Úzkostliví, vzteklí a nezaměstnaní. I takto mohou dopadnout dnešní dvacátníci, tedy generace Z, která zrovna nastupuje ve velkém na pracovní trh. Jak naznačují nejnovější české a světové výzkumy, velký důraz na psychickou pohodu a přecitlivělost nastupující generace může být příčinou jejich náhlého odchodu ze zaměstnání, ale i naopak potenciálem pro silný osobní a profesní růst.
Zetkaři jsou vlastně přerostlé děti, konstatuje studie, která vychází z dat psychologické platformy Talk2amy vyvinuté českým technologických startupem Mongata. Platforma, která primárně slouží k vytváření modelů osobnosti a je využívána personalisty pro nábor nových zaměstnanců a rozvoj těch stávajících, má k dispozici tisíce záznamů českých respondentů.
Vztek a sebestřednost, nízké sebevědomí a stydlivost. Mladá generace se dnes vyznačuje všemi hlavními charakteristikami pro dospívající lidi. Řada z nich ale v pubertě už dávno není. „Období adolescence, které u předchozích generací končilo dvacátým rokem věku, se dle vývojových a dětských psychologů u této generace totiž protáhlo až do období kolem 25 let. Dívají-li se personalisté na ně optikou generace Husákových dětí neboli boomerů, mohou mít pocit, že zetka jsou vlastně ještě ne zcela vyzrálé osobnosti, a nebudou daleko od pravdy,“ konstatuje spoluzakladatel platformy Martin Rücker.
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v Česku od roku 1989
Přestože každá generace se podle Rückera trochu liší od té předchozí, výrazný nárůst hodnot v neurotickém prožívání mladých oproti předchozím generacím nejde přehlédnout. „Úzkostmi a depresemi je tato generace ohrožena mnohem více. Znamená to tedy, že má tendenci vnímat svět jako ohrožující místo,“ uzavírá na základě získaných dat. Z nich plyne, že deprese a úzkosti trápí zhruba každého druhého člověka narozeného po roce 95. Úzkostné stavy pociťuje oproti tomu jen zhruba každý třetí boomer.
Další pohled na situaci přináší nový výzkum konzultační firmy Randstad. Z něj plyne, že téměř polovina mladých lidí by radši neměla zaměstnání, než zůstala v takovém, v němž se necítí dobře. Studie zjistila, že 56 procent generace Z nechce práci, která narušuje jejich osobní život či názory týkající se sociálních a environmentálních témat.
„Naše zjištění by měla sloužit jako budíček pro zaměstnavatele,“ uvedl v souvislostí s výsledky výzkumu globální generální ředitel společnosti Randstad Sander van 't Noordende. Zaměstnavatelé budou podle něj v budoucnosti čelit většímu tlaku, aby splnili požadavky svých zaměstnanců a zajistili jim psychologické bezpečí na pracovišti. V opačném případě o ně rychle přijdou.
První vlaštovkou dlouhodobějšího trendu může být i takzvaná Great Resignation (Velká výpověď), fenomén, který dodnes přetrvává na americkém a evropském pracovním trhu. V USA během ní odešly ze svého zaměstnání v červenci 2021 čtyři miliony Američanů, ve Velké Británii to byl každý dvacátý zaměstnanec. V čele této vlny byli právě mileniálové a generace Z.
Jedním z důvodů potíží může podle studií být mezigenerační neporozumění mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, které plyne z odlišného způsobu komunikace generací. V online světě jsou sice zetkaři mnohem zdatnější a otrlejší než starší kolegové, ale v živé komunikaci za nimi těžce zaostávají. „Nejsou tolik orientovaní na sociální vazby, kontakty a na neverbální signály. To vše se projevuje v pracovním životě a způsobuje to nejednomu personálnímu oddělení potíže,“ vysvětluje Rücker.
Další potenciální trable na pracovišti může souviset s neúměrné vyšší křehkostí mladých lidí vůči kritickému hodnocení. „V jejich hodnotách objevujeme vyšší zranitelnost a stydlivost. Zpětnou vazbu, pokud nebude podána konstruktivně a citlivě, mohou brát zprvu jako kritiku a budou se vůči ní vymezovat. Zřejmě bude třeba odpovídajícím způsobem upravit způsob práce se zaměstnanci. Nastavit pravidelnou zpětnou vazbu tak, aby byla motivační a rozvojová,“ líčí.
Neurotismus nové generace ovšem nemusí podle Rückera být nutně jenom špatnou zprávou. „Pokud je generace Z takto neurotická, znamená to, že tito lidé budou mimo jiné mnohem více otevření vůči osobnostnímu rozvoji, mentoringu a koučinku. Budou vyžadovat zpětnou vazbu na svůj výkon mnohem častěji než třeba generace X. Zde se tedy otevírá výrazné pole pro vzdělávání a talentové programy či firemní akademie,“ vysvětluje a dodává, že to obzvlášť nevyznívá tak špatně v kombinaci se silně liberálním pohledem mladých lidí.
