Richard Kirnig: Nikoho už nebaví lyžovat na jednom kopci

Richard Kirnig

Richard Kirnig Zdroj: E15 Anna Vackova

Krkonošský podnikatel Richard Kirnig může být s letošní sezonou spokojen. Lyžařské areály jeho firmy Mega Plus uvítaly o pět procent více klientů. „Sledujeme nárůst polské klientely, letos se vrátili i Němci,“ říká Kirnig. S optimismem plánuje i další léta, na která chystá stamilionové investice.

E15: Jaro si letos dává načas. Dělá vám to radost, nebo u takto velkých skiareálů se zasněžovací technikou na délce zimy až tak nesejde?

Na naše podnikání mají dnes vliv spíše výkyvy počasí během zimy než doba nástupu jara. Pokud jde o počet provozních dnů, tak díky zasněžovací technice se zvýšil za poslední léta až na dvojnásobek. Když jsme začínali podnikat, tak bez zasněžovací techniky se v průměru lyžovalo kolem 70 či 80 provozních dnů. Dnes se pohybujeme mezi 130 a 140 dny. Areály většinou na konci zimy sníh mají, neboť v zimě zasněžovaly. Takže my každý rok jezdíme minimálně do Velikonoc. Možná je to psycholgicky spíše naopak, lidé už se těší na lyžování pod jarním sluncem a letos jsou překvapeni zimou.

E15: Loni jste si pronajali od ČSTV areál v Peci pod Sněžkou. Proč?

Je to jednoduché. Jde o sousední areál, který má svoji dlouhou tradici. A my se snažíme našim zákazníkům nabídnout větší množství kilometrů sjezdovek a větší porci zábavy na horách. Dnes už nikoho nebaví lyžovat několik dnů na jednom kopci. Nám se touto akvizicí naskýtá do budoucna možnost propojit lyžařsky tyto areály. Pohybujeme se fakticky na jednom kopci, takže připravujeme projekt, který bude čítat 70 kilometrů sjezdových tratí na jeden skipas.

E15: Z dřívějších vyjádření zástupců vaší firmy vyplývá, že areál v Peci nebyl úplně dobře vedený. Našli jste tam nějaké kostlivce?

Překvapilo nás, že nebyly důsledně řešeny majetkoprávní záležitosti. Dostali jsme se proto do nelogických majetkových vztahů. V Peci byly provedeny třeba i větší investice, ale už se nedořešily zmíněné vztahy. Například se zbudovalo nové zasněžování s životností 25 až 30 let, ale smlouva s majitelem pozemku byla jen na dobu pěti šesti let. Což samozřejmě dává do budoucna prostor pro spekulace.

E15: To jste nevěděli, když jste do toho šli?

My jsme věděli, co budeme provozovat a co přebíráme. Ale celá transakce se udála rychle a nebyl čas prostudovat všechny právní záležitosti. Ovšem jako velká obchodní firma, která provozuje řadu zařízení, máme daleko lepší postavení než subjekt, který by provozoval pouze jediné středisko a byl na něm závislý. Tím by byl vydíratelný, což nám nehrozí. I kdyby došlo k zastavení nějaké činnosti, tak se naši zákazníci prostě přesunou vedle.

E15: Daří se vám řešit tyhle majetkoprávní spory?

Prakticky celý skiareál v Peci je postaven na pozemcích jiných subjektů, je tam třeba velké množství státních pozemků. Dnes už nemáme s žádným vlastníkem zásadní spor. Podařilo se nám uzavřít řadu dvacetiletých smluv, tedy na celou dobu našeho nájmu areálu. Ti lidé většinou pochopili, že naše zdroje mají své limity a naším hlavním zájmem jsou investice do nových zařízení. Tím pádem se zhodnotí i jejich nemovitosti, protože místo vleků tam budou nové moderní lanovky.

E15: Co jste si vůbec pronajali od ČSTV, když pozemky patří někomu jinému?

My jsme si pronajali akciovou společnost Ski Pec, jsme nájemci podniku. Konkrétně jsou to technologie a uzavřené smlouvy.

