Radim Tolasz: Největší hrozbou pro svět je nedostatek pitné vody

* E15: Letošní zima byla zase „podivná“. Celý leden nad nulou, v únoru sibiřské mrazy a 1. března přišlo jaro a 15 stupňů. Je to normální?

Průběh počasí se nám zdá vždycky podivný. Máme naplánovány nějaké aktivity nebo dovolenou a potom si říkáme, že nám počasí nepřálo. Není to však vina počasí, ale našeho plánování, které děláme se značným předstihem. Česká republika leží uprostřed Evropy v mírném pásu, pro nějž je charakteristické časté střídání a změny počasí. Teplejší leden a studený únor by nás neměl nijak překvapovat, je to běžné. Únorové arktické mrazy už tak běžné nejsou, ale pokud se jednou za čas vyskytnou, tak zpravidla právě v únoru.

* E15: Lidé se domnívají, že počasí je rok od roku zmatenější. V létě není léto, v zimě zase chybí zima. Co na to říká profesionální klimatolog?

„Chybějící“ léto si pamatujeme z loňského roku, kdy u nás propršela velká část července, a o zimě si obecně myslíme, že by měla být doprovázena přívaly sněhu. Ale ani horké léto bez dešťů, ani ladovská zima nebývají v našich podmínkách běžné. Střídání ročních období není úplně pravidelné a někdy opravdu máme pocit, že zima skončila příliš rychle, jaro není žádné a léto se chová podzimně. V posledním období se každý rok vyskytne nějaká extrémní situace spojená s počasím, kterou si potom pamatujeme, a máme pocit, že rok jako celek nebyl normální. Takovým „nenormálním“ rokem byl naposledy rok 2009, kdy jsme zaznamenali snad všechny extrémy, které se u nás mohou vyskytnout – sucho, sněhovou kalamitu, bouřky a vichřice, teplotní rekordy a bohužel i povodně.

Nezbývá než připravit se n a extrémy

* E15: Vy jste nyní udělali třicetiletý model vývoje počasí. Co z něj vyplývá?

Ano, dokončili jsme projekt „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“, v rámci kterého jsme modelovali vývoj klimatu v České republice pro jednotlivá třicetiletá období až do roku 2100. Na projektu financovaném ministerstvem životního prostředí spolupracovali odborníci z mnoha institucí a výsledky jsou určeny hlavně jako podklad k rozhodování o adaptačních opatřeních. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, proč se klima v posledních desetiletích mění a kdo za to může. Je možné uvažovat i o opatřeních, které by mohly nepříznivý dopad činnosti člověka na klima zmírnit. Ale nemůžeme jen stát a dívat se, jak nám voda ničí majetky a krajinu, jak vichřice kácí smrkové monokultury nebo sucho podmiňuje neúrodu. Zmírnit tyto projevy mohou dobře naplánovaná a dobře realizovaná opatření v krajině i ve městech.

* E15: Takže nás čeká přece jen oteplování?

V posledních desetiletích se globální teplota zvyšovala, zvyšovala se i regionální teplota nad evropským kontinentem. V některých desetiletích více, například v letech 1981–1990, jindy méně, například v posledním desetiletí 2001–2010. A stejně tomu bude i v tomto století. Některá desetiletí budou teplejší, jiná chladnější, ale v porovnání s předcházejícím stoletím budou teploty s velkou pravděpodobností posazeny výše. Klimatický systém má obrovskou setrvačnost a projevy dlouhodobých změn mají dlouhou dobu trvání. To, že se v posledním desetiletí oteplování zpomalilo, nebo je na mnoha místech dokonce statisticky nevýznamné, neznamená, že se klima stabilizovalo. Pořád zaznamenáváme častější a intenzivnější projevy extrémního počasí, než na jaké byli zvyklí naši prarodiče. A nám nezbývá než se na extrémní počasí dobře připravit.

* E15: Za posledních 30 let je nárůst globálních teplot zhruba o půl stupně, za poslední století o stupeň. Bude se nárůst dále zrychlovat?

To záleží na mnoha faktorech. Dnešní klimatické modely, a to jak globální, tak i regionální, většinou předpokládají, že ano. Některé odhady hovoří i o několika stupních Celsia v tomto století. To jsou však extrémní odhady založené na extrémně nepravděpodobných emisních scénářích, které až do konce století předpokládají neustálou prioritu spalování fosilních paliv. A to přece s rozvojem technologií a pravděpodobným nedostatkem fosilních paliv není reálné. Ale je nutné rozvoj technologií podporovat nejen v moderní společnosti, ale hlavně v rozvojovém světě. Často se hovoří o takzvaných mitigacích, tedy snižování rizik spojených s antropogenní produkcí skleníkových plynů. Já považuji za nejlepší mitigační opatření právě vývoj a používání nových technologií. Tím pomůžeme nejen klimatu, ale i sobě.

