Společnost Philip Morris, které se nevyhnuly dopady války na Ukrajině, prochází postupnou velkou transformací. Už nebude jen společností vyrábějící tabákové výrobky, ale též firmou investující například do léčby akutního infarktu myokardu.„Úspěšně naplňujeme naši vizi ‘budoucnosti bez kouře’. Máme také ambici vstoupit do byznysu, který jde nad rámec tabákového průmyslu. Je to oblast zdraví a zdravého životního stylu,“ říká v rozhovoru pro E15 Andrea Gontkovičová, generální ředitelka společnosti Philip Morris pro Česko, Slovensko a Maďarsko a také členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Philip Morris International (PMI) má výrobní závody i v ukrajinském Charkově a u ruského Petrohradu. Jak to tam teď vypadá?
Když vypukla válka, neřešili jsme samotnou výrobu a ekonomické dopady, ale především bezpečnost skoro tisíce zaměstnanců a jejich rodin v Charkově, který je už týdny ostřelován. Hned druhý den, tedy 25. února, jsme tam uzavřeli naši továrnu a snažili jsme se dostat všechny pracovníky i jejich rodinné příslušníky, kteří chtěli odjet, do bezpečí. Zajistili jsme jim autobusy na přepravu, bydlení, jídlo a další základní potřeby. Zhruba tisícovce zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků jsme pak pomohli odjet do zahraničí, kde je i nadále podporujeme. Část z nich je i v Česku. Na pomoc Ukrajině věnoval Philip Morris International už 10 milionů dolarů, probíhají i velké zaměstnanecké sbírky, pomoc dobrovolníků. Našim kolegům z Ukrajiny navíc dál platíme mzdu.
Máte informace, co se stalo s vaší továrnou v Charkově?
Zcela přesné ne, ale bombardováním prý zasažena nebyla. Můj kolega, ředitel naší továrny v Charkově, má ale videa, na kterých je dům, kde před válkou s rodinou bydlel. Ten je zničený.
A továrna v Rusku?
Máme závod u Petrohradu, kde pracuje 3200 lidí. Také zde nám jde především o to, aby byli zaměstnanci v bezpečí. Zastavili jsme v Rusku prodej některých výrobků, omezili jsme výrobu, zrušili jsme inovační projekty a marketing. PMI chtěl v Rusku investovat dalších 150 milionů dolarů, i to je zastaveno. Navíc jsme oznámili plán úplného odchodu z území Ruské federace. Musí to být ale spořádané a dobře zorganizované, protože cítíme velkou odpovědnost za tisíce našich zaměstnanců. Myslím si, že dopady války budou na náš byznys na Ukrajině a v Rusku značné.
Jste také členkou představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Jak se díváte na příliv statisíců běženců, který ovlivní i pracovní trh. Je to pro nás příležitost, nebo problém?
Myslím, že v této otázce mohu hovořit za celé představenstvo svazu. Vnímáme tu situaci sice pragmaticky, ale především lidsky. Na českém trhu práce bylo již před válkou registrováno přes 200 tisíc lidí ukrajinského původu. Někteří pracují i v naší tabačce v Kutné Hoře. Takže ta situace není nová a s ukrajinskými pracovníky máme dobrou zkušenost. Struktura nových běženců je ovšem jiná, protože převažují ženy a děti. Tři čtvrtiny firem v České republice jsou podle informací svazu připraveny na přijetí nových pracovníků z Ukrajiny a mnohé už to udělaly. Ukrajinští rodiče, kteří budou chtít nastoupit do práce, budou ale muset zabezpečit, aby jejich děti mohly být ve školce nebo škole. Naše firma společně s Nadací Charty 77 - Kontem Bariéry proto založila fond, který pomůže ukrajinským školákům začlenit se do českého vzdělávacího systému. Ráda bych ale zopakovala ještě to, co všichni vidíme a cítíme – solidarita občanů Česka s ukrajinskými uprchlíky je výjimečná.
