Patří mezi start-upové veterány. Po štacích ve společnostech Apple, Intel nebo Oracle se již v 90. letech vrhl do oblasti start-upů. Těm od investorů pomohl získat více než 150 milionů dolarů a dva dovedl až na americký burzovní trh. „Když jsme přinesli Macintosh, trh s osobními počítači reálně neexistoval, přesto jsme věděli, že se jedná o skvělou věc,“ vysvětluje John F. Rizzo, proč se nebojí nových výzev. Příští týden vystoupí v Praze na konferenci Startup World Cup & Summit.
Nedávno Apple představil nové produkty, díval jste se na jejich představení?
Ano, díval, samozřejmě.
A jaký jste z nich měl pocit?
Apple byl vždy skvělou firmou, která dělala věci jinak. Vyrábí zařízení, která skvěle fungují, a zároveň je dělá tak, aby v lidech vzbuzovaly nějaké pocity. Zároveň si myslím, že je dobrým krokem snaha přesunout se do odvětví služeb. Díky tomu firma bude moci vytvořit komplexnější ekosystém fungování.
Po letech v korporacích jste se vrhl mezi start-upy. Co je pro vás na nich tolik lákavého?
Jedná se o něco úplně jiného. Vaše schopnost být úspěšnou firmou je dána jen tím, jak dobře dokážete vyrobit daný produkt. Méně vás trápí korporátní procesy nebo složité řízení. Vaší hlavní starostí je, zda to, co děláte, má smysl. Pro mě je ta zkušenost o to silnější, že se zabývám start-upy v raných fázích, tedy v takové chvíli, kdy pro ně pracují dva, tři nebo pět lidí, kteří tvoří velmi kreativní atmosféru. K tomu samozřejmě patří také velké riziko, které ale může být vyvážené značným úspěchem a možností proměnit daný trh nebývale rychle. Také proto se i velké firmy snaží inspirovat se u start-upů.
Takže riziko je něco, co vás pohání do další práce?
Rozhodně. Je pro mě vzrušující, když musím přemýšlet neobvyklým způsobem a nepovažovat vše za samozřejmost. Zároveň to pro mě znamená podílet se na tom, jak bude trh vypadat v budoucnu.
Za svou kariéru jste měnil své působiště pravidelně po třech až pěti letech. Jak vás tyto profesní změny ovlivnily?
Vždy, když jsem udělal profesní změnu, dělal jsem jí proto, abych se naučil něco nového, ať už jde o konkrétní technologie nebo samotné řízení firmy. Když jsem na začátku své kariéry opustil Intel, udělal jsem to proto, abych se v Applu mohl podílet na programu Macintosh. Tedy zařízení, které doslova změnilo způsob, jakým se díváme na technologii osobních počítačů. V té době jsem přitom o tomto odvětví nevěděl mnoho, proto se jednalo o skvělý způsob, jak do něj proniknout. Zároveň to pro mě byla příležitost, jak nahlížet na byznys z mnoha nových úhlů.
Vaší specializací je marketing, je to tedy podle vás základ úspěchu start-upu?
Nebudu říkat, že se jedná o nejdůležitější komponent, ale rozhodně o významný. Nesmíme o něm přemýšlet ale pouze jako o formě reklamy, ale především o strategii, se kterou chce společnost na trh vstoupit. Jde o to, jak samotný nápad přeměnit v marži. Cílem je tedy porozumění, kdo má být zákazníkem produktu, jakou pozici produkt zaujme na trhu, kolik by měl stát a s jakými investory a o čem by měla firma vyjednávat. Jedná se spíše o holistický přístup, ne tedy pouze o to, jakou strategii má start-up zaujmout při komunikaci na sociálních sítích. Samozřejmě ale nemůžete dělat dobrý marketing, pokud nemáte výborný produkt. Jedná se o velmi provázané prvky, které musí dohromady fungovat.
Potřebují ještě v dnešní době firmy publicitu v médiích?
V rané fázi spíše ne, tam hraje hlavní roli správné umístění na trhu nebo finanční rámec fungování takové firmy. Hlavním problémem může být, že proces nejde takovým způsobem, jakým jste si představoval. A to je vaše zkušenost blízká smrti. Stejná je situace, pokud máte produkt, ale neumíte ho prodat. Nebo když nejste schopni získat ty správné zaměstnance. V prvních dvanácti měsících by vás ale mělo zajímat pouze to, zda jste schopni dostát svým závazkům a uspokojit investory. Mnohé ostatní věci vás pak mohou spíše rozptylovat. Váš veškerý čas má jít na budování produktu, ne na získávání sledujících na sociálních sítích. V začátku na tom totiž vůbec nezáleží, protože ani nemáte produkt, který byste reálně mohli prodávat, případně svůj byznys škálovat dále.
