„Pokud se na Žižkově nedohodneme, může se stát, že nebude stavět nikdo,“ říká k projektům na bývalém nákladovém nádraží, kde vlastní pozemky hned několik velkých developerů, šéf rezidenční výstavby Penty David Musil. Komplexní dohoda s Prahou i s městskou částí je tam podmínkou pro změnu územního plánu.
Penta má za sebou velké kancelářské projekty. Před dvěma lety jste oznámili, že se budete víc soustředit i na výstavbu bytů a chcete patřit největším rezidenčním developerům. Bylo to prozíravé?
Velmi. Apetit máme v tomto směru velký. Během letošního léta zahájíme výstavbu 650 až 700 bytů ve čtyřech nových projektech, což je na to, že jsme bývali hlavně developerem kanceláří, docela hodně. V Nuselském pivovaru, kde vzniknou celkem čtyři stovky bytů, začneme novostavbou od studia Chybík+Krištof. Poté bude následovat rekonstrukce historického pivovaru, pro kterou jsme zvolili ateliér CMC architects s Davidem Chisholmem. Dalším projektem se stovkou bytů, který zahajujeme, je Victoria Palace na Vítězném náměstí podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. V Praze 6 také začneme stavět Rezidenci Juliska se třemi komornějšími bytovými domy, které navrhl mladý ateliér bod architekti, a vilu Chittussiho v Bubenči. Ta je dílem studia Qarta architektura, s nímž už jsme spolupracovali na právě dokončovaném projektu Maison Ořechovka. Většinou jde o menší projekty, což je pro nás sice z pohledu efektivity náročnější, ale zakládáme si na tom, že stavíme v prémiových lokalitách. Pořádáme architektonické soutěže a musím říct, že je fakt dobré soutěžit, protože architekti dokážou přijít se zajímavými nápady a navrhnout nová řešení v daném území.
Náročnější řešení domů i prostoru kolem nich znamenají další náklady. Ty přitom rostou, stejně jako zatím ceny bytů. Jak vidíte další vývoj?
Komodity jdou nahoru, lidská práce jde nahoru. Ale nebojíme se, že by ceny rezidenčních nemovitostí klesly. Bytů je na trhu stále nedostatek, historický deficit tady přetrvává. Proto se lidé stěhují za Prahu. A není to jenom o penězích, nabídka bydlení je prostě v Praze malá. Navíc lidé stále hledají, kam uložit peníze, a nemovitosti vnímají jako jistý protiinflační nástroj. Statistiky společnosti Deloitte uvádějí, že 50 až 60 procent nákupů nových bytů je financováno z hotovosti. Při minulé krizi kolem roku 2009 se ceny mírně zhouply, u méně kvalitních nemovitostí byl cenový pokles výraznější, u těch kvalitních minimální. Teď jsme nic takového nezaznamenali. Naopak meziročně ceny bytů ještě vyrostly zhruba o osm procent.
V přípravě máte dva velké bytové projekty, kromě rezidenční části Nové Waltrovky i část území bývalého nádraží na Žižkově. Tam jste uspořádali architektonickou soutěž, kterou vyhrálo nizozemské studio Benthem Crouwel Architects. Co se na Žižkově děje teď?
Ladíme detaily projektu, vnitřní uspořádání domů. Atypický koncept řadových domů s centrálním parkem se nemění. Hlavně ale čekáme na změnu územního plánu. Jde o jedno území, kde se potkává několik velkých developerů. Kromě nás tady mají projekty Central Group a Sekyra Group, dál směrem k Malešicím pak Finep a ještě další menší developeři. V sousedství staví velký bytový areál Metrostav Development. To území je obrovské a je potřeba stanovit základní pravidla jeho rozvoje. Stále vedeme jednání s Prahou 3, pražským Institutem plánování a rozvoje, s magistrátem.
Vedení Prahy, konkrétně tým radního pro územní rozvoj Petra Hlaváčka z TOP 09, si na Žižkově tak trochu testuje chystaná pravidla, podle nichž by developeři měli přispívat na infrastrukturu. Jak to funguje?
Snahu nastavit pravidla vnímám pozitivně. Nejsem si ovšem jistý, jestli se navrhovanou metodiku podaří do příštích voleb v Praze schválit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