Vrátím se k původní otázce: Může být pro českou ekonomiku přestěhování mnoha lidí z Ukrajiny příležitostí? Zákonitosti migrace z minulosti ukazují, že hodně z nich už zde zůstane. Třeba proto, že se nebudou mít kam vrátit, neboť jejich domovy jsou zničené.
Určitě je to i příležitost, může to pomoci posunout naše hospodářství rychleji dopředu.
Některé problémy se v české ekonomice objevovaly už před koronavirovou pandemií, pak přišly covidové restrikce, teď cítíme důsledky války. Jak se podle vás bude česká ekonomika vyvíjet?
Dopady na naši ekonomiku nebudou v příštích letech malé a neprojeví se jen v krátkém období. Příčinou jsou enormní ceny energií, které prudce zvyšují cenu vstupů a provozní náklady. Stoupají i ceny nejrůznějších komodit, roste inflace, která je dnes na rekordních číslech. Zpomaluje se ekonomický růst a k tomu přibyla ještě velká migrace, jejíž zvládnutí je také finančně náročné. Koktejl dopadů a vlivů na české hospodářství je obrovský a já dnes nedokážu odhadnout, jak bude vypadat za několik let. Ale nic jednoduchého nás bohužel nečeká.
Když hovoříme o stoupajících cenách. Co můžeme očekávat u cigaret a dalších tabákových výrobků?
To je těžká otázka. Ceny už se letos zvýšily, protože stát pravidelně zvyšuje spotřební daň. Navíc my neovlivníme ceny plynu a elektřiny, které pro výrobu potřebujeme. Náklady nám prudce rostou, což se ale v cenách zatím neprojevuje.
Hodně se hovoří i o narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů, důsledkem toho je, že některých surovin nebo třeba čipů je nedostatek. Odkud vlastně pochází tabák, který používáte v továrně Philip Morris v Kutné Hoře?
Máme štěstí, že v Evropě existuje velká tabáková burza v belgických Antverpách. Ta funguje zatím bez problémů a zásoby tabáku jsou tam na několik let. Do cigaret se tabák míchá, v naší továrně je původem například z USA, Mexika, Polska, Malawi i dalších zemí.
Hospodářské výsledky Philip Morris v Česku byly za rok 2021 dobré, přestože v průběhu roku nás postihlycovidové restrikce. Čemu to připisujete?
Sama jsem byla, vzhledem k okolnostem, příjemně překvapena. Jsem na svůj tým hrdá. Narostly nám tržby o 5,5 procenta na 18,9 miliardy korun a čistý zisk poklesl o mírných 0,3 procenta na 3,52 miliardy korun. Přispělo k tomu i zvýšení cen, ale především se nám velmi dobře daří naplňovat naší vizi budoucnosti bez cigaretového kouře. Zaznamenali jsme vyšší prodej tabákových náplní Heets i zařízení Iqos. Na alternativy ke klasickým cigaretám jen za minulý rok přešlo v případě Iqos dalších 90 tisíc dospělých kuřáků a celkově je jich v Česku už přes půl milionu. Vzhledem k tomu, že podle vědeckých studií se jedná o méně škodlivé výrobky, než jsou cigarety, je to určitě vývoj správným směrem.
Dá se říci, že přechod na alternativy je zřetelným trendem ve světě i v Česku?
Chci připomenout, že pokud hovoříme o bezdýmných alternativách, tak to nejsou jen výrobky na zahřívaný tabák, ale i elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky. Ale dám jeden příklad: v Praze je podíl uživatelů Iqos na celkovém počtu dospělých kuřáků již 19 procent. Takže ano, je to zřetelný trend posledních let. Tento proces pořád probíhá, nejsme u konce. Ještě to není sněhová koule, která se zvětšuje sama svým pohybem.