Méně sněhu, četnější sucha

* E15: Jak se projeví tyto změny v praxi? Zmizí třeba v horizontu 50 let lyžování v nižších pohořích, třeba na Šumavě nebo na Monínci v jižních Čechách?

V klimatologii nelze dělat jednoduché a přímočaré závěry – konec lyžování nebo mandarinky na Hané jsou sice snadno představitelné, ale konkrétní projevy kolísání klimatu jsou komplikovanější. Lyžování ovlivňuje i technika a chemie a pěstování teplomilných rostlin například šlechtitelství. Měli bychom se zaměřit na ochranu před povodněmi, počítat se změnou rozložení srážek v průběhu roku nebo teplotními extrémy na obou stranách teplotní stupnice.

* E15: V médiích se chvíli mluví o oteplování, pak zase o nové době ledové. Výrazné ochlazení proběhlo v 17. století, tehdy třeba z Čech zmizela většina vinic. Malá doba ledová nás tedy v nejbližší době nečeká?

Zmínky o době ledové souvisí nejen s vývojem klimatu, ale i s geologickým pojetím času. Tisíce let, to je v této souvislosti ta správná časová míra. Ovšem malá doba ledová je označení pro teplotní výkyv v trvání desítek let a ten nelze vyloučit. V nejbližších desetiletích však není déletrvající ochlazení pravděpodobné.

* E15: Současné teploty jsou nejvyšší za 500 let, lze odhadnout, zda a kdy zase začnou klesat?

Krátkodobé poklesy v trvání několika let na regionální úrovni jsou možné kdykoliv, ale globální pokles je nepravděpodobný. Osobně bych považoval za nejlepší, kdyby se globální klima stabilizovalo na současné teplotní úrovni. Ale zde neplatí okřídlené „přání otcem myšlenky“.

* E15: Konkrétní počasí v červenci či v listopadu nelze předpovědět, nicméně dá se rámcově říci, co nás čeká? Víme, že poroste teplota, bude se měnit také charakter srážek?

Není správné zjednodušovat změnu klimatu jen na zvyšování teploty. Klima je složitý komplex, kde se mění nejen teplota, ale i režim srážek, vlhkostní poměry nebo rozložení a pohyb tlakových útvarů. Ale vraťme se k otázce. Ano očekáváme změny v režimu srážek v průběhu roku. Vyšší úhrny v zimě, poklesy v dubnu až červnu a větší proměnlivost v létě. Méně srážek sněhových a v celoročním vyjádření méně srážkových dní při zhruba stejných ročních úhrnech. To s sebou přináší četnější výskyt suchých období beze srážek.

Radim TolaszAutor: E15 Anna Vackova

Některé druhy mizí, jiným se daří lépe

* E15: V Česku asi extrémní počasí nezpůsobí tak závratné škody, tedy když se připravíme na povodně. Ale soudí se, že sucha zasáhnou Afriku či Asii a vyvolají zde vážné krize a hladomory. Jaká je největší globální hrozba?

Myslím, že existuje jednoduchá odpověď. Za největší globální hrozbu dalších desetiletí považuji nedostatek pitné vody. Pokud nebudeme schopni na tento problém reagovat s dostatečným předstihem, tak hladomory a migrace minimálně v subsaharské Africe, v severní Indii nebo v jihovýchodní a střední Asii budou realitou.

* E15: Jedním z dalších problémů je odtávání mořského ledu a oteplování světových oceánů. Co může tento stav způsobit?

Odtávání mořského i pevninského ledu a oteplování povrchových vrstev oceánu mění slanost a hustotu mořské vody. A s tím souvisí proudění v oceánech, takzvaná termohalinní cirkulace, která je hodně citlivá na rozložení hustoty vody v povrchových vrstvách. Jednoduše řečeno, pokud je voda na povrchu příliš teplá nebo málo slaná, tak zůstává blízko hladiny, neklesá a tím zpomaluje proudění v oceánu. V Evropě si užíváme příznivý vliv Golfského proudu, jehož zpomalení nebo zmenšení by znamenalo výrazné ochlazení ve střední a severní Evropě. Tyto procesy jsou však postupné a dlouhodobé, nemusíme se v této souvislosti obávat náhlé změny.

