do něhož vstoupila pošta v roce 2009. Je to jiný druh podnikání, v tradiční „pošťárně“ jde o lidi a auta, kdežto v IT o jinak kvalifikované pracovníky a investice do technologií. Uvidíme.
* E15: Mimochodem vyplatilo se vám zapojení do programu Czech POINT, o němž jste se zmínil?
V loňském roce jsme měli Czech POINT na 976 poštách, což představuje 15 procent z celkového počtu těchto pracovišť. Na nich jsme dokázali zprostředkovat 50 procent z celkového množství veškerých transakcí! Je jasné, že tato místa budeme dále rozvíjet. I to si vyžádá další náklady na komunikační infrastrukturu.
* E15: Ohrozil vás nástup bank, které nechtěly zůstat stranou a vynutily si na Czech POINT přístup?
Banky mají jiné priority, pro ně je důležité držet si klienty. Zatímco pro nás je to součástí skutečného byznysu. Proti poště mají naprosto nesrovnatelně menší pobočkové sítě. V tomto je nepovažujeme za konkurenci.
Čtvrtý pilíř? Ne
* E15: Pracujete na poště pět let. Jak se změní v další pětiletce?
Nevím, jak bude vypadat, ale chci, aby měla tři pilíře – tradiční služby, logistiku a IT služby. Jisté je, že listovní služby ustoupí do pozadí, budeme proto hledat alternativní práci pro doručovatele. Třeba odečty elektroměrů. Tuto věc pošta v minulosti dělala a rádi bychom se k ní vrátili.
E15: Co případná čtvrtá noha, mobilní telekomunikace jako v Itálii?
Teoretická debata by nastat mohla. Já ale nemám ambici postavit čtvrtého mobilního operátora. To šlo před dvanácti lety, ne dnes.
* E15: A přechod na akciovou společnost?
Tyto úvahy nespí, je to téma zakladatele. Já jsem přivítal rozhodnutí, že se transformace neuskuteční do doby liberalizace, tedy do 1. ledna 2013. Od roku 2008 udržujeme veškerou potřebnou dokumentaci, to pro případ, že by se zakladatel pro transformaci rozhodl.
* E15: Čtvrtletní výsledky, které překonaly očekávání, mohou svádět k euforii, budete měnit předpověď na letošní rok?
Letos chci splnit čísla plánu, která jsem dostal od zakladatele. To je hlavní cíl. A přitom nebudeme – kromě případných akvizic – pracovat s cizími, ale výhradně s vlastními zdroji. Na to máme nastaveno i pětileté cash flow. Výnosově rozhodně nemíním spadnout do červených čísel.
Petr Zatloukal (41)
Narodil se v Prostějově, vystudoval zabezpečovací technologie na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Začínal v IT společnosti Micos, od roku 2001 pracoval na ministerstvu vnitra, kde měl na starosti IT. Zasedal v dozorčích radách Českého Telecomu a Eurotelu Praha, poté i v nástupnické Telefónica O2 Czech Republic. Od roku 2007 byl náměstkem generálního ředitele České pošty, zprvu pro IT, následně pro logistiku a provoz. V květnu 2011 se stal generálním ředitelem.