Když jste před časem oznámila, že klasické cigarety výhledově zmizí z trhu, moc jsem tomu nevěřil. Je ale vidět jejich ústup. Kdy zmizí? Do deseti či patnácti let?
Pokud by to bylo dřív, tak to bude super. Na ten den se těším, ale mám určitou obavu, zda to zvládneme my sami, tím myslím náš průmysl.
Co tím konkrétně myslíte?
Uvidíme, jak do toho vstoupí stát. Nechá nadále svobodnou volbu při užívání klasických cigaret, nebo ne? Jak se budou měnit podmínky? Jak na to bude muset tabákový průmysl zareagovat?
Podle mě zájem o alternativy k cigaretám ovlivňují i nové technologie, která zasáhly naplno rovněž tabákový průmysl. A technologie jsou spíše výsadou mladších generací. Je to tak?
V něčem asi ano, ale neplatí to u všeho. Třeba u mobilů. My například prodáváme naše bezdýmné zařízení na základě registrace, aby se nedostalo do rukou mladistvým. Vidím tedy věkové rozložení uživatelů a tam jsou velké skupiny nad 30 let, ale i nad 50 let. Technologie se mění, ale s nimi se mění i návyky uživatelů ve všech věkových kategoriích, protože moderní způsob života je nutně spojený s technologiemi. Neobejdou se bez nich ani mladší, ani starší generace.
Philip Morris International je mnoho let jednou z největších a nejvýznamnějších tabákových firem na světě. V poslední době ale investuje i do jiných odvětví, rozšiřuje portfolio svých výrobků. Máme od vás očekávat zásadní změnu?
Rozhodně ano. Před deseti lety jsme představili naší vizi budoucnosti bez kouře, jak už jsme o tom hovořili. Ta se naplňuje. Loni v únoru jsme pak informovali o naší ambici vstoupit do byznysu, který jde nad rámec nikotinu. Je to oblast zdraví a zdravého životního stylu. Koupili jsme jen za minulý rok tři firmy z jiných odvětví ve Velké Británii, Dánsku a ve Spojených státech, které chceme dále rozvíjet. Investovali jsme tak kolem 2,3 miliardy dolarů, zároveň jsme oznámili, že náš čistý příjem z podnikání, které jde nad rámec nikotinu, by měl do tří let přesáhnout miliardu dolarů. Je to další důležitý krok v naší transformaci, tyto akvizice nám umožní rozvíjet se v úplně nových oblastech, v nichž můžeme využít naše zkušenosti z oblasti inhalace a aerosolizace, naše technologie i špičkové vědecké zázemí. Věřím, že naše řešení mohou být zásadním přínosem.
V čem například?
Po akvizici spolupracujeme s americkou firmou OtiTopic, která vyvinula unikátní práškový preparát s aspirinem, jehož podání je důležité při první pomoci u akutního infarktu myokardu. Když se tento přípravek aplikuje pomocí inhalace, tak má bezprecedentně rychlý účinek – do dvou minut. To by mohlo zachránit miliony životů.
Připravuje Philip Morris nějaké další novinky, které by mohly výrazně uspět na trhu?
Určitě a nebudou se týkat pouze tabákového průmyslu. Vedle masivních investicí, které do výzkumu a vývoje dáváme, jsou dnes jednou z našich největších konkurenčních výhod naši kolegové, špičkoví vědci. Stovky z nich se dnes věnují právě tomu, co je takříkajíc teprve za horizontem. To je i důkaz toho, že velká transformace Philip Morris opravdu probíhá. A konkrétně k dalším novinkám? Jak se říká v jedné cimrmanovské hře: „My nesmíme ani naznačovat.“
Andrea Gontkovičová (48)
Ve společnosti Philip Morris International pracuje od roku 1997. Počátkem října 2019 byla jmenována generální ředitelkou Philip Morris ČR zodpovědnou za Česko, Slovensko a Maďarsko. V roce 2019 se stala členkou představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