S eurofondy máme špatné zkušenosti

E15: Nakousl jste investice. Smlouvou s ČSTV jste se zavázali investovat během 20 let 350 milionů korun. Do čeho konkrétně peníze v Peci půjdou?

Nějaké menší investice se již uskutečnily, například nové pokladny. Ty byly v minulých letech velkým problémem, zákazník kolikrát čekal i hodinu, aby si mohl koupit jízdenku. To je pro mne nepřijatelné. Dnes začíná projektová příprava na výstavbu vyhřívané šestisedačkové lanovky s bublinou, která by měla být umístěna na Javoru. S tím souvisejí i investice do technického sněhu. Bez sněhu nemá cenu investovat do nových lyžařských technologií.

E15: Je tam dostatek vody? Jsou tam nádrže?

Nádrže na vodu tam nejsou. My jsme během letošní zimy zmapovali potřeby areálu a v budoucnu chceme vybudovat retenční nádrže. Dnes ale nejsou v územních plánech, jejich změna může trvat tři až pět let.

E15: Co bude zdrojem peněz na investice?

Je to kombinace vlastních zdrojů a úvěrů.

E15: Počítáte i s evropskými fondy, jako se to podařilo na Klínovci?

My s tím máme velmi špatné zkušenosti. Je to zaprvé přílišná administrativa, ale hlavně ty peníze nejsou účelově investované do stávajících středisek. Z našeho pohledu byly ty peníze investované nesmyslně, neboť podle nás je třeba podporovat tradiční centra cestovního ruchu a nevytvářet nějaké další produkty. Historicky je tu řada středisek, která fungovala, a je pouze potřeba je přiblížit evropským standardům. Navíc vnímáme nerovné prostředí v oblasti dotací do lanové dopravy. Jedno středisko peníze na lanovku získá a druhé podobné o pár kilometrů vedle už nikoli. Podle mne by evropské peníze měly být nasměrovány výhradně do vylepšení infrastruktury, tedy do cest a parkovišť nebo třeba i skibusové dopravy a běžeckých tras sloužících široké veřejnosti a nejen zákazníkům skiareálů.

E15: Jak se vám osvědčil společný skipas pro celé východní Krkonoše?

S uspokojením sledujeme, jak si zákazníci tuhle službu užívají a ve velkém se přesouvají mezi středisky. Budeme v tom určitě pokračovat, je to trend, který si lyžaři žádají. Už dnes jsme museli vysílat posilové skibusy, kdy lidé z Velké Úpy dojížděli do Janských Lázní a přes kopec se zase vraceli zpět. Potěšil nás i velký nárůst sezonních skipasů, kdy lidé začínají kupovat celosezonní karty pro celou oblast. Na příští rok připravujeme rozšíření služby pro sezonní skipasy tak, že nebude platit pouze na lyžování, ale celoročně. Tedy že zákazník, který u nás v zimě lyžuje, bude moci využívat i letní nabídku.

E15: Jak se ty peníze rozdělují mezi jednotlivá střediska?

Každý zákazník, který u nás lyžuje, má čipovou kartu, přes kterou se zaznamenávají jednotlivé průchody na zařízeních. Jednotlivá zařízení jsou ohodnocena. Záleží třeba, zda je to vlek, lanovka a jaké má převýšení a délku. Z toho vyjde koeficient, který je vynásoben počtem jednotlivých jízd. Z těchto údajů se spočítá tržba pro jednotlivé provozovatele. Je to standardní alpský klíč.

Polský lyžař vydrží na svahu celý den i v mlze a dešti

E15: Jste spokojen s právě končící sezonou?

Odliv zákazníků nás navzdory předpovědím nepotkal. Naopak když bylo standardní počasí, tak například v únoru byl nárůst až o 20 procent. Předpokládáme, že za celou sezonu se budeme pohybovat v rozmezí pět až šest procent nárůstu počtu zákazníků. Odliv jsme měli pouze kvůli nepřízni počasí, tedy hlavně v lednu a začátkem března, když pršelo.

E15: Někteří provozovatelé skiaerálů si stěžují, že jim zákazníci sice přijedou, ale už nečerpají nadstavbové služby, jako jsou skibary, lyžařské školy a podobně. Platí to?

My to nepociťujeme, je to zřejmě dáno konkrétním místem. U nás sledujeme naopak trend nárůstu tržeb například v restauracích.

Mění se ale klientela v tom smyslu, že v minulosti se lidé na horách ubytovávali, ale dnes je pro zákazníka normální dojet si i 50 nebo 100 kilometrů na denní lyžování. Do budoucna je to výzva, je třeba se snažit udržet zákazníka na horách co nejdéle. I proto se snažíme ta střediska spojovat.

E15: Jaký tady máte poměr Češi versus cizinci a jací cizinci sem jezdí? Pozorujete v tomto nějaké změny?

Protože jsme u polských hranic, tak sledujeme velký nárůst u polské klientely. Je to dáno mimo jiné i tím, že na druhé straně není tak široká nabídka horských středisek. Poláci sem jezdí historicky, navíc jejich ekonomika roste. A pozorujeme, že je to klientela, kterou ve srovnání s Čechy tolik neovlivňuje počasí. Polský zákazník klidně vydrží na svahu celý den i v mlze a dešti.

Zhruba v posledních deseti letech byl velký odliv německé klientely, letos jsme ale zaznamenali její návrat. Což přičítáme i dobudování dálniční sítě na polské straně směrem na Berlín. Většinovou klientelu tvoří za celou sezonu samozřejmě Češi, ale nemusí to platit po celou zimu. Například koncem ledna jsou v Polsku prázdniny, takže tam nám převažují polští zákazníci.

E15: Jsou pro vás zajímavé školní kurzy?

Zcela jistě. Máme pro ně speciální ceny, podle termínu mají až 35procentní slevu a učitelé mají skipas zdarma.

E15: Neubývá žáků a studentů? Třeba kvůli tomu, že rodiče na to nemají peníze.

Ano, lyžařských kurzů ubývá. Jednoznačně se projevují finanční možnosti té které rodiny. Ale primárně nejde o skipas, rodiny s podprůměrnými příjmy si dnes prostě nemohou dovolit lyžařské vybavení. Dříve bylo zvykem, že každý měl lyže a přezkáče doma ve skříni, dnes už to tak není.

E15: Jedním z problémů vašeho podnikání je financování skibusů. Daří se to řešit?

To je myslím největší pochroumání českého trhu v rámci lyžařského byznysu. Protože historicky, tím jak vše bylo ČSTV a všechno bylo všech, tak se nikdo nestaral o tyto doprovodné služby. V zahraničí je standardem, že se vybírají poplatky a z nich se to platí. Pro zákazníka jsou zadarmo, ale někdo je zaplatit musí. V minulosti bylo zvykem, že to platily lyžařské areály, což vedlo k tomu, že se tyto areály nebyly schopné rozvíjet. Protože se nevěnovaly jen svému byznysu. Naším cílem je vtáhnout obce a ubytovatele do společného dění tak, abychom se v budoucnu mohli věnovat pouze lyžování a ostatní služby budou hrazeny z nějakého společného měšce. A nejde jen o busy, ale třeba i o společná aqua centra a běžecké tratě. Částečně už se nám podařilo ubytovatele přesvědčit.

E15: Jak se vám je daří přesvědčovat?

Poskytujeme dnes skibusy pouze ubytovatelům, kteří na ně přispívají. Takto se podílejí na nákladech zhruba 30 procenty. Největší problém je, že ze zákona se mají platit poplatky za ubytování. Ale pokud přijdete na obce, tak ty peníze tam nepřicházejí. A potom obce sahají k problematickým aktivitám, jako je třeba zpoplatňování parkovišť u lyžařských zařízení.

E15: Vy máte například problémy s drahým parkováním v Peci, kde parkoviště patří odborovým svazům. Je to tak?