* E15: Jak velký vliv může mít globální oteplování na faunu a flóru? Podle některých předpovědí může zvýšení globálních teplot vyhubit až 20 procent druhů rostlin a živočichů.

Fauna i flóra se postupným změnám většinou umí přizpůsobit. Oteplování může podmínky pro výskyt některých druhů i zlepšovat nebo rozšiřovat oblasti jejich výskytu. Pokud sledujeme výstupy různých vědeckých týmů na poli botaniky a zoologie, tak se často dozvídáme o objevení nových druhů nebo o výskytu nepůvodních druhů v překvapivých místech. U nás jsou to například doložené výskyty klíšťat v nadmořských výškách kolem tisíce metrů. Ale některé biotopy jsou hodně ohrožené. Například koráli postupně vymírají nejen vlivem vyšších teplot, ale i změnou chemismu a tedy vyšší kyselostí vody v oceánech. A na korálové útesy je vázáno značné množství druhů, které se přizpůsobit nemohou.

Člověk vrací přírodě CO 2 velmi rychle

* E15: Globální oteplování se většinou dává do souvislosti se zvyšující se produkcí CO2. Co hraje větší roli, příroda na planetě Zemi, Slunce nebo člověk?

To je dlouhodobý spor mezi klimatology. Dnes převládl názor, že vliv člověka na podnebí je ve svém komplexu vyšší než vliv Slunce. Analýzy různých radiačních vlivů tento názor podporují, já jsem však přesvědčen, že lze jen těžko „vytrhnout“ jeden vliv a stanovit jeho procentní podíl na současných globálních změnách. Na to je klimatický systém příliš komplikovaný a naše znalosti různých vztahů a vazeb stále ještě příliš povrchní. Ano, člověk vrací do přírody oxid uhličitý úžasnou rychlostí. Příroda ukládala miliony let CO2 do uhlí, ropy, rašeliny a my ji přeměníme zpět na CO2 za stovky let. Klimatický systém na tento rychlý proces reaguje a člověk se musí přizpůsobit. Měl by své negativní působení na přírodu snižovat, ale není důvod pro žádná radikální opatření, jejichž dopad neumíme přepokládat. Nápady různých „geoinženýrů“, že budou do stratosféry dopravovat sloučeniny síry, rozstřikovat slanou vodu nebo rozevírat obrovské slunečníky, jsou natolik nesmyslné, že snad i nerealizovatelné.

* E15: Pravidelně nás straší katastrofické filmy a katastrofické scénáře, jak moc je podle vás něco podobného reálné v následujících dekádách?

Katastrofické filmy mám rád. Pokud mají tvůrci dobré odborné poradce, tak se hodně blíží realitě a popisují reálně možné přírodní procesy. Jejich základem však většinou je zkrácení času – děje, které v reálném světě trvají a budou trvat stovky, tisíce nebo i více let, jsou najednou ve filmové zkratce nahuštěné do několika dní nebo týdnů. Ve filmu to možné je, realita je však jiná.

* E15: V souvislosti se změnami klimatu padl termín „globální klimatický rozvrat“. Co to znamená a je taková prognóza reálná?

Pokud by to bylo chápáno jako prognóza, tak bychom o tom mohli diskutovat. Názory se mohou lišit, a pokud jsou odborně podložené, tak tvoří střípek v názorové mozaice. O „globálním klimatickém rozvratu“ však někteří autoři hovoří jako o realitě dnešních dnů. Regionálně dochází k posunům, které nutí člověka k jinému chování. Například sever Afriky jistě ohrožuje rozšiřující se Sahara a člověk-zemědělec se musí přesunout nebo si najít jiné živobytí. To nepovažuji za rozvrat, ale za novou kvalitu, neboť místo každoročního boje o úrodu si místní lidé postaví řemeslné dílny a potraviny budou dovážet. Tak je to ve vyspělém světě přece normální a je to přirozená reakce na měnící se podmínky. Svět jako celek nemá problém v nedostatku, ale v rozmístění potravin, vody, výroby, energie. A to je, podle mne, velká výzva pro 21. století.

Radim Tolasz (47)

Absolvent brněnské Masarykovy univerzity pracuje jako klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu. V letech 2003 až 2011 byl náměstkem ředitele ČHMÚ pro meteorologii a klimatologii. Působí také jako expert Světové meteorologické organizace v oboru klimatologických dat a databází. Je ženatý, má dvě děti a jednu vnučku.