Práce odkudkoliv – z domova, kavárny nebo jiné země – jenom ne z kanceláře. Má své vytrvalé zastánce i vášnivé odpůrce. Zatímco šéf Airbnb v nedávné době konstatoval, že kancelář je trapnou minulostí, Elon Musk svým zaměstnancům práci odkudkoli mimo kancelář explicitně zakázal. Profesor z Harvard Business School, který se věnuje výzkumu geografické flexibility zaměstnanců, Prithwiraj Choudhury má v této otázce jasno. „Většina firem bude muset časem přejít na model práce odkudkoli, ať už dobrovolně, nebo pod tlakem konkurence, aby udržela své zaměstnance,“ konstatuje v rozhovoru.
Váš výzkum se věnuje „geografické flexibilitě“ ve firmách. Co to znamená?
Znamená to právě práci odkudkoli, kdy firmy umožní zaměstnancům zvolit libovolné místo, kde chtějí bydlet a odkud budou pracovat. Mohou se přestěhovat do jiného města, země, nebo mohou zůstat na stejném místě, je to zcela na nich. Firmy, které zkoumám, mají nastavený model 75/25. Třičtvrtě času pracují na dálku a pak jednou za čas stráví celý týden pohromadě. Musejí společně trávit jen čtvrtinu času a každý tým sám rozhoduje o tom, jak často se chtějí potkávat. Některé se scházejí jednou za týden, jiné jednou za kvartál.
Proč se vůbec potřebují potkávat?
Za prvé, osobní setkání pomáhají vytvářet pevnější sociální vazby a hlubší vzájemnou důvěru. Sice se pak tým vrátí zpátky ke komunikaci online, ale ta vzájemná důvěra přetrvává. Za druhé, díky osobním setkáním se vytvářejí společné rituály, které budují týmovou kulturu. Například když se všichni sejdou spolu, jdou si zahrát bowling nebo vyrazí na procházku. Když lidé pracují v kanceláři, takovým rituálem mohou být společné obědy nebo pivo po práci.
Vyplatí se kvůli tomu jednomu týdnu mít kanceláře?
Firmy, které jsem zkoumal, neměly žádné kanceláře, týmy se potkávaly buď v pronajatých prostorech nebo někde mimo jakékoli pracoviště. Dnes existují stovky takových firem. A nejedná se o žádné malé či střední firmy. Jednou z mnou zkoumaných firem je vývojářská společnost Gitlab s 1400 zaměstnanci, ta neměla žádné kanceláře nikdy. Existují i obrovské společnosti, jež donedávna měly klasické kanceláře a momentálně přecházejí na vzdálenou práci. Například poradenská společnost TCS, kterou jsem zahrnul od výzkumu, má skoro 500 tisíc zaměstnanců.
Během pandemie vycházely rozporuplné zprávy o vlivu práce z domova na produktivitu. Některé výzkumy tvrdily, že produktivita na homeoffice klesá, jiné, že stoupá. Jak to je doopravdy?
Měřil jsem dopad vzdálené práce na produktivitu ještě v letech 2007 až 2012 na americkém Úřadu pro patenty a ochranné známky (United States Patent and Trademark Office), tedy dlouho před pandemií. A zjistil jsem, že produktivita zaměstnanců, kteří pracovali na dálku, stoupla o 4,4 procenta. Oproti tomu výzkumy, které zmiňujete, probíhaly během pandemie. Mají zavádějící výsledky, protože neprobíhaly za normálních okolností. Běžně děti nemají domácí výuku a rodiče nejsou neustále vyrušováni jejich přítomností nebo péčí o ně. Navíc za normálních okolností nejsme nuceni dodržovat sociální izolaci.
Umíte si představit, že by v budoucnu na práci odkudkoli přešla většina firem?
Rozhodně, k tomu zrovna směřujeme. Firmy se časem zbaví většiny svých kanceláří. Promění se na místo, kam lidé chodí komunikovat s kolegy, jakési klubovny. Rozhodně to už nebude budova, kde celý den pracujeme.
Co by takto velká změna znamenala pro společnost?
Znamenalo by to hodně. Práce odkudkoli by mohla zastavit odliv mozků z ekonomicky slabších států, malých měst a venkova. Ve svém výzkumu jsem zjistil, že vzdálená práce umožnila mnoha zaměstnancům návrat zpět do jejich rodných měst.
Firmy, jež umožňují práci odkudkoli, mohou navíc nabírat zaměstnance po celém světě. Takže se změní samotný nábor. Například jeden vrcholový manažer mnou zkoumané firmy uvedl, že přechod na práci odkudkoli jeho společnosti umožní vstoupit na vzdálenější pracovní trhy, jako je východní Evropa, kde mají velké množství kvalifikovaných finančních analytiků a datových vědců. Díky tomu budou firmy mít týmy mnohem rozmanitější z hlediska národnosti, jazyka, kultury a genderu. Obzvlášť z práce odkudkoli budou těžit ženy.
Jak to?
U párů, kde kariéru budují oba partneři, je žena většinou slabší článek. Je často nucena obětovat svou práci na úkor kariéry partnera nebo odmítnout novou roli kvůli nutnosti relokace celé rodiny. Pokud máte děti, je to ještě komplikovanější, protože jsou nuceny opustit svou školu a kamarády. Práce odkudkoli nikoho nenutí do složité volby, která z kariér dostane přednost.
Pokud je práce odkudkoli tak skvělá a těží z ní všichni, proč má tolik odpůrců? Nejslavnější z nich je šéf Tesly, který svým zaměstnancům oznámil, že pokud chtějí pracovat na dálku, ať jdou předstírat práci někam jinam.
Není to vědecky podloženo, ale domnívám se, že jde o generační věc. Říká se, že zvyk je železná košile, a do určité míry to platí i v případě modelů práce. Starší generace manažerů lpí na tradičních postupech. Jenže svět se mění a konzervativnějším firmám hrozí, že jejich nejlepší odborníci odejdou jinam. Přesně toto se stalo firmě Apple, když se snažila dostat lidi zpátky do kanceláří – jejich nejlepší pracovníci jednoduše odešli ke konkurenčnímu Googlu. Takže buď se změní dobrovolně, nebo je k tomu donutí konkurenční tlak.
