Politolog: Český eurokomisař nemá příliš šanci na silný rezort, Slováci mají lepší postavení

Andrej Babiš a Dita Charanzová

Andrej Babiš a Dita Charanzová Zdroj: ČTK

Andrej Babiš a komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.
Euroženy hnutí ANO - eurokomisařka Věra Jourová, europoslankyně Markéta Dlabajová a lídryně kandidátky do eurovoleb Dita Charanzová na pátém volebním sněmu hnutí ANO (17. 2. 2019)
Eurokomisařka Věra Jourová (ANO)
Europoslankyně za hnutí ANO Dita Charanzová.
5
Fotogalerie

Premiér Andrej Babiš navrhl dvě ženy do pozice českého eurokomisaře. Vybrat by si mezi nimi měla předsedkyně budoucí Evropské komise Ursula Von der Leyenová. Mluví se o současné eurokomisařce Věře Jourové a europoslankyni Ditě Charanzové (ANO). Babiš pro ně chce vyjednat silné portfolio, například oblast vnitřního trhu nebo mezinárodního obchodu. Politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů však pochybuje, že se mu to podaří.

Andrej Babiš navrhuje na pozici českého eurokomisaře dvě ženy Jedna z nich je zřejmě současná eurokomisařka Věra Jourová. Co na to říkáte?

Dlouhodobě se předpokládá, že Věra Jourová, která má na starost oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnost pohlaví, bude jednou z kandidátek. Obecně fakt, že premiér nominuje ženy, má samozřejmě do jisté míry za cíl zvýšit šance na získání nějakého lepšího portfolia. Teď máme předsedkyni komise Ursulu Von der Leyenovou, která oslovila členské státy, že by chtěla dva kandidáty na eurokomisaře a alespoň jednoho z nich ženu. V tomto kontextu to může být vnímáno jako snaha získat lepší portfolio.

Kromě Jourové se také mluví o europoslankyni Ditě Charanzové za ANO.

Premiér řekl, že důležitější než odbornost je návaznost na evropské instituce a struktury. A tam moc žen nemáte. V rámci europarlamentu jsou na politických pozicích asi dvě, o kterých by se dalo uvažovat. Případně přichází v úvahu někdo, kdo za nás v evropských institucích pracuje, například v generálních ředitelstvích. Můžeme spekulovat i o státní tajemnici pro evropské záležitosti Mileně Hrdinkové na Úřadu vlády, i když ta je tam teprve chvíli.

Takže v kontextu toho, co říkal Babiš, obecně přicházejí více v úvahu lidé, kteří mají zkušenosti s unijními institucemi, než odborníci na evropskou politiku, kteří ale vycházejí z domácí politiky. Takže paní Charanzová by to být mohla. Otázka je, nakolik to bude chtít.

Země V4 nemají po dlouhé době žádné zastoupení ve vrcholných pozicích v evropských institucích. Může to hrát roli při rozdělování portfolií?

Předsedkyně komise řekla, že se to bude snažit vyvažovat podle regionálního zastoupení, protože střední a východní Evropa nebude mít v klíčových pozicích v EU žádné zastoupení. Dá se tedy předpokládat, že co se týká rozdělení portfolií i místopředsednických funkcí, bude budoucí předsedkyně brát v potaz i geografii.

Teď je otázka, na které země to padne. Poláci, Právo a spravedlnost, byli například jediní z konzervativců, kteří von der Leyenovou ve volbě podpořili. Zatímco třeba ODS a další strany v konzervativní frakci ji nepodpořily. Myslím si, že to Polsko dělalo částečně i kvůli strategickým věcem.

Neřekl bych, že Česká republika má ze zemí střední a východní Evropy v současnosti nejlepší pozici pro získání nějakého silného portfolia. Protože tam se hraje i o takové malé věci, jako kdo koho kdy podpořil. Poláci a Maďaři mají dlouhodobě problém kvůli právnímu státu, byť jsou Poláci trochu diplomatičtější. Česká republika také nemá úplně skvělou pozici. Rozhodně horší než třeba Slovensko. Já si nemyslím, že je nějaká obrovská šance na silné portfolio.

Takže z V4 má největší šanci získat silnou pozici Slovensko? Nepoškozují Česko i kauzy premiéra Babiše?

Já si popravdě myslím, že do těch kauz nebude chtít Ursula von der Leyenová v tuto chvíli příliš zasahovat. Slováci jsou členským státem eurozóny, jsou hlouběji integrovaní, ta pozice v jádru unie je posiluje. Sice jsou taky stěžovatelé, kteří vědí, co nechtějí, ale kolikrát nevědí, co chtějí. My jsme ale v tomhle směru ještě o něco napřed.

Babiš by chtěl především oblast vnitřní trhu, považuje to za jedno z klíčových portfolií.

Otázka je, co se vůbec považuje za silné portfolio. My často mluvíme o vnitřním trhu. Když jsem se ale neformálně bavil s lidmi, kteří pracují v komisi, tak říkají, že vnitřní trh vlastně není silné portfolio. Může to být symbolicky důležité, protože je to výdobytek evropské integrace, ale není to místo, kde se dnes rozhodují zásadně důležité věci. Pokud ho získáme, tak to bude náš úspěch, protože jsme ho chtěli, ale spíš jde o symbolicky silné portfolio.

A co je tedy silné portfolio?

Například oblast digitálu nebo vědy, výzkumu a inovací. To jsou klíčové oblasti, kde se musí Evropa do budoucna rozvíjet. Byť digitál souvisí s vnitřním trhem, tak bude mít velmi pravděpodobně vlastní portfolio. Případně otázky týkající se mezinárodního obchodu, kde se jedná o dohodách o volném obchodu. V kontextu střední a východní Evropy by bylo třeba zajímavé i migrační portfolio nebo oblast justice a otázky bezpečnosti. To jsou oblasti, které je pro nás důležité nejen politicky, ale i společensky.