Rektorka Oxfordu: Vydělávají nám dluhopisy, nakladatelství i firmy vzniklé z výzkumu
Oxfordská univerzita se pravidelně řadí v respektovaném žebříčku QS Top universities mezi tři nejkvalitnější vysoké školy na světě. Ale vedle toho také patří mezi ty nejbohatší. Loňské příjmy Oxfordu dosáhly 2,5 miliardy liber, tedy 75 miliard korun. Pro srovnání: celá Univerzita Karlova měla loni výnosy ve výši zhruba 10 miliard korun. Oxford ale také vydal stoleté dluhopisy za miliardu liber, které se za poslední roky zcela rozprodaly. „Výhodou je naše známé jméno, kterého můžeme na dluhopisovém trhu využít,” říká rektorka Oxfordské univerzity Louise Richardson.
Jak brexit ovlivnil financování Oxfordské univerzity?
Prozatím byl dopad brexitu menší, než jsme očekávali. Počet evropských studentů na Oxfordu je stále velmi vysoký stejně jako počet akademických pracovníků. Předpokládala jsem opravdu větší změny. Doteď se nám hlásili ti nejlepší studenti z celé Evropy a nechtěla bych se dostat do situace, kdy se nám kvůli brexitu a kvůli tomu, že evropští studenti musí platit nově vyšší školné než ti britští, budou hlásit jen ti, kteří si to mohou dovolit. Chceme stále ty nejlepší bez ohledu na to, jestli si to budou moci dovolit.
Oxfordská univerzita je největším příjemcem peněz z Evropské vědecké rady, kam spadá i program Horizon. Jde o stovky milionů eur. Jak moc se obáváte ztráty těchto peněz?
Britská vláda sice vyjednala s Evropskou unií asociační dohodu k programu Horizon Europe, na jehož základě se financuje věda. Ale zatím nebylo nic podepsáno, a proto jsme trochu nervózní. Lze předpokládat, že naši akademici budou méně často zváni k účasti na evropských vědeckých projektech. Zatím tu změnu necítíme, ale obávám se, že po deseti až dvaceti letech zjistíme, že jsme ztratili podstatnou část vědeckých kontaktů.
Tvrdíte, že brexit vás zatím příliš neovlivnil. A co pandemie covidu? Nepřišli jste o zájem studentů z celého světa kvůli nemožnosti cestovat a účastnit se běžného studentského života?
Nepřišli. Co se týče postgraduálních studentů, máme jich letos o 16 procent více než loni. Přičítám to dobrému jménu naší univerzity během pandemie, i vzhledem k tomu, že jsme spolupracovali na vzniku vakcíny proti covidu. Ale přesto jsme se obávali škod, které nám covid může způsobit. Počítali jsme s propadem příjmů o 90 milionů liber, proto jsme plánovali vybrat z našich rezerv 38 milionů liber a zbytek ušetřit na škrtání nákladů včetně omezení údržby budov. Ale počet studentů se nakonec zvýšil, takže jsme nijak nemuseli omezovat ani investice. Jsme v mnohem lepší finanční kondici, než jsme předpokládali.
Jak vlastně Oxfordská univerzita investuje?
Založili jsme Oxford University Endowment Management (OUem), který funguje jako samostatná společnost regulovaná stejně jako jakákoliv jiná firma. Univerzita má samozřejmě zastoupení v představenstvu a v investičním výboru této společnosti, ale jinak OUem funguje samostatně.
Je něco, na co se při investicích soustředíte?
Ne, pouze neinvestujeme do zbraní, tabáku nebo do některých fosilních paliv.
Další součástí příjmů Oxfordské univerzity je Oxford University Press, vaše univerzitní nakladatelství. Jak významné pro vás je?
Má podobný význam jako nadační fondy amerických univerzit. Na základě smlouvy s Oxford University Press získáváme ročně do našeho rozpočtu 43 milionů liber.
Jaké další příjmy máte?
Školné a příjmy z výzkumu jsou na Oxfordu mnohem vyšší, než je zvykem v Evropě. Roste nám význam financování z průmyslu, kde se uplatňuje náš výzkum. Rostoucím zdrojem příjmů jsou také takzvané spinouty, tedy firmy, které vznikají díky našemu výzkumu. Loni jsme jich založili 31, a to navzdory pandemii.
Stále se snažíme co nejvíce diverzifikovat naše příjmy. Výhodou je naše známé jméno, kterého můžeme využít například na dluhopisovém trhu. Vydali jsme stoleté dluhopisy, nejdříve za 750 milionů liber, později za dalších 250 milionů, a to s úrokem 2,4 procenta.
Navíc jsme podepsali smlouvu s velkou britskou společností Legal & General (poskytovatel finančních služeb - pozn. red.), která nám zaručuje čtyři miliardy liber v následujících deseti letech, díky čemuž postavíme mimo jiné řadu budov a vědecký park. A obrovskou roli hraje i filantropie. Zejména v posledních třech letech získáváme opravdu velké dary až v desítkách milionů liber od jednotlivých dárců.
Mezi oxfordské filantropy se už před několika lety zařadil i český developer Luděk Sekyra. Nedávno oznámil, že vám daruje v přepočtu 100 milionů korun, kterými podpoří nejstarší profesuru filosofie na Oxfordu. Jak je pro vás ten dar důležitý?
V Oxfordu jsme hrdí na dlouholeté vazby mezi našimi filosofy a Prahou, které sahají až do 14. a 15. století, kdy Jan Hus čerpal ze zakázaných děl Johna Wycliffa. Je skvělé, že po 400 letech své existence se profesura přejmenovala na Sekyra and White’s Professorship of Moral Philosophy. Jsme panu Sekyrovi a nadaci Sekyra Foundation za velkorysý dar velmi vděčni.
Jak jste spokojeni s přijetím vaší vakcíny proti covidu, kterou jste vyvinuli ve spolupráci se společností AstraZeneca?
Jsme obrovsky hrdí, že se to podařilo. Bylo distribuováno 1,5 milionu dávek, dva miliony budou distribuovány do konce roku do celkem 170 zemí. Vakcína se vyrábí ve dvaceti zemích. Nejdůležitější věc je, že to funguje. A druhá nejdůležitější věc je, že jde o vakcínu, která je cenově přijatelná. To se může stát jen na univerzitě. Proto je náš výzkum tak důležitý.