Co je největší chybou, kterou dělají vaši studenti na škole?
Hlavním problémem je, že ignorují celostní přístup k byznysu, tedy obecnou myšlenku, že musíte vzít investorovy peníze a ty mu co nejlépe rozmnožit. Když máte technicky zaměřené zakladatele, zajímá je pouze technologická stránka jejich podnikání, ale už se nekoukají na náklady nebo způsob, jak produkt prodat. Naopak lidé z byznysu trochu podceňují technickou stránku věci. Zpravidla také trvá vývoj finálního produktu delší dobu, než si podnikatelé myslí, což jim rovněž může finančně zlomit vaz.
Není tedy problém, že je mnoho start-upistů příliš hrdých na to, aby si nechali poradit?
S tím tak silnou zkušenost nemám, většina studentů, kteří moje hodiny navštěvují, je velmi otevřena radám a zpětné vazbě. A je to vidět i v výsledcích – nejlepšími zakladateli start-upů jsou lidé, kteří si jdou silně za svým a věří své myšlence, zároveň jsou ale v průběhu cesty k cíli otevřeni konstruktivní kritice a debatám nad jejich byznysem. Když jsem před lety pracoval pro Apple, viděl jsem, že je Steve Jobs oddaný tomu, co chtěl dokázat, zároveň to dělal s obrovským zápalem a vášní. Rovněž se obklopoval chytrými lidmi, když tedy potřeboval radu, neostýchal se pro ni přijít. To ale neznamená, že by se vzdal své strategie a cílů. Takové lidi potřebujeme.
Deem a Fild jsou vaše dva poslední projekty, oba shodně zaměřeny na oblast dopravy. Proč je to pro vás zajímavé?
Ano, přesto se jedná o odlišené myšlenky. Deem se zabývá obchodním cestováním, což je celosvětově obrovský trh, kterému se ale technologie vyhýbaly. Fild se naopak zaměřuje na problematiku osobní dopravy ve velkých příměstských oblastech. Právě tam v poslední době zanikají čerpací stanice, protože pozemky, na nichž stojí, jsou pro tento druh podnikání příliš drahé. Lidé se k nim tedy tak snadno nedostanou. Když k tomu přidáme trend sdílených automobilů, u kterých je problematické palivo doplňovat, vzniká zde obrovský trh pro službu, která by tento problém řešila. Díky naší aplikaci tak můžeme vyslat cisternu přímo k vašemu auto a to natankovat klidně v noci, případně takto můžeme dotankovat celou služební flotilu přímo na parkovišti.
U obou start-upů jste zmínil, že mohou změnit trh, na kterém je obrovské množství peněz. Je to způsob, jakým se právě na firmy díváte, tedy že si vybíráte odvětví podle jeho velikosti? Nebo vás nejdříve nadchne myšlenka a až poté se díváte, kolik peněz může přinést?
Popravdě se dívám na oba tyto faktory. Ano, Fild může ukousnout část z obrovského trhu, ale stačí si vzpomenout znovu na Apple. Když jsme přinesli Macintosh, trh s osobními počítači reálně neexistoval, přesto jsme věděli, že se jedná o skvělou věc. Samozřejmě může být tento pohled i mnohem širší. Společnosti Uber a Lyft si nejdříve dělaly zálusk na trh taxi dopravy, ale nyní vidíme, že mohou úplně změnit způsob, jakým přemýšlíme o osobní přepravě nebo vlastnění automobilu.
Z toho, co říkáte, mi přijde, že dnes zažíváme zlatou éru start-upů.
Ano, rozhodně, o tom není pochyb. Sehnat peníze je čím dál snazší, zatímco rozjet vlastní byznys nebylo nikdy jednodušší. Ale je to hlavně dáno situací na trhu.
Nebojíte se tedy možné krize? Jak to vnímáte v San Francisku?
Vnímáme tu více problémů, které nemusejí přímo souviset s globálními trhy. Stačí se podívat na vysoké nájmy a náklady na bydlení. Je problém sehnat kvalitní lidi, přičemž vidíme země, kde to zas taková potíž není. Tu situaci samozřejmě umocňují giganti jako Google nebo Facebook, je to ale jednoduše daň z úspěchu. Silicon Valley stále zůstává nejlepším místem, kde můžete svůj byznys zkusit rozjet. Také proto, že peníze na dobré nápady se tu najdou vždy. Nevím tedy, zda můžeme hovořit o přicházející finanční krizi, ale pokud ano, lidi tady to nezastaví, aby vytvořili „tu další velkou věc“, což je také důvod, proč do Kalifornie přišli.