Cena parkovného je tam kolem 120 korun, na městských parkovištích je zhruba 60 korun. V minulosti se to řešilo tak, že lyžařské středisko se bálo o zákazníky a parkovné klientům proplácelo. Skončilo to tak, že Ski Pec se kvůli podobným zásahům dostala do ztráty a my jsme tu společnost přebírali v říjnu v takovém stavu, že nebylo na výplaty. Museli jsme zajistit samotný chod firmy a bezproblémové zahájení sezony.

E15: Už vám Pec vykazuje zisk?

Ano, vykazuje nám zisk. Řídíme to odsud z Janských Lázní, takže jsme v Peci zrušili celý aparát.

V zimě rolbisti, v létě bagristi

E15: Byl pro vás velký problém, jakým způsobem se koncem roku měnila DPH?

Samozřejmě to byl velký problém. Je to velmi neseriózní chování státu k podnikatelům. My musíme ceny znát už před sezonou. A hlavně neděláme investice, které se vrátí během dvou tří let. Jejich návratnost je během deseti let, takže veškeré kalkulace děláme dlouho dopředu. Stát na jedné straně tvrdí, že podporuje cestovní ruch, a na druhé straně nám hází klacky pod nohy. Ve většině okolních států je DPH z provozu lyžařských zařízení nižší než u nás.

E15: Co dělá provozovatel skiaereálu v létě?

Léto nám dělá zhruba pět až deset procent tržeb. Z drtivé většiny jde o služby běžným turistům, následují cyklisté a za nimi jsou takové služby, jako je sjíždění svahů na koloběžce. Celé léto se také samozřejmě připravujeme na zimní chod. Jen na Černé hoře máme 120 sněžných děl, u kterých je potřeba provést servis. Budujeme nové zasněžovací systémy. Řada sezonních zaměstnanců odchází po zimě ke stavebním firmám. Například rolbisti se k nám v létě vracejí jako bagristi na stavební práce.

E15: Budete na příští zimu zdražovat?

I přes rozšíření služeb se budeme snažit udržet ceny letošní sezóny.

E15: Odhlédněme od vašich středisek a podívejme se na celé Krkonoše. Možná je to jen můj dojem, ale Krkonoše v uplynulých letech získaly snobský odér hor pro domnělé celebrity. Je to také váš pocit? A neškodí ta pověst Krkonoším? Nejedou lidé raději do Alp, kde se třeba předjíždění front u vleků nepěstuje?

Tento problém tady ve východních Krkonoších nepociťujeme. Když se bavíme o celebritách, tak to je spíš věc Špindlu. Ale nemyslím si, že to je o celebritách, ale o přístupu provozovatelů ke svým zákazníkům. Ti jsou logicky naštvaní, když platí peníze, stojí ve frontě a vedle nich procházejí jiní bez čekání. Náš případ to určitě není.

My k tomu přistupujeme tak, že v naší oblasti potřebujeme mít několik tisíc zákazníků a nemůžeme se soustředit na VIP hosty. Ani to není naše cílová skupina, vnímáme se spíše jako region pro sportovce. Jsme schopni podporovat jak závodní lyžování, tak rodiny s dětmi i normální turisty. Obraz našich hor mohl vzniknout i kvůli minulosti, kdy hlavní střediska vlastnil ČSTV, a ten se o pozitivní mediální obraz nijak nestaral. Nemohu ale souhlasit s tím, co se čas od času objevuje v médiích, že české hory jsou dražší než Alpy. Každý soudný člověk, který měl šanci srovnávat, ví, že nejsou.

Richard Kirnig (45)

Podnikatelem se stal v roce 1991, kdy se pustil do velkoobchodu i maloobchodu. O pět let později založil společnost Mega Plus, která zprivatizovala lanovku v Janských Lázních od Českých drah a postupně skoupila řadu lyžařských firem v oblasti východních Krkonoš. Dnes firma provozuje většinu skiareálů ve východní části Krkonoš, pod její křídla patří například Černá Hora v Janských Lázních, Pec pod Sněžkou, Černý Důl a Svoboda nad Úpou. Kromě lyžařských středisek provozuje firma i hotely a restaurace. Vedle lyžování se Kirnig ve volném čase věnuje windsurfingu a rallye.